Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 766 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.08 vteřin. 

Specificity of insect-plant associations and their role in the formation of plant defenses and speciation
VOLF, Martin
The aim of this dissertation is to investigate what role insect-plant interactions play in the formation of host-plant defenses and in the diversification of both groups. We show that various groups of herbivore respond differently to host-plant defenses. Therefore plant defenses diversify into suites of complementary traits, as individual traits fail to provide protection against specialized herbivores. Further, we identify what levels of host-phylogeny shape the food-web structure of insect herbivores. We show that specialized herbivores are affected mainly by the terminal parts of the host-phylogeny. In contrast, more polyphagous guilds are affected mainly by the mid-levels of the host phylogeny because the effects of terminal or deeper phylogeny seem to be surpassed by other factors in more generalist insect species. In the last chapter, we show how specialized insect-plant interactions generated by tight insect-plant coevolution can influence the speciation in plants over environmental gradients.

Phylogeography and conservation genetics of endangered saproxylic beetles in Europe
DRAG, Lukáš
This thesis introduces the use of molecular methods for the conservation of several species of endangered saproxylic beetles in Europe. It focuses on the questions related to the DNA preservation and microsatellites development, as well as the evolutionary history and conservation of threatened species. Using the combination of mitochondrial and nuclear markers, the genetic diversity and reintroduction history of Cerambyx cerdo was assessed and the phylogeography of Rosalia alpina from the whole range of its distribution was studied. This information is valuable for designing more efficient conservation strategies.

Účinky xenobiotik na oxidační stres, metabolizmus lipidů, integritu DNA a životaschopnost lidských buněk a rybích spermií in vitro
LINHARTOVÁ, Pavla
Znečišťování vodního prostředí anorganickými a organickými chemikáliemi je jedním z hlavních faktorů představujících vážnou hrozbu v přežití vodních organismů včetně ryb. Proto hodnocení rizik a přínosů týkajících se konzumace ryb je v současné době intenzivně diskutované téma veřejného zdraví. Spermie téměř všech druhů ryb se před oplodněním uvolňují do vodního prostředí, kde mohou být přímo vystaveny různým sloučeninám, jako jsou například cizorodé látky zahrnující též toxické kovy. Kromě toho i samotná expozice dospělých jedinců různým škodlivinám by mohla ovlivnit kvalitu rybích gamet, jejímž následkem bude snížená oplozovací schopnost a oplodnění samotné. Mimo jiné výhody konzumace ryb jsou dobře známé, a to nejen jako bohatého zdroje bílkovin a dalších nezbytných živin, ale rovněž i mnoha zdravotních výhod. Věda a výzkum v posledních několika desetiletích ukázaly, že živiny, zejména n-3 mastné kyseliny (MK), vyskytující se u ryb a mořských plodů, jsou prospěšné pro funkci srdce a nezbytné pro vývoj mozku. Celá práce byla založena na hodnocení dvou rozdílných typů modelových buněk. Za prvé lidské jaterní buňky (Hep G2, ATCC), které byly použity jako nástroj pro studium cytotoxicity kadmia (Cd2+) in vitro formou simulace po požití kontaminované ryby a následné změny ve složení mastných kyselin a fosfolipidových tříd. Za druhé byly pro studium účinků potenciálně nebezpečných xenobiotik vyskytujících se ve volných vodách použity jako in vitro model spermie jednoho ohroženého druhu ryby, jesetera malého (Acipenser ruthenus). Spermie jesetera malého byly vystaveny po dobu 2 hod při 4 °C koncentracím xenobiotik vyskytujících se v životním prostředí. Jmenovitě u DQ (0-150

Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.

VÝVOJ MIKROSATELITŮ U NEMODELOVÝCH DRUHŮ ŽIVOČICHŮ
ZIMA, Jan
Předkládaná dizertační práce je kompilací šesti publikací, popisujících mikrosatelitové markery čtyř druhů savců a pěti druhů hmyzu. Většinou se jedná o druhy ohrožené a cílem vývoje mikrosatelitů pro tyto druhy bylo jejich následné využití v ochranářsko-genetických studiích. Práce tak představuje obohacení dostupných metodických nástrojů k výzkumu ohrožených živočichů. K vývoji lokusů bylo využito různých postupů, včetně moderního pyrosekvenování, které představuje trend v analýzách DNA s celou řadou praktických aplikací. Tento text mimo jiné dokumentuje vzrůstající dostupnost nejmodernějších metod molekulární biologie a jejich využití v klasických biologických oborech jako je zoologie, botanika a ekologie.

Zhodnocení úspěšnosti výsadeb autochtonních dřevin do domácích zahrad na Sokotře
Nováková, Petra
Bakalářská práce je zacílena na zhodnocení úspěšnosti růstu dřevin vysazovaných do domácích zahrad na jemenském ostrově Sokotra za podpory Mendelovy univerzity v časovém rozsahu let 2001--2014. Od roku 2001 byly vysazovány autochtonní druhy stromů do vybraných domácích zahrad. Do těchto zahrad bylo dodáno vše potřebné pro bezproblémový chod -- plot, trubky, hadice, byly postaveny rezervoáry na vodu. V dalších letech probíhalo další a další vysazování, postupně byly domácí zahrady rozšířeny o zahrady ve školách. Na přelomu března a dubna roku 2014 byl proveden terénní průzkum a na základě naměřených hodnot u jednotlivých autochtonních druhů bylo v této bakalářské práci provedeno srovnání s měřeními z předchozích let. Tato měření z dřívějších let a měření, která byla provedena naší skupinou, byla rozdělena dle jednotlivých zahrad a druhů. Byly sledovány zejména výšky skupin stromů, u těch byl spočítán průměr, a dále výšky jednotlivých jedinců, kdy byl vybrán od různých druhů vždy jeden strom. Při srovnávání průměrů více druhů byl použit sloupcový graf, při sledování růstu jednoho jedince byla jednotlivá získaná data vynesena do liniového grafu, který ukazuje růstovou křivku daného druhu, a je tedy možné sledovat přírůst za určitá období. Výsledky jsou nad očekávání pozitivní a ukazují na poměrně velkou úspěšnost těchto zahrad. Je nutno si uvědomit, že vitalita stromů je však v úzkém spojení s péčí majitelů zahrad. Část práce se zaměřuje na aridní oblasti z pohledu globálního, jelikož výsadby probíhají nejen na Sokotře, ale i v dalších oblastech aridního pásma, a tyto mohou být příkladem pro další pokusy o pěstování v těchto těžkých přírodních podmínkách.

Management produkčních populací lesních dřevin s využitím metod matematického programování
Hořejší, Matouš ; Lstibůrek, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Jan (oponent)
Šlechtění lesních dřevin představuje obrovskou příležitost pro lesní hospodářství, jak uspět v současném moderním světě. Vyšlechtěné lesní dřeviny mají lepší růstové vlastnosti a projevuje se u nich vyšší odolnost vůči stresu a nepříznivým podmínkám, které budou pravděpodobně v budoucnu narůstat. Pro zakládání semenných sadů je nezbytné vytvořit kvalitní a spolehlivý algoritmus, podle kterého bude probíhat selekce klonů. Model vytvořený v této práci na bázi matematického programování optimalizuje směs klonů s nejvyšší možnou šlechtitelskou hodnotou a zároveň zabraňuje nárůstu příbuznosti, která by vedla k nežádoucímu poklesu genové diverzity.

Cestovní ruch zvolené destinace v České republice
Kulhavá, Michaela ; Navrátilová, Miroslava (vedoucí práce) ; Vostrovská, Hana (oponent)
Pro tuto bakalářskou práci byla k bližšímu rozboru vybrána destinace Mělník. První část této práce pojednává o cestovním ruchu, jakožto pojmu. Popisuje jeho druhy, formy a služby, které jsou spojeny s cestovním ruchem. Vše bylo vypracováno na základě studia odborných knih. Ve druhé části práce je rozebrána vybraná destinace Mělník. Jedná se o lokalitu ležící na soutoku řek Labe a Vltavy, nacházející se ve Středočeském kraji. Tato destinace je významná především pro svůj zachovalý historický vzhled a také pro své rozsáhlé vinice. Destinace je podrobněji zkoumána prostřednictvím předpokladů cestovního ruchu. Je zhodnocena atraktivita pro návštěvníky města. Tyto informace byly získány na základě studia internetových zdrojů, včetně dat Českého statistického úřadu a také z propagačních materiálů zvolené destinace.

Chov rosely pestré v evropských klimatických podmínkách
Baierlová, Nikola ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Souhrn Tato práce se zaměřuje na chov papouška z rodu Rosela v Evropě, tedy ve zcela odlišných klimatických podmínkách, než jaké jsou v jihovýchodní a jižní Austrálii odkud tito ptáci pocházejí. Je zde uveden přehled výskytu v přírodě, zhodnocen biotop, potrava a uvedeny informace o jejich chovu v péči člověka. Rosely pestré (Platycercus eximius) žijí v párech a každý pár si tvrdě hájí své hnízdní teritorium. Mimo dobu hnízdění vytváří malé skupinky, které se toulají krajem. V přírodě se tito papoušci živí semeny trav a plevelů, zrním a plody keřů, stromů a ovocem. Hnízdní sezóna probíhá od srpna do února. V přírodě rosely hnízdí v dutinách stromů, větví, sloupů i na kůlech plotů, dutých pařezech i v králičích norách. Nejvhodnější chov rosely pestré je ve venkovní voliéře, která nejvíce přibližuje přirozené životní prostředí. Evropskou zimu snáší bez problémů. Dobře snáší i silné mrazy, což umožňuje celoroční chov v zahradní voliéře. Rosela pestrá se obvykle krmí jako ostatní druhy papoušků slunečnicí, prosem, lesknicí a ovsem. Důležitým doplňkem je pak zelené krmení, čerstvé ovoce a zelenina, větve k okusu, minerální látky a denně čerstvá pitná voda. V době hnízdění a odchovu mláďat je nezbytné předkládat ptákům vaječnou směs, jako důležitý zdroj bílkovin. Chov rosely pestré je poměrně snadný, hnízdí spolehlivě i v menších prostorách. Nejoptimálnější rozměry budky jsou 25 x 25 x 60 až 70 cm s vletovým otvorem 7 až 8 cm. Budky je nutné ve voliéře zavěšovat co nejvýše v její chráněné části. Samička snáší 5 až 7 bíle zbarvených vajec, na kterých sedí 21-22 dní. Mladí ptáci opouštějí budku ve věku 28-35 dní a pak jsou samečkem ještě 10 až 14 přikrmováni. Mezi nejčastější nemoci rosel patří nemoci nepřenosné, jako např. hypovitaminózy a urikóza; dále nemoci parazitární, plísňová onemocnění, nakažlivé nemoci či poruchy opeření tzv. francouzské pelichání. Chov rosely pestré nevyžaduje zkušeného chovatele. Při správné péči se rosely dožívají 25 až 30 let a po celou dobu si drží plodnost.

Reakce travního porostu na aplikaci tekutého hnojiva DAM 390
Netřebová, Lucie ; Hrevušová, Zuzana (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje výsledky získané na základě studia jednoleté pokusné plochy trvalého travního porostu, která byla založena ve Vítězné - Záboří v roce 2015. Na luční ploše byly sledovány čtyři varianty hnojení dusíkem (nehnojeno, 30 kg N.ha-1, 60 kg N.ha-1 a 90 kg N.ha-1) a jeho vliv na produkci nadzemní biomasy. Dalším hodnoceným faktorem byl vliv dusíku na změnu druhové skladby, a to pomocí váhového podílu zastoupení jednotlivých agrobotanických skupin v porostu (trávy, jeteloviny, ostatní byliny). Výsledky pokusu byly značně ovlivněny nepříznivým průběhem počasí ve sledovaném roce. Na paměti je třeba mít také krátkou dobu trvání výzkumu. Zaznamenán byl kladný, ale neprůkazný vliv dusíku na vyšší produkci objemu nadzemní píce, a to především v dávkách 30 kg N.ha-1 a 60 kg N.ha-1. Výjimku tvoří výsledky varianty s použitím 90 kg N.ha-1, u kterých jsou hodnoty výnosů značně nevyrovnané. Z pohledu vlivu dusíku na změnu druhové skladby se zvyšování dávek hnojení projevilo především v nárůstu zastoupení trav za současného ustupování bylinných druhů v druhové skladbě sledovaného porostu. Výsledky však nejsou statisticky průkazné. V případě jetelovin nelze z výsledků pokusu potvrdit studie uvádějící úbytek jejich zastoupení v porostu v důsledku hnojení dusíkem.