Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 31 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.02 vteřin. 



Ovlivňují parasitoidi výškovou distribuci horských motýlů? Okáči v Krkonoších.
STUCHLOVÁ, Klára
Parazitoidi představují různorodou, avšak poměrně málo studovanou skupinu hmyzu, která je adaptovaná na usmrcování svého hostitele. Jednou z nevyřešených otázek souvisejících se systémem parazitoid-hostitel je reakce na globální klimatickou změnu u specializovaných druhů hmyzu adaptovaných na chladná prostředí, například na vysokohorské biotopy. Ve střední Evropě se jedná kupříkladu o holarktické okáče rodu Erebia Dalman, 1986 (Nymphalidae: Satyrinae). Cílem práce bylo provést vzorkování housenek nížinných a horských okáčů, odchovat housenky za účelem zjištění míry infestace a určit hostitelskou specificitu parazitoidů kombinací klasických a molekulárních metod. Celkem bylo na 14 lokalitách, podél výškového gradientu v Krkonoších, nalezeno 39 housenek okáče lučního (Maniola jurtina), sedm housenek okáče horského (Erebia epiphron) a čtyři housenky okáče rudopásného (Erebia euryale). U druhu Maniola jurtina byla zjištěna více než třetinová infestace pravděpodobně lumkem Ichneumon caloscelis. U vysokohorských okáčů rodu Erebia nebyli nalezeni žádní parazitoidi. Výsledky tedy naznačují možnost vyšší míry infestace parazitoidy u motýlů z nižších poloh než u vysokohorských druhů. Faktorů, které mohou ovlivňovat míru infestace parazitoidy u motýlů je mnoho, proto si tato problematika žádá další sledování. Předkládaná práce také dokládá časovou náročnost sběru solitérně žijících housenek na běžných rostlinách. Molekulární determinace parazitoidů pomocí DNA barcodingu je bez větších problémů možná, nicméně s jistými omezeními.

Hostitelská specializace a druhová diverzita řasníků rodu Stylops (Strepsiptera)
Jůzová, Kateřina ; Straka, Jakub (vedoucí práce) ; Malenovský, Igor (oponent)
Řasníci (Strepsiptera) jsou entomofágní řád hmyzu s kosmopolitním rozšířením. Z dosavadních záznamů je známo jen necelých 600 druhů, přesto mají velmi široké hostitelské spektrum. Parazitují na sedmi skupinách hmyzu (Thysanura, Blattodea, Mantodea, Orthoptera, Hemiptera, Diptera, Hymenoptera). V případě většiny čeledí řasníků nejsou kromě samotného výčtu druhů a jejich biologického vymezení známé vzájemné vztahy jak mezi jednotlivými druhy, tak ani mezi rody. Panuje navíc nejednotný názor na druhový koncept u řasníků. Někteří autoři pojímají řasníky jako specialisty a téměř každému druhu hostitele přiřazují samostatný druh řasníka. Jiní je naopak považují za generalisty. Naši představu o diverzitě řasníků také ovlivňuje přítomnost kryptických druhů. Znalost fylogeneze řasníků nám tak poskytuje důležitou informaci o druhové rozmanitosti zkoumané skupiny a také o jejich koevoluci s hostiteli. Na základě molekulárních analýz tří genů byla sestavena fylogeneze rodu Stylops - rodu s největším spektrem hostitelských druhů v rámci čeledi Stylopidae. Z výsledků je zřejmé, že řasníci rodu Stylops jsou ve velké míře specializováni na své hostitele v závislosti na podrodu hostitele. V jednom případě byl zaznamenán hostitelský druh, který hostí dva různé druhy řasníků. Podařilo se také odlišit na tři desítky druhů. Je...

Macroecology of European invertebrates:temporal and spatial patterns extracted from heterogeneous data
Keil, Petr ; Storch, David (vedoucí práce) ; Lepš, Jan (oponent) ; Kindlmann, Pavel (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Přírodovědecká fakulta Katedra ekologie Makroekologie evropských bezobratlých: časové a prostorové patrnosti dobývané z heterogenních dat Autoreferát dizertační práce Petr Keil Školitel: Doc. David Storch, Ph.D. Praha 2010 Charles University in Prague Faculty of Science Department of Ecology Macroecology of European invertebrates: temporal and spatial patterns extracted from heterogeneous data Ph.D. thesis - summary Petr Keil Supervisor: Doc. David Storch, Ph.D. Prague 2010 SOUHRN Dizertační práce obsahuje pět kapitol. První čtyři kapitoly jsou věnovány několika aspektům makroekologie evropského hmyzu, jako jsou geografické a časové patrnosti druhového bohatsví. Pátá kapitola zkoumá některé makroekologické charakteristiky populační dynamiky v rámci neutrální teorie biodiverzity. Dizertace je opatřena úvodem, který se věnuje zejména metodickým problémům společným pro většinu kapitol. V Kapitolách I a II jsem se zabýval rozmístěním druhového bohatství pestřenek (Insecta: Diptera: Syrphidae) a vážek (Insecta: Odonata) napříč Evropou. Obě práce ukazují absenci jednoduchého poklesu druhového bohatství od jihu k severu. Druhově nejbohatší jsou horské oblasti kolem Středozemního moře, od kterých směrem na jih a na sever diverzita klesá. V obou případech se jako důležité proměnné...

Systémová mastocytóza
Košnerová, Jitka ; Cvačková, Milada (vedoucí práce)
Cílem mé diplomové práce je uvedení do problematiky systémové mastocytózy a diskuze nad výsledky alergenové imunoterapie u pacientů se systémovou mastocytózou a jejími preventivními účinky před opakovanými anafylaktickými reakcemi. Pacienti se systémovou mastocytózou jsou více ohroženi závažnou systémovou anafylaktickou reakcí po bodnutí blanokřídlým hmyzem než pacienti trpící alergií na jed blanokřídlého hmyzu bez elevované bazální tryptázy. Tato závažná reakce může skončit i smrtí pacienta, proto je důležité jí profylakticky předcházet. Lékem volby u pacientů alergických na jed blanokřídlého hmyzu je hyposenzibilizační léčba - alergenová imunoterapie, která používá alergeny jedu kauzálního blanokřídlého hmyzu (včelí, vosí). Práce se snaží shrnout poznatky dosud získané o vhodnosti této léčby i u pacientů se systémovou mastocytózou, výskytu nežádoucích účinků, optimálním dávkovacím schématu a délky léčby u těchto pacientů.

Vliv bíle a žlutě kvetoucí řepky na výskyt přirozených nepřátel škůdců
Křížek, Stanislav ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Hmyz navštěvující řepku tvoří bohaté společenství. Manipulace vlastností plodiny zasáhne jak druhy škodlivé, tak prospěšné, mezi něž počítáme mnoho druhů blanokřídlého hmyzu. Tato práce je zaměřená na vyhodnocení dopadu pěstování ozimé řepky bílé barvy květu na její hmyzí společenství v porovnání s dvěma odrůdami žlutými. Nově vyšlechtěná liniová odrůda ozimé řepky Witt byla porovnávána s dvěma hybridními odrůdami žlutě kvetoucí ozimé řepky Sherpa a DK Sensei. Pokus byl proveden v roce 2015 na pokusných pozemcích Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni, v. v. i. a na pozemcích Pokusné stanice Uhříněves České zemědělské univerzity v Praze. Hmyz byl odchytáván entomologickým smýkadlem, padacími pastmi a emergenčními lapáky. Byl zaznamenáván výskyt hlavních škůdců (blýskáčka řepkového Brassicogethes aeneus, bejlomorky kapustové Dasineura brassicae, krytonosce šešulového Ceutorhynchus obstrictus, dřepčíka olejkového Psylliodes chrysocephalus a dřepčíků rodu Phyllotreta) a jejich parazitoidů. Dominantními druhy parazitoidů byly Tersilochus heterocerus, Platygaster subuliformis, Trichomalus perfectus, Mesopolobus morys a Omphale clypealis. Byla stanovena úroveň mortality škůdců. Počty druhů identifikovaných podle klíče byly zpracovány ve statistickém software R za použití metody zobecněného lineárního modelu. Výsledky potvrzují vhodnost zkoumaných odrůd pro pěstování v systému bílé řepky, zejména v kombinaci Sherpa a Witt a nastiňují druhové složení společenství parazitoidů řepky olejky v České republice, kteří se mohou výhodně uplatnit při regulaci populací významných škůdců.

Vliv sukcese a rekultivace na výskyt žahadlového hmyzu (Hymenoptera: Aculea) na odkališti
Eštok, Pavel ; Hendrychová, Markéta (vedoucí práce) ; Růžička, Jan (oponent)
Diplomová práce shrnuje informace o významu postindustrálních stanovišť z přírodo-ochranářského hlediska, o přírodních podmínkách Lounské části Českého středohoří a konkrétněji o charakteristikách odkaliště Třískolupy I a Třískolupy II, které je přidruženo ke hnědouhelné elektrárně Počerady. Praktickým záměrem práce je zhodnocení vlivu různého managementu popelovin na odkališti elektrárny Počerady na výskyt žahadlového hmyzu (Hymenoptera: Aculea), zejména na celkovou diverzitu a přítomnost vzácných druhů. V diplomové práci jsem srovnával plochy rekultivované s plochami, kde probíhá spontánní sukcese. Pro získání dat byl odchyt blanokřídlého hmyzu pořízen pomocí barevných misek s roztokem vody a detergentu do tzv. Moerického misek. Vzorky byly odebírány z 36 sběrných míst ve třech opakováních během sezóny roku 2015. Z jednotlivých vzorkovacích míst bylo za sledované období nasbíráno celkem 638 jedinců žahadlového hmyzu. Po provedení vyhodnocení byly jednotlivý jedinci zařazeny do druhů, kterých bylo celkem 98, náležejících do 13 čeledí. Na základě odebraných vzorků bylo možné porovnat rozdíly mezi plochami sukcesními a plochami rekultivovanými. Na plochách sukcesních bylo nalezeno více druhů i větší zastoupení jedinců. Přírodo-ochranářsky bylo nalezeno celkem 26 druhů, které jsou zapsány do Červeného seznamu.

Základní srovnání druhového spektra hmyzu v ozimé pšenici a přilehlém kvetoucím pásu
Suchý, Viktor ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Pšenice ozimá patří k nosným plodinám jak ve světovém měřítku, tak i v České republice, kde zaujímala v roce 2015 38 % osevních ploch, při čemž celkový podíl obilnin tvořil téměř 60 %. Obilniny neposkytují nektar a nejsou ani vyhledávaným zdrojem pylu a jsou tudíž pro diverzitu hmyzu chudým prostředím. Nedostatek potravních zdrojů pro hmyz v zemědělské krajině, ke kterému přispívá také vysoký podíl obilnin, mají za cíl kompenzovat tzv. kvetoucí pásy. Kromě potenciálu podpořit biodiverzitu hmyzu v krajině by mohly rovněž do určité vzdálenosti podpořit výskyt užitečných druhů hmyzu v přilehlých plodinách a napomoci přirozené parazitaci nebo predaci škůdců. V roce 2014 byl na pozemku Výzkumné stanice v Praze - Uhříněvsi založen pokus s kvetoucím "nektarodárným biopásem" na podporu výskytu opylovačů a přirozených nepřátel. Na podzim roku 2014 byla vyseta ozimá pšenice a na jaře roku 2015 byla pšenice obseta z jedné strany kvetoucím pásem, který se skládal z 12 druhů rostlin. Sledování výskytu vybraných kategorii hmyzu probíhalo vždy za příznivých klimatických podmínek od začátku června do sklizně pšenice ozimé, která byla sklizena v druhé polovině července. Odchyt hmyzu probíhal 1x až 2x v týdnu za pomocí žlutých Mörickeho misek a smykem v intervalu 14 dnů. Mezi sledované kategorie hmyzu patřili predátoři (slunéčkovití, páteříčkovití, drabčíkovití), parazitoidi (blanokřídlí parazitoidi) a opylovači (pestřenkovití). Současně byla hodnocena intenzita kvetení, včetně plevelných druhů. Na čtyřech stálých místech o ploše 1m2 byly počítány otevřené květy. Data byla zpracována v programu MS Excel. Hypotéza práce byla potvrzena. Metodou smýkání bylo zjištěno vyšší zastoupení sledovaných kategorií přirozených nepřátel v kvetoucím pásu oproti porostu pšenice. Významně vyšší počet jedinců byl konstatován u blanokřídlých parazitoidů. Tato metoda se ukázala jako vhodná oproti Mörickeho miskám, které lákají hmyz z širšího okolí a nepoukazují na skutečný výskyt hmyzu v porostu.

Základní srovnání druhového spektra hmyzu v odrůdách ozimé řepky a přilehlém kvetoucím pásu
Souček, Jiří ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Josef, Josef (oponent)
Brukev řepka olejka je bezesporu významnou plodinou v České republice. Pro pěstitele má nejen význam ekonomický, ale i význam dobré předplodiny. Z tohoto důvodu je oseta v ČR významná část orné půdy touto plodinou. Řepka je nároční na chemickou ochranu. Což z ní činí plodinu s nižší biodiverzitou populací hmyzu. Kvetoucí pásy by však mohly napomáhat navrácení těchto populací hmyzu. To by mohlo vést ke snížení stavů škůdců v řepce, neboť by se stávali potravou predátorů nebo hostiteli parazitoidů. Ve Výzkumné stanici v Uhříněvsi byl založen pokus s řepkou a přilehlým kvetoucím pásem. Sledované skupiny byly především predátoři (pestřenkovití, drabčíkovití, slunéčkovití, páteříčkovití) a blanokřídlí parazitoidi. Hypotéza, že se ve kvetoucím pásu bude vyskytovat bohatší druhové spektrum predátoru, nebyla prokázána, protože Moerickeho pasti nebyly vhodnou metodou pro sběr dat, což bylo potvrzeno transektovým sčítáním. U blanokřídlých parazitoidů měly žluté misky větší význam. Dokázaly, že s vyšším výskytem blýskáčků je i vyšší výskyt těchto parazitoidů.