|
Informovanost personálu poskytovatelů sociálních služeb Jihočeského kraje o mimořádných událostech
HANZALOVÁ, Edita
Bakalářská práce se zabývá informovaností personálu poskytovatelů sociálních služeb Jihočeského kraje o mimořádných událostech. Pro bakalářskou práci byly náhodně vybrány sociální zařízení poskytující pobytovou formu pro zdravotně postižené osoby. V těchto zařízeních jsou klienti po celou dobu závislí na pomoci druhých v tomto případě na personálu. Z toho důvodu by personál měl být dostatečně informován o mimořádných událostech a doporučených způsobech chování při jejich vzniku. Mezi sociální zařízení starající se o zdravotně postižené osoby a poskytující pobytovou formu patří: domovy pro seniory, domovy se zvláštním režimem, domovy pro osoby se zdravotním postižením, odlehčovací služby, týdenní stacionáře, chráněná bydlení a sociální rehabilitace. V teoretické části bakalářské práce je řešena problematika mimořádných událostí a dělení dle jejich vzniku. Jedná se o přírodní mimořádné události a mimořádné události způsobené lidskou činností. Podle Havarijního plánu Jihočeského kraje jsou vybrané mimořádné události představeny konkrétněji. Další kapitolou bakalářské práce, která je velmi podstatná k danému tématu, je popis sociálních služeb. Popisuji zde sociální služby, které poskytují pobytovou formu a starají se o zdravotně postižené osoby. Na území Jihočeského kraje odpovídalo těmto kritériím 81 zařízení. Pro praktickou část bylo náhodným výběrem osloveno 30 zařízení. Dotazníkového šetření se aktivně účastnilo 20 z oslovených zařízení. Cíl práce korespondoval s formulovanou výzkumnou otázkou, a to "Jaká je znalost personálu poskytovatelů sociálních služeb na území Jihočeského kraje o mimořádných událostech?". K dosažení cíle práce a zodpovězení výzkumné otázky bylo realizováno dotazníkové šetření u vybraných zařízení na území kraje. Byly vytvořeny dva typy dotazníků. Jeden dotazník byl určen pro ředitele nebo odpovědné vedoucí poskytovatelů sociálních služeb. Obsahoval celkem 15 otázek. Dotazníkové šetření u ředitelů a odpovědných vedoucích poskytovatelů sociálních služeb probíhal metodou PAPI (Paper And Pen Interviewing). Dále byl vytvořen dotazník pro personál poskytovatelů sociálních služeb. Tento dotazník byl rozdělen na tři části a obsahoval celkem 28 otázek. První část obsahovala 4 otázky, které poskytovaly informace o respondentovi. Druhá část obsahovala 16 otázek. Tato část byla zaměřena na základní znalosti respondentů v otázkách mimořádných událostí. V poslední třetí části bylo 8 otázek, které byly zaměřeny na sebehodnocení personálu poskytovatelů sociálních služeb. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny formou grafů včetně jejich interpretace. Informovanost personálu poskytovatelů sociálních služeb byla hodnocena v jednotlivých otázkách mimořádných událostí a následně v tematických oblastech mimořádných událostí. Mezi tematické oblasti patří nebezpečné chemické látky, ochrana obyvatelstva, požár, epidemie, radiační havárie, povodeň, evakuace a první pomoc. K hodnocení informovanosti personálu poskytovatelů sociálních služeb byla stanovena hranice 80 % správných odpovědí. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že personál poskytovatelů sociálních služeb není dostatečně informovaný v otázkách mimořádných událostí. Hranice úspěšnosti byla splněna v otázce, k čemu sloučí varovný signál "všeobecná výstraha" a v otázce, co je akutní nemoc z ozáření. V tematických oblastech nebyla hranice úspěšnosti splněna nikde. V rámci bakalářské práce byla hodnocena i celková připravenost sociálních zařízení na vznik mimořádných událostí. Všichni účastnění poskytovatelé sociálních služeb mají zpracovaný požární evakuační plán a většina provádí nácvik evakuace. Z bakalářské práce vyplývá, že personál poskytovatelů sociálních služeb je nedostatečně informovaný o mimořádných událostech a poskytovatelé sociálních služeb nedostatečně školí svůj personál a klienty o doporučených způsobech chování při vzniku mimořádných událostí.
|
|
Rozsah poslanecké imunity ve vybraných státech: Studie č. 1.175
Medková, Eva ; Nemeth, Marek ; Syllová, Jindřiška
V obecném úvodu je popsán institut parlamentní imunity jako jeden z nástrojů ochrany nerušené činnosti zákonodárného sboru. Jeho historické kořeny sahají již do středověku, kde bylo nezbytné chránit nově se vytvářející stavovská shromáždění před zásahy tehdy mocných panovníků. Postupem historického vývoje se institut rozpadl na dvě rozdílné a přesto propojené části, na neodpovědnost poslanců a na jejich nestíhatelnost. Zatímco neodpovědnost chrání proti stíhání za hlasování a některé projevy, které v parlamentu činí, často v rámci výkonu svých povinností, nestíhatelnost zabezpečuje, že je poslanec chráněn před zákonným stíháním trestného činu, správního deliktu či občanskoprávního aktu. Zatímco právní úprava neodpovědnosti je ve zkoumaných zemích více či méně obdobná (doba jejího trvání bývá neomezená, možnost jejího odejmutí je ve většině případů vyloučena), je právní úprava nestíhatelnosti značně odlišná. Jednotlivé úpravy (až na drobné výjimky) spojují dvě věci. První z nich je prolomení imunity ve smyslu nestíhatelnosti poslance v případě, že je přistižen při činu (někdy úplné jindy částečné), druhou je stanovení doby, na kterou se nestíhatelnost vztahuje (jde v naprosté většině případů jen o dobu výkonu mandátu poslance). Jsou však i takové země, které nestíhatelnost neupravují a staví tak poslance ve vztahu k trestnímu a příp. i správnímu stíhání naroveň běžnému občanovi. S jednotlivými právními úpravami rozsahu poslanecké imunity, které ve zkoumaných zemích platí, se může čtenář seznámit v přehledné tabulce.
Plný text:  PDF
|
|
Specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Církev adventistů sedmého dne
VOTRUBOVÁ, Veronika
Církev adventistů sedmého dne vznikla ve Spojených státech v 19. století a řadí se do protestantských církví. Adventisté se vyznačují tím, že očekávají druhý příchod Ježíše Krista a světí sobotu na oslavu Boha. Teoretická část je uvedena definicí multikulturního ošetřovatelství a popisem ošetřovatelského procesu. Dále je zaměřena na ošetřovatelské modely Leiningerové a Gigerové s Divivhizarovou. Další část teoretické práce se zabývá náboženstvím, spiritualitou nemocných a duchovních potřeb pacientů. Poslední část je zaměřena na Církev adventistů sedmého dne se zaměřením na jejich historii, učení a společenství, základních věroučných výrocích, jejich specifik jako jsou křest, který se provádí až v dospělosti, Večeře Páně a zásady křesťanského života. Adventisté uctívají sobotu, kdy nesmí pracovat a musí jí celou věnovat Bohu. Dále je práce zaměřená na aktivity církve a s tím související humanitární organizaci ADRA. Adventisté dbají na zdravý životní styl a mají svůj zdravotní program Newstart. Cílem diplomové práce bylo zjistit specifika ošetřovatelské péče u příslušníků Církve adventistů sedmého dne, zmapovat specifika přístupu ke zdraví u příslušníků Církve adventistů sedmého dne a zmapovat názor sester na význam multikulturního ošetřovatelství pro jejich práci. K těmto cílům bylo stanoveno pět výzkumných otázek. 1. Mají příslušníci Církve adventistů sedmého dne specifické potřeby při poskytování ošetřovatelské péče? 2. Jak vnímají příslušníci Církve adventistů sedmého dne přístup zdravotnického personálu? 3. Mají příslušníci Církve adventistů sedmého dne specifické spirituální potřeby? 4. Mají příslušníci Církve adventistů sedmého dne specifický životní styl? 5. Znají sestry význam multikulturního ošetřovatelství v praxi? K naplnění výzkumných cílů a k zodpovězení výzkumných otázek bylo použito kvalitativní šetření. Výzkumné šetření bylo provedeno formou polostrukturovaného rozhovoru s příslušníky Církve adventistů sedmého dne a s všeobecnými sestrami. Rozhovory s příslušníky CASD se uskutečnily ve sboru Církve adventistů sedmého dne v Benešově. Rozhovory s všeobecnými sestrami byly provedeny ve dvou nemocnicích na interním a chirurgickém oddělení. Rozhovorů se zúčastnilo 10 členů CASD a 10 všeobecných sester. Kvalitativním šetřením bylo zjištěno, že příslušníci CASD nemají žádná specifika v ošetřovatelské péči. Pouze někteří členové, kteří jsou vegetariáni, mohou v nemocničním zařízení požadovat vegetariánskou stravu. V nemocničním zařízení nemají problém s modlením, dokážou se přizpůsobit okolí, protože nechtějí na sebe upoutávat pozornost. Nemají problém s očkováním, transplantací, přijímáním transfúzí, ani s jinými diagnostickými a lékařskými zákroky. Většina členů vnímá zdravotníky pozitivně, ale našli se dva, kteří mají zkušenost s pohrdáním a nepochopením jejich víry ze strany zdravotníků. Dále z výzkumu vyplývá, že adventisté mají specifika v oblasti umírání a stravy. CASD má zdravotní reformu, která zahrnuje program Newstart. Adventistům církev nedoporučuje jíst maso, mají zakázaný alkohol, tabákové výrobky a omamné látky. Sestry vidí hlavní význam v multikulturním ošetřovatelství ve vyhnutí se konfliktu s klientem, který by mohl nastat z neznalosti jeho náboženství. Další význam sestry shledávají v možnosti lépe pochopení klientova chování a dokázání se vcítit do jeho pocitů. Vzhledem ke znalostem multikulturní péče jsou sestry schopny uspokojovat potřeby klienta a poskytovat mu kvalitní ošetřovatelskou péči. Na základě provedeného výzkumného šetření bude vypracován standardní ošetřovatelský postup u příslušníků CASD a informační materiál pro sestry k usnadnění poskytování specifické péče u příslušníků CASD.
|
|
Spolupráce s rodinami klientů v Domově pro seniory Třebíč v období adaptačního procesu
DOLEČKOVÁ, Olga
Ve své bakalářské práci se věnuji problematice adaptačního období po nástupu seniora do pobytové sociální služby - Domova pro seniory Třebíč v souvislosti se spoluprácí s rodinnými příslušníky. Problematika stáří, seniorů potřebujících pomoc druhých osob, se stává v současné společnosti stále důležitějším tématem. Tato skutečnost souvisí s prodlužující se délkou lidského života. V teoretické části jsem popsala pojmy stáří, dělení věku a změny v tomto přirozeném životním období. Dále se zabývám adaptací jako aktivním procesem přizpůsobení se novým životním podmínkám a příznaky sociální maladaptace. V následující kapitole popisuji rodinu, její funkce v současné společnosti a rodinné vztahy. Definuji sociální ochranu a sociální služby zasazené v legislativním rámci a problematiku registrace sociálních služeb. Popisuji Domov pro seniory Třebíč, kde výzkum probíhal a proces individuálního plánování, jehož součástí je adaptace uživatele. V tomto období je velice důležité to, jakým způsobem bude adaptace probíhat, jak často a jakým způsobem budou se seniorem a pracovníky organizace spolupracovat rodinní příslušníci. Této oblasti se věnuje výzkumná část bakalářské práce. K popsání této spolupráce jsem použila kvalitativní výzkum s metodou dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumu se účastnilo osm respondentů, rodinní příslušníci, instruktoři sociálních služeb a klíčoví pracovníci. Výsledky výzkumu potvrdily to, že spolupráce rodiny je klíčovou oblastí v adaptaci na pobyt v domově pro seniory. Tam, kde rodina nespolupracuje, nebo se jedná o osamělého seniora, tuto roli přebírají pracovníci domova. Na nich je, zda dokáží vhodnou formou eliminovat případné dopady sociální maladaptace na seniora. Výsledky výzkumu potvrdily, že je důležité podporovat spolupráci rodin s uživateli služby tak, aby se život v domově co nejvíce přiblížil životu v přirozeném prostředí před příchodem do sociální služby.
|
|
Porovnání činností Policie, Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby ČR , Německa, Rakouska a Slovenska.
NÁVRATOVÁ, Šárka
Porovnání činností Policie, Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby ČR, Německa, Rakouska a Slovenska. Různé pravomoci i odlišné pracovní nasazení příslušníků vyvolaly impuls k vytvoření koordinovaného postupu při záchranných a likvidačních pracích při MU ? integrovaný záchranný systém. Integrovaný záchranný systém vznikl z každodenní potřeby spolupráce hasičů, zdravotníků, policie a dalších složek při řešení MU, jako jsou například požáry, havárie nebo dopravní nehody. Policii, Hasičský záchranný sbor a zdravotnickou záchrannou službu řídí zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů mezi základní složky. Tyto složky mají ale také své vlastní zákony a předpisy, podle kterých se řídí. Zákon č. 238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, zákon č. 273/2000 Sb., o Policii České republiky a zákon č. 374/2011 Sb., o zdravotnické záchranné službě. Bakalářská práce popisuje, jakým způsobem jsou jednotlivé složky řízeny, jejich organizační struktury a způsob plnění hlavních úkolů. Každý stát má svůj vlastní systém, podle kterého Hasiči, Policie a záchranná služba fungují a v některých případech se liší od systému v ČR. Práce porovnává postupně systém těchto složek vzájemně mezi s sebou, ať už je to z pohledu pravomocí, legislativních opatření, dojezdových časů nebo počtu profesionálního zastoupení zaměstnanců. Poté, co byly stanoveny kritéria, vyhodnocovalo se a dospělo k závěru, že Česká republika nijak výrazně nezaostává v porovnání s Německem, Rakouskem a Slovenskem, ale že v určitých záležitostech je některá země lepší a má propracovanější systém.
|
|
Možnosti osob, propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, nalézt a udržet si práci a jejich šance na úspěšný návrat do společnosti.
KOPAČKOVÁ, Bohumila
Problematika adaptace, osob propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody, na život na svobodě je komplikovaná záležitost. Znovunabytí, či dokonce zcela nové osvojení si nových životních návyků, dovedností a činností je složitý a dlouhodobý proces, při kterém se odsouzený a čerstvě propuštěný setkává z mnoha rizikovými momenty a hrozí mu opětovné selhání. Práce je zaměřena na zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěných z výkonu trestu odnětí svobody. Především bych se chtěla zaměřit na zjištění stupně kvalifikace, pracovních zkušeností, dovedností, návyků a pracovní motivace propuštěných osob v reintegračním procesu po propuštění. A s tím související možnosti při získávání pracovního zařazení. Výzkum, byl proveden dotazníkovým šetřením mezi odsouzenými ve výkonu trestu odnětí svobody, kteří byli krátkou dobu před propuštěním z VTOS maximálně 6 měsíců a u osob těsně po propuštění z VTOS. Výzkum probíhal, v období od února do června 2010. Výsledky výzkumu ukazují, které faktory a jak mohou ohrozit proces resocializace osob propuštěných z VTOS. V praxi se může tato bakalářská práce využít jako nástin pro prevenci problémů právě v oblasti recidivy. Doplnit lze celou řadu domácích studií, které se touto problematikou zabývají a stavějí, především na zkoumání kriminálních statistik. Nabízí se subjektivní pohled na hodnocení životní situace a rizik recidivy ze strany samotných odsouzených. Domnívám se, že cíl práce, kterým bylo zmapování rozsahu a dostupnosti služeb poskytovaných osobám propuštěným z VTOS a s tím související jejich možnosti při uplatnění na trhu práce, byl naplněn a podařilo se mi zpracovat dané téma formou, kterou jsem si vytyčila.
|
|
Analýza radiační kontroly skladu vyhořelého jaderného paliva v JE Temelín
PAPAN, Juraj
Problematika nakládání s radioaktivními materiály a zejména s vyhořelým ja-derným palivem je v současnosti v České republice a ostatních vyspělých státech ože-havým a diskutovaným tématem. V této práci je zevrubně rozebrána realizace radiační kontroly skladu vyhořelého jaderného paliva jaderné elektrárny Temelín, kdy v tomto objektu jsou postupně uskladňovány obalové soubory naplněné vyhořelým palivem, vyprodukovaným provozem jaderných reaktorů. V úvodních kapitolách jsou popsány samotné obalové soubory, na jejichž kvalitě závisí odstínění uloženého vyhořelého ja-derného paliva a zabránění uvolnění radionuklidů mimo ochranný plášť obalového sou-boru. Dále je popsána lokalita jaderné elektrárny Temelín, kde je sklad vyhořelého ja-derného paliva umístěn, včetně manipulací, které jsou prováděny s obalovým souborem. Během skladování obalových souborů je kladen důraz na monitorování technologických parametrů. Cílem práce je podrobně rozebrat radiační kontrolu skladu vyhořelého ja-derného paliva, opatření radiační ochrany platná pro tento objekt a posoudit možnost optimalizace používaných měřících přístrojů, navrhnout úpravu způsobu prováděného monitorování. Pro naplnění cílů práce bylo nezbytné provést monitorování aktuální ra-diační situace ve skladovací lodi, která je již částečně zaplněna obalovými prostory, kdy dle následných výpočtů bylo přistoupeno k predikci úrovně radiační situace při maxi-málně zaplněné skladovací lodi. Tyto výpočty jsou zároveň podkladem pro návrh úpravy režimových opatření v tomto objektu za účelem optimalizace profesního ozáření. Mezi základní strategické cíle provozovatele jaderné elektrárny Temelín, firmy ČEZ a.s. patří zajistit bezpečný provoz největší české elektrárny, jednou ze základních podmínek splnění tohoto cíle je zajištění radiační kontroly a ochrany v požadované kvalitě. Vý-sledky, které jsou výstupem této práce, budou poskytnuty oddělení Řízení radiační ochrany pro další praktické využití, případnou úpravu stávající provozní dokumentace, která řeší radiační kontrolu skladu vyhořelého jaderného paliva.
|
|
Minnesang a dvorská literatura na dvoře posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků
VELICKÁ, Olga
Kvalifikační práce mezioborového charakteru je zaměřena na poznání historie a kultury doby posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků. V této době proniká do českých zemí západní dvorská kultura. Primárním úkolem práce je poznat, za jakých podmínek vzniká dvorská literatura a minnesang na dvorech těchto panovníků. Dále jsme si dali za cíl komparativní metodou vymezit základní tematické okruhy v próze i poezii. Sekundárním úkolem je poznání vlivu německé a latinské literatury domácí i cizí na literaturu psanou česky. Práce ?Minnesang a dvorská literatura na dvoře posledních Přemyslovců a prvních Lucemburků? se zabývá obdobími od roku 1283 ? 1306 a dále 1310 ? 1333 s přihlédnutím i k rokům předchozím.
|
|
Děti cizinců a jejich integrace/inkluze na pražských základních školách
Vojtíšková, Kateřina
Cílem příspěvku je představit postoj škol k aktuálnímu tématu integrace dětí cizinců. K tomuto účelu autorka provedla a analyzovala více než dvacet hloubkových rozhovorů s vedením a pedagogy pražských základních škol uskutečněných na podzim 2009. Problematika integrace dětí cizinců do škol je v České republice stále poměrně nová a není systematicky řešena. Školám chybí vodítka, jak postupovat při vyrovnávání šancí pro děti cizí státní příslušnosti a přístupy škol se podstatně liší. V článku jsou dále diskutovány různé akulturační strategie rodin, které jsou (vedle opatření zaváděných školami) také podstatná pro úspěch inkluze ve vzdělávání.
|
|
Možnosti zapojení nestátních neziskových organizací do Integrovaného záchranného systému
TATÍČKOVÁ, Irena
Bakalářská práce je zaměřena na zapojení nestátních neziskových organizací do integrovaného záchranného systému v Plzeňském kraji. Teoretická část se zabývá vymezením základních pojmů, definic, forem humanitární a psychosociální pomoci při mimořádných událostech a zásad, jimiž se tato pomoc řídí. Blíže je popsáno několik nestátních neziskových organizací, které poskytují humanitární, psychosociální a preventivně výchovnou činnost v Plzeňském kraji. Praktická část obsahuje analýzu úrovně znalostí a informovanosti příslušníků HZS a skupiny dobrovolníků o úloze nestátních neziskových organizací, v rámci zapojení do integrovaného záchranného systému v Plzeňském kraji.
|
host ::
