Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 28,228 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.64 vteřin. 

Klasifikace podvyužitých území ve správním území ORP Ostrov pro účely pořizování ÚAPo
Neckářová, Šárka ; Novotný, Vojtěch (vedoucí práce) ; Michala, Michala (oponent)
Předmětem diplomové práce bylo porozumění pojmu brownfields a vymezení lokalit podvyužitých území ve správním obvodu Ostrov v Karlovarském kraji, kterému náleží 14 obcí. Práce je zaměřená na poznatky a zkušenosti českých i zahraničních autorů zabývajících se danou problematikou. V literární rešerši byly zapracovány příklady úspěšných zrealizovaných případových studií s využitím objektů a areálů původní zástavby v Karlovarském kraji a také návrhové studie, které čekají na svou realizaci ve městě Ostrov se zaměřením na financování v aktuálním programovacím období. Metodika práce se soustředila na problematiku podvyužitých území v územně analytických podkladech města Ostrov a národní databáze brownfields v porovnání s výsledky terénního šetření ve zkoumané lokalitě 14 obcí ve správním území Ostrova. Získané poznatky a výstupy poslouží k navržení jednotné klasifikace podvyužitých území, pro účely pořizování územně analytických podkladů obci s rozšířenou působností Ostrov a pro využití zpracování příslušných dokumentů Karlovarského kraje.

Drobné sakrální stavby na území Máchova kraje
Sobotková, Lenka ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Souhrn Diplomová práce mapuje a identifikuje drobné sakrální památky v krajině a menších sídlech na katastrálním území obcí spolku Máchův kraj. Katastrální území spolku se nachází z větší části jihozápadní části Libereckého kraje částečně zasahuje na jihu do Středočeského kraje. Tyto drobné stavby sakrálního charakteru byly zakládány na křižovatkách cest, kupeckých stezek, v blízkosti studánek, ale i jako projevy vděčnosti či jako vzpomínka na veselou, významnou či tragickou událost. Každá tato drobná sakrální stavba působí na vnímání okolí člověka, obohacuje prostor vesnice i krajiny a spolu s doprovodnou zelení, která plnila funkci útočiště na cestách, orientačního bodu či funkci bleskosvodu, tvoří společnou výtvarnou i tradiční hodnotu. Své poslání ztratily částečně nebo úplně nevhodným přemístěním. Hlavním přínosem a cílem této práce je zjištění současného stavu těchto památek ve vybraném území a vytvoření podrobného katalogu, sloužící jako zdroj informací pro turistický ruch, pro regionální rozvoj jako je zapojení do stávajících a též i do nově vznikajících turistických, cyklistických nebo naučných stezek, ale také jako podklad pro dílčí analýzy v rámci hodnocení krajinného rázu, při tvorbě územního plánu, návrhu plánu při pozemkových úpravách nebo pro potřeby konkrétní obce. Katalog je sestaven na základě odborné a regionální literatury, podrobného terénního průzkumu, zahrnujícího katastrální území všech obcí, které jsou součástí dobrovolného svazku obcí Máchův kraj, mapových podkladů a výpovědi některých starousedlíků. Stavby jsou fotograficky zdokumentovány a popsány jak z hlediska současného stavu, tak z hlediska krajinářského významu, je zde uvedeno umístění stavby s uvedením GPS souřadnic a zakreslení v současné aktuální mapě vybraného území.

Minimální standard pro zpracování územních plánů a jejich následné využití
Slánková, Pavla ; Zilvar, Josef (vedoucí práce) ; Radim, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou zpracování územního plánu jako jednoho z nejdůležitějších dokumentů, který upravuje stav užívání jednotlivých území v rámci Královéhradeckého kraje z pohledu zaměstnance Krajského úřadu Královéhradeckého kraje, jež se v rámci své pracovní náplně zabývá územně plánovací činností. Úvodem této práce je popsán proces a samotná tvorba územních plánů s odkazem na platnou legislativu, která tuto problematiku upravuje v rámci České republiky. V úvodní části práce je také popsán projekt Minimální standard pro digitální zpracování územních plánu v GIS,MINIS, který je v rámci Královéhradeckého kraje uplatňován jako doporučená metodika pro zpracování územních plánů na jeho území. Druhá část diplomové práce je zaměřena na vývoj a hodnocení při zavádění výše uvedeného projektu,metodiky v Královéhradeckém kraji do praxe. V rámci vývoje a hodnocení bude zhodnocen dopad při zpracovávání územních plánů dle citovaného projektu,metodiky, týkající se všech dotčených subjektů zabývajících se problematikou tvorby územního plánu a jeho následného využívání. Na základě těchto hodnocení a analýz byl také proveden rozbor, zda byla ze strany Královéhradeckého kraje zvolena vhodná strategie týkající se podpory, která metodiku MINIS doporučuje při zpracování územních plánů na svém území.

Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov. Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí. Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky. Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy. Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky. Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.

Obnova historických parků u drobných panských sídel na příkladu studie obnovy zámecké zahrady v Doudlebách nad Orlicí ve východních Čechách
Faltysová, Lenka ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Cílem této práce je zpracování metodiky a představení postupu, jak obnovu památky zahradního umění provést. Na příkladu revitalizace zámecké zahrady, nemovité kulturní památky Zámku Doudleby nad Orlicí, a to na základě studia literatury, obdobných zásahů a rozboru a interpretací různých typů archivního materiálu, bylo provedeno vyhodnocení současného stavu historické zahrady. Vychází z terénního průzkumu, který se skládá z dendrologického průzkumu, rozboru autenticity dřevin a ze zhodnocení všech shromážděných dokumentů, historických pramenů a odborné literatury. Návrh obnovy zámecké zahrady vychází ze závazného stanoviska odborného orgánu státní památkové péče. Renesanční zámek v Doudlebách nad Orlicí stojí ve východní části obce na mírně vyvýšeném návrší při pravém břehu řeky Divoké Orlice. Na tomto místě již ve 13. století existovala dřevěná středověká tvrz s hospodářským dvorem. Mikuláš starší z Bubna dal v roce 1588 vystavět lovecký zámek v renesančním stylu jako letohrad, který byl dostaven v roce 1590. Význam renesančního sídla, které doplňují raně barokní prvky z konce 17. století, je umocněn bohatou a působivou sgrafitovou výzdobou tzv. kobercového vzoru, pokrývající všechna vnější i vnitřní průčelí, restaurovanou v roce 1886 Kirchnerem. Součástí výzdoby jsou i vysoké komíny v nádvoří, ozdobené rovněž sgrafitem. Zámecký areál je tvořen po svém obvodě hospodářskými budovami a objektem pro bydlení. Objekt vlastního zámku je oddělen parkovou úpravou se starým stromovím a novějšími trávníky (Hieke, 1984). Zámecký park v Doudlebách nad Orlicí byl založen roku 1809 v kompoziční návaznosti na budovu renesančního zámku. Se zámkem tvoří jeden organický celek. Zakladatel se snažil podobně jako v zámeckých místnostech i zde demonstrovat své bohatství, svůj smysl pro umění a své botanicko-dendrologické znalosti. Park je vytvořen jako úzká dispozice v krajinářském slohu a komponován jako dlouhý průhled na zámek. Rozloha krajinářského parku dnes činí 3,76 ha. Literární rešerše je věnovaná zvláště renesanci a jejímu vztahu k zahradnímu umění. V této části je představena památková péče v České republice, činnost odborné organizace památkové péče Národního památkového ústavu v Josefově. V metodické příručce jsou popsány použité podkladové materiály a vzniklé výstupy na základě nichž jsou prováděna taková opatření, která povedou ke zlepšení zdravotního stavu a vitality stávajících perspektivních stromů a nové výsadby dřevin, které jsou v souladu s původní kompozicí s důrazem na její obnovu a zvýšení historické hodnoty objektu. V rámci celkové revitalizace zámeckého parku dojde k ošetření dřevin v parku a doplňkové výsadbě. V praktické části je popsán současný stav vegetace památky zahradního umění. Základním nástrojem pro analýzu současného stavu vegetace památky zahradního umění je inventarizace dřevin. Inventarizace, která má poskytnout kvalitní podklad pro návrh obnovy, by se zároveň měla v určitých částech zabývat i vlastnostmi jednotlivých dřevin (Krejčiřík, 2015). Výsledky terénních šetření byly kompletně zaznamenány do grafických výstupů.

Vytvoření metodického postupu inventarizace majetku a závazků u vybrané nevýdělečné organizace
Lorencová, Dana ; Štáfek, Pavel (vedoucí práce) ; Pavlína, Pavlína (oponent)
Diplomová práce se zabývá procesem inventarizace u vybrané účetní jednotky, zjištěnými nedostatky a jejich následným řešením. Proces inventarizace patří mezi činnosti, které vedou k vyhotovení účetní závěrky organizace, proto činnosti musejí být vykonávány s vysokou pečlivostí a důsledností, aby byl dodržen Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, který stanoví v souladu s právem Evropské unie rozsah a způsob vedení účetnictví a požadavky na jeho průkaznost a podmínky předávání účetních záznamů pro potřeby státu. Teoretická část je věnována vymezení základních pojmů procesu inventarizace. Jsou zde uvedeny platné právní předpisy, které se touto problematikou zabývají. Rovněž jsou v teoretické části uvedeny jednotlivé fáze celého procesu a důležité interní předpisy a dokumenty, které je povinna mít zpracované každá účetní jednotka. Je zde charakterizována návaznost inventarizace majetku a závazků na účetní uzávěrku a závěrku. Praktická část se věnuje procesu inventarizace vybrané nevýdělečné organizace Okresního soudu v Jičíně. V jednotlivých částech inventarizace, kdy je prováděna fyzická a dokladová inventura, jsou uvedeny zjištěné nedostatky a návrhy jejich řešení. Kompletní proces inventarizace patří mezi činnosti vybrané účetní jednotky, na které se v posledních letech zaměřují kontrolní orgány, jelikož se činnosti dotýkají hospodaření s majetkem státu. V závěrečné kapitole praktické části je vypracován metodický návod k provádění inventarizací majetku a závazků pro účetní jednotku včetně nové instrukce. Zpracováním diplomové práce byl podán pohled na inventarizaci jako celek, která je výchozím bodem pro sestavení účetní závěrky. V práci byly analyzovány procesní či systémové nedostatky při jejím zpracování. Tyto nedostatky mohou způsobit, že účetní jednotka nenaplní § 6 odst. 3 zákona o účetnictví, ze kterého vyplývá povinnost inventarizovat majetek a závazky v souladu s ustanovením § 29 a § 30 zákona o účetnictví. Kontrolní úřad může na základě takových nedostatků prohlásit, že inventarizace majetku a závazků nebyla provedena řádně a účetní jednotku sankciovat. Po ukončení inventarizačního procesu je účetní jednotka povinna vyhotovit inventarizační zprávu, která je podstatným dokumentem současně s účetními výkazy, Rozvahou, Výkazem zisku a ztráty a přílohami ke schválení účetní závěrky.

Aplikace matematických modelů pro simulaci hydrologických poměrů na vybraných vodních tocích
Kurková, Marie ; Vašků, Zdeněk (vedoucí práce) ; Michal, Michal (oponent)
Povodeň je přírodní jev, který se vyskytuje v různé intenzitě a nepravidelných časových intervalech. Povodně představují pro Českou republiku největší přímé nebezpečí v oblasti přírodních katastrof a mohou být i příčinou závažných krizových situací, při nichž vznikají nejenom rozsáhlé materiální škody, ale rovněž ztráty na životech obyvatel postižených území a dochází k rozsáhlé devastaci kulturní krajiny včetně ekologických škod. Z hlediska eliminace potenciálního ohrožení a samotných následků těchto událostí jsou významné informace předpovědní povodňové služby o charakteru a o rozsahu záplavových území pro jednotlivé N-leté povodňové průtoky a konkrétní povodňové scénáře. Adekvátní představu o hloubkách a rychlostech při povodňové události, v podélném či příčném profilu vodního toku, poskytují hydrodynamické modely. Získané informace z hydrodynamických modelů tak zaujímají výsadní postavení z pohledu ochrany životů i zmírnění škod na majetku občanů. Zájmové území první studie se nachází na části vodního toku Úhlavy v lukách u Příchovic v blízkosti města Přeštice. Návrh protipovodňových opatření je součástí dokumentace k územnímu řízení: Přeštice -- Inundační průlehové koryto v lukách u Příchovic. Posuzovaná dokumentace byla zhotovena na základě hydrotechnických výpočtů a zkušeností z povodně v srpnu 2002. Matematický model je prakticky využit ve studii posouzení navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy ve městě Přeštice. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vodním toku Úhlavy. K vlastní simulaci je použit nekomerční software Hec-Ras, verze 3.1.1. Z provedeného posouzení navržených protipovodňových opatření by mělo být zřejmé, zda jsou navržena efektivně. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro poskytnutí podpory při realizaci navržených protipovodňových opatření na vodním toku Úhlavy v lukách u Příchovic v rámci dotačního programu "Program prevence před povodněmi II" v gesci Ministerstva zemědělství. Ve druhém případě je matematický model využit ve studii hydrotechnického posouzení drobných vodních toků v katastrálním území obce Mochtín. Posouzení je založeno na matematickém modelování odtokového a hladinového režimu na vybraných tocích. K vlastní simulaci je použit nekomerční software HEC-RAS. Provedené posouzení by mělo ukázat na riziková místa v obci Mochtín. Matematický model připravený pomocí uvedeného softwaru je možné využít jako podklad pro předhodnocení plánovaných akcí zahrnutých do územního plánu nebo jako zdroj základního přehledu o možnostech protipovodňové ochrany na úrovni menší obce. Základním vstupem do hydrodynamických modelů jsou výškopisná data. Jedním ze způsobů získání dat je jejich pořízení metodou leteckého laserového skenování (LLS) z digitálního modelu reliéfu (DMR). Tato metoda je označována za jednu z nejpřesnějších metod pro získání výškopisných dat. Jejím úskalím je však neschopnost zaznamenat geometrii terénu pod vodní hladinou, a to díky pohlcení laserového paprsku vodní masou. Absence geometrických dat o průtočné ploše vodního toku může citelně ovlivnit výsledky modelování, zejména pokud chybějící část koryta reprezentuje svou kapacitou významnou průtočnou plochu. Jedním ze způsobů odstranění této chyby je dodatečné zahloubení koryta pomocí softwarových nástrojů, jakým je například CroSolver. Třetí příspěvek se zabývá sestavením hydrodynamického modelu s využitím dat DMR 5. generace a porovnává jeho výstupy při různých průtocích s modelem založeným na výškopisných datech upravených pomocí nástroje CroSolver. Jedná se o srovnání výstupů hydrodynamických modelů v programu HEC-RAS při použití zahloubených dat a při použití neupraveného DMR. Srovnání je provedeno na úsecích dvou vodních toků s odlišnou morfologií terénu a velikostí toku. Doplňujícím výstupem je porovnání záplavových území vycházejících z obou variant modelů. Z výsledků vyplývá, že rozdíly ve výstupech jsou významné především u nižších průtoků (Q1, Q5), zatímco pro Q50 a Q100 je rozdíl zanedbatelný, přičemž velký vliv má samotná morfologie modelovaného území a velikost toku.

Program rozvoje obce Nedrahovice jako výchozí podklad pro tvorbu územního plánu v této obci
Jonáková, Zdeňka ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Tématem této diplomové práce je Program rozvoje obce Nedrahovice jako výchozí podklad pro tvorbu územního plánu v této obci. Po počáteční definici pojmu územního plánování a právní úpravy územního plánování je zmíněna historie územního plánování včetně jednotlivých právních úprav až do současné podoby. Následující kapitoly charakterizují hlavní cíle a úkoly územního pl&aacu te;nování, uvádí základní subjekty územního plánování, a specifikují veškeré nástroje územního plánování dle současné právní úpravy s tím, že práce se zaměřuje na územní plán jako jeden z nástrojů územního plánování, rozebírá jeho obsah a tvorbu. Poslední z teoretických částí práce rozebírá strategické plánování obce a věnuje se strategickému dokumentu označenému jako Program rozvoje obce, který nadále charakterizuje v obecní úrovni a uvádí jeho náležitosti a obsah, právě pro účely porovnání obsahovaných část&i acute; tohoto dokumentu s konkrétním strategickým dokumentem obce Nedrahovice, Programem rozvoje obce Nedrahovice 2014 - 2020. V projektové části práce je pak řešen právě tento konkrétní strategický dokument obce, jeho obsah a jeho nedostatky či chyby. V návaznosti na provedenou kritickou analýzu dokumentu je navrženo doplnění tohoto dokumentu o chybějící nebo nesprávně popsané části pro účely návrhu zadání územního plánu. Návrh zadání územního plánu je dalším předmětem projektové části práce, kdy návrhová zadání územního plánu pro obec Nedrahovice vychází právě z údajů obsažených v Programu rozvoje obce Nedrahovice a v návrhu zadání územního plánu je reagováno rovněž na nedostatky v Programu rozvoje obce. Shrnutím práce je poukázání na problematiku strategického dokumentu obce za předpokladu, že by tento měl sloužit jako podklad pro tvorbu územního plánu a jak mohou případné nedostatky obsah územního plánu ovlivnit.

Ekonomické dopady reorganizace spisové a archívní služby MO ČR
Sojková, Romana ; Tichá, Ivana (vedoucí práce) ; Šímová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá analýzou, zhodnocením výsledků a řešením problému řízení a rozvoje spisové a archivní služby v rezortu Ministerstva obrany (dále jen rezort MO) v podmínkách kontinuální reorganizace této služby a postupné implementace elektronických systémů podporujících tyto procesy v oblasti spisové a archivní služby v závislosti na elektronizaci státní správy České republiky. Shrnuje jednotlivé etapy historie a navazujícího vývoje spisové služby v rezortu MO, a v souladu s aktuální realizací opatření vázaných na zavádění elektronizace a automatizace jednotlivých etap životního cyklu dokumentu porovnává ekonomické aspekty a dopady do realizovaných činností. Shrnuje legislativu spisové služby se zaměřením na zvláštnosti evidence jednotlivých kategorií dokumentů v rezortu MO včetně předávání dokumentů do správního archivu rezortu MO. V další části shrnuje vývoj archivní služby, vytvoření soustavy archivů a výkon veřejné správy na úseku archivnictví a výkonu spisové služby v České republice, organizaci a postavení spolu s uvedením činností zajišťovaných archivem rezortu MO, jeho složením, působností a aktuálními změnami směřujícími k elektronizaci archivu. Závěrem hodnotí ekonomické dopady a řešení problémů řízení a rozvoje spisové a archivní služby v rezortu MO porovnáním dostupných ekonomických ukazatelů původního a aktuálního způsobu zajištění životního cyklu dokumentu v jeho jednotlivých etapách a poukazuje na klady i zápory aktuálních procesů nastavených platnou legislativou.

Monitoring a ochrana biotopů naučné stezky Pustý rybník u Dymokur
Nouzovský, Petr ; Česká, Jana (vedoucí práce) ; Dana, Dana (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provést mykologický průzkum dané lokality se zaměřením na výskyt a inventarizaci ohrožených a vzácných druhů makromycetů. Dále byly posouzeny antropogenní vlivy, které postihují dané území, a hodnota vybraných biotopů. Jednalo se o první ucelený mykologický průzkum lokality, který byl prováděn od roku 2011 do roku 2015. Naučná stezka Pustý rybník u Dymokur je pozůstatek středověké bazické dubohabřiny s téměř bezzásahovým managementem. Z přirozeného společenstva Carpinion se na lokalitě hojně vyskytují Quercus petraea, Quercus robur, Carpinus betulus, Tilia cordata a Acer campestre. Přirozené lesní společenstvo Carpinion poskytuje velmi pevnou a dlouhověkou mykorhizu. Minoritně se zde vyskytují též přirozený Crataegus monogyna, Quercus petraea, Fraxinus excelsior a Alnus glutinosa. Nepůvodní jsou zde pouze pionýrská Betula pendula a před cca 60 lety vysázený porost Pseudotsuga menziessii. Výsledkem mykologického průzkumu, který začal na jaře roku 2011 a byl ukončen 31. 12. 2015, bylo zjištění a zaznamenání výskytu 294 druhů makromycetů. Z tohoto celkového počtu bylo nalezeno a zdokumentováno 39 vzácných a chráněných druhů hub. Z makromycetů, jež nepodléhají ochraně, bylo nalezeno a určeno 27 askomycet a 267 bazidiomycet. Ze zákonem chráněných druhů byl na studovaném území zjištěn výskyt následujících druhů: Boletus fechtneri (§1), Xerocomus moravicus (§1), Tuber aestivum (§1), Volvariella caesiotincta (§2), Otidea concinna (§2) a Russula alnetorum (§3), z druhů řazených do Červeného seznamu hub ČR patří k nejvýznamnějším nálezy druhů: Boletus fuscoroseus (CR), Boletus rhodopurpureus (CR), Boletus satanas (NT), Rubinoboletus rubinus (NT), Hygrophorus persoonii (CR), Lactarius lacunarum (NT), Lactarius pterosporus (NT), Lactarius zonarius (VU), Amanita echinocephala (EN). V další části práce je kladen důraz na zhodnocení antropogenních vlivů a celkového managementu na lokalitě, stejně tak na přirozenou sukcesi. Majoritně je zaměřen na následnou péči o krajinu v závislosti na výskytu vzácných a chráněných druhů hub a rostlin a na zhodnocení sledovaných biotopů na lokalitě. S ohledem na zajímavé přechodové hranice, v jinak uceleném přirozeném biotopu, kde byly nalezeny další vzácné druhy hub, bylo na několika místech měřeno a zaznamenáno pH půdy. Fotografická dokumentace, která je součástí přílohy a inventarizace taxonů, může být použita jako podnět ke znovu vytvoření starých a zašlých naučných tabulí na zkoumané lokalitě, stejně tak může být využita k vytvoření maloplošného chráněného území. Exsikáty byly zatím uloženy jako studijní materiál v soukromém herbáriu autora. Tato diplomová práce shrnuje pětiletou mykologickou studii předmětné lokality a striktně zdůvodňuje použití nejvhodnějšího managementu s ohledem na výskyt vzácných a chráněných druhů hub.