Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 12,822 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.32 vteřin. 

Využívané metody sociální práce u pacientů hospitalizovaných v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr
DOLEŽALOVÁ, Vendula
Tato diplomová práce je zaměřená na problematiku sociální práce realizované v Psychiatrické léčebně Červený Dvůr, která se specializuje na léčbu závislosti na návykových látkách. V této léčebně je sociální práce součástí terapeutického procesu a je důležitým nástrojem řešení sociálních důsledků. V teoretické části diplomové práce představuji problematiku sociální práce, roli sociálního pracovníka ve zdravotnictví a sociální služby zaměřené na cílovou skupinu osob závislých na návykových látkách. V této části práce se okrajově věnuji i problematice závislosti a sociální práci s osobami, jež mají problémy s návykovými látkami. Praktická část je realizována kvalitativním výzkumem za použití metody dotazování. Ke sběru dat byla použita technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily 3 sociální pracovnice. Pro konstrukci vzorku byla vybrána metoda totálního výběru. Druhý soubor tvořili aktuálně hospitalizovaní pacienti. Z tohoto souboru byl vybrán výzkumný vzorek 12 pacientů metodou kvótového výběru. Všechny rozhovory byly zpracovány, data kategorizována a zpřehledněna do tabulek. Cílem diplomové práce bylo zmapovat metody a techniky sociální práce, které sociální pracovnice při své páci s pacienty používají a jaká sociální pomoc je pacienty nejčastěji využívaná. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou pacienti o možnostech sociální práce dostatečně informováni a zda jsou s poskytováním sociální pomoci spokojeni. Výzkum ukázal, že sociální práce má v komplexní terapii své pevné místo a je všemi členy terapeutického týmu podporována. Z výzkumu vyplynulo, že sociální pracovnice nejčastěji používají metody práce s jednotlivcem, skupinou, rodinou a komunitou za použití technik rozhovoru, aktivního naslouchání, přehrávání rolí a názorné instruktáže. Převážně aplikují přístup orientován na úkoly. Sociální pracovnice nejčastěji spolupracují se členy terapeutického týmu, s pacienty, s jejich rodinnými příslušníky a s pracovníky mnoha dalších institucí. Z výzkumu též vyplynulo, že pacienti nejvíce využívají sociální, právní a pracovní poradenství. Nejčastěji využívají pomoc při obstarávání nových osobních dokladů, při řešení dluhové problematiky, hledání vhodného bydlení a zaměstnání, při řešení rodinných potíží a důsledků trestné činnosti. Výsledky výzkumu dále ukázaly, že pacienti jsou o sociální pomoci dobře informováni a s jejím poskytováním jsou velmi spokojeni. Domnívám se, že cíle mé práce byly naplněny a na výzkumné otázky poskytly odpovědi. Práce by mohla posloužit k poskytnutí informace o tom, jak je sociální práce v takovémto specifickém zařízení realizována. Výsledky by mohly být podnětem, jak pracovní podmínky pro realizaci sociální práce zlepšit a poskytování sociální pomoci tak více zefektivnit.

Vliv vodního stresu na rychlost výměny plynů a fluorescence vybraných druhů tribu Panicoideae
Hrkotová, Kristýna ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Souhrn V diplomové práci je studován účinek vodního deficitu na výměnu plynů u mladých rostlin čiroku a béru. Tyto plodiny by mohly nahradit pěstování kukuřice v některých oblastech, jelikož je jejich využití podobné. Naše republika se v současnosti potýká nedostatkem srážek. V roce 2015 byl tento jev velmi patrný. Proto je vhodné zjistit, jak budou rostliny čiroku a béru reagovat na vodní deficit během jejich ontogenetického vývoje. Na vodní deficit velmi citlivě reagují rostliny v počátečních fázích růstu, a proto byl vliv vodního deficitu sledován právě na mladých rostlinách čiroku a béru. Rostliny genotypů 121, 304, Ruzrok, Red a rostliny béru byly rozděleny do čtyř variant: KK (plně zavlažovány po celý pokus), KS (14 dnů plná zálivka, 10 dnů vodní deficit, 4 dny plná zálivka), SK (10 dnů vodní deficit, 18 dnů plná zálivka), SS (10 dnů vodní deficit, 4 dny plná zálivka, 10 dnů vodní deficit, 4dny plná zálivka). Rychlost výměny plynů byla měřena ve skleníku přístrojem LCpro+ a fluorescence chlorofylu přístrojem OS1 - FL. Rychlost fotosyntézy a transpirace a fluorescence chlorofylu byly měřeny v dopoledních hodinách. Z rozdílu naměřených hodnot rychlosti fotosyntézy a transpirace byla vypočtena hodnota efektivity využití vody (WUE). Nejcitlivěji na vodní deficit reagoval genotyp 121, který měl hodnotu efektivity využití vody (WUE) 9,95 (10-3) a zároveň měl tento genotyp i nejnižší hodnotu fluorescence chlorofylu a to 0,765. Jako odolný proti vodnímu deficitu se jeví rostliny béru, které měly nejnižší rozdíl fotosyntézy mezi kontrolní a stresovanou variantou v rozmezí od 14,59 mikromol CO2.m-2.s-1 (SS) do 15,38 mikromol CO2.m-2.s-1 (KK). Zároveň měl bér také nejnižší rozdíl fluorescence chlorofylu mezi variantou KK (0,814) a variantou SS (0,781). Z pohledu transpirace se jako nejodolnější vůči vodnímu deficitu jevil bér (od 0,08 mmol H2O.m-2.s-1 (SS) do 2,13 mmol H2O.m-2.s-1 (KS)). Naopak nejméně odolný byl genotyp 121, který měl v kontrolní variantě 1,17 mmol H2O.m-2.s-1 a ve stresované 1,50 mmol H2O.m-2.s-1.

Zhodnocení pozice vybraného podniku (MSP) ve stavebnictví
Melkes, Vlastimil ; Pletichová, Dobroslava (vedoucí práce) ; Zdena, Zdena (oponent)
V současné době tvoří rozsáhlou podnikatelskou oblast malé a střední podniky, které mají nenahraditelnou funkci v ekonomice vyspělých států. Podílejí se výrazným způsobem na tvorbě pracovních míst, a tím ovlivňují vývoj zaměstnanosti. Mohou se velmi rychle přizpůsobit a snaží se uspokojit i velmi specifické požadavky náročného zákazníka. Jsou ovšem vystaveny přímým vlivům vnějšího ekonomického prostředí, musí být tedy schopny pružně reagovat na nastalou situaci. Diplomová práce se zabývá zhodnocením pozice firmy INTERM, s.r.o., která působí v oblasti dodávek a montáží výplní stavebních otvorů. Práce obsahuje vnější i vnitřní analýzy včetně hodnocení pozice na trhu. Závěrem se zabývá výběrem vhodné strategie a návrhy řešení pro upevnění současného stavu s cílem posílit svoji pozici na trhu.

Posouzení vlivu osobnosti učitele odborného výcviku na úroveň osvojených praktických dovedností žáků
Feldsteinová, Tereza ; Kříž, Emil (vedoucí práce) ; Hrušková, Eva (oponent)
V teoretické části bakalářské práce je popsána profese učitele odborného výcviku. Profese učitele je zajímavá, ale zároveň velmi náročná. Dnešní mládež má dnes snadný přístup k informacím jakéhokoli druhu. Otevřeně hovoří o libovolných tématech a znají výborně svá práva. Nebyl by to takový problém v případě, kdyby rodina plnila dobře svou funkci a to výchovnou. Učitel musí učivo vysvětlit především zajímavě, aktivně zapojovat žáky do vyučovacího procesu a správně motivovat. Na střední odborné škole se učivo odborného výcviku a odborných předmětů prolíná a musí reagovat na nejnovější trendy. Osobnost učitele je také velmi důležitá. Významná je interakce mezi učitelem a žákem. Novost a modernost se vnímá z pohledu jednotlivce v souvislosti s jeho vlastním profesionálním a osobnostním vývojem. Toto představuje inovace v pedagogickém procesu. Praktická část bude zpracována na podkladě výzkumného projektu metodou anonymního dotazníkového šetření a pozorování žáků a učitelů při práci.

Vyhodnocení problematiky ztrát srnčat při senosečích na Plzeňsku
Horváth, Vít ; Kušta, Tomáš (vedoucí práce) ; Adámková, Jana (oponent)
Abstrakt Náplní bakalářské práce bylo provést analýzu s následným vyhodnocením mortality srnčat při senoseči v honitbě HS Kalec, okres Plzeň-sever, umístěné v západní části České republiky. V první části této práce je popsán Srnec obecný (Capreolus capreolus), jeho rozšíření na našem území, biologie, etologie a hospodaření s ním. V druhé části je popsán samotný projekt, kdy byly v honitbě HS Kalec vybrány a vytyčeny tři modelové zkusné plochy, na kterých byla před senosečí v termínu mezi 15. červnem až 24. červnem 2015 provedena ochranná opatření. První lokalita zkusné modelové plochy číslo 1. byla procházena myslivci se psy. Druhá lokalita zkusné modelové plochy číslo 2. byla ošetřena pachovým odpuzovačem zvěře a také zvukovým plašičem. Třetí lokalita modelové plochy byla pouze monitorována. Tyto zkusné plochy byly po provedené senoseči znovu procházeny a bylo zjištěno, že v blízkosti zkusné modelové plochy číslo tři došlo k posečení a usmrcení dvou srnčat. U zbylých dvou modelových zkusných ploch nebylo posečení srnčat zjištěno. Tyto zkusné plochy byly posléze po provedené senoseči a zjištění skutečného stavu posečených srnčat mezi sebou porovnány a výsledky budou uvedeny v této bakalářské práci. Důležité bylo ze zjištěných skutečností vyhodnotit mortalitu srnčat v konkrétní honitbě. A to v návaznosti na provedená mitigační opatření. Výsledkem této práce byla záchrana tří srnčat. Tyto výsledky bakalářské práce poskytly velmi zajímavé zjištění, které se následně dá využít pro myslivecký management. A to při chovu srnčí zvěře v myslivecké praxi. Klíčová slova: srnec obecný, mláďata, usmrcení, honitba (HS Kalec, Žihle)

Podnikatelský plán na založení podniku
Škarnitzlová, Kateřina ; Gebeltová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
Cílem bakalářské práce je vytvořit reálný podnikatelský záměr na otevření fitness centra. K dosažení hlavního cíle je nutné analyzovat podnikatelské prostředí v České republice, odhalit slabiny konkurenčních firem a zjistit, jak velká je šance na úspěch projektu. Práce vznikla prostudováním literárních zdrojů a následným výtahem z nich, analýzou konkurenčních firem, rozhovory s podnikateli v oboru fitness a také studiem dostupných materiálu týkajících se podnikání. Po zjištění důležitých informací byly stanoveny předpokládané příjmy a výdaje společnosti a současně i hospodářský výsledek firmy. K závěrečnému zhodnocení rentability investice byly použity vzorce na čistou současnou hodnotu, vnitřní výnosové procento a dobu návratnosti investice. Tyto ukazatele vyšly velmi dobře, projekt je výhodný a investiční prostředky mohou být realizovány k investování.

Porovnání pěstování žlutěkvetoucích hybridních odrůd řepky a bílekvetoucí liniové odrůdy Witt technologií Flower Power System® v provozních podmínkách Agro Rubín a.s.
Vysoký, Josef ; Baranyk, Petr (vedoucí práce) ; Jaromír, Jaromír (oponent)
Cílem této práce je porovnat v provozních podmínkách žlutěkvetoucí hybridní odrůdy pěstované v konvenčním intenzivním zemědělství s bílekvetoucí liniovou odrůdou Witt pěstovanou v systému Flower Power System (FPS) a potvrdit, resp. vyvrátit hypotézu, že liniová odrůda Witt je minimálně stejně rentabilní jako hybridní odrůdy (HO), a to především i díky ekologicky šetrné a ekonomicky úsporné technologii FPS. Metodika FPS spočívá v založení porostu odrůdy Witt s obsevem ranější žlutěkvetoucí odrůdy maximálně na šíři 1 záběru postřikovače, v tomto případě 24 m. Pro obsev byla zvolena liniová odrůda Cortes. Základní zpracování půdy orbou bylo provedeno hned po sklizni předplodiny ozimého ječmene a po aplikaci organického hnojení, kejdy prasat na rozdrcenou slámu. Výsev všech sledovaných odrůd probíhal v termínu 11. až 21.8.2014. Vzcházení porostu a podzimní vývoj probíhaly rovnoměrně, žádná výrazná poškození škůdci nebyla zaznamenána, vzhledem k teplému počasí byla nutná trojitá aplikace morforegulátorů. Do zimy porosty vstupovaly s dostatečným počtem pravých listů, silným kořenovým krčkem a přisedlou listovou růžicí. Jarní vývoj porostu začal velmi brzy, díky mírné zimě přezimovalo podle odrůdy 91 až 96% rostlin. Aplikace DASA proběhla počátkem března, první aplikace DAM 390 již v druhé polovině března. Kvetení probíhalo v průměru měsíc v termínu 29.4. až 30.5.2015. Aplikace insekticidů proběhla na všech odrůdách 1x ve fázi poupěte, druhá aplikace do květu proti bejlomorce byla kvůli slabému výskytu vynechána, neprojevil se tak očekávaný efekt FPS. Sklizeň byla zahájena díky velmi teplému a suchému počasí 21.7.2015. Celkový průměrný výnos byl 4,64 t8%/ha. Výnos odrůdy Witt byl 4,64 t8%/ha, obsev Cortes 4,62 t8%/ha a průměr HO 4,67 t8%/ha (4,19 až 5,01 t8%/ha). Rentabilita POR u odrůdy Witt dosáhla 87,10%, průměr HO 87,49% (86,10% až 88,46%). Výsledná čísla nám ukazují, že odrůda Witt nedosahuje min. stejné rentability jako průměr HO, při srovnání s některými konkrétními HO je však výrazně překonává, což je u liniové odrůdy zajímavé. Při srovnání kvalitativních parametrů, díky kterým by mohlo být dosahování lepších výkupních cen, dosáhla odrůda Witt velmi podobných hodnot jako odrůda Cortes, což ji proti žlutěkvetoucím odrůdám nezvýhodňuje. Ve spojení s nižší ekologickou zátěží na včely a další necílové organismy se však odrůda Witt zdá velmi zajímavou volbou.

Hodnocení welfare v ekologických chovech skotu
Slavíková, Eva ; Chaloupková, Helena (vedoucí práce) ; Ilona, Ilona (oponent)
Zacházení se zvířaty je v poslední době v popředí zájmu veřejnosti. Současně je kladen důraz na jejich životní prostor, možnosti projevit své přirozené chování, a správnou péči o ně, na tzv. welfare neboli pohodu zvířat. Předložená diplomová práce sleduje a hodnotí ukazatele welfare zvířat na 20 farmách s ekologickým chovem dojnic s využitím metodiky Welfare Quality (WQ). Byla hodnocena tato kritéria: absence dlouhého hladu a žízně; pohodlí okolo odpočinku; snadnost pohybu; absence zranění, nemoci a bolesti vyvolané managementem chovu; vyjádření sociálního a ostatního chování; dobrý vztah člověk-zvíře a pozitivní emoční stavy. Tato kritéria pak ústí do čtyř základních principů: dobré výživy, dobrého ustájení, dobrého zdraví a přiměřeného chování. Hlavní pozornost byla věnována vztahu welfare a zdravotního stavu zvířat. Většina farem měla vysoké hodnocení dobré výživy zahrnující podíl velmi hubených krav a přístup k vodě. Příznivé bylo hodnocení dobrého ustájení, neboť podle standardů ekologického zemědělství (EZ) jsou krávy běžně chovány ve volném ustájení a většinu roku tráví na pastvě. Nižší hodnocení získal princip dobrého zdraví z důvodu odrohování na části farem, které snižuje skóre absence bolesti vyvolané managementem chovu. Farmy měly převážně velmi malý podíl krav kulhavých, zraněných a trpících výtoky či průjmem; žádná z krav neměla mastitidu. Nebyly zaznamenány projevy agonistického chování, poměrně dobré bylo též hodnocení vztahu člověk-zvíře a pozitivních emočních stavů. Získaná skóre principů welfare byla vyšší, než se uvádí v literatuře pro konvenční chovy. Všechny farmy byly hodnoceny jako vylepšené až excelentní. Větší stáda měla obecně horší hodnocení vztahu člověk-zvíře, ale naopak vyšší hodnocení pozitivních emočních stavů krav. Farmy s odrohovanými kravami vykázaly nižší podíl velmi hubených krav a zvířat s nosními výtoky. V chovech s nižší čistotou prostředí je vyšší procento kulhavých krav než v chovech s vyšší čistotou. Podíl kulhavých krav koreloval s podílem velmi hubených krav, a stejně jako podíl krav s lysinami a lézemi byl ovlivněn pohodlím při odpočinku. Bylo potvrzeno, že dobré podmínky chovu krav spojené s dobrým welfare zvířat vedou k lepšímu zdravotnímu stavu stád i k lepšímu chování zvířat, a že EZ vytváří příznivé podmínky welfare a zdravotního stavu zvířat. Výstupem pro majitele podniků je zhodnocení kvality životní pohody dojeného skotu na jejich farmě a porovnání s dalšími chovy.

Studie pavilonu Amazonie
Trčková, Veronika ; Vacek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Kdybychom navrhovali budovu určenou lidem, mohli bychom se odrazit od mnohých předpisů a norem, které jsou předem určené, a nám by zbývalo si jen podrobně nastudovat literaturu a tvořit. Stejně tak by to zjednodušeně řečeno probíhalo i u staveb pro běţné chovy hospodářských zvířat. Pavilon ekosystému je ale velmi specifický prostor. Je to kombinace zvířat, rostlin, lidí a různých technických, provozních, dispozičních a scénografických řešení. Navrhování tropického pavilonu je tedy velmi komplikovanou tvorbou vyţadující souhru různorodých oborů, které si k sobě musí najít cestu a kooperovat spolu. Proto musí architekt úzce spolupracovat se zoology, botaniky, chovateli aj. a snaţit se proniknout do problematiky chovu zvířat a osvojit si znalosti o trendech chovatelské a expoziční praxe. Cílem diplomové práce je shrnutí poznatků načerpaných z odborné literatury a vytvoření ucelené rešerše, která se skládá z historického vývoje zvěřinců přes současnou moderní zoologickou zahradu aţ po fenomén pavilonu ekosystému. Po této sloţité problematice jsou zhodnoceny podkladové údaje vypovídající o vymezení a charakteristice území, o které je opřena studie pavilonu a zamyšlení se nad principy navrhování pavilonu ekosystému. Vlastním projektem je studie vnitřního prostoru pavilonu, který představuje výseč ekosystému Amazonie. Zjednodušeně lze říct, ţe se zde soustřeďují ţivé botanické a zoologické sbírky tohoto biotopu, které jsou doplněné napodobeninami přírodních prvků a výsledkem je téměř dokonalý vjem prostředí. V souladu s těmito základními principy je zde rozvinuta filozofie konceptu Zoo expozic. Člověk a chované druhy zvířat jsou stavěni na stejnou úroveň. Pravděpodobnost zahlédnout zvíře v expozici návštěvníkem je stejná, jako šance zvířete se před nevítaným hostem ukrýt. O to víc se tak návštěva pavilonu ekosystému přibliţuje reálné výpravě do přírody.

Ekosystémové služby mokřadů v krajině
Brynychová, Kateřina ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Svobodová, Veronika (oponent)
Cílem této práce je seznámit se a pochopit důležitost ekosystémových služeb, které mokřady plní v krajině. Pouze důkladné pochopení a docenění ekologických funkcí mokřadů v krajině může vést k udržitelnému hospodaření a zajištění ochrany mokřadů. Ekologické funkce mokřadů jsou závislé na přirozených procesech (fyzikálních, chemických a biologických), které se v mokřadech odehrávají. Z nich plynou pro člověka přínosy označované jako ekosystémové služby, jejichž hodnotu si stanovuje člověk. Mokřad je jedinečný biotop, který tvoří přechod mezi suchozemským a vodním ekosystémem. Vyznačuje se specifickým výskytem organismů, jejichž existence vyžaduje ke své prosperitě trvalý účinek povrchové vody nebo alespoň velmi vysoké hladiny podzemní vody. V práci je zaměřena pozornost na funkci mokřadů v hydrologickém režimu krajiny, při hromadění živin, produkci biomasy, stabilizaci břehů, ochraně proti erozi, krajinotvorné činnosti vodních toků a na jejich úlohu při tlumení průběhu povodní, v disipaci energie a stabilizaci mikroklimatu. Je zde zmíněn i kulturní a historický význam mokřadů. Mokřady jako domov mnoha druhů flóry i fauny obohacují významným způsobem biodiverzitu české krajiny. Všechny přirozené mokřadní lokality v České republice jsou v současné době nějakým způsobem ovlivněny lidskou činností. Z velké většiny jsou poškozené, především v důsledku intenzivní zemědělské činnosti. Z těchto důvodů by mělo docházet k integraci mokřadů do zemědělské krajiny. O významu mokřadů na jedné straně a jejich vážném ohrožení na straně druhé svědčí i mezinárodní úmluva na ochranu mokřadů, tzv. Ramsarská úmluva. Nejvýznamnější mokřady České republiky jsou zapsány v seznamu mokřadů mezinárodního významu podle Ramsarské konvence.