|
Aby pomoc byla skutečnou pomocí
BEDNARČÍKOVÁ, Jitka
Práce se zabývá možnostmi zvýšení kvality sociální práce s nezaměstnanými v České republice. V první kapitole charakterizuje význam práce v životě člověka. Upřesňuje pojmy, týkající se práce a nezaměstnanosti. Popisuje příčiny nezaměstnanosti. Podrobně se věnuje dopadům ztráty zaměstnání na jednotlivce. Stručně se zmiňuje o systému politiky zaměstnanosti v České republice. Hlavní pozornost věnuje sociální práci s nezaměstnanými. Vymezuje pojem pracovně profesního poradenství. Upozorňuje na konkrétní etická dilemata a uvádí možnosti jejich řešení. Shrnuje, že etické teorie, etický kodex, hodnoty, přístupy a pravidla pro profesionální práci mohou být užitečná pouze v případě, že sociální pracovník má zájem se jimi v praxi řídit. Spolu se zájmem o člověka se pak mohou stát návodem k pomoci, kterou můžeme označit jako pomoc skutečnou.
|
|
Působení řádových sester v sociální a charitativní oblasti po roce 1948
BÁRTOVÁ, Hana
V předkládané bakalářské práci se zabývám osudy ženských řádů a kongregací, jimž nastolený komunistický režim znemožnil Akcí Ř v roce 1950 vykonávat svoji tradiční činnost ve školských a zdravotnických zařízeních a snažil se je těžkou prací v továrnách a JZD přinutit odložit hábity a jít do civilních zaměstnání. Ženské řehole, jejichž hlavním posláním bylo vzdělávání a výchova dětí a mládeže, a řády kontemplativní musely hledat nové oblasti své činnosti. I přes nelehkou situaci se řádové sestry snažily vykonávat sociální a charitativní práci tam, kde jim to komunistický režim dovoloval. Mnoho takto zasažených ženských řádů a kongregací našlo uplatnění jako ošetřovatelky ve zdravotnictví a v sociálně charitativní oblasti, především při ošetřování lidí nemocných, starých a s mentálním a tělesným postižením. V teoretické části se soustřeďuji na charakteristiku vztahu církve a státu po roce 1948, na pozici řeholnic po únorovém převratu 1948 a na úkoly OCT a KCT ve vztahu k řeholnicím. Podrobněji se věnuji soustřeďovacím táborům pro řádové sestry, v nichž vládl přísný režim a řád a velice nuzné podmínky k důstojnému životu.. V přehledu ukazuji jednotlivé soustřeďovací tábory s továrnami a výrobnami, v nichž musely řádové sestry pracovat. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem na základě kvalitativního výzkumu metodou orální historie hledala odpovědi na otázku, jak vypadalo působení řádových sester v sociální a charitativní práci v období po roce 1948 a jaké impulsy pomáhaly řádovým sestrám zdolávat překážky nastavené totalitním režimem. Na základě životních příběhů čtyř řádových sester jsem sestavila jejich jednotlivé portréty, které mapují jejich životy s ohledem na témata z teoretické části bakalářské práce, a vše se snažím dokládat vhodnými citacemi. V diskusní části bakalářské práce se pokouším zmapovat společné a rozdílné zkušenosti jednotlivých řádových sester a zamýšlím se nad tím, jak se otázky velkých dějin promítly do jejich životních příběhů. Závěr bakalářské práce předkládá zamyšlení nad motivací řádových sester pro jejich oddanou službu svým bližním, zamyšlení nad jejich postoji, názory a zkušenostmi.
|
|
Alzheimerova demence v rodině - využití služeb denního, týdenního stacionáře
KOVAŘÍKOVÁ, Jaroslava
Diplomová práce je zaměřena na problematiku péče o klienty s Alzheimerovou demencí, včetně zátěže rodinných příslušníků a eventuálních možností využití služeb denního, týdenního stacionáře. Teoretická část práce se zabývá Alzheimerovou demencí včetně ošetřovatelské péče, systémem péče o nemocné v České republice a možností využití služeb denních, týdenních stacionářů. V empirické části diplomové práce jsme použili metodu kvalitativního výzkumného šetření. Byla použita metoda dotazování formou nestandardizovaného rozhovoru. Z výsledků kvalitativního výzkumného šetření je zřejmé, že péče u klientů s Alzheimerovou demencí představuje velkou zátěž pro rodinné příslušníky, kteří o takto nemocné pečují a v souvislosti s poskytovanou péčí musí řešit následující problémy. Musí se vyrovnat s postupným zhoršováním paměti nemocných, která souvisí s občasným zapomínáním, dezorientací, blouděním. Dalším problémem je zvládnout přijatelným způsobem změnu chování svých blízkých, kteří je často slovně i fyzicky napadají. Rodinní příslušníci pomáhají svým blízkým s výživou, vyprazdňováním, hygienou a úpravou zevnějšku. Musí řešit problémy s aktivizací nemocných včetně procvičování paměti, dohlížejí, aby spolkli předepsané léky. Závěry diplomové práce ukazují, že rodinní příslušníci musí při poskytování péče svým blízkým řešit mnoho již z výše zmíněných problémů. Sami jsou v souvislosti s poskytovanou péčí unaveni, vyčerpáni, s čímž souvisí i výskyt jejich zdravotních problémů. Zanedbávají sami sebe a svou rodinu, velmi obtížné pro ně je skloubit péči se zaměstnáním, do kterého občas odcházejí nevyspalí. Z těchto důvodů by rádi využili služeb denních, týdenních stacionářů. Přínos vidí v ulehčení jejich situace v souvislosti s poskytovanou péčí. Z výzkumného šetření vyplynuly očekávané služby stacionáře včetně očekávané ošetřovatelské péče. Výsledky výzkumného šetření byly předloženy vedení Nemocnice následné péče v Humpolci z důvodu plánování otevření denního stacionáře pro nemocné s Alzheimerovou demencí. Dále byly podkladem k uskutečnění semináře pro případné zájemce, kteří by chtěli ve stacionáři pracovat. Na základě informací získaných v průběhu psaní diplomové práce byl vytvořen návrh brožury, která bude sloužit jako informační materiál pro rodinné příslušníky klientů s Alzheimerovou demencí včetně samotných nemocných.
|
|
Výběr a implementace open source nástroje pro řízení portfolia projektů
Marek, Jan ; Chlapek, Dušan (vedoucí práce) ; Kučera, Jan (oponent)
Metody a způsoby realizace změn a inovací v podnicích pomocí projektů jsou v dnešní společnosti již zažité. Jsou dobře známé metodiky, postupy i nástroje pro řízení jednotlivých projektů. Nicméně ve své praxi projektového manažera jsem se často setkával s tím, že společnosti často velmi intuitivním způsobem řeší řízení celkového portfolia projektů, což samo o sobě často vede k předčasně ukončeným projektům, řešení nesprávných projektů, případně řešení správných projektů, ale v nesprávný čas. Velmi často jsem se také setkal se situací, že chybí povědomí o tom, že existují i Open Source aplikace, které mohou s organizací portfolia pomoci. Tato práce se zabývá definováním požadavků, vyhledáváním a výběrem a následně i návrhem implementací takové OSS aplikace. V prvé části práce definuji teoretický rámec pro řízení portfolia a na jeho základě následně identifikuji a ověřím set požadavků pro výběr aplikace. Následná část řeší již samotné hledání vhodných aplikací z různých zdrojů, jejich vyhodnocení vůči požadavkům a následný výběr. Následně je pak připraven návrh implementačního projektu, který má za cíl sloužit dalším kolegům v oblasti projektového řízení jako jedna z možných implementačních cest. Výstupy jsou následně průběžně konfrontovány s experty na problematiku projektů v oboru IT tak, aby se podařilo co nejvíce skloubit teorii a následnou praxi. Prakticky ve všech metodikách projektového řízení je kladen značný důraz na přebírání již odzkoušených postupů, proto za hlavní přínos této práce pro praxi považuji fakt, že obsahuje nejen návrh implementačního projektu, ale zároveň i popisuje logickou cestu, jak jsem k němu došel. Práce je tak využitelná při řešení jakéhokoli projektu implementace PPM aplikace.
|
|
Role evropských projektů v rozvoji Jesenicka
Rybářová, Hana ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Szczyrba, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou role projektů přeshraniční spolupráce v modelovém území Jesenicka, jejich přispěním k rozvoji přeshraničních sítí kontaktů a socioekonomickému rozvoji sledovaného území. Zkušenosti z přeshraničních regionů západní Evropy nasvědčují, že rozvoj přeshraniční spolupráce a překonání tzv. měkkých bariér se ani v zavedených euroregionálních strukturách západní Evropy nepodařilo zcela docílit. Z tohoto důvodu jsou studovány efekty projektů v českopolském pohraničí. Metodologicky je práce zarámovaná procesem indukce a důraz je při výkladu reality kladen na aktéra rozvoje a jeho "agency". Hlavní metodou je případová studie dovolující jak zasazení projektů do širšího kontextu regionu, tak studium faktorů, které úspěšnost projektu podmiňují. Analytický rámec empirických dat tvoří vybrané institucionální teorie regionálního rozvoje a poznatky ze sociálněgeografického studia pohraničí. Z provedených analýz vyplývá, že projekty přeshraniční spolupráce se podílejí na vytváření důvěry ve sledovaném území, avšak celkově jejich role dosud nespočívala v podnícení vzniku pevných partnerství prospěšných pro rozvoj regionu.
|
|
Systém řízení a konkurenceschopnost malého podniku služeb
PODLAHOVÁ, Žaneta
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením současného systému řízení a konkurenceschopnosti vybrané malé firmy v Jihočeském kraji. Předmětem podnikání této společnosti je poskytování služeb v realitním odvětví, jejíchž cílem je uspokojit své zákazníky. Praktická část obsahuje podrobnější popis společnosti včetně historie se současností a znázorňuje svůj systém řízení. Používané metody jsou Porterův model pěti konkurenčních sil, PEST a SWOT analýza a analýza konkurence. Porterův model pěti konkurenčních sil analyzuje okolní prostředí a zkoumá konkurenceschopnost. PEST analýza je jednoduchý a široce používaný nástroj, který Vám pomůže analyzovat politické, ekonomické, socio-kulturní a technologické změny v podnikatelském prostředí. SWOT analýza se zabývá vnějším a vnitřním prostředím. Tato teorie popisuje silné a slabé stránky vybraného podniku a jeho příležitosti a ohrožení. Analýza konkurence popisuje hlavní konkurenty společnosti. Teoretická část se vztahuje na tyto metody. Na závěr jsem doporučila návrhy, které pomohou zvýšit konkurenceschopnost podniku.
|
|
Supervize v psychiatrickém ošetřovatelství
RŮŽIČKOVÁ NEUŽILOVÁ, Michaela
Základní teoretická východiska Teoretická část diplomové práce se zabývá supervizí a přibližuje problematiku psychiatrického ošetřovatelství. Je rozdělena do několika části. První část je zaměřena na supervizi, stručně charakterizuje supervizi samotnou, dále pak popisuje její dělení, funkce a metody. Též se věnuje účastníkům supervize, smlouvě o supervizi, transkulturní supervizi a Bálintovským skupinám. Dále navazuje část, která popisuje historický vývoj psychiatrického ošetřovatelství, stručně představuje osobnost Joyce E.Travelbee. V závěru teoretické části diplomové práce je zmíněna problematika vzdělávání a kompetencí sester pro péči v psychiatrii a též okrajově deklarace z Turku. Cíl práce Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat informovanost sester pracujících v psychiatrické péči o možnostech klinické supervize. Druhým cílem bylo zjistit názor sester pracujících v psychiatrické péči na supervizi. Třetí cíl byl zaměřen na prostředky pomáhající sestrám pracujícím v psychiatrické péči k jejich osobnímu rozvoji a růstu v rámci jejich praxe. Čtvrtý cíl měl zmapovat zkušenosti sester pracujících v psychiatrické péči se supervizí. Použité metody Pro empirickou část této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní šetření. Byla použita metoda sběru dat formou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory s respondenty byly zaznamenány pomocí diktafonu a poté přepsány, následně pomocí kódování technikou tužka a papír byla kvalitativní data analyzována a významově uspořádána do dvaceti sedmi kategorizačních skupin. Výběr výzkumného souboru byl záměrný, sestavený z dvanácti sester pracujících v psychiatrické péči v rámci České republiky. Výsledky Z výzkumného šetření zaměřeného na sestry, které nemají osobní zkušenost se supervizí vyplynulo, že určité povědomí o supervizním procesu mají, ovšem ne zcela dostačující k tomu, aby byly schopny popsat podstatu a funkci supervize v celém jejím rozsahu. Jejich znalosti jsou spíše teoretické. Supervizi chápou jako pomoc, která by vyřešila jednak neurovnané vztahy na pracovišti, dále pak zlepšila komunikační dovednosti daných sester, též by byla nápomocna v řešení krizových intervencí a jako prevence syndromu vyhoření. Z výsledků týkajících se sester, které nejsou účastny supervizního procesu jednoznačně vyplynulo, že nemají dostatečnou oporu a možnost jak profesního, tak i osobního růstu na svém pracovišti, přičemž tento významný problém by jim byla schopna vyřešit právě supervize. Z výzkumného šetření, které se týkalo výhradně sester, které mají osobní zkušenost se supervizí a jsou jí pravidelně účastny vyplynulo, že jejich znalosti a dovednosti týkající se supervizního procesu jsou zcela dostačující k tomu, aby byly schopny pochopit a následně prakticky využít supervizi v celém jejím rozsahu. Tyto sestry vidí supervizi jako přínos, díky kterému pochopily nejen sami sebe, ale především se naučily zvládat náročné situace, které jejich povolání provází. Supervize jim dává jistotu, poskytuje oporu a učí je jednat s lidmi, kteří jsou součástí jejich pracovního procesu. Supervize se pro ně stala nástrojem pro prevenci syndromu vyhoření a ukázala jim cestu, jak efektivně využít svůj vlastní potenciál. Závěr Tato diplomová práce je zaměřena na problematiku využití supervize v psychiatrickém ošetřovatelství. Práce s pacienty s duševním onemocněním je velmi náročná, proto zrovna zde má supervize své opodstatněné místo. Pokud neznáme sami sebe a nejsme schopni sami řešit své problémy, nikdy nemůžeme efektivně a komplexně řešit problémy druhých, kteří často na naši pomoc zoufale čekají. Výsledky práce budou prezentovány na odborných seminářích určených nejen sestrám pracujícím v psychiatrické péči.
|
|
Potřeba jistoty a bezpečí v souvislosti s plánovaným operačním výkonem z pohledu pacienta a všeobecné sestry
BOHDALOVÁ, Jaroslava
Plánovaný operační výkon vždy nějakým způsobem ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí. Pro to, aby měl pacient co největší pocit jistoty a bezpečí, jsou důležité informace týkající se všeho, co se bude dít s ním samým v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Klíčovou roli pro pacienta a jeho potřebu jistoty a bezpečí má však všeobecná sestra, která je v situaci, v níž se pacient nachází, tím nejbližším člověkem, který mu může pomoci naplnit co nejlépe jeho potřebu jistoty a bezpečí za pomoci znalostí a dovedností, které by měla všeobecná sestra ovládat, a za pomoci postojů, které by měla zaujímat. Cílem práce bylo zjistit, jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta a jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem. Byly stanoveny tyto výzkumné otázky: Jak plánovaný operační výkon ovlivňuje potřebu jistoty a bezpečí pacienta? Jaký vliv má všeobecná sestra na uspokojování potřeby jistoty a bezpečí u pacienta v souvislosti s plánovaným operačním výkonem? Jaké jsou nedostatky v uspokojování potřeb jistoty a bezpečí u pacientů před plánovaným operačním výkonem? Jak může všeobecná sestra pomoci zvládat pacientovi strach a úzkost související s plánovaným operačním výkonem? Pro výzkumné šetření byla použita metoda kvalitativního výzkumu s využitím hloubkového rozhovoru. Rozhovory byly se souhlasem respondentů nahrávány na diktafon, doslovně přepsány a poté podrobeny obsahové analýze dat otevřeným kódováním metodou papír a tužka. Z výzkumu vyplynulo, že plánovaný operační výkon negativně ovlivňuje pacientovu potřebu jistoty a bezpečí bez ohledu na jeho předešlé zkušenosti. Velký vliv na eliminaci pacientových obav a negativních pocitů má právě všeobecná sestra, která bere pacienta jako rovnocenného partnera, zaujímá k němu individuální přístup, informuje ho o všech ošetřovatelských výkonech a postupech, volí klidný a vstřícný způsob komunikace, využívá empatii, naslouchání a snaží se pacientovi v rámci možností ve všem vyhovět. Výzkumné šetření dále ukázalo, že existují některé nedostatky v oblasti informovanosti ze strany lékařů, a rovněž ukázalo na vhodnost přípravy pacientů před plánovanou operací v rámci edukace v ambulanci již od okamžiku, kdy se pacient dozví, že podstoupí plánovaný operační výkon. Dalším zjištěním výzkumného šetření je, že všeobecné sestry mají neúplné znalosti v oblasti terapeutické komunikace. Výsledky naznačují, že ke snížení negativního dopadu, který má chirurgická léčba na pacientovu potřebu jistoty a bezpečí, by bylo vhodné zahájit edukaci pacientů již ve chvíli, kdy je rozhodnuto o tom, že jejich onemocnění bude řešeno tímto způsobem. Všeobecné sestry by si měly doplnit znalosti a dovednosti v oblasti terapeutické komunikace, aby pomohly pacientovi lépe zvládat jeho nelehkou životní situaci. Na základě výsledků výzkumného šetření a po domluvě s hlavní sestrou nemocnice bude uspořádán seminář na téma Komunikace s pacientem před plánovaným operačním výkonem se zaměřením na terapeutickou komunikaci a terapeutický rozhovor. Ostatní zjištěné nedostatky, týkající se nedostatečné informovanosti pacientů a možnosti lepší přípravy pacientů před plánovaným operačním výkonem v rámci edukace v ambulanci, budou řešeny managementem nemocnice.
|
|
Motivace studujících pro práci v sociální sféře
DUCHOŇOVÁ, Kristýna
Tématem této bakalářské práce je motivace studujících pro práci v sociální sféře. Volba oboru je důležitým mezníkem v životě každého z nás, cílem práce je zjistit, jaké faktory působí na mladého člověka během volby oboru se sociálním zaměřením a jek se jeho motivy během studia a získávání zkušeností z praxe mění. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické části práce je popsána sociální práce a to její historie, definice, etické standardy i cíle. Práce se zabývá rolí sociálního pracovníka a popisuje jeho kompetence. Uvádí předpoklady pro výběr povolání a faktory, které tento výběr ovlivňují. Dále pojednává o motivaci, definuje ji a seznamuje nás s pojmy jako je motiv, hodnota nebo potřeba. Práce se dotýká také teorií motivace a připomíná hierarchii potřeb dle Maslowa. V ústraní nezůstává ani motivace pracovní, motivace v pomáhajících profesích, problematické motivy nebo syndrom vyhoření, který se právě v sociální sféře vyskytuje častěji než v jiných odvětvích. Praktická část práce je zaměřená především na kvantitativní výzkum, kdy průzkum začíná již u žáků základních škol, kteří si právě vybrali své budoucí zaměření. Tato část si klade za cíl zjistit, jaké procento těchto žáků se rozhodlo pro sociální sféru a co je k tomuto rozhodnutí vedlo. Dále je kvantitativní výzkum proveden mezi středoškolskými i vysokoškolskými studenty, kteří navštěvují obor se sociálním zaměřením. Zde práce odkrývá nejčastější a nejdůležitější motivy studentů, spokojenost s volbou oboru a jejich očekávání od studia i budoucího povolání. Zde se také dozvídáme, kolik studentů chce po ukončení studia zůstat v oboru. V praktické části se nachází i výzkum kvalitativní, který celou práci doplňuje. Polostrukturované rozhovory jsou vedeny se studentkami, ale i se sociální pracovnicí. Tyto respondentky nám blíže popíší svou motivaci pro práci v sociální sféře. Dle výsledků, které výzkum přinesl, lze konstatovat, že studenti nejčastěji volí obor se sociálním zaměřením, aby mohli pomáhat druhým. Je ale pravdou, že mnoho studentů školu vybírá unáhleně a nechávají se ovlivnit místem bydliště, svými přáteli nebo povahou studia, tito lidé většinou nevědí, co od oboru mohou očekávat a jsou často demotivovaní již během studia. Práci by v praxi mohli využít žáci a studenti rozhodující se pro obor se sociálním zaměřením. Pro pedagogy působící na školách, kde probíhal výzkum, by práce mohla sloužit jako zpětná vazba. Využít by mohli zejména část, kde je popsán rozdíl mezi očekáváním a realitou.
|
|
Dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov
Kopecký, Tomáš ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Naučná stezka Pevnost Dobrošov leží ve stejnojmenné obci. Jedná se o předem určenou označenou trasu, která vede po stopách pohraničního opevnění z roku 1935 - 1938. Délka trasy je přibližně 4 km a návštěvníky seznamuje především s historickými zajímavostmi okolí a děním před druhou světovou válkou. Historické události jsou prezentovány na jednotlivých stanovištích formou informačních panelů. Panely informují návštěvníky nejen o historických vojenských faktech 20. století, ale i o výstavbě pevnostního opevnění Dobrošov.
Naučná stezka má 8 oficiálních zastavení. V průběhu trasy návštěvníci narazí na doplňkové tabule s popisem lehkého opevnění a dozvědí se zajímavosti z okolí.
Obsahem práce je stručná charakteristika dění v Československu před II. světovou válkou. Popsán fortifikační systém opevnění té doby v Evropě a v Československu. Dále se práce zabývá obecně naučnými stezkami z hlediska funkčnosti a jejich vybavenosti. Práce poukazuje na legislativu a dokumentuje nové trendy této formy turistiky.
Cílem práce byla dokumentace naučné stezky Pevnost Dobrošov, se zaměřením na historické události výstavby opevnění v Československu před druhou světovou válkou. Byla zde provedena analýza stezky a dotčených informačních panelů. Dotazníkové šetření zjistilo potřeby návštěvníků a poukázalo na užitnost této stezky. Šetření formou dotazníku mělo další významnou roli na zjištění stanovených hypotéz. Byly stanoveny čtyři vědecké hypotézy.
Zdali se s přístupem do více objektů na stezce zvýší její atraktivita a návštěvnost. Zda jsou návštěvníci spokojeni s infrastrukturou naučné stezky. Dále, že informovanost o naučné stezce přispívá k její vysoké návštěvnosti a také, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů. Metodami k splnění cílů tak byla observace a dotazníkové šetření v lokalitě naučné stezky.
Závěr poukazuje na to, že přístupem do více objektů se zvýší atraktivita a návštěvnost stezky. S infrastrukturou stezky návštěvníci spokojeni rozhodně nejsou. Informovanost naučné stezky přispívá k její vysoké návštěvnosti. A byla vyvrácena hypotéza o tom, že místní občané i turisté uvítají rozšíření stezky, které by zároveň směřovalo k zachování okolních chátrajících objektů.
|
host ::
