| |
|
PLOŠNÉ ZÁKAZY HAZARDU V ČESKÝCH MĚSTECH A JEJICH EKONOMICKÁ EFEKTIVNOST PO ROCE 2010
Lišková, Magdaléna ; Skopeček, Jan (vedoucí práce) ; Zeman, Martin (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením ekonomické efektivnosti plošných zákazů hazardu ve vybraných českých městech od roku 2010. Teoretická část obsahuje vymezení základních pojmů, kapitolu o společenských nákladech a zabývá se také prohibicí a šedou ekonomikou. Praktická část obsahuje kapitoly o současné legislativní úpravě, o trhu hazardních her v České republice, dále kapitolu, ve které je vysvětlena metodika, a nakonec kapitolu s hodnocením ekonomické efektivnosti. V ní je jako základní nástroj použita cost-benefit analýza a dále vztahová analýza, přičemž vyústění analytické části je závěr, že plošné zákazy hazardu jsou ekonomiky neefektivní. Práce, na rozdíl od mnoha českých studií, pracuje s předpokladem, že společenské náklady vytváří jen patologičtí hráči a zabývá se jen společenskými náklady. Práce přináší nové vyčíslení společenských nákladů a nový pohled na problematiku ekonomické regulace hazardu.
|
|
Výskyt sebevražd u alkoholiků
LHOTSKÁ, Veronika
V diplomové práci jsem se věnovala problematice výskytu sebevražd u alkoholiků. V České republice spáchalo v roce 2012 sebevraždu 1647 lidí. Jednalo se o 1370 mužů a 277 žen (ČSÚ, 2013). Národní monitorovací středisko pro drogy a drogově závislé nesleduje údaje o počtu úmrtí alkoholiků. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem zpracovala poznatky a informace z odborné literatury. Zpracovávám zde problematiku výskytu sebevražd v České republice a problematiku konzumace alkoholu. Praktickou část práce tvoří výzkum, který jsem realizovala v PL Červený Dvůr. Výzkum byl realizován kombinací kvalitativně kvantitativní metody. Kvalitativní část výzkumu je založena na rozhovorech s respondenty. Kvantitativní část proběhla pomocí dotazníkového šetření v PL Červený Dvůr. Dotazníková akce sloužila jako pilotní studie výzkumu. Na základě odpovědí na dotazníky jsem mohla vybrat vhodné respondenty, se kterými jsem provedla rozhovor a zjistila doplňující informace. Stanovila jsem si několik cílů výzkumu. Hlavním cílem bylo zmapovat sebevražedné chování u alkoholiků léčených v PL Červený Dvůr. K jeho splnění jsem si stanovila dílčí cíle. Prvním cílem je porovnat důvody realizace pokusu o sebevraždu u alkoholiků léčených v PL Červený Dvůr. Nejčastějším důvodem pro spáchání sebevražedného pokusu u zkoumaného souboru byla nešťastná láska nebo rozchod s partnerem. Dalším cílem výzkumu bylo porovnat způsoby realizace sebevražedného pokusu. Nejčastějším způsobem bylo podřezání žil v opilosti. Tento způsob použila většina oslovených respondentů. Třetím cílem bylo porovnat důvody a způsoby realizace sebevražedného pokusu a alkoholiků a toxikomanů v PL Červený Dvůr. Hlavním důvodem toxikomanů, který vedl ke spáchání pokusu o sebevraždu, se ukázala být ztráta smyslu života, zatímco u alkoholiků byla nejčastějším důvodem nešťastná láska. Nejčastěji voleným způsobem spáchání pokusu o sebevraždu bylo podřezání žil, a to jak u toxikomanů, tak u alkoholiků.
|
|
Změny při posuzování nároku dávek pěstounské péče od roku 2013
ZEMANOVÁ, Hana
Pěstounská péče je jednou z forem náhradní rodinné péče v České republice. Dítě svěřené do pěstounské péče i jeho pěstoun jsou státem hmotně zabezpečeni dávkami pěstounské péče. Do roku 2012 upravoval dávky pěstounské péče zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. V roce 2012 byly novelou č. 401/2012 Sb. přeneseny dávky pěstounské péče do zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Zároveň s touto změnou došlo i ke změně podmínek nároku na dávky pěstounské péče a k nastolení snahy o profesionalizaci pěstounské péče. Cílem této bakalářské práce je analýza a porovnání legislativních změn dávek pěstounské péče z pohledu zákona o státní sociální podpoře a zákona o sociálně-právní ochraně dětí. V empirické části práce je popsán kvantitativní výzkum, jehož snahou bylo potvrdit či vyvrátit předem stanovené hypotézy. Hypotézy byly zaměřeny na porovnání stavu před novelou a po novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Zvolenou technikou výzkumu bylo studium dokumentů, v rámci kterého byla provedena sekundární analýza dat. Využity byly statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí ČR, Úřadu práce ČR a krajských úřadů. Výsledky výzkumu ukazují, že nárok na dávky pěstounské péče má větší okruh pěstounů. Snaha o profesionalizaci pěstounské péče, zejména uzákonění pěstounské péče na přechodnou dobu, pozitivně ovlivnilo zvýšení počtu zájemců o výkon pěstounské péče. Bakalářskou práci lze použít jako studijní materiál pro studenty sociálních oborů či pracovníky orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Práce by mohla být zároveň i zpětnou vazbou pro ministerské úředníky o reálném stavu provedených změn.
|
|
Rozdíly v postavení mužů a žen na českém trhu práce
Stroukal, Dominik ; Kadeřábková, Božena (vedoucí práce) ; Pavelka, Tomáš (oponent) ; Němec, Otakar (oponent)
Tato disertační práce se skládá z pěti článků, které aplikují aktuální světový výzkum ekonomie trhů práce na Českou republiku a potvrzuje významné rozdíly v postavení mužů a žen na tomto trhu. Ukazuje, že gender má významný vliv na preference na pracovním trhu a následně i na zaměstnanost a zdravotní stav. Práce nejprve dokládá, že preference jsou relevantním determinantem kariéry a poté studuje rozdíl v preferenci výše platu u žen a mužů. Následně se ukazuje, že pro gender hraje významnou roli ve vysvětlování vztahu mezi vlastnickým bydlením a nezaměstnaností a také nezaměstnaností a zdravotním stavem. V první kapitole se podařilo prokázat, že preference pro pracovní kariéru má pozitivní vliv na volbu pracovní kariéry. Vliv vysokoškolského vzdělání na upřednostnění kariéry se projevil jako kladný a významný. Pravděpodobnost volby pracovní kariéry snižuje přítomnost dětí, avšak není závislá na jejich počtu, což je v rozporu s teorií preferencí. Druhá kapitola ukazuje, že české ženy preferují oproti mužům více nepeněžní odměny. Také bylo ukázáno, že u vysokoškolsky vzdělaných v preferencích nepeněžních odměn nezáleží na pohlaví respondentů, avšak oproti světovým výzkumům v ČR vysokoškolské vzdělání tuto preferenci zvyšuje. Nakonec se ukázalo, že ženy méně než muži preferují riziko. Třetí kapitola dokládá, že přestože trh s bydlením narušuje pracovní mobilitu a zaměstnanost v České republice na regionální úrovni, tedy že v regionech s vyšší mírou vlastnického bydlení je vyšší nezaměstnanost, na individuální úrovni platí, že jsou vlastníci bydlení nezaměstnaní s menší pravděpodobností. V odhadech se výrazně lišili muži od žen. Muži žijící ve vlastnickém bydlení mají vyšší pravděpodobnost zaměstnanosti než ženy, na regionální úrovni se však ukazuje, že vysoká míra vlastnického bydlení zvyšuje nezaměstnanost mužům mužům i ženám, v delším čase pouze ženám. Čtvrtá kapitola ukázala, že u mužů přechod k vlastnickému bydlení snižuje v následujícím roce pravděpodobnost nezaměstnanosti. U žen se tento vztah ukázal jako nevýznamný. Vedle toho se jako nevýznamný projevil vztah opačný, tedy od přechodu do nezaměstnanosti k nově nabytému vlastnickému bydlení. Poslední kapitola dokládá, že změna pracovního statusu na nezaměstnanost zvýší v budoucnosti pravděpodobnost na zhoršení zdraví. Vliv kratší než dva roky se však neukázal jako významný. Důležitým závěrem je, že muži mají významně silnější vztah mezi zdravím a nezaměstnaností než ženy.
|
|
Působení řádových sester v sociální a charitativní oblasti po roce 1948
BÁRTOVÁ, Hana
V předkládané bakalářské práci se zabývám osudy ženských řádů a kongregací, jimž nastolený komunistický režim znemožnil Akcí Ř v roce 1950 vykonávat svoji tradiční činnost ve školských a zdravotnických zařízeních a snažil se je těžkou prací v továrnách a JZD přinutit odložit hábity a jít do civilních zaměstnání. Ženské řehole, jejichž hlavním posláním bylo vzdělávání a výchova dětí a mládeže, a řády kontemplativní musely hledat nové oblasti své činnosti. I přes nelehkou situaci se řádové sestry snažily vykonávat sociální a charitativní práci tam, kde jim to komunistický režim dovoloval. Mnoho takto zasažených ženských řádů a kongregací našlo uplatnění jako ošetřovatelky ve zdravotnictví a v sociálně charitativní oblasti, především při ošetřování lidí nemocných, starých a s mentálním a tělesným postižením. V teoretické části se soustřeďuji na charakteristiku vztahu církve a státu po roce 1948, na pozici řeholnic po únorovém převratu 1948 a na úkoly OCT a KCT ve vztahu k řeholnicím. Podrobněji se věnuji soustřeďovacím táborům pro řádové sestry, v nichž vládl přísný režim a řád a velice nuzné podmínky k důstojnému životu.. V přehledu ukazuji jednotlivé soustřeďovací tábory s továrnami a výrobnami, v nichž musely řádové sestry pracovat. Ve výzkumné části bakalářské práce jsem na základě kvalitativního výzkumu metodou orální historie hledala odpovědi na otázku, jak vypadalo působení řádových sester v sociální a charitativní práci v období po roce 1948 a jaké impulsy pomáhaly řádovým sestrám zdolávat překážky nastavené totalitním režimem. Na základě životních příběhů čtyř řádových sester jsem sestavila jejich jednotlivé portréty, které mapují jejich životy s ohledem na témata z teoretické části bakalářské práce, a vše se snažím dokládat vhodnými citacemi. V diskusní části bakalářské práce se pokouším zmapovat společné a rozdílné zkušenosti jednotlivých řádových sester a zamýšlím se nad tím, jak se otázky velkých dějin promítly do jejich životních příběhů. Závěr bakalářské práce předkládá zamyšlení nad motivací řádových sester pro jejich oddanou službu svým bližním, zamyšlení nad jejich postoji, názory a zkušenostmi.
|
|
Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I v roce 2016
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. V srpnu a listopadu 2016 se uskutečnily měřické kampaně plánované v tomto roce, během kterých bylo prováděno výškové zaměření celkem 4 vzájemně navazujících nivelačních tras, které jsou těmito body tvořeny. Výškové body jsou v zájmové oblasti stabilizovány několika způsoby - nejčastěji v provedení ocelových výškových značek na objektech, dále pak ve formě železných svorníků zabetonovaných v zemi nebo pomocí hřebů zaražených do betonového základu, případně jiným alternativním způsobem. Rozložení bodů v zájmové oblasti je orientačně zachyceno v mapové příloze. Stávající dohledané a zaměřené body jsou označeny zeleně, dohledané nepřístupné body žlutě, nově zaměřené body červeně a fialově body, u kterých došlo k jejich dlouhodobému znepřístupnění či zničení. Každý ze zaměřovaných bodů je za účelem jeho dohledání v terénu pečlivě zdokumentován (GPS souřadnice, fotografie, textový popis) a zaevidován. Tyto podklady jsou k dispozici u zhotovitele.
|
|
Nivelační měření na nově stabilizovaných výškových bodech v KÚ Dětmarovice v roce 2016
Kajzar, Vlastimil ; Waclawik, Petr ; Staš, Lubomír
V severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I na hranici KÚ Dětmarovice a Doubrava se realizují dobývací práce. Z toho důvodu jsou za účelem zjišťování možných důlních vlivů na povrch a povrchové objekty pravidelně dvakrát ročně výškově zaměřovány body v této oblasti stabilizované. Od roku 2014 byl za zhotovitele těchto prací vybrán Ústav geoniky AV ČR, v.v.i., Ostrava. Výsledky měření jsou každoročně prezentovány v závěrečné zprávě - Výšková měření v severní oblasti dobývacích prostorů Doubrava a Karviná Doly I. V roce 2016 byla stávající síť výškových bodů v KÚ obce Dětmarovice rozšířena o 11 nových bodů. Nové body jsou stabilizovány formou ocelových výškových značek na objektech. Výškový bod poblíž domu č.p. 713 je stabilizován formou měřící opěry zabetonované v ocelové pažnici.\n
|
| |
| |
host ::
