|
Sebehodnocení dětí na běžném typu střední školy a střední škole waldorfské - porovnání.
MACHOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce s názvem ?Sebehodnocení dětí na běžném typu střední školy a střední škole waldorfské ? porovnání? popisuje využívání studentského sebehodnocení a jeho metod na středních školách. Cílem práce je porovnávání situace na školách běžného typu a školách waldorfských. V teoretické části bylo sebehodnocení popsáno z pohledu psychologie a pedagogiky, byly shrnuty základní metody sebehodnocení a vliv stylu vedení učitele na sebehodnocení dospívajících. V praktické části práce bylo provedeno výzkumné šetření zabývající se otázkou jakým způsobem je sebehodnocení prováděno na středních školách běžného typu a waldorfských školách a jak danou problematiku vnímají studenti a jejich učitelé. Na základě získaných dat lze konstatovat, že podmínky pro používání sebehodnocení jsou na waldorfských školách příznivější.
|
|
Informovanost žen o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu
STAŇKOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností žen o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu. Cílem práce bylo zjistit, zda ženy mají dostatek informací o výživě a životním stylu jako prevenci karcinomu prsu, kde informace hledají, zda mají o problematiku zájem a jak často konzumují potraviny, které se vyznačují svými preventivními účinky. Dalším cílem bylo zaznamenat případné rozdíly v přístupu k prevenci mezi ženami bez potenciálního rizika a ženami se zvýšeným rizikem, tzn. ženami nad 45 let. Výzkumné otázky byly stanoveny následovně: "Jaké mají ženy znalosti o problematice výživy jako prevenci rakoviny prsu?", "Do jaké míry jsou ve stravovacím režimu žen zastoupeny potraviny, které působí preventivně proti vzniku karcinomu prsu a potraviny, které naopak nádorový růst podporují?", "Kde ženy informace o problematice získávají?", "Jaký je rozdíl v informovanosti a konzumaci potravin mezi ženami bez potenciálního rizika a ženami se zvýšeným rizikem, tzn. nad 45 let?" Práce je rozdělena na dvě části, na část teoretickou a na část praktickou. V teoretické části bakalářské práce se věnuji anatomii prsu, základním informacím o karcinomu prsu a rizikovým faktorům, které se dělí na neovlivnitelné a ovlivnitelné. Nejrozsáhlejší část mé práce se zabývá faktory ovlivnitelnými, tedy výživou a životním stylem. Věnuji se zejména živinám, potravinám a dalším faktorům životního stylu, jež jsou s rakovinou prsu nejvíce spojovány a mají protirakovinné účinky, nebo naopak nádorový růst podporují. Praktická část byla zpracována pomocí dotazníku, který jsem umístila na internet a rozdala v čekárně u praktického lékaře. Dotazník byl anonymní a celkem v něm bylo uvedeno 34 otázek uzavřeného a polootevřeného typu. Otázky se týkaly výživy a životního stylu ve vztahu k riziku rakoviny prsu a byly položeny tak, aby odpovídaly na předem stanovené výzkumné otázky. Dotazníkové šetření probíhalo v lednu a únoru 2013. Celkem jsem získala 105 dotazníků, z kterých jsem náhodným výběrem vybrala 86, abych vytvořila dvě početně stejné skupiny. Jednu tvoří ženy bez potenciálního rizika a druhou ženy se zvýšeným rizikem, tzn. starší 45 let. Z výzkumné části vyplývá, že ženy nemají mnoho informací o životním stylu v souvislosti s rakovinou prsu. Některé respondentky při výběru potravin s preventivním účinkem pouze tipovaly a často také označovaly potraviny, které s karcinomem prsu nijak nesouvisí. Přibližně jedna třetina z dotazovaných žen se dokonce domnívá, že výživa a další faktory životního stylu nemají na vznik rakoviny prsu vůbec žádný vliv. Jedna třetina respondentek také uvedla, že nemá zájem dozvědět se více informací o této problematice. Pokud ženy nějaké znalosti o karcinomu prsu mají, získávají je nejčastěji z časopisů a z internetu. Co se týče stravovacího režimu žen, u většiny dotazovaných nedosahují potraviny takového množství, aby mohly mít preventivní účinky. Na druhou stranu ani potraviny a nápoje, které naopak nádorový růst podporují, se v jídelníčku respondentek nevyskytují příliš často. Při porovnávání odpovědí žen mladších 45 let s odpověďmi starší skupiny respondentek, bylo zjištěno, že mladší respondentky uváděly častěji neznalost této problematiky. V ostatních otázkách nebyly zaznamenány výraznější rozdíly. Výsledky výzkumného šetření jsou graficky zpracovány a vyhodnoceny v závěrečné části bakalářské práce. Přínos této práce spatřuji v objasnění současné situace dané problematiky. Věřím, že mé téma je aktuální a doufám, že se mi podařilo shrnout nejpodstatnější informace týkající se tohoto tématu a splnit cíle, které jsem si stanovila. Byla bych velmi ráda, kdyby má práce vedla k zamyšlení nad problematikou a následně k větší propagaci možné prevence rakoviny prsu.
|
|
Optimization of Gaussian Mixture Subspace Models and Related Scoring Algorithms in Speaker Verification
Glembek, Ondřej ; Brummer, Niko (oponent) ; Campbell,, William (oponent) ; Burget, Lukáš (vedoucí práce)
This thesis deals with Gaussian Mixture Subspace Modeling in automatic speaker recognition. The thesis consists of three parts. In the first part, Joint Factor Analysis (JFA) scoring methods are studied. The methods differ mainly in how they deal with the channel of the tested utterance. The general JFA likelihood function is investigated and the methods are compared both in terms of accuracy and speed. It was found that linear approximation of the log-likelihood function gives comparable results to the full log-likelihood evaluation while simplyfing the formula and dramatically reducing the computation speed. In the second part, i-vector extraction is studied and two simplification methods are proposed. The motivation for this part was to allow for using the state-of-the-art technique on small scale devices and to setup a simple discriminative-training system. It is shown that, for long utterances, while sacrificing the accuracy, we can get very fast and compact i-vector systems. On a short-utterance(5-second) task, the results of the simplified systems are comparable to the full i-vector extraction. The third part deals with discriminative training in automatic speaker recognition. Previous work in the field is summarized and---based on the knowledge from the earlier chapters of this work---discriminative training of the i-vector extractor parameters is proposed. It is shown that discriminative re-training of the i-vector extractor can improve the system if the initial estimation is computed using the generative approach.
|
|
Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století
Kubecová, Barbora ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Pokorná, Magdaléna (oponent)
Zelený prostor je podstatnou součástí městského urbanismu. Výzkum, věnující se vývoji zeleně a vzniku prvních veřejných parků přispívá velkým dílem k poznání městské problematiky a dějin měst. Zelený prostor má estetickou funkci, je však také sociálně stratifikovaným prostorem. Každé město má svou vlastní jedinečnou zeleň. Ne jinak tomu je i v případě Prahy, jejíž dominanta - Pražský hrad vytváří spolu s Petřínem a Malou Stranou unikátní propojení městské zástavby a zeleně. Diplomová práce "Zelená prostranství ve městě, jejich vývoj a proměna na příkladu Prahy v 19. a 20. století" si klade za cíl přiblížit historický vývoj pražské zeleně, především vznik veřejného zeleného prostoru a poukázat na fakt, že lidmi běžně přijímaný fenomén veřejných parků nebyl vždy samozřejmostí. Vývoj zeleného prostoru, zápas o jeho rozvoj i záchranu zaměstnával spolky, společnosti i jednotlivce a stal jednou z priorit městské politiky. Jako pramenná základna byly v práci použity zejména dobové průvodce, jejichž prostřednictvím byl popsán vznik prvních veřejných parků v 19. století a proměna typů městské zeleně. Další zdroj představovaly odborná literatura, dobové knižně vydané tituly, memoáry, mapy, obrazy, dobové pohlednice, administrační zprávy a statistické příručky vydávané městskou obcí. Práce byla inspirována...
|
|
Ošetřovatelské postupy v měření krevního tlaku
SEDLÁKOVÁ, Tereza
Krevním tlakem je myšlen tlak laterální neboli boční tlak krevního sloupce na stěnu cévy. Je vytvářen díky působení srdce, jako krevní pumpy. Tento tlak je rozdílný v různých částech krevního řečiště. Tlakem krve se míní tlak arteriální neboli tepenný, tedy tlak ve velkých tepnách. Ten se mění v závislosti na čase a to zejména ve velkých tepnách. Nejvyšších hodnot dosahuje v tzv. vypuzovací fázi srdeční akce, což se nazývá systola. Nejnižších hodnot dosahuje ve fázi plnění srdečních komor, při diastole. Samotný ošetřovatelský postup při měření krevního tlaku má celou řadu specifik, která jsou nutná dodržovat. Tato práce se skládá z teoretické a praktické části. Úvod teoretické části tvoří základní terminologie z oblasti fyziologie krevního tlaku. V teoretické práci dále pokračujeme rozdělením na hypotenzi a hypertenzi, jakožto nejčastější onemocnění krevního tlaku s jejich diagnostikou a doporučením pro následnou léčbu. Práce dále nabízí informace týkající se měření krevního tlaku invazivní a neinvazivní metodou. V dalších kapitolách se můžeme dočíst o standardních pomůckách nutných ke správnému měření u obou typů metod. Teoretická část práce je zaměřena na důležitost role sestry při měření krevního tlaku s důrazem na její znalosti a praktické dovednosti.
|
|
Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním
KOPKAŠOVÁ, Lenka
Pickova choroba je atroficko-degenerativní proces, který je příčinou rozvoje demence. Tato choroba postihuje především frontální a temporální lalok mozku. Své jméno dostala podle Arnolda Picka, českého neuropsychiatra. Pickova choroba je vedle Alzheimerovy choroby méně známou formou demence, která postihuje oproti Alzheimerově chorobě mladší věkovou kategorii. Ačkoli věkové rozmezí výskytu Pickovy choroby se v literatuře různí, v průměru je uváděn věk propuknutí choroby mezi 50 a 60 roky života. Nemoc se může projevit změnou stravovacích návyků, emocionálními výkyvy, nevhodným chováním ve společnosti, zanedbáváním zevnějšku. Chování k druhým bývá často sobecké, nemocný není schopen druhým naslouchat a přehlíží své okolí. Pickova choroba se projevuje také nepřiměřeným sexuálním chováním. V celosvětovém měřítku počty nemocných demencí stále rostou a podle kvalifikovaných odhadů bude tento nárůst pokračovat i nadále. Ošetřovatelská péče o pacienty s demencí se tudíž stává tématem stále aktuálnějším a hovoří se i o tzv. tiché epidemii našeho století. Sestry se na svých odděleních setkávají poměrně často s pacienty trpícími demencí různého původu a v různém stádiu postižení. Personál ve zdravotnických zařízeních pacienty s demencí mnohdy považuje za "obtížné". Cílem bakalářské práce s názvem Pickova choroba a specifika ošetřovatelské péče u pacienta s tímto onemocněním je na základě teoretických poznatků zmapovat definici a diagnostiku Pickovy choroby, definovat potřeby pacienta s Pickovou chorobou a vyjmenovat základní ošetřovatelské problémy u pacienta s Pickovou chorobou. Zaměřuje se na člověka s demencí, jako na pacienta ve zdravotnickém zařízení. Ke správnému pochopení této problematiky je zmíněna anatomie a fyziologie mozku a popis kognitivních funkcí, které Pickova choroba postihuje, a vymezení pojmu demence. Na základě prostudované literatury je v práci zaznamenáno dělení demencí podle různých kritérií. Bylo zjištěno, že dělení demencí není zcela jednotné, ale v zásadních skutečnostech se stanoviska autorů oborných publikací nerozchází. Pickova choroba patří do skupiny frontotemporálních demencí a její postavení v této skupině se v průběhu doby měnilo. V práci jsou uvedena doporučení vyplývající z prostudovaných zdrojů v přístupu k pacientům s demencí a především je zdůrazňována správná komunikace s pacientem s demencí, empatický a lidský přístup. Medicína zatím neumí demenci předcházet, ale při včasné diagnostice jednotlivého typu demence je léčba cílená na konkrétní typ demence a tím se zvyšuje šance na prodloužení kvalitního života nejen pacienta, ale i jeho blízkých. Aby mohl ošetřovatelský personál zajistit nemocným touto chorobou důstojné prožití zbytku života, je potřeba mít základní znalosti o této problematice a pokusit se pochopit, co nemocní prožívají. Pro tuto teoretickou práci byla použita metoda explanace, syntézy a indukce na podkladě českých a zahraničních informačních zdrojů. Z českých autorů byl nejčastěji citován doc. MUDr. Roman Jirák, CSc., vedoucí centra pro diagnostiku a terapii Alzheimerovy choroby na psychiatrické klinice Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy. Práce může být využita jako informační a studijní materiál pro sestry, ale i pro laickou veřejnost, neboť se ve své rodině mohou s touto chorobou setkat. Za velký úspěch by byla považována skutečnost, že sestra nebo rodinný příslušník po prostudování této práce pomůže k včasné diagnostice ať už Pickovy choroby nebo jiné formy demence.
|
|
Vztah mezi zbarvením u koní a výskytem melanomu
Hovorková, Kristýna ; Hofmanová, Barbora (vedoucí práce) ; Majzlík, Ivan (oponent)
Literární přehled je rozdělen na dvě hlavní části, kdy první se zabývá zbarvením koní a jeho genetickou podstatou a druhá část se zábývá melanomárními útvary u koní a jejich rozdělením. V podkapitole o zbarvení koní je uveden vznik základních zbarvení, o kterém rozhodují tři lokusy COLOR, EXTENSION a AGOUTI. Lokus COLOR (CREAM) rozhoduje o tom, zda se vytvoří pigment či nikoliv. O typu vytvořeného pigmentu rozhoduje lokus EXTENSION, na jeho distribuci má vliv AGOUTI.
V další podkapitole je uvedeno rozdělení bílých zbarvení u koní. S lokusem GREY souvisí proces vybělování, kdy dochází ke ztrátě pigmentu a barvy srsti.Tento proces a mutace, která ho způsobuje, bývá dáván do spojitosti s výskytem dermálního melanomu u stárnoucích vybělujících koní.
S procesem vybělování, které je intenzivnější s narůstajícím věkem, také souvisí výskyt nepigmentovaných skvrn, které se nazývají vtiligo. Ty se opět vyskytují u vybělujících koní, na shodných místech jako dermální melanom, tedy v perianální oblasti, pod ocasem, kolem vulvy, na pyscích, kolem očí a penisu.
Jednotlivé melanomární útvary se rozdělují podle toho zda se vyskytují u vybělujících koní nebo jakkoliv jinak zbarvených koní, dále podle toho zda-li mají maligní nebo benigní potenciál. Dalším členěním melanomů u vybělujících koní je to, zda se jedná o samostatné, menší útvary nebo rozsáhlé, spojené léze, kdy se tento stav nazývá dermální melanomatóza.
Závěrem jsou uvedeny možnosti léčby melanomů, kdy se jako nejúčinnější jeví chirurgické odstranění měnších útvarů. Proběhly studie kdy byly zkoumány protirakovinové účinku léku Cimetidine, výsledky však zatím nejsou dostatečně průkazné. Jako prevence výskytu kožních melanomů u vybělujících koní, je vhodné zavést potřebná opatření a jedince, kteří jsou postiženi, nezařazovat do dalšího chovu.
|
|
Zavádění procesního řízení v podniku
Večerka, Jan ; Štůsek, Jaromír (vedoucí práce)
Jako téma své diplomové práce jsem si vybral: Implementace procesního řízení ve firmě. Důvod výběru je prostý, v roce 2010 jsem nastoupil do firmy, ve které pracuji do dnes, jako systémový administrátor do malého týmu. Naše firma je německá firma a její hlavní zaměření jsou hardwarové a softwarové řešení v oblasti bankomatů, pokladen a dalších různých platebních metod. S postupem času se trh začal naplňovat a už nebyl moc velký prostor pro prodej bankomatů v tak velké míře, aby si firma zachovala růst. Bankomaty a platební řešení se totiž neobnovují častěji než za pět až deset let. Firma si uvědomila, že pokud chce zůstat na trhu dále a být zisková a udržet si růst, musí se zaměřit také na přidružené služby. Tímto způsobem by firma si navíc firma vytvořila další spojení do společností, kterým prodávala hardware a pak by jim mohla nabízet další a další služby. Ať už služby standardizované nebo služby ušité na míru.
Na začátku to byly služby spíše garážového typu a služby byly poskytované menším týmem kde existoval přímý vztah mezi tímto týmem a zákazníkem nebo lidmi ze servise delivery. Když nějaká služba nefungovala, častokrát to bylo ohlášené emailem nebo přímo telefonicky napřímo operačnímu týmu přímo od zákazníka.
S postupem času došlo ke zvýšení objemu zákazníků a poskytovaných služeb a s tím také množství problémů a incidentů. Management si uvědomil, že tento způsob poskytování služeb už není dále udržitelný a proto bylo v Praze vytvořeno oddělení, které by nastavilo procesy jakými je incident, problem, change management a s postupem času i další důležité procesy. Zvoleným frameworkem se stal ITIL.
V této práci bych se chtěl zaměřit na způsob, jakým byl tento proces nastartován a jakým způsobem to stále pokračuje. Jaké obtíže musel překonat a jaký v průběhu let byl posun.
V závěru práce se zaměřím na shrnutí, jak daleko jsme se dostali za pět let od započatí implementace těchto procesů a z jaké úrovně vyspělosti procesů jsme se dostali do současné úrovně.
|
|
Chov koní plemene Appaloosa a možnosti jejich využití
Zuzjaková, Eva ; Neumann, Cyril (vedoucí práce) ; Starostová, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce je souhrnem základních informací o chovu a využití koní plemene appaloosa. Charakteristickým znakem plemene je atraktivní zbarvení srsti, způsobené souborem genů označovaným jako leopard complex (Lp). Proto je nejprve zmapován výskyt tohoto barevného vzoru v populaci rodu equus. Přítomnost Lp byla prokázána již u pravěkých koní, jejichž portréty byly objeveny na mnoha jeskynních malbách. V době domestikace získala barva koní pro člověka zvláštní význam. Koně se stejným barevným vzorem, který mají dnešní appaloosy, jsou zobrazeni v hrobkách Keltů, Skýtů a Etrusků v Evropě, stejně jako na nádobách a nástěnných malbách čínské a egyptské kultury. Významný chov skvrnitých koní je také doložen ve Ferganském údolí ve východním Uzbekistánu. V 16. století se v celé Evropě velmi rozšířil starošpanělský typ koní, kteří byli hojně chováni i ve variantě strakošů. Tito koně se následně dostávali se španělskými osadníky do Ameriky, kde z nich indiáni kmene Nez Perce vyšlechtili dnešní appaloosy.
Dále je v práci věnován prostor organizaci chovu appaloos, která spadá kompletně do kompetence Appaloosa Horse Clubu v USA. Uveden je plemenný standart a charakteristické znaky, kterými jsou barevná srst, skvrnitá kůže, viditelná bělima očí a pruhovaná kopyta. Popsáno je též sedm jednotlivých typů zbarvení a tři varianty registrace.
Výrazným problémem chovu appaloos je výskyt dědičných onemocnění. Zde je uvedeno pět nejzávažnějších. Je to CSNB, noční slepota koní spojená s výskytem homozygotně dominantní varianty Lp. HYPP, hyperkalemická periodická paralýza svalů, která způsobuje svalové křeče postižených jedinců a do chovu se dostala prostřednictví zástupců plemene quarter horse. Stejně jako další uvedené onemocnění. HERDA, lokální kožní asténie koní, která způsobuje nevratné poškození namáhané kůže. Dalším závažným onemocněním je PSSM, polysacharidová myopatie koní, která je jednou z mnoha myopatií vyskytujících se u koní. Poslední popsané onemocnění je letální GBED, u kterého postiženým hříbatům chybí enzym GBE, který je nutný pro syntézu a skladování glykogenu. I přes zlepšující se opatření se tyto nemoci zatím nedaří z chovu odstranit.
Dále jsou v práci uvedeny možnosti využití appaloos jako koní sportovních, rekreačních a pracovních a popsán systém závodů a jejich hodnocení.
|
|
Využití různých typů turbín v malých vodních elektrárnách
Picek, Tomáš ; Polák, Martin (vedoucí práce) ; Adamovský, Radomír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem využití vodní energie pomocí vodních motorů. Obsahuje základní parametry vodních toků a klasifikaci malých vodních elektráren. Dále popisuje základní rozdělení, konstrukci, princip činnosti a oblast využití nejpoužívanějších vodních turbín v malých vodních elektrárnách.
Druhá část bakalářské práce se zabývá malou vodní elektrárnou Skála Hlaváčkův mlýn na Perlovém potoce. Popisuje historii a umístění budovy elektrárny, hydroenergetický potenciál Perlového potoka v dané lokalitě a celkové ekonomické hodnocení investice do vybrané malé vodní elektrárny
|
host ::
