Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 20,491 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.39 vteřin. 









Controllingová studie
Herda, Tomáš ; Mikovcová, Hana (vedoucí práce) ; Herda, Zdeněk (oponent)
Cílem této diplomové práce je sestavit pro společnost Vodovody a kanalizace Náchod, a.s. model pro kalkulaci cen vodného a stočného při dodržení jak předem stanovených kritérií ze strany společnosti VaK Náchod, a.s., tak i zákonných požadavků kladených na regulované ceny vodného a stočného. S užitím výkladu z teoretické části pak na model navazuje analýza citlivosti odběratelů na změny cen na základě dat za posledních 20 let. Poznatky z prvních dvou oblastí jsou využívány v další části práce, která se zabývá analýzou rizik, která by mohla firmu potenciálně ovlivnit. Sestavený model pro kalkulaci cen vodného a stočného na základě zdrojových dat firemního účetního systému vypočítá jednotlivé ceny pro vodné, vodu předanou, ČOV a stočné tak, aby byl plněn plán obnovy na daný rok a zároveň byl vytvořen dostatek finančních prostředků na odvod do firemních fondů. Model navíc hlídá podmínku maximálního povoleného nárůstu meziročního kalkulačního zisku a respektuje strukturu kalkulace danou zákonem. V části týkající se analýzy citlivosti odběratelů na výši cen je spočítána cenová elasticita poptávky pro vodné a stočné s využitím dat o cenách a příslušných objemech od roku 1995 do roku 2015. Je zde potvrzen předpoklad, že poptávka vykazuje nepružný charakter. Následující část práce se věnuje potenciálním rizikovým faktorům, které by mohly ovlivnit fungování firmy. Pro nejvýznamnější z nich je kvantifikován případný dopad. Analýza rizik se opírá o sestavený model i zjištěnou cenovou pružnost poptávky. I zde byl potvrzen předpoklad, že určitá rizika existují, ale jejich potenciální dopad není pro společnost VaK Náchod, a.s. fungování ohrožující hrozbou, či v případě pozitivních rizik přelomovou šancí. Sestavený model byl firmou využit již pro určení cen na rok 2017. Analýza citlivosti odběratelů na změny cen a její propojení na potenciální rizika je doplňující informací pro VaK Náchod, a.s., navíc potvrzující, že v současné době firmě nehrozí vážná rizika ovlivňující poptávku a ceny vodného a stočného.

Analýza chovu mléčných krav na vybrané biofarmě
Plášková, Pavlína ; Toušová, Renata (vedoucí práce) ; Ducháček, Jaromír (oponent)
Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit podmínky chovu dojeného skotu v ekologickém zemědělství a porovnat je s konkrétními údaji vybrané ekologické farmy Bílčice, která je součástí ekologického zemědělství od roku 2011 a zaměřuje se na chov českého strakatého skotu a produkci biomléka. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou dojených plemen skotu, hlavními cíli a zásadami ekologického zemědělství, problematikou welfare, šlechtěním a kontrolou užitkovosti, technologií ustájení, výživou a krmením, technologií dojení, produkcí mléka, reprodukcí, zdravotní problematikou a ekonomikou chovu. V praktické části jsem hodnotila ukazatele mléčné užitkovosti (produkce mléka, % bílkovin, % tuku) a reprodukční ukazatele (mezidobí, servis perioda, inseminační index a procento zabřeznutí po první inseminaci). Na farmě bylo ustájeno 650 kusů dobytka, z toho 200 kusů dojnic převážně českého strakatého plemene. Sledování se provádělo v roce 2013. Denní množství nadojeného mléka se pohybovalo kolem 2 750 kg. Za laktaci byla užitkovost v roce 2013 6 100 kg mléka, 3, 89 % tuku a 3, 34 % bílkovin. Dojnice jsou ustájeny ve volné stáji s vysokou podestýlkou, dojení probíhá 2 x denně v rybinové dojírně. Mléko je dodáváno obden do mlékárny Olma, a.s. V letním krmném období jsou krávy pravidelně vyháněny na pastvu. Jsou dokrmovány 10 kg jetelotravní senáží a 6 kg šrotu (ječmen, pšenice, triticale). V zimním krmném období jsou zvířata ve stájích. Krmná dávka se skládá ze 45 kg jetelotravní senáže, 6 kg šrotu, 2 kg lupiny a 1 kg kukuřice v době rozdojování. Minerální lizy mají krávy celoročně ( 100g / ks / den). V přechodné formě hospodaření se užitkovost krav pohybovala v roce 2010 na 7 477 kg mléka a hodnota ČR byla 7 726 kg mléka. Po vstupu do ekologického zemědělství v roce 2013 klesla mléčná užitkovost na farmě na 6 100 kg mléka a průměr ČR se zvýšil na 8 370 kg mléka. V přechodném způsobu v roce 2010 bylo dosaženo 4, 03 % tučnosti a v roce 2013 (ekologické zemědělství) 3, 89 %. Rozdíl mezi roky 2010 a 2013 je 0, 14 %. Bílkoviny za rok 2010 byly 3,39 % a v roce 2013 3,34 %. Ze sledovaných reprodukčních ukazatelů měla farma vždy průměrné výsledky. U servis periody 96 dní a mezidobí 400 dní, inseminační index 1,8 a procento zabřezávání po 1. inseminaci bylo 54,2 %.