|
Spolupráce sester agentury domácí péče a rodinných příslušníků v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě
SILOVSKÁ, Petra
Cévní mozková příhoda je akutní cévní poškození mozku. Příčina může být různá. Jedná se buď o uzavření cévy krevní sraženinou, o zúžení krevních cév nebo jde o kombinaci obou těchto příčin. Mezi časté příznaky CMP se řadí ochrnutí, slabost, ztráta citlivosti na tváři nebo na jedné straně končetiny. Dalším problémem může být porucha řeči. Cévní mozková příhoda se dělí na mozkovou ischemii a hemoragický iktus. V práci jsou uvedeny charakteristiky a příznaky těchto druhů. Dále jsou v práci popsané vyšetřovací metody a léčba CMP. Následkem CMP může být určitá forma parézy nebo plegie, což znamená pro klienta omezení v soběstačnosti. Proto je nutné zahájit včas rehabilitaci, při které se zapojí postižené části těla. Pokud klient trpí poruchou řeči následkem CMP, je vhodné, aby se mu věnoval také logoped. Pokud klient není v nemocničním zařízení, může rodina využít služeb agentury domácí péče. Pokud jeho zdravotní stav dovolí, může zůstat ve svém domácím prostředí a sestra z agentury domácí péče za ním pravidelně dochází domů a spolupracuje s rodinou klienta. Provádí veškeré potřebné úkony a také zapojuje rodinu do péče. Nedílnou součástí péče je komunikace. Pro tuto práci s názvem Spolupráce sester a rodinných příslušníků v péči o pacienta po cévní mozkové příhodě byl zvolen kvalitativní výzkum. Rozhovory byly provedeny se sestrami agentury domácí péče a s rodinnými příslušníky pečujícími o nemocného po cévní mozkové příhodě. Tento výzkum byl shrnut do kategorií a pro znázornění byly použity tabulky. Cílem práce bylo zjistit rozsah spolupráce sester agentury domácí péče a rodinných příslušníků u pacientů po cévní mozkové příhodě. Dalším cílem bylo zjistit, jaké nejčastější úkony provádí sestra agentury domácí péče, následně zjistit, do jakých činností lze zapojit rodinné příslušníky, a posledním cílem bylo zjistit, jak komunikuje sestra agentury domácí péče s rodinou. Z pohledu sester vyplynuly stejně pozitivní výsledky a se zapojením rodiny do péče o pacienta jsou spokojeny. Zjištěné výsledky tohoto výzkumu bude možné předat agentuře domácí péče k posouzení přínosu práce sester na celkový stav klientů.
|
|
Vazba dětí k dospělé pečující osobě v dětském domově - analýza situace a možností
Esterková, Manuela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Základní otázkou, na kterou tato práce hledá odpověď, je, jaké jsou možnosti posilování vztahové vazby mezi dítětem ve věku 9. - 18. měsíců a pečující osobou v ústavním zařízení. A to především na straně sestry. Práce se také snaží zmapovat vnější podmínky ovlivňující formování této vazby. Pro porozumění tématu byly vybrány teoretické poznatky z vývojové psychologie, teorie vztahové vazby a z prostředí a systému ústavní péče v ČR. K dosažení nalezení odpovědí na otázky nejsilnějších činitelů vazebného chování a rozdílů při navazování vztahové vazby dítěte s různými osobami z pečujícího personálu byla použita metoda otevřeného zúčastněného pozorování interakce dítě - pečující osoba při specifických činnostech krmení a koupání. Informace o vnějších faktorech ovlivňujících vazebné chování a možnostech posilování vztahové vazby byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pečujícím personálem a vedením zařízení, jež byly následně vyhodnoceny metodou kvantitativní analýzy. Pozorované události krmení a koupání byly kategorizovány do jednotlivých prvků vazebného chování (na straně dítěte: vizuální pozornost, vokalizace, úsměv a vztahování rukou k pečující osobě; na straně personálu: verbální komunikace, oční kontakt a proximita). Zároveň se u pečujících osob sledovala jejich jemnocitná reaktivita a...
|
| |
|
Ošetřovatelská rehabilitace u nemocných po CMP v domácí péči
CHALOUPKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce se zabývá prováděním ošetřovatelské rehabilitace u pacientů po CMP v domácí péči. V práci jsou charakterizovány cévní mozkové příhody, ošetřovatelská rehabilitace a agentury domácí péče. Výzkumné šetření se snaží zjistit, jak je ovlivněna kvalita ošetřovatelské rehabilitace na základě dodatečného vzděláváním sester v ADP.
|
|
Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí
KUČEROVÁ, Tereza
Diplomová práce s názvem Paliativní péče poskytovaná rodinou pacienta v domácím prostředí se zabývá specifiky péče o těžce nemocného v jeho domácnosti. Poskytování péče nemocným v domácím prostředí začíná být trendem domácí péče, ale též čím dál častějším přáním těžce nemocných. Rodina však musí mít dostatečné teoretické znalosti i praktické dovednosti, aby mohla samostatně vykonávat náročnou ošetřovatelskou péči u svých blízkých. Záměrem diplomové práce proto bylo shrnout současnou situaci poskytování paliativní péče v domácím prostředí v České republice, navíc se zaměřením na specifika péče a potřeb nemocných, včetně potřeb jejich rodin. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zdali byly rodiny seznámeny se specifiky paliativní péče u těžce nemocných, dále zmapovat dovednosti rodin v oblasti poskytování paliativní péče v domácím prostředí a rovněž zjistit nejčastější problémy, s nimiž se rodiny v domácím prostředí setkávají. Posledním cílem bylo zmapovat služby ve Středočeském a Libereckém kraji, které mohou rodiny v péči o těžce nemocného využít. Pro výzkumnou část diplomové práce bylo využito metody kvalitativního šetření pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinami nemocných a všeobecnými sestrami, pracujících v domácí hospicové péči. Z analýzy rozhovorů vyplynulo, že informovanost rodin o možnostech poskytnutí paliativní péče v domácím prostředí, je velmi nízká a rodinám jsou v nemocnicích poskytovány pouze povrchní či dokonce žádné informace. Na základě výsledků výzkumného šetření byla jako výstup diplomové práce vytvořena informačně edukační brožura, určená zejména pro rodiny nemocných, která si klade za cíl zlepšit informovanost a sjednotit specifika ošetřovatelské péče, čímž by těžce nemocným umožnila důstojný závěr života.
|
|
Aktivizace seniorů jako součást ošetřovatelské péče
HÁNOVÁ, Jana
Aktivizace je definována jako proces, kterým jsou lidé, jedinci nebo skupiny vedeny k činorodosti. Aktivizace by měla být co nejpřirozenější, co nejvíce napodobit běžný způsob života. Aktivizace u seniorů je součástí prevence vzniku onemocnění, úrazů a poranění a udržení funkční zdatnosti a soběstačnosti. Ošetřovatelská aktivizující péče je péče podporující soběstačnost seniora a je charakteristická tím, že získává seniora a jeho rodinu ke spolupráci. Součástí každodenní práce sestry je vyhodnocovat úroveň soběstačnosti seniora a sestavit ošetřovatelský plán. Sestry pracující se seniory se musí stále vzdělávat v této oblasti a uplatňovat získané poznatky v praxi. Obsahem této práce je zjistit, zda sestry vyhledávají oblasti, v kterých je nutné seniora aktivizovat a dále zjistit, zda aktivizaci zahrnují do ošetřovatelských plánů péče o seniora. Práce si také dala za cíl zmapovat, jak sestry aktivizaci seniorů vnímají a jaké způsoby aktivizace znají a používají. Posledním cílem bylo zjistit, jak je v praxi uplatněn model profesora Böhma. Všechny údaje byly zjišťovány metodou kvalitativního výzkumu a rozhovory byly vedeny se sestrami pečujícími o seniory, a to v léčebně dlouhodobě nemocných a v domově pro seniory. Výzkum odhalil získávání informací od seniorů a jejich zpracování do ošetřovatelských plánů, dále byly zjištěny způsoby aktivizace seniorů, sestry se zaměřují na fyzickou i psychickou aktivizaci seniora. Celkově sestry vnímají aktivizaci velmi pozitivně a i přes překážky, jako je nedostatek personálu a času aktivizaci v různé kvalitě provádějí. Výzkum také odhalil, že model profesora Böhma je v praxi uplatňován minimálně a zatím se sestry s tímto modelem nesetkaly. Výsledky práce mohou využít ve své práci vedoucí pracovníci, ale i sestry, které přímo se seniory pracují. Sestry pracující se seniory se musí v rámci celoživotního vzdělávání zaměřit na specifika péče o seniora. Vedoucí pracovníci mají vést k individuálnímu přístupu ke každému seniorovi, jen tak lze zajistit kvalitní péči.
|
|
Přístup a zodpovědnost dnešních pacientů k očnímu onemocnění šedým zákalem
ZEITHAMOVÁ, Eva
Šedý zákal - katarakta je onemocnění oční čočky a může postihnout všechny věkové skupiny. Pokud není léčena, může se výrazně zhoršit zrak, nebo dojít až k oslepnutí. V teoretické části jsem se snažila objasnit, co to vlastně šedý zákal - katarakta je, jaké máme druhy katarakty, vyšetřovací metody, diagnostiku, léčbu a ošetřovatelskou péči u pacientů s šedým zákalem. Ve druhé části jsem se snažila vysvětlit, co je to informovanost a jak důležité je pacienty informovat o tomto onemocnění, předoperační a pooperační péči i péči v domácím prostředí. V praktické části bylo použito kvantitativního šetření formou dotazníku. Šetření probíhalo na očním oddělení v Nemocnici Jihlava. Vytvořila jsem dva druhy dotazníku a to pro sestry i pro pacienty. Výsledky byly zaznamenány do sloupcových grafů. K cílům jsou stanoveny tři hypotézy. Hypotéza č. 1 - operaci šedého zákalu podstupují čím dál mladší pacienti. Hypotéza č. 2 - pacienti jsou zodpovědnější a dobře informováni. Hypotéza č. 3 - úroveň spolupráce se zdravotnickým personálem odpovídá předpokladům pacienta s očním onemocněním. Všechny tři hypotézy byly potvrzeny. I když se nám hypotéza č. 2 potvrdila, některé odpovědi pacientů tomu nenasvědčují. Je určitě třeba stále klást důraz na informovanost, mít dostatek času na informování a zodpovídání otázek všech pacientů. Výsledky mé práce mohou vést k vytvoření časového prostoru pro komunikaci s pacientem, zajistit přehledné a dostatečné množství informačního materiálu odpovídajícím potřebám pacienta.
|
|
Dům s pečovatelskou službou
Uhrová, Anna ; Klímek, Karel (oponent) ; Čuprová, Danuše (vedoucí práce)
Diplomová práce řeší návrh domu s pečovatelskou službou na pozemku v Říčkách, okres Brno - venkov. Dům je nepodsklepený, rozdělený na dvě části - objekt pro bydlení a objekt pro veřejnost. Objekt pro veřejnost má dvě nadzemní podlaží, objekt pro bydlení má tři nadzemní podlaží. Nosné svislé konstrukce tvoří převážně keramický systém Porotherm, nosné vodorovné konstrukce jsou z panelů Spiroll. Oba objekty jsou zastřešeny sedlovou střechou.
|
|
Projekt výstavba pečovatelského domu
Pečeňa, Lukáš ; Sedláček, Jiří (vedoucí práce) ; Wagenknecht, Lukáš (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl seznámit čtenáře s metodou projektového financování na příkladu projektu obecného hospodářského zájmu, a sice výstavby pečovatelského domu. Diplomová práce se snaží odpověď na otázku, zda je možné financovat soukromý investiční projekt v oblasti sociálních služeb pouze z provozních výnosů projektu a prostřednictvím dovolené veřejné podpory. Diplomová práce se podrobně věnuje financování sociálních služeb a problematice veřejné podpory v podnikání. Součástí práce je i analýza účetních dat obecně prospěšné společnosti a vytvoření cash flow modelu realizace projektu. Poslední kapitola je studií proveditelnosti celého projektu.
|
host ::
