Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 1,407 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.08 vteřin. 

Integrace osob s poruchami autistického spektra do intaktní skupiny
SOSNOVÁ, Petra
Práce se zabývá problematikou osob s poruchami autistického spektra a jejich individuální a skupinové integraci. První část mé práce seznamuje čtenáře s obecnou charakteristikou jednotlivých typů poruch autistického spektra, jejich problémových oblastí, kterými je sociální chování, komunikace a představivost a hra. Důležitou část tvoří kapitola o integraci, která se snaží obeznámit s její charakteristikou, možnostmi a s tím souvisejícími právními předpisy. Empirická část se zabývá otázkou vlivu triády behaviorálních projevů dítěte s vysoce funkčním dětským autismem a popisem jejich vlivu na oblast individuální a skupinové integrace v průběhu čtyřleté praxe. V práci je uveden a popsán zdravý vývoj dítěte, s nímž je porovnávána individuální a skupinová integrace. Pro snadnější orientaci je vývoj všech třech vývojových linií zaznamenán v grafu.

Situace osob zdravotně postižených na trhu práce v oblasti Hlavního města Prahy v letech 2014 a 2015
Majorová, Michaela ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Tématem této bakalářské práce jsou osoby se zdravotním postižením. Hlavním cílem práce je na základě odborné literatury a zjištěných dat vyložit situaci těchto osob na trhu práce v Praze v letech 2014 a 2015. V rámci teoretické části jsou vysvětleny pojmy trh práce, nezaměstnanost, aktivní politika zaměstnanosti. Práce se dále zabývá skupinou osob zdravotně postižených, jejich charakteristikou, kategorizací a jejich zaměstnáváním. Pozornost je též věnována legislativě týkající se tématu, rehabilitačním programům a zaměstnavatelům, jejichž podíl pracovníků tvoří z poloviny osoby zdravotně postižené. Praktická část je založena na analýze zjištěných statistických dat získaných z portálu Ministerstva práce a sociálních věcí a také z portálu Českého statistického úřadu. Součástí je také vlastní anonymní dotazníkové šetření vybraných firem, které má za cíl ukázat, jak si stojí pražští zaměstnavatelé v této oblasti. Tímto šetřením bylo zjištěno, že situace uplatnění zdravotně postižených na pražském trhu práce je velmi pozitivní. Zaměstnavatelé nabízejí velkému množství zdravotně postižených osob pracovní uplatnění a to i v případě, že k tomu nemají zákonnou povinnost.

Riziková skupina osob se zdravotním postižením na trhu práce v Praze v období 2005 - 2015
Hošková, Laura ; Maule, Petr (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce ve své teoretické části komplexně mapuje postavení a zastoupení osob se zdravotním postižením na současném trhu práce v České republice. Všeobecným způsobem se zaměřuje na politiku zaměstnanosti, zejména její legislativní ukotvení v právním rámci České republiky i vybraných zemích EU. Popisuje, jaké jsou zákonné povinnosti zaměstnavatelů osob se zdravotním postižením, a jakým způsobem je možno realizovat plnění povinného podílu zaměstnávání OZP. Na základě dvou kvalitativních průzkumů práce předkládá zjištění, že OZP jsou pro vstup na trh práce vybaveni odbornými kompetencemi, které jsou v případě potřeb, ochotni si doplňovat prostřednictvím rekvalifikačních kurzů. Zaměstnavatelé vnímají zaměstnávání OZP převážně jako finanční profit, který jim je poskytován státem a legislativní podmínky jsou pro ně dostatečným stimulem. Slabina osob se zdravotním postižením, jež byla dotazníkovým šetřením zjištěna, je nedostatek částečných pracovních úvazků, přičemž OZP vyhledávají právě tento typ pracovních úvazků. Z tohoto důvodu je v práci popsáno řešení, kterým by mohlo být vytvoření sdílených pozic.


Uplatnění osob s postižením zraku na trhu práce
Čumplová, Lenka ; Tomeš, Igor (vedoucí práce) ; Jílková, Anna (oponent)
Práce se zabývá uplatněním osob se zrakovým postižením na trhu práce z kvalitativního hlediska. Záměrem bylo dozvědět se, jaké jsou hlubší příčiny vysoké nezaměstnanosti této skupiny znevýhodněné na pracovním trhu. Autorka pracuje s biografickým materiálem deseti osob s těžkým postižením zraku - zaměstnanců Rehabilitačního a rekvalifikačního střediska Dědina v Praze- a snaží se analyzovat důvody jejich úspěchu na trhu práce. Na základě této analýzy vyvozuje hypotézy o možných cestách zlepšení této situace, a to zejména na úrovni vztahu pracovníka a klienta v rehabilitačním středisku.

Výchova a vzdělávání osob s poruchami autistického spektra
Vocelová, Anna ; Reichel, Jiří (oponent) ; Šnýdrová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce "Výchova a vzdělávání osob s poruchami autistického spektra" se zabývá nejen diagnostikou jednotlivých autistických poruch, ale také výchovnými a vzdělávacími přístupy, začleněním autistických osob do běžné společnosti, možností jejich uplatnění apod. Mezi poruchy autistického spektra řadíme dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, Rettův syndrom a dětskou dezintegrační poruchu. Všechny patří mezi pervazivní vývojové poruchy, které bývají obvykle zpozorovány v prvních třech letech života. Časné vyšetření je velice důležité pro to, aby dítě nebylo chybně diagnostikováno jako mentálně retardované. Vědci dokázali, že velká část lidí s autismem není retardovaná, ale není schopna vystihnout v testech inteligence své odpovědi natolik přesně, aby mohlo být IQ určeno objektivně. Děti i dospělí s autismem mají obvykle potíže v oblasti verbální i neverbální komunikace, v sociálních vztazích, ve volnočasových a herních aktivitách. Adekvátní usměrňování v oblasti chování a poznávání může dítěti pomoci získat sociální a komunikační dovednosti, lze jej naučit sebeobsluze. Jen malé množství autistických osob žije v dospělosti zcela nezávisle na okolí. Ti, kterým se to podaří, jsou ovšem poměrně vysoce funkční. Většina lidí s touto diagnózou po celý život vykazuje hlavní symptom autismu -...

Zdanění osobních příjmů zaměstnanců, osob samostatně výdělečně činných a rentiérů v roce 2014
HOUFOVÁ, Petra
Hlavním cílem mé diplomové práce byla analýza daňového zatížení fyzických osob, které mají příjmy ze závislé činnosti, ze samostatné činnosti, z pronájmu movitého i nemovitého majetku a kapitálového majetku. Povinné platby poplatníka byly posuzovány dle předem stanovené různé výše ročních příjmů v rozmezí od 100 000 Kč do 5 000 000 Kč u jednotlivých dílčích základů daně, jak z pohledu daňového, tak i pojistného na veřejné zdravotní pojištění a sociální zabezpečení. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy, které jsou podstatné pro orientaci v problematice zdanění příjmů fyzických osob. Praktická část je rozdělena do čtyř podkapitol podle druhu příjmů, u kterých se stanovila celková daňová povinnost dle výše ročního příjmu. Účelem bylo porovnat dané hodnoty v rámci jednoho dílčího základu daně a zároveň mezi dílčími základy daně navzájem.

Diferenciace nabídky a metod pracovní rehabilitace osob s mentálním nebo kombinovaným postižením v praxi poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů
POŠMUROVÁ, Nikola
V bakalářské práci jsem se zabývala diferenciací nabídky a metod pracovní rehabilitace. Konkrétně u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením a to u poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů týkajících se dané problematiky. V úvodní kapitole jsem se věnovala definování pojmu mentální postižení, příčinám jeho vzniku a vymezení stupňů mentální retardace. Další kapitola je věnována kombinovanému postižení, konkrétně jeho definování, příčinám vzniku a klasifikaci. Ve třetí kapitole se věnuji významu práce, postavení práce v životě člověka a postavení práce u osob se zdravotním postižením, tedy i u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením. V další kapitole se zabývám uceleným systémem rehabilitace, konkrétně léčebnými prostředky rehabilitace, pedagogickými prostředky rehabilitace, sociálními prostředky rehabilitace a zvláštní pozornost věnuji pracovním prostředkům rehabilitace, které se bakalářské práce přímo dotýkají. Dále vymezuji cílovou skupinu pracovní rehabilitace a předpoklady pro její realizaci. V dalších kapitolách se věnuji specifikaci nástrojů a prostředků pracovní rehabilitace, nástrojům politiky zaměstnanosti a určuji pracovní místa, která jsou osobám s mentálním postižením nabízena. V praktické části bakalářské práce si nejprve stanovuji hlavní cíl a dílčí cíl práce. Hlavním cílem bylo zjištění, jaké jsou nabídky a metody pracovní rehabilitace u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením u poskytovatelů sociálních služeb. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zjistit, jaké jsou možnosti prostupnosti z jednotlivých sociálních služeb až na otevřený trh práce. Konkrétně jsem se zaměřila na prostředky pracovní rehabilitace poskytované v rámci denních, týdenních stacionářů či center denních služeb, dále na sociálně terapeutické dílny, v chráněné zaměstnávání a zaměstnání na otevřeném trhu práce. K naplnění cílů jsem použila kvalitativní přístup, konkrétně polostrukturované rozhovor se šesti poskytovateli sociálních služeb v Jihočeském kraji, Analýzou získaných informací jsem zjistila, že pokud zařízení provozuje denní, týdenní stacionáře či centra denních služeb, poskytované služby jsou totožné, neliší se od sebe. V případě sociálně terapeutických dílen je rozmanitost širší, každé zařízení poskytuje různé služby, liší se i jejich možnostmi. Někteří poskytovatelé sociálních služeb mají sociálně terapeutické dílny přímo v zařízení, jiná je mají i externě, mimo svá zařízení. Chráněná pracovní místa jsou také u většiny poskytovatelů sociálních služeb nabízena jak v rámci zařízení, tak mimo něj, vždy se jedná o pomocné práce, například v kuchyni, při úklidu, v čajovnách a podobně. Vždy závisí na druhu a stupni postižení, na jeho základě se vybírá pro klienta vhodná činnost. Umístění klienta na otevřeném trhu práce není u většiny zařízení příliš obvyklé, některá zařízení tuto nabídku klientům ani neposkytují. Dílčím cílem bylo zjištění prostupnosti. Zjistila jsem, že jediným limitujícím prvkem je klientovo postižení, které omezuje jeho možnosti a samozřejmě také možnosti zařízení, které služby nabízí a poskytuje. Cílem všech zařízení je dosáhnout co největší míry samostatnosti klienta a umožnit mu postoupit ze stacionářů či center denních služeb do sociálně terapeutických dílen, nalézt chráněné pracovní místo a pracovní místo na otevřeném trhu práce.

Praktické využití teatroterapie při aktivizaci dospělých osob s mentálním postižením
REJŠKOVÁ, Denisa
Cílem bakalářské práce s názvem Praktické využití teatroterapie při aktivizaci dospělých osob s mentálním postižením bylo vytvořit, realizovat a vyhodnotit divadelní představení se zaměřením na aktivizaci dospělých s mentálním postižením.Při volnočasových aktivitách je možné osobám s mentálním postižením poskytnout takové činnosti, které všestranně rozvíjí jejich osobnost, vedou k vlastní aktivitě a činorodosti. Lidé s mentálním postižením jsou však oproti lidem intaktním ve výběru aktivit omezeni. Vzhledem k nabídce volnočasových aktivit pro cílovou skupinu jsem se rozhodla využít teatroterapii, která je pro ně přímo určená, a realizovat tak divadelní představení. Dle odborné literatury lze jejím prostřednictvím dosáhnout pozitivních výsledků v oblastech komunikačních a pohybových dovedností, paměti a sociálních vztahů.Práce se skládá ze tří kapitol. Cílovou skupinu vymezím v první kapitole, ve které nejprve definuji pojem mentální postižení, charakterizuji dospělé osoby se středním či těžkým mentálním postižením a blíže specifikuji jejich omezení v oblasti sociální, psychické a motorické. V druhé kapitole definuji teatroterapii, popíši její vývoj, cíle a metody. Zároveň se o ní v závěru této kapitoly zmíním jako o prostředku aktivizace. Na teoretickou část práce navazuje praktická, třetí kapitola. V této kapitole na základě odborné literatury připravím divadelní představení. To následně zrealizuji a vyhodnotím.Divadelní představení vycházelo ze zásad a principů teatroterapie. Při jeho realizaci bylo využito vlastního scénáře, který byl přizpůsoben cílové skupině. K jeho nazkoušení byly využity klasicky výukové metody a metody dramatické výchovy, konkrétně se použily metody slovní, názorně demonstrační, dovednostně praktické, metoda hra v roli, metody a techniky průpravných her a cvičení, hodnocení a reflexe. Při evaluaci bylo využito objektivní techniky, která se zaměřuje na analýzu činnosti herců, a subjektivní techniky se zaměřením na autoevaluaci a zpětnou vazbu herců.Aktivita probíhala pod Občanským sdružením IN a zúčastnilo se jí celkem deset osob se středním či těžkým mentálním postižením ve věku 25 45 let. Během přípravy divadelního představení docházelo k procesu aktivizace a bylo dosaženo pozitivních výsledků v oblasti komunikačních a pohybových dovedností. Při realizaci divadelního představení herci zažívali nové a neobvyklé situace, setkávali se s novými lidmi, neboť se aktivity účastnili i studenti Jihočeské univerzity, což vedlo k sociální integraci. Bakalářská práce má sloužit jako inspirace pracovníkům v zařízeních poskytujících sociální služby.

OHROŽENÉ SKUPINY NA TRHU PRÁCE, ZAMĚSTNÁVÁNÍ ODSOUZENÝCH OSOB V ČR V ROCE 2014
Hrubcová, Lucie ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Barák, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na ohrožené skupiny na trhu práce, zvláště pak na zaměstnávání odsouzených osob ve výkonu trestu odnětí svobody. Teoretická část je zaměřena na popis charakteristik spojených s trhem práce, nezaměstnaností a výčet ohrožených skupin na trhu práce, to vše doplněné o statistické údaje. V praktické části je provedena analýza zaměstnávání odsouzených osob pomocí dotazníkového šetření mezi zaměstnavateli odsouzených osob z opavské věznice v roce 2014, dále pomocí rozhovoru s odsouzenými osobami, které jsou doplněny o SWOT analýzu. Hypotézou pro tuto práci je tvrzení, že zaměstnávání odsouzených osob je výhodné jak pro zaměstnavatele těchto osob, tak pro samotné odsouzené. Z dat získaných během analýzy byla tato hypotézu potvrzena. Pro zaměstnavatele je zaměstnávání odsouzených výhodné zvláště díky finanční stránce a odsouzení oceňují možnost dostat se do kontaktu s lidmi, vydělat si peníze a čas jim tak plyne mnohem rychleji. Otázkou současnosti zůstává, jak se vypořádat s klesajícím počtem odsouzených, kteří mohou být zařazeni do evidence osob způsobilých během výkonu trestu odnětí svobody pracovat.