|
Motivace k pohybu u dětí v předškolním věku
ŠPERLOVÁ, Pavla
Cílem mé bakalářské práce je poukázat na význam pohybu pro vývoj dítěte v období od narození po vstup do základní školy a nabídnout učitelkám v mateřských školách některé cesty, jak děti k pohybu motivovat a současně příznivě působit na rozvoj jejich osobnosti. Za nejpodstatnější část cesty považuji ale tu cestu nás dospělých, kterou je mnohdy třeba změnit, pokud chceme, aby po ní dítě kráčelo po nás. Tato bakalářská práce slouží i jako prostředek k zamyšlení se nad sebou samým a nad svým vztahem k sobě, k pohybu i dítěti. V teoretické části se zaměřuji na hledání podstaty vzniku vnitřní motivace k pohybu v životě dítěte, a to ve dvou oblastech lidského bytí, kterými jsou tělo a duše. Poukazuji na některé kritické body v životě dítěte v rodině i v mateřské škole, ve kterých dochází často ke zlomu, a to k potlačení či podpoře vnitřní motivace. Praktická část nabízí pohled učitelky na projev dítěte v mateřské škole (výsledky pozorování) a pohled na situaci v rodině (analýza dotazníků a rozhovory s rodiči) s ohledem na motivaci dítěte k pohybu, ale i k celkovému zdravému životnímu stylu. Oba pohledy porovnávám a hledám možné příčiny fyzických i psychických problémů dětí a nabízím možnosti podpory motivace k pohybu a zdravého životního stylu dítěte. Z výsledků mého šetření vyplynulo, že problém motivace k pohybu u dítěte pramení z rodiny a je způsoben jak přístupem rodičů k výchově, tak dědičnými předpoklady schopností dítěte. Mateřská škola může nabízet možnosti k většímu rozvoji schopností dítěte a pokusit se ho nasměrovat na cestu zdravého životního stylu, ale deficit,se kterým dítě přichází z rodiny, bývá někdy velmi výrazný a motivování dítěte k získávání postojů, názorů a návyků tolik odlišných od těch, ke kterým je vychováváno, je velmi obtížné a ne vždy úspěšné.
|
|
Řízení pohybu při přemisťování zavěšeného předmětu
Richter, Jan ; Davidová, Olga (oponent) ; Němec, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na zjištění nejvhodnějších variant řízení pohybu zavěšeného předmětu z hlediska různých požadavků na průběh celého procesu. K řešení využijeme prostředí Matlab-Simulink. Úvodní část práce je zaměřena na tvorbu modelu celé soustavy a na tvorbu dalších modelů soustav s podobným silně kmitavým chováním. Ústřední část práce je věnována návrhu vhodných způsobů řízení pohybu při přemisťování zavěšeného předmětu, které testujeme na jednoduchém modelu jeřábové kočky. Byly vybrány čtyři přístupy k řešení tohoto problému: jednoduchá regulace PID regulátorem, rozvětvená regulace, stavová regulace a prediktivní regulace. Všechny tyto varianty řešení jsou v práci zkoumány a optimalizovány a jejich výsledky jsou vzájemně porovnávány podle stanovených požadavků, kterými je např. rychlost procesu, plynulost pohybu, malý překmit požadované polohy či malý úhel vychýlení lana.
|
|
Zastřešená lávka pro pěší
Janírek, Karel ; Buchta, Stanislav (oponent) ; Barnat, Jan (vedoucí práce)
Náplní diplomové práce je návrh a posouzení dřevěné nosné konstrukce zastřešené lávky pro pěší a cyklisty. Lávka přemosťuje řeku Bělou ve městě Jeseník. Jsou vypracovány dvě varianty řešení nosné konstrukce. Výsledná varianta je zpracována podrobně. Jedná se o lávku s rozpětím 32 m a šířkou 4 m. Nosná konstrukce je tvořena dvěma dvojkloubovými oblouky z lepeného lamelového dřeva s dolní mostovkou a ocelovými závěsy. Mostovku tvoří dva hlavní nosníky, příčníky a podélníky. Zastřešení tvoří oblouky, střešní nosníky, ocelové sloupy a příčníky. Stabilita konstrukce je zajištěna vodorovnými podélnými ztužidly v rovině mostovky a v rovině zastřešení. Výpočty jsou zpracovány podle platných norem ČSN EN.
|
|
Lávka pro pěší přes řeku Labe
Libiger, Martin ; Trenz, Jan (oponent) ; Nečas, Radim (vedoucí práce)
Předmětem práce byl návrh přemostění řeky Labe v Hradci Králové za účelem převedení cyklistické a pěší dopravy mezi břehy. Toto bylo navrhnuto ve třech variantách provedení. Pro podrobnější řešení byla vybrána varianta půdorysně zakřivené dvouramenné obloukové konstrukce. Cílem práce bylo navrhnout a posoudit nosnou konstrukci lávky na základě mezních stavů únosnosti a mezních stavů použitelnosti dle platných norem EC.
|
|
Most přes silnici I/11
Macák, Jan ; Šrubař, Jiří (oponent) ; Panáček, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem silničního mostu. Objekt se nachází na silnici II. třídy S 7,5/50 a je veden přes silnici I/11 a přeložku MK v Bystřici. Byly vypracovány tři varianty, z nichž byl vybrán spojitý desko-trámový nosník o 6-ti polích pro podrobné zpracování. K této variantě je zpracován statický výpočet nosné konstrukce, ve kterém je zahrnuta i časová analýza konstrukce (jednotlivé fáze výstavby). Statický výpočet je posouzen na mezní stavy dle platných evropských norem. Součástí diplomové práce je také výkresová dokumentace, časový harmonogram výstavby a 3D vizualizace mostního objektu.
|
|
Lávka pro pěší podporovaná kabely
Hlava, Martin ; Juchelková,, Pavlína (oponent) ; Nečas, Radim (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je návrh nosné konstrukce lávky pro pěší podporované kabely nad rychlostní komunikací R35. Práce obsahuje statický výpočet konstrukce zavěšené lávky o šesti polích, který byl vybrán ze tří variant. Vybraná varianta je tvořena monolitickou, předpjatou betonovou deskou podporovanou závěsy, která je nad rychlostní komunikací tvořena segmentovými prvky. Výpočet podélného směru byl proveden v programu ANSYS. Montážní stav a příčný směr konstrukce byl modelován v programu SCIA Engineer. Posouzení konstrukce je provedeno ručně s výjimkou několika průřezů pylonu, kde byl posudek proveden programem IDEA StatiCa.
|
|
Syndrom karpálního tunelu - Možnosti terapie pomocí ovlivnění neurofyziologie řízení pohybu z kořenového kloubu
ŠUBERT, Daniel
Syndrom karpálního tunelu (SKT) je nejčastějším úžinovým syndromem na horní končetině. Vzniká opakovaným a dlouhodobým přetěžováním určitých svalových skupin s následným útlakem n. medianus v oblasti zápěstí, která se nazývá karpální tunel. Spodinu tvoří 8 zápěstních kůstek a shora je překryt pomocí ligamentum transversum carpi. Skrz kanál prochází i jiné struktury jako cévy a šlachy, jejichž zduření může taktéž způsobit zmiňované onemocnění. SKT postihuje častěji ženy než muže a to v poměru 4:1 (Bitnar aj., 2009) a jeho výskyt, i přes veškerou moderní technologii a péči narůstá (Ehler, 2005; Mlčoch, 2008). Riziko postižení SKT v životě každého jedince je podle amerických vědců kolem 10% (Mrzena 2006). Celosvětový roční nárůst je 0,1% a celkový výskyt v populaci je 2,7-3% (Kanta 2006). V USA se ročně odoperuje přibližně 260 000 nemocných právě s touto diagnózou (Mlčoch, 2008). Útlak nervu má za následek stupňující bolesti a brnění, zprvu noční, mizící po protřepání ruky nebo rozcvičení. Později přetrvávají parestezie doprovázející bolest i přes den. Po odborném diagnostice neurologem pomocí elekromyografického vyšetření (EMG) pacient často podstupuje chirurgický zákrok, při němž dojde k přetětí ligamentum transversum carpi. Důležitou roli zde hraje včasná rehabilitace. Očekávaný návrat plných funkčních schopností ruky je zhruba do jednoho roku od operace. Navzdory předpokladům se asi u 25% pacientů nedaří stav v uvedeném období plně rehabilitovat (Mrzena, 2005). Vyvstává otázka, zda jsou současné postoperační rehabilitační postupy zaměřené čistě do oblasti akra horní končetiny dostatečně efektivní, či zda by bylo možno je doplnit o komplexní terapii na neurofyziologickém podkladě vedenou již z kořenového kloubu a rekonvalescenci tím zefektivnit. Tato práce zahrnuje teoretické i praktické poznatky související s onemocněním syndromu karpálního tunelu. Obecná část se zabývá především anatomií, kineziologií, funkční ontogenetikou horní končetiny, diagnostikou a terapií SKT. Cílem této práce je zjistit, jaký efekt bude mít aplikace terapie, ovlivňující neurofyziologii řízení pohybu již z kořenového kloubu a zakomponovat ji do dnešních standardních rehabilitačních postupů u pacientů, kteří podstoupili chirurgické ošetření syndromu karpálního tunelu. Dále navrhnout a uskutečnit krátkodobý rehabilitační plán u konkrétních pacientů s touto diagnozou. Za tímto účelem byl vytvořen soubor cviků zaměřených především k aktivaci a posílení stabilizačního svalstva pletence ramenního, kdy by byl účinek přenesen reflexní cestou jak na akrum, tak i na vzdálenější etáže stabilizačního systému. K uskutečnění praktické části byli vybráni dva probandi, kterým byl na základě neurologického vyšetření diagnostikován syndrom karpálního tunelu a podstoupili chirurgické ošetření. Každý z probandů absolvoval celkem šest sezení, na kterých byla prováděna manuální terapie v oblasti zápěstí a ruky, dále proběhla edukace v souvislosti se specifickými cviky zaměřenými na stabilizaci pletence ramenního. Následně byla prováděna, nezávisle na již probíhající terapii, sestava mnou navržených cviků vždy alespoň 1x denně po dobu 5-10 minut. Na každém dalším sezení byla provedena kontrola a korekce cvičebního postupu a zhodnocení přínosu cvičení. U všech probandů byla na začátku i na konci terapie odebrána data v podobě kineziologického rozboru. Pro subjektivní hodnocení efektivity terapie byla použita vizuální analogová škála hodnocení bolesti. Za účelem objektivního způsobu hodnocení byl použit sponkový test, goniometrické měření a funkční testy úchopů dle Nováka. U probandů došlo v průběhu celé terapie k úplnému vymizení bolestí v klidu a velmi výraznému zmírnění bolesti při pohybu operovanou končetinou. Rozsahy pohybů a funkční schopnosti ruky se taktéž zlepšily. Na základě objektivních i subjektivních testů lze usuzovat, že během terapie byly splněny stanovené cíle.
|
|
Křižovatka a konečná tramvaje náměstí Míru, Brno
Martínek, Jakub ; Smítal, Petr (oponent) ; Holcner, Petr (vedoucí práce)
Práce je zaměřena na zklidnění a zpřehlednění dopravy na náměstí Míru v Brně. Byl proveden dopravní, terénní a majetkový průzkum společně s bližším seznámením se s lokalitou a potřebami obyvatel. Ze tří koncepčních variant byla vybrána varianta s přemístěním tramvajové smyčky do nového objektu postaveného na pozemcích města Brna. K této jižní variantě byla vypracována podrobnější výkresová dokumentace.
|
|
Kreativní pohyb - cesta k poznávání světa kolem sebe a v sobě
Kotlíková, Veronika ; Pavlasová, Lenka (oponent) ; Marušák, Radek (vedoucí práce)
Tato práce definuje metody a techniky kvalitativního rozvoje pohybových schopností dětí v období mladšího školního věku s důrazem na rozvoj jejich osobnostně sociálního potenciálu. Cílem je blíže popsat autorčin vlastní způsob práce s dětmi, kteiý zahrnuje především metodu psychofyzických her a improvizací. Tato metoda je představena jako efektivní a perspektivní možnost rozvoje zdravé osobnosti. Práce představuje východiska, ze kterých se tato metoda rozvíjela a současně ukazuje směr, kterým může práce s dětmi ubírat. Teoretické předpoklady jsou ve druhé části práce konfrontovány s vlastními praktickými zkušenostmi a výsledné poznatky jsou shrnuty v závěrečném vyhodnocení.
|
|
Studie rybích přechodů na Bečvě
Chovancová, Kateřina ; Veselý, David (oponent) ; Milerski, Rudolf (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se skládá ze tří hlavních částí. V první části jsou popsány některé druhy rybích přechodů a základní informace pro jejich navrhování. Dále je zde okrajově popsán program HEC-RAS. V druhé části je řešen Zuberský jez a Stupeň v Oseku. Posuzuji zde rybí přechody, dle původní výkresové dokumentace, v programu HEC-RAS a navrhuji možné varianty řešení zprůchodnění těchto rybích přechodů pro danou rybí osádku. Poslední část je věnována Mikulenkovému jezu, kde byl rybí přechod zcela odstraněn. Zde navrhuji novou rybí rampu dle novodobých poznatků a platných norem. Navrženou rybí rampu také posuzuji v programu HEC-RAS, kvůli prověření hydraulických vlastností.
|
host ::
