|
Ověření vlivu speciálních cvičení ve fyzioterapeutických centrech v Jihlavě
POLÁK, Ondřej
Bolest zad je jedním z nejrozšířenějších onemocnění na celém světě. Tato práce je zaměřena na speciální cvičení a léčebné metody pro jedince s bolestí v oblasti zad. V první části je popsán pohybový aparát, funkce svalů a použité metody a cviky na odstranění bolesti ve fyzioterapii. K výzkumu, byly vybrány fyzioterapeutická centra a osloveny osoby s problémy se zády. Podstatou výzkumu bylo měření kloubního rozsahu pohybu, odstranění svalových dysbalancí a vysvětlení speciálních cviků jedincům na protažení zkrácených a posílení ochablých svalů v dané oblasti. Měření probíhalo ve dvou fázích, vstupní a výstupní měření a úkolem bylo zjištění vlivu cvičení a stanovených léčebných metod na odstranění nebo zmírnění svalových dysbalancí a bolesti zad. Výzkum probíhal ve třech fyzioterapeutických a rehabilitačních zařízeních v Jihlavě.
|
|
Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou.
ŽENÍŠKOVÁ, Pavla
Abstrakt - Ošetřovatelská péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou. Současný stav: Akutní pankreatitida je zánětlivé onemocnění slinivky břišní. Podstatou onemocnění je samonatrávení mateřské tkáně slinivky břišní. Nejčastější příčina akutní pankreatitidy v dětském věku je infekce. Může jít o infekci virovou, bakteriální, či parazitární. Hlavním klinickým příznakem je bolest břicha spojená se zvracením. Diagnózu potvrdí laboratorní vyšetření krve, kde jsou zvýšené hodnoty amylázy a lipázy v séru. Dosud nepřekonanou zobrazovací neinvazivní metodou při diagnostice akutní pankreatitidy u dětí je ultrasonografické vyšetření břicha. Jedná se o vyšetření neinvazivní, rychlé a dostupné. Je-li u dětského pacienta diagnostikována akutní pankreatitida, je to důvod k hospitalizaci pacienta na dětském oddělení. Dle průběhu a formy onemocnění je dítě přijímáno buď na jednotku intenzivní péče, nebo na standardní oddělení. Začátek léčby jednoznačně znamená absolutní zákaz přijímat výživu per os. Dále je důležitá aplikace analgetik a antibiotik. U aplikace analgetik se názory různí ohledně opiátového, či neopiátového typu analgetik. Pro nezbytně dlouhou dobu je možné výživu zajišťovat parenterální cestou. Dle nových doporučení je možné u lehčí formy onemocnění začít s enterální výživou ihned, jakmile ji začne dětský pacient tolerovat. Prognóza je u lehčí formy velice dobrá. Z akutní pankreatitidy se v 15-35 % vyvine pankreatitida chronická. Cíle: Prvním cílem bylo vyhodnotit míru nárůstu akutní pankreatitidy v dětském věku v České republice v letech 2010 až 2014. Druhým cílem bylo popsání specifik ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou během hospitalizace, při následné péči a po propuštění do domácího prostředí. Metodika a výzkumný soubor: K dosažení prvního cíle byl osloven Ústav zdravotnických informací a statistiky České republiky. Dále bylo osloveno všech sedm zdravotních pojišťoven fungujících v České republice. K dosažení druhého cíle byla použita metoda analýzy dokumentů a dat. Výsledky: Od roku 2010 je v ČR neustálý pozvolný nárůst akutní pankreatitidy u dětských pacientů. Zatímco v roce 2010 byl počet onemocnění 221 pacientů, tak v roce 2014 to bylo již 318 dětských pacientů s touto nemocí. Specifika ošetřovatelské péče o dětského pacienta s akutní pankreatitidou tkví ve včasné diagnostice, analgetické a antibiotické terapii, monitoraci fyziologických funkcí, monitoraci bolesti, péči o katetry a hlavně v dietním opatření. Již během hospitalizace se postupně u dětského pacienta začíná s perorální výživou v podobě čaje, šťáv, pyré, pudinků a sucharů. Je velice důležité, aby i po propuštění do domácí péče dětský pacient dodržoval doporučená dietní opatření v podobě pankreatické diety. Stejně tak je důležitý pozvolný návrat dítěte do běžného života. Závěr: Akutní pankreatitida u dětí je považována za náhlou příhodu břišní. Nejčastější etiologie je infekční. Klinický obraz je provázen silnou bolestí břicha a zvracením. Diagnózu potvrdí zvýšené referenční hodnoty amylázy, lipázy v séru a ultrasonografické vyšetření břicha. Léčba probíhá během hospitalizace na jednotce intenzivní péče, či standardním dětském oddělení. Od roku 2010 dochází k postupnému nárůstu dětských pacientů s akutní pankreatitidou. Specifika ošetřovatelské péče jsou v monitoraci fyziologických funkcí a monitoraci bolesti, péči o žilní vstup a péči o potřeby dětského pacienta. Nejdůležitější specifikum je dodržování přísného dietního režimu. Doporučení pro praxi: Výstupem bakalářské práce je stručné shrnutí ošetřovatelské péče o dítě s proběhlou akutní pankreatitidou v domácím prostředí. Tato doporučení je návodem pro rodiče, kterým bylo propuštěno dítě s proběhlou akutní pankreatitidou do domácího ošetřování.
|
|
Ošetřovatelská péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu
MELICHAROVÁ, Jaroslava
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretickou a praktickou. V teoretické části je rozepsaná anatomie lebky a obličejového skeletu, mechanika čelistního kloubu. Jsou zde popisovány i mechanismy vzniku úrazu, příčiny a příznaky zlomenin v oblasti obličeje, jejich komplikace a léčba. Pozornost je věnována i samotné ošetřovatelské péči, pooperační péči, výživě, komunikaci, bolesti i následné rehabilitaci. V praktické části byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda mají sestry dostatek informací o ošetřovatelské péči u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Druhým cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založenou pevnou mezičelistní fixací při poranění horní nebo dolní čelisti. Třetím cílem bylo zjistit, zda sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založením gumových tahů při poranění horní nebo dolní čelisti. A čtvrtým cílem bylo zjistit, zda sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. A mým úkolem bylo zjistit odpovědi na hypotézy, které byly k těmto cílům stanoveny. Hypotéza 1: Sestry znají ošetřovatelskou péči o pacienty s poraněním obličejového skeletu. Hypotéza 2: Sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založenou pevnou mezičelistní fixací při poranění horní nebo dolní čelisti. Hypotéza 3: Sestry znají specifika ošetřovatelské péče u pacientů se založením gumových tahů při poranění horní nebo dolní čelisti. A hypotéza 4: Sestry dodržují zásady ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Hypotézami bylo zjištěno, že sestry ošetřovatelskou péči o pacienty s poraněním obličejového skeletu znají, dodržují zásady ošetřovatelské péče o tyto pacienty. A znají i specifika ošetřovatelské péče o pacienty s pevnou mezičelistní fixací nebo s gumovými tahy. Všechny hypotézy se potvrdily. Pro zjištění výsledků byly osloveny sestry pracující na chirurgii, traumatologii, stomatologii a ORL. Sestry byly osloveny formou dotazníku a výsledky toho šetření jsou vyhodnoceny pomocí grafů. Výsledky by měly sloužit sestrám jako motivace ke zlepšení ošetřovatelské péče u pacientů s poraněním obličejového skeletu. Proto je k práci volně vložená brožurka s názvem: Jak správně pečovat o pacienta s poraněním obličejového skeletu? Je psaná formou intervencí, aby bylo vidět na co se soustředit.
|
|
Analýza zdrojů příjmů sociálních médií
Vojtěšek, Cyril ; Jandoš, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kafka, Daniel (oponent)
Abstrakt Tato práce je analýzou finanční stránky provozování populárních sociálních médií. Podrobně se zabývá čtyřmi z nich, které spadají do třech skupin: sociální sítě (Facebook), komunity (YouTube a LinkedIn) a mikroblogovací služby (Twitter). Každá z těchto služeb má svá specifika a je rozebrána v samostatných kapitolách. Hlavním cílem práce je zanalyzovat zdroje příjmů těchto čtyř médií. Tomuto tématu je věnována druhá část, která je stěžejní a ze všech částí nejrozsáhlejší. Vychází z úvodní části, která popisuje zda-li a jak je možné vyjádřit tržní hodnotu sociálních médií. Třetí část pak obsahuje návrhy autora, jak by bylo možné zdroje příjmu z předchozí části upravit či zavést nové. Část poslední nabízí srovnání současné situace na trhu sociálních médií se situací, ve které byl internetový business v roce 1999, a která skončila tzv. dot com bublinou.
|
|
Mýtus krásy v reklamě z genderové perspektivy
Prágrová, Štěpánka ; Fulka, Josef (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Diplomová práce "Mýtus krásy v reklamě z genderové perspektivy" analyzuje genderové klima společnosti prostřednictvím konstruktu nazývaného mýtus krásy. Fenomén mýtu krásy se dnes objevuje v četných konotacích, velmi výrazně například v reklamě. V práci analyzuji reklamy tištěné, které podrobuji kritickému zkoumání mimo jiné prostřednictvím Barthesových koncepcí mýtu a fotografie. Reklama představuje jednu z nejsilnějších komunikačních a informačních zbraní současné doby. V dnešní společnosti se reklamní poselství stalo výrazným manipulačním nástrojem, který je s to měnit nejen zákazníkovo chování a jeho spotřebitelské požadavky, ale do velké míry i jeho myšlení, názory a jednání. Jaké prostředky k získání zákazníka reklama používá? Není jedním z nich právě teorie lži zmutovaná v mýtus krásy? Tento fenomén je zde představen zejména z pohledu feministické autorky Naomi Wolfové. Výsledky vlastní analýzy mýtu krásy v reklamě však pohledu Wolfové odporují a staví se tak k němu do opozice. Reklama a mýtus krásy fungují jako živý organismus, který flexibilně interaguje na podněty zvenčí a svoje reakce na ně promptně vysílá prostřednictvím komunikačního kanálu reklamy zase nazpět ke konzumentovi. Cílem práce je posoudit, zda je mýtus krásy konstruktem mediálním, nebo zda se jedná o prostředek naplňování...
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienta s poraněním obličeje
TONCAROVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí u pacienta s poraněním obličeje. Poranění obličeje představuje synonymum pro spoustu druhů poranění. Pod tímto pojmem se nachází poranění měkkých tkání, obličejových etáží, zubů, nosu, oka, očnice, popáleniny, omrzliny, zlomeniny dolní a horní čelisti, zlomeniny Le Fort a luxace čelisti. Takto nemocný potřebuje kvalitní ošetřovatelskou péči, jejíž nositelkou je sestra. Sestra se orientuje ve specificích péče a ví, jak o nemocného pečovat. Práce obsahuje teoretickou a praktickou část. Úvod teoretické části se skládá z druhů poranění obličeje. Na to již navazuje poranění měkkých tkání, dolní, střední a horní obličejové etáže. Dále práce pokračuje informacemi o příčinách onemocnění, vyšetřovacích metodách, první pomoci, léčbě, komplikacích a o péči orofaciální oblasti. Poté přichází téma, které obsahuje intervence u nemocného s poraněním obličeje v rámci ošetřovatelské péče. Nepostradatelná jsou témata pojednávající o hygieně dutiny ústní, převazech, bolesti a výživě. Dále jsou uvedeny komunikační schopnosti sestry a rehabilitace orofaciální oblasti. Praktická část je tvořena kvalitativním výzkumem pomocí polostukturovaného rozhovoru, který je tvořen 17 otázkami. Výzkumný vzorek tvoří sestry traumatologického oddělení z Nemocnice České Budějovice a.s., které pečují o pacienty s poraněním obličeje. Rozhovory byly, po schválení hlavní a vrchní sestry, provedeny na příslušném oddělení, kde tyto sestry pracují. Rozhovory jsou naprosto anonymní, se svobodnou volbou zdravotní sestry. Po souhlasu staničních sester byly rozhovory na přání sester zaznamenány písemně na papír. Výzkumné šetření se uskutečnilo na začátku měsíce dubna 2014.
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hemofílií
HOUSKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a zabývá se specifiky ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií. Teoretická část se snaží komplexně shrnout problematiku vztahující se k vrozené koagulopatii, kterou je v tomto případě hemofilie. Zabývá se definicí daného onemocnění, stupni závažnosti, příčinami, projevy, diagnostikou, komplikacemi a terapií. Další oblastí, kterou nelze opomenout je ošetřovatelská péče, která s sebou vzhledem k charakteru onemocnění nese řadu specifik a zahrnuje komplexní péči. Empirická část naší bakalářské práce přináší výsledky z kvalitativního přístupu výzkumného šetření, jehož hlavním cílem bylo odkrývání specifik ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií včetně jejich potřeb a dále také odkrývání vlivu onemocnění na různé oblasti hemofilikova života. Byly stanoveny tři cíle. První cíl byl soustředěn na specifické potřeby lidí trpících hemofilií. Druhý cíl byl zaměřen na to, v jakých oblastech denního života je ovlivněna osoba trpící hemofilií. Třetí a zároveň poslední cíl byl orientován na specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky. K naplnění cílů výzkumného šetření byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tedy tvořen dvěma skupinami, a to pěti sestrami, které mají zkušenosti s hemofilickými pacienty, a pěti hemofiliky. Polostrukturovaný rozhovor vedený se sestrami byl zaměřen na zjištění specifik ošetřovatelské péče o hemofilické pacienty včetně jejich potřeb. U respondentů s hemofilií nás především zajímaly oblasti týkající se aktivity v běžném životě. Pro fixaci výsledků bylo použito nahrávací zařízení a následný ruční přepis rozhovorů či ruční záznam. Výsledky byly podrobeny důkladné analýze a následovně zařazeny do odpovídajících kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny sestry uvádějí jako nejdůležitější specifikum v ošetřovatelské péči o pacienty s hemofilií pravidelnou aplikaci koagulačního faktoru, která probíhá zpravidla dvakrát týdně. Dále se však zmiňují, že je v průběhu hospitalizace ve většině případů časový interval mezi jednotlivými aplikacemi menší z důvodu plánovaných výkonů. Bylo zjištěno, že je s ohledem na charakter onemocnění, jako je hemofilie, nutné pacienta častěji kontrolovat na jeho pokoji a monitorovat krvácení a v neposlední řadě bolest. Všechny sestry uvádí, že má právě bolest velký vliv na únavu pacienta. Za velice zásadní specifikum v ošetřovatelské péči o hemofilické pacienty sestry uvádějí, že se těmto pacientům nesmí aplikovat intramuskulární injekce z důvodu velkého rizika krvácení do svalu. Další kontraindikaci je podávání léků s kyselinou acetylsalicylovou, která má negativní vliv na agregaci krevních destiček. Všechny sestry se shodly, že je nutné brát ohled, v rámci hygieny, na ztuhlost kloubů a jejich otoky, které jsou často doprovázeny silnou bolestí. Bolest také respondenti často uváděli jako faktor, který je o nejčastěji omezuje v oblasti aktivit v běžném životě. Shodují se, že jsou pro ně velice nevhodné kontaktní a adrenalinové sporty, při kterých je vysoké riziko vzniku úrazu a následného otevřeného nebo skrytého krvácení. Dále respondenti uvádějí, že mnohdy pociťují omezení při výběru zaměstnání, které musí vybírat s ohledem na jejich krvácivé onemocnění. Na základě výzkumného šetření byla vytvořena informační brožura. Tato brožura může být použita jednak jako zdroj základních informací pro hemofiliky a lidi z jejich blízkého okolí, ale také pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
Infekce močových cest u dětí z pohledu ošetřovatelské péče.
BUDÍNOVÁ, Eliška
Bakalářská práce je zaměřená na infekce močových cest u dětí z pohledu ošetřovatelské péče. Navzdory tomu, že se kvalita ošetřovatelské péče, ale také samotná prevence nemoci neustále zlepšují, infekce močových cest se nadále řadí mezi jedno z nejčastějších onemocnění dětského věku. Z tohoto důvodu je velmi důležité uvedení do problematiky tohoto onemocnění, seznámení se s ošetřovatelskou péčí o dítě a veškerá specifika týkající se práce sestry. Teoretická část práce se zabývá samotným onemocněním infekce močových cest u dětí, od anatomie a příznaků, až po diagnostiku a léčbu. Dále se zaměřuje na práci sester při ošetřování dítěte s infekcí močových cest. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny dva cíle. První cíl bakalářské práce měl zmapovat ošetřovatelské problémy u dětí s infekcí močových cest. Druhý cíl měl za úkol zjistit zásady v ošetřovatelské péči u dítěte s IMC. Oba cíle byly stanoveny jak z pohledu sester, tak rodičů. Empirická část bakalářské práce byla zpracována jako kvalitativní výzkumné šetření. Byla zde použita metoda nestandardizovaného polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tvořen 10 respondenty. První polovinu respondentů tvořily sestry, pracující na dětském lůžkovém oddělení a druhou polovinu rodiče dětí, hospitalizovaných na dětském lůžkovém oddělení s onemocněním infekce močových cest. Při zpracovávání rozhovorů, byla použita metoda otevřeného kódování, speciálně metoda tužka a papír. V souvislosti s výzkumným šetřením byly stanoveny 4 výzkumné otázky. Výzkumná otázka 1: Jaké existují zásady v souvislosti s ošetřovatelskou péčí u dětí s infekcí močových cest? Výzkumná otázka 2: Jaké znalosti o infekci močových cest mají rodiče dětí? Výzkumná otázka 3: Jaké ošetřovatelské problémy mají děti s infekcí močových cest? Výzkumná otázka 4: Jaké znalosti z hlediska ošetřovatelské péče mají rodiče dětí? Výsledky výzkumného šetření ukázaly nejčastější ošetřovatelské problémy, které byly dále rozděleny dle odpovědí respondentů. Z rozhovorů sester vyplynuly 3 nejčastější ošetřovatelské problémy. Jedná se o problematiku hypertermie, dále akutní bolest a riziko infekce. Shodně byly v souvislosti s touto problematikou uváděny i způsoby jejich řešení. Především se jednalo o podávání analgetik a antipyretik, dle ordinace lékaře a dodržování bariérové ošetřovatelské péče k předcházení vzniku infekce. Z rozhovorů s rodiči vyplynuly nejčastější problémy týkající se dítěte. Jednalo se především o bolest a hypertermii. S tímto tématem byly dále propojeny i způsoby řešení problému, kdy nejčastější odpovědí bylo podávání antibiotik cíleně na infekci močových cest. Dále z výzkumného šetření vyplynuly zásady ošetřovatelské péče poskytované u dítěte s infekcí močových cest. Tyto výsledky se také rozdělují dle odpovědí respondentů. Sestry v rozhovorech shodně uvedly, že u dítěte s infekcí močových cest, neexistují žádné specifické zásady pro ošetřovatelskou péči. Tuto péči provádějí stejným způsobem, jako u dětí s jiným onemocněním. Z rozhovorů dále vyplynuly konkrétní postupy v ošetřovatelské péči, jako jsou hygiena, podávání léků, měření tělesné teploty, odběry moči a krve, dodržovat dostatečný pitý režim pacienta, zápis do dokumentace atd. Zajímavostí je položka týkající se edukace pacientů a rodičů. Sestry na toto téma uvedly, že rodiče pacienta needukují. Tento druh péče zde provádí pouze ošetřující lékař. Z výsledků šetření je zřejmá většinová spokojenost, týkající se péče, edukace atd., jak ze strany ošetřovatelského personálu, tak ze strany rodiny. Na druhou stranu by však tyto výsledky mohly posloužit k částečné změně, týkající se především provedení sesterské edukace. Tato změna by mohla v budoucnu posloužit k ještě větší spokojenosti pacientů a jejich rodiny a dále ke snížení výskytu tohoto onemocnění u dětí.
|
|
Ošetřovatelská péče u seniorů se záněty plic
BŘÍZOVÁ, Diana
Tato bakalářská práce s tématem Ošetřovatelská péče u seniorů se záněty plic se zabývá zjištěním specifik v ošetřování u seniorů s pneumonií. Je všeobecně známo, že pneumonie patří mezi nejzávažnější onemocnění vůbec. Toto onemocnění postihuje plicní alveoly, respirační bronchioly a plicní intersticium. Většina zánětů plic má infekční původ. Nejohroženější skupinou lidí, které toto onemocnění postihuje, jsou nejen kuřáci, diabetici, lidé s poruchou imunity ale hlavně senioři. Zápal plic je i dnes přes nejnovější léčebné metody častým a rizikovým onemocněním. Celosvětově je pneumonie na třetím místě z příčin úmrtí a na prvním místě z infekčních onemocnění. Z tohoto důvodu je důležité znát veškerou prevenci a ke kvalitní ošetřovatelské péči je potřebné, aby sestra znala veškeré informace o tomto onemocnění (Vyšínová 2012; Musil 2007). Bakalářská práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části se zabýváme geriatrií, specifickými změnami ve stáří, dále pneumologií, klasifikací pneumonií, klinickým obrazem, diagnostikou, léčbou, komplikacemi, prevencí a především ošetřovatelstvím. V této části se zabýváme inhalační terapií, farmakologií, dostatečnou hydratací, stravováním, měřením fyziologických funkcí, sledováním bolesti, odpočinkem, vyprazdňováním, péčí o dýchací cesty, hygienickou péčí a komunikací. Praktická část bakalářské práce tvoří metoda kvalitativního výzkumu. V tomto výzkumu jsme cílů dosahovali pomocí polostrukturovaných rozhovorů se sestrami a seniory. Rozhovory, které se uskutečňovaly na standardním plicním a interním oddělení nemocnice České Budějovice a. s., jsou v naší práci uvedeny. V této práci byly stanoveny čtyři cíle. První cíl: Zjistit specifika ošetřovatelské péče u seniora s pneumonií. Druhý cíl: Zjistit, jak vnímají sestry ošetřovatelskou péči o seniora s pneumonií. Třetí cíl: Zjistit, jak je seniory vnímána ošetřovatelská péče. Čtvrtý cíl: Zjistit míru edukace seniora před propuštěním do domácího prostředí. Ke každému cíli byla stanovena výzkumná otázka. Výzkumná otázka 1: Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u seniorů se záněty plic? Výzkumná otázka 2: Jaké je vnímání ošetřovatelské péče z pohledu sestry? Výzkumná otázka 3: Jak je vnímána ošetřovatelská péče z pohledu seniora? Výzkumná otázka 4: Jak je hodnocena edukace seniora před propuštěním do domácího prostředí? Výstupem této práce je informační leták pro seniory a jejich rodinné příslušníky. Tato práce může sloužit i studentům ošetřovatelství jako studijní materiál.
|
|
Možnosti nakládání s odpady v hutním průmyslu
Mlčoch, Jakub ; Louda, Jiří (vedoucí práce) ; Petrášek, František (oponent)
Hutnictví železa každoročně produkuje několik stovek tisíc tun odpadů, které obsahují mimo oxidů železa rovněž kovové i nekovové sloučeniny jako například zinek a olovo, které jednak škodí životnímu prostředí a jednak znemožňují recyklaci těchto odpadů v hutním procesu při výrobě surového železa a oceli. Nakládání s tímto odpadem, dle platné legislativy, původce odpadu zatěžuje náklady ve formě poplatků za ukládání na zabezpečené skládky nebo za jejich likvidaci třetími osobami. Zároveň dochází ke ztrátě kovové hmoty obsažené v odpadech, která by mohla být využita jako náhrada železné rudy v hutním procesu. V současné době dochází ze strany EU k tlaku na minimalizaci ukládání odpadů, přičemž je kladen důraz na jejich zpětné využití (recyklaci). Tento tlak se současně projevuje ve zvyšování poplatků za ukládání odpadů, což nutí podniky k inovacím v oblasti recyklačních technologií. Správné nastavení a použití recyklační technologie v důsledku znamená snížení výrobních nákladů, což lze vypozorovat z ekonomického propočtu v aplikační části práce, které pracují s konkrétní hodnotou poplatku za ukládání odpadů.
|
host ::
