| |
|
Funkční klasifikace habitatů velkých makrolepidopter střední Evropy
PAVLÍKOVÁ, Anežka
S přibýváním autekologických poznatků se ukazuje, že povrchní vazba živočichů na (jakkoli definované) vegetační formace nedokáže predikovat jejich výskyt, hojnost a vzácnost, ani ohroženost. O výskytu druhů rozhoduje nabídka zdrojů, přičemž (i) a priori často nevíme, které zdroje jsou limitující a (ii) zdroje pro mobilní živočichy se nemusejí vyskytovat syntopicky, nemusí se krýt s vegetačními {\clqq}společenstvy`` (Dennis et al. 2003, Oikos 102, 417-426). Jednou z možností, jak odhalit pravidelnosti ve využívání habitatů, je pro každý druh definovat N-rozměrný prostor vymezený jejich nároky, tedy vlastně jeho {\clqq}niku``, a přitom neuvažovat samotný habitat. Když Shreeve et al. (2001, J. Insect Conserv. 5, 145-16) použili tento přístup při analýze habitatů britských denních motýlů, zjistili, že architektura prostředí {--} patrovitost, horizontální struktura {--} predikovaly rozšíření a statut jednotlivých druhů mnohem lépe, než habitaty definované druhovým složením rostlin. Přístup lze použít i prediktivně pro skupiny, kde neznáme status a rozšíření jednotlivých druhů. Jejich postup jsme použili pro malé čeledi tzv. Macrolepidopter (bez Geometridae a Noctuidae). Ve střední Evropě obsahují zvládnutelný počet druhů, bionomie je známá dobře, rozšíření a status špatně. Zpracovali jsme matici 27 binomických (0-1) znaků pro celkem 164 druhů. PCA-analýza zjednodušila ordinační prostor na tři gradienty a pět shluků: (i) druhy závislé na stinné stromové vegetaci; (ii) druhy spjaté s bylinami až holou půdou; (iii) mobilní druhy ranně sukcesních stanovišť; (iv) druhy polootevřených stanovišť typu řídkých lesů; a (v) druhy vyvíjející se na lišejnících. První ordinační osa vedla od (i) do (iii), druhá od (iii) do (iv), třetí rozlišila (v) od ostatních skupin. Pouze skupiny (iii) a (v) byly definovatelné taxonomicky. Ukazuje se, že nejvíce ohrožených druhů je ve skupinách (ii) a (iv); druhy vázané na uzavřené lesy ohrožené nejsou. Velká diverzita řídkých lesů podporuje tezi, že středoevropské listnaté lesy by v přirozeném stavu byly relativně řídké a světlé.
|
| |
|
Určení smysluplnosti české věty na základě syntaktické informace
Rovenský, Vladimír ; Bojar, Ondřej (oponent) ; Vidová Hladká, Barbora (vedoucí práce)
Práce se zabývá navržením znalostního algoritmu pro rozpoznání smysluplnosti věty. Jedná se o velmi zajímavou úlohu v rámci zpracování přirozeného jazyka, například pro potřeby internetových vyhledávačů. "Smysluplnost" věty nelze de novat absolutně - v našem návrhu respektujeme systém rovin popisu přirozeného jazyka. Tento přístup vychází z koncepce tří vrstev, a sice vrstvy morfologické, syntaktické a sémantické - bakalářská práce bude pokrývat první dvě z těchto tří vrstev. Cílovým jazykem bude čeština.
|
|
Stanovení nákladové funkce v podniku a možnosti její aplikace
KUBÍK, Tomáš
Tato bakalářská práce je orientována na klasifikaci nákladů v podniku a popisuje vhodné metody pro stanovení nákladové funkce. Teoretická část této bakalářské práce se zabývá finančním a manažerským pojetím nákladů a rozdíly mezi nimi. Jsou zde zachyceny způsoby evidence nákladů a různé přístupy klasifikace nákladů. V této části jsou dále vysvětleny principy metod stanovení nákladových funkcí. Praktická část této práce je zaměřena na klasifikaci nákladů v podniku, který se zabývá produkcí papírových krabic. Na základě tohoto rozdělení jsou vybrány specifické metody stanovení nákladových funkcí. Tyto metody jsou použity ke stanovení nákladové funkce v podniku. Cílem této práce je zhodnotit přínos nákladových funkcí k lepšímu řízení nákladů. Nákladové funkce byly zkonstruovány pomocí 4 metod (klasifikační analýza, metoda dvou období, grafická metoda, regresní a korelační analýza). Nejpřesnější metodu představuje regresní a korelační analýza, neboť eliminuje subjektivitu. Touto metodou byly zjištěny regresní parametry b0 = 5 738 590 a b1 4,97. Tvar nákladové funkce je tedy CN = 5 738 590 + 4,97 × q. Touto metodou byl vypočítán bod zvratu ve výši 6 865 711 m2, aby podnik dosáhl zisku 7 000 000 Kč, musí vyrobit 7 563 617 m2. Podnik může nákladovou funkci využít k efektivnějšímu řízení nákladů a také k optimalizaci výrobní kapacity.
|
|
Metody pro klasifikaci dat
Kaščák, Pavol ; Šebek, Michal (oponent) ; Bartík, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá klasifikací dat se zaměřením na implementaci naivní Bayesovské klasifikační metody. Nejdříve je obecně popsán proces klasifikace dat, jeho rozdělení do fází s jejich charakteristikou. Následuje přesnější popis metody naivní Bayesovské klasifikace a popis implementace této metody, za použití programovacího jazyka Java a databáze MySQL. Poslední část obsahuje shrnutí dosažených výsledků.
|
|
Adenokarcinom prostaty a možnosti předpovědi časné úspěšnosti radikální prostatektomie
Svačina, Jakub ; Hanuš, Tomáš (vedoucí práce) ; Zachoval, Roman (oponent)
Pro léčbu adenokarcinomu prostaty je důležitá klasifikace pokročilosti onemocnění. V práci jsem v úvodu popsal podrobně toto onemocnění a jeho léčbu. Na získaném souboru 52 pacientů urologické kliniky indikovaných k radikální prostatektomii jsem porovnal klasifikaci předoperační a operační Gleasonovým skóre. Již jednoduchými statistickými metodami lze analyzovat vztah předoperačního vyšetření, operačního histologického nálezu a časného pooperačního vývoje PSA. Předoperační vyšetření PSA mírně podhodnocuje kategorii T ve srovnání s definitivní histologií. Pokles PSA je signifikantně vyšší u pacientů s vysokým iniciálním PSA a u pacientů s klasifikací T2N0M0. Hodnota iPSA ( iniciální, předoperační) PSA měsíc po operaci se neliší u pacientů s T1C a T2 a nekoreluje s žádnou z předoperačních charakteristik. Pravděpodobně tedy závisí jen na operaci samotné. Pacienta s úspěšným efektem operace na pokles PSA nelze tedy predikovat věkem ani Gleasonovým skóre. Uvedené výsledky se vztahují pouze na pacienty indikované k radikální prostatektomii.
|
|
Příjmení v obci Sudovo Hlavno
SEDLÁČKOVÁ, Tereza
Téma této diplomové práce navazuje na bakalářskou práci, v níž autorka analyzovala běžnou mluvu v obci Sudovo Hlavno, okres Praha ? východ, Středočeský kraj. Tato práce se soustřeďuje na onomastiku výše uvedené obce. Předmětem analýzy jsou antroponyma, konkrétně příjmení a přezdívky v obci. Materiál je získán soupisem příjmení v obci, exploračními metodami za pomoci dotazníku a rozhovorů jsou zjištěny přezdívky a jména lidí po chalupě. Rozbor a klasifikace antroponymického materiálu jsou provedeny na základě studia odborné literatury a s využitím tradičních klasifikačních postupů. Cílem této diplomové práce je vytvoření přehledu o typech příjmení a přezdívek, případně zachycení mizejících jmen po chalupě, tedy přispět k onomastice obce Sudovo Hlavno.
|
|
Číslicové zpracování rostlinných genomů
Jugas, Robin ; Škutková, Helena (oponent) ; Sedlář, Karel (vedoucí práce)
Práce navazuje na rozvoj v oblasti numerických reprezentací DNA sekvencí v uplynulých letech. Cílem bakalářské práce je zpracovat přehled numerických reprezentací DNA sekvencí a popsat vlastnosti a rozdíly genetického kódu jaderného a mitochondriálního genomu se zaměřením na rostliny. Zakončením je zhodnocení využitelnosti daných signálových reprezentací pro klasifikaci organismů. Teoretická část se zabývá popisem biologických skutečností, přehledem metod konverze DNA sekvence do signálové podoby, metodami klasifikace organismů a algoritmem DTW. Praktická část sestává z vytvoření uživatelské aplikace pro klasifikaci organismů na základě numerických reprezentací a analýza využitelnosti těchto reprezentací pro klasifikaci. Výstupy shlukové analýzy numerických sekvencí jsou srovnány s fylogenetickým stromem
|
|
Územní diferenciace úmrtnosti v České republice
Šišková, Lucie ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Šimpach, Ondřej (oponent)
Cílem práce bylo identifikovat charakter jednotlivých krajů České republiky z hlediska úmrtnosti. Na začátku práce byly podrobně popsány základní ukazatele úmrtnosti, metoda přímé a nepřímé standardizace a dále byly zmíněny úmrtnostní tabulky. Prostřednictvím základních ukazatelů úmrtnosti byla vyhodnocena dlouhodobá situace v krajích. Bylo zjištěno, že úmrtnost vyjádřená relativně, novorozenecká a kojenecká úmrtnost mají z dlouhodobého hlediska klesající charakter, ale v několika posledních letech jejich hodnoty spíše kolísaly. Společným znakem jak pro Českou republiku, tak pro jednotlivé kraje je rostoucí střední délka života. Střední délka života je často diskutovaným ukazatelem, neboť úzce souvisí s procesem stárnutí obyvatelstva. V práci jsou uvedeny také srovnání hodnot střední délky života v České republice s hodnotami vybraných evropských zemí a předpokládaný vývoj střední délky života do budoucna. Kromě toho je pozornost věnována i úmrtnosti v České republice za posledních 20 let s důrazem na 90. léta 20. století, kdy došlo k výraznému zlepšení úmrtnostních poměrů. Závěr práce se zabývá úmrtností podle tříd příčin smrti. V této části je přesně definována příčina smrti, uvedena klasifikace tříd příčin smrti a jsou zde také popsány základní principy třídění. Následuje analýza úmrtnosti podle tříd příčin smrti v České republice a krajích. V příloze je popsán postup výpočtu úplných úmrtnostních tabulek, uvedeny jsou klasifikace územního členění a klasifikace tříd příčin smrti a nechybí ani tabulky s údaji o úmrtnosti v letech 2000-2010 pro Českou republiku a jednotlivé kraje.
|
host ::
