|
Základní zásady pracovního práva
Štefko, Martin
Lze doložit případy, z minulosti i současnosti, kdy přes subsidiární působnost občanského zákoníku (občanského práva) nebylo možno uspokojivě řešit potřeby hospodářského života. A právě zde mohou zásadní roli sehrát základní zásady pracovního práva. Jejich úkolem je vytvořit jakousi převodní páku mezi obecnou občanskoprávní částí pracovního práva a jeho částí zvláštní.
|
|
Podmínky prohlášení konkursu
Morysek, Tomáš ; Zoulík, František (vedoucí práce) ; Smolík, Petr (oponent)
česky Práce se skládá ze sedmi kapitol. První z nich je úvod. Ve druhé kapitole shrnuji důvody, proč byla nová regulace insolvenčního práva nezbytná. Třetí kapitola je o podmínkách prohlášení konkursu obecně a o právních pramenech jejich regulace. Čtvrtá kapitola je o podmínkách, které mají základ v hmotném právu, a zejména o všech aspektech úpadku. Kapitola č. 5 popisuje podmínky civilního a insolvenčního řízení. Samostatně v kapitole č. 6 je popis moratoria. Práce končí závěrem.
|
| |
| |
| |
| |
| |
| |
|
Veřejná podpora z pohledu českého a komunitárního práva
Petr, Zbyněk ; Boháč, Radim (vedoucí práce) ; Marková, Hana (oponent)
Jedním z důležitých faktorů ovlivňující hospodářství každé země je správně nastavený systém poskytovaných výhod. Ty jsou udělovány státem či z veřejných prostředků s cílem přilákat výrobce, který v dané zemi bude produkovat zboží, služby nebo kapitál. To vytváří mimo jiné nové soutěžní vztahy nejenom mezi příjemci různých podpor a státy či veřejnoprávními institucemi, ale také mezi samotnými představiteli států. Ti se snaží přilákat různé investice do zaostalých oblastí též s vidinou politických preferencí. V 90. letech minulého století došlo k zásadnímu přelomu pohledu na české veřejné finance. Objevila se totiž řada problémů, které musela nově vznikající demokracie a tržní ekonomika řešit. To se však neobešlo bez veřejných prostředků. Došlo totiž k podstatnému úpadku velkého množství podniků, které znamenaly utlumení českého obchodu. Tento trend bylo nutno zvrátit právě za pomoci státu. K velice význačné události došlo roku 2004, když Česká Republika přistoupila do Evropské unie jako její rovnocenný člen. Tímto okamžikem se pro ni stala legislativa tohoto společenství, která zahrnuje i oblast veřejných podpor, bezprostředně účinnou. Avšak k přizpůsobení již došlo o mnoho let dříve asociační dohodou. Je nutno tedy aplikovat národní normy spolu s evropskými pravidly. Ty představují velmi rozsáhlou materii,...
|
|
Práva na zachování menšinového jazyka a kultury v mezinárodním právu(tradiční menšiny versus imigranti)
Šimková, Sylva ; Hofmannová, Mahulena (vedoucí práce) ; Honusková, Věra (oponent)
Tato práce se zabývá poskytováním práv na zachování menšinového jazyka a kultury imigrantským menšinám. Práce se zvláště soustředí na "lingvistická práva", tedy na veřejné vzdělání v menšinovém jazyce a přístup menšiny k většinovému jazyku, právo na vícejazyčné názvy a označení, právo na financování aktivit, které zviditelňují menšinovou kulturu, a právo na použití menšinového jazyka při jednání s úřady. Práce shrnuje úpravu lingvistických práv v mezinárodněprávních dokumentech. Budou popsány závazky, které pro státy vyplývají z následujících dokumentů: Mezinárodní pakt o občanských a politických právech (1966), Deklarace OSN o právech osob náležejících k národnostním, etnickým, náboženským a jazykovým menšinám (1992), Všeobecná deklarace lingvistických práv (1996), Všeobecná deklarace kulturní diversity (2001), Mezinárodní úmluvu o ochraně práv všech migrujících pracovníků a jejich rodinných příslušníků (1990), Římská smlouva (1957), Evropská úmluva o lidských právech (1950), Evropská charta regionálních či menšinových jazyků (1992), Podobně Rámcová úmluva o ochraně národnostních menšin (1995), Haagská doporučení vztahující se k právům národnostních menšin na vzdělání (1996) a Doporučení z Oslo vztahující se k lingvistickým právům národnostních menšin (1998). Cílem práce je zjistit, jak se lingvistická...
|
host ::
