|
Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic
PECHOVÁ, Lenka
Operace plic se provádí z různých příčin, mezi které nejčastěji patří nádorová onemocnění, zánětlivá onemocnění, úrazy a různé komplikace diagnosticko-léčebných výkonů. Po operaci jsou pacienti často převezeni na jednotku intenzivní péče (JIP). Sestra musí uspokojovat pacientovi biologické, psychické, ale také laboratorní a medikamentózní potřeby. V bakalářské práci s názvem "Ošetřovatelská péče u pacienta po operaci plic" bylo cílem zjistit způsob poskytování ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic. K cíli byly položeny tři výzkumné otázky. Potřebné informace byly získány pomocí kvalitativního výzkumu, formou polostrukturovaných rozhovorů se sestrami z oddělení chirurgické jednotky intenzivní péče v Nemocnici České Budějovice a.s. Výzkum probíhal v průběhu března 2015. Následně byla provedena analýza dat, z které vznikly celkem tři kategorie: specifická péče u pacienta po operaci plic, vzdělání, rehabilitace. Z výzkumu vyplývá, že sestry se s péčí o pacienta po operaci plic setkávají často a to několikrát do měsíce. Dále z rozhovorů vyplynulo, že pacient po operaci dostává nejdříve parenterální výživu, druhý den pak začíná tekutou stravou a dále jsou pacientovi podávány, sestrami nejčastěji uváděné, diety č. 0, 1, 3 a pokud je pacient diabetik dieta č. 9. Po operaci je pacientovi podáván kyslík, někdy také inhalace. Z výsledků vyplynulo, že sestry dbají na to, aby dýchací cesty byly vždy čisté, aby pacient nebyl zahleněný a zvládl si odkašlávat. Sestry kontrolují hodnoty krevních plynů pomocí pulzního oxymetru. Aby byl pacient plně ventilován, je kladen důraz na pooperační rehabilitaci. Z výsledků dále vyplynulo, že v péči o dýchací cesty je horší průběh u pacientů kuřáků. Pacientům je s ohledem na operační výkon zaváděn permanentní močový katetr (dále PMK), který mají zaveden různě dlouhou dobu. Záleží na zdravotním stavu pacienta. Pokud má pacient zavedenou epidurální linku, PMK má zásadně pět dní. Sestry musí kontrolovat funkčnost hrudních drénů, které mají pacienti po operaci plic často zavedeny. Nejdříve má pacient aktivní sání, případně aktivní mobilní sání, dále pak Bülauovu drenáž. Sestry také kontrolují okolí rány, prosakování obvazů. Frekvence převazů operační rány je většinou určována lékařem. Převazy se také dělají dle prosakování obvazů, z výzkumu vyplývá, že přibližně jednou za dva dny. Pooperační bolest sestry sledují verbální cestou, pomocí vizuální analogové škály (VAS). Pacient je ukládán do polosedu, který sestry považují za úlevovou polohu. Dále je pacientovi podávána předepsaná medikace, pokud má epidurální linku, tak přes ni. Následně pacient dostává analgetika i. m. inj. Za pooperační komplikace sestry považují problémy s dýcháním, krvácení z rány, bolest, riziko infekce, vysoké odpady z hrudních drénů, neschopnost plic udržet podtlak a následný kolaps plíce. Výsledky z kategorie vzdělání poukazují na to, že sestry své znalosti a dovednosti získaly svou praxí na oddělení chirurgické JIP, mají kladný přístup k předávání svých zkušeností méně zkušeným pracovníkům, začátečníkům. Vzdělání sester je velice pestré a každá uplatňuje jiné metody v obohacování svých vědomostí. Co se týče problematiky rehabilitace pacientů po operaci plic, tuto činnost mají na starost fyzioterapeuti. V ošetřovatelské péči mají sestry velmi dobré znalosti, které uplatňují v praxi. Avšak v určitých směrech se získané informace od sester rozchází s uvedenými postupy v prostudované literatuře. Jedním z důvodů této skutečnosti je, že sestry dělají tyto ošetřovatelské postupy automaticky a během rozhovorů je nenapadlo dané informace zmínit. Závěr této práce by měl směřovat ke zdokonalení ošetřovatelské péče u pacienta po operaci plic a k odstranění zjištěných nedostatků v rámci poskytování ošetřovatelské péče. Práce může být využita jako edukační materiál pro sestry začínající pracovat na oddělení chirurgické JIP, v Nemocnici České Budějovice a.s.
|
| |
|
D. C. Dennett's Approach: on the way to explanation of consciousness
Vraný, Martin ; Peregrin, Jaroslav (vedoucí práce) ; Palkoska, Jan (oponent)
l'vEnd-Body problem has been a perpetual philosophical issue ever since the dawn of science, and the discussion of Descartes's dualism was the paradigmatic showroom of post:lible solutions for a long time. It wasn't perhaps until the mid-20th century that the debate underwent a considerable conceptual transformation thanks to two impctllses from science: the boom in brainscanning experiments and the boom in computing devices and informatics. The former provided philosophers and scientists with abundance of evidence of correlations between brain activity and mental states. The latter showed how higher mental activities, like pattern recognition Ol' playing chess, could be performed by fast computing machines running a relatively simple programme. Besides these two, there is another important source ať infiuence (only as far as the methodology is concerned) behaviourism. Despite its decline in 1960s marked by renewed interest in the study of mind, theorists were reluctant to rehabilitate the concept of consciousness.
|
|
Rehabilitace po artroskopické operaci ramenního kloubu
Matsangos, Paul ; Jalovcová, Miroslava (vedoucí práce) ; El Ali, Zaher (oponent)
""Rehabilitation after Shoulder Arthroscopy"" Current Thesis introduces a postoperative state after Arthroscopy of shoulder joint. The operation, was performed on May 2011, due to partial tear of supraspinatus tendon, successfully. In this study I present the therapeutic process that I followed during my practice. Thesis is divided in two parts. In the first part of my study I describe the anatomy and movement complexes of shoulder joint. The enclose muscles and their relation with the outer forces from biomechanical view. In addition, I cite the development of Arthroscopy on Shoulder joint and the differentiation with Arthroplasty in our days. In the second part I review and record all the documents from the past and present state of the patient. I continue with detailed examination taking in mind all the related factors that can be possibly affected after the surgery. Finally, I retell and analyze the therapeutic methods that I applied during post operative state. Key words: Supraspinatus tendon tear, Arthroscopy, Physiotherapy.
|
|
Ošetřovatelská péče o pacienty po operacích páteře
TAKÁCSOVÁ, Alena
Tato bakalářská práce má název Ošetřovatelská péče po operacích páteře. Pacientů s potížemi různých oblastí páteře velmi přibývá a není divu, že i indikací k operačnímu řešení. Je to dáno trendem společnosti a vyšší zátěží na organismus. Tím přibývá i operačních postupů, které si žádají specifické ošetřovatelské postupy při ošetřování v časném pooperačním období. Práce poukazuje na problematiku specifické ošetřovatelské péče o pacienty různých onemocnění a úseků páteře. Poukazuje na to, že neexistuje univerzální měřítko postupu ošetřovatelské péče po různém typu operace na stejném úseku páteře a správnost postupu specifické ošetřovatelské péče v souladu s následnou rehabilitační péčí je nezbytná. Lidí s onemocněním páteře indikovaných k operaci nadále přibývá, výzkum udává čísla dnešní doby proti době před dvaceti lety, troufáme si říci, až katastrofální. Není se čemu divit. Nepřiměřené zátěže neubývá, také sedavým způsobem života v zaměstnání nebo doma jen připočítává k riziku vzniku těchto onemocnění. Ty mají za následek dyskomfort hlavně v osobním životě člověka, ale je tím ohrožena i jeho pracovně-sociální role a narušení ekonomických jistot, bez kterých se v dnešní době neobejdeme. Ve své práci se zabýváme už vzniklými patologickými projevy indikovaných k operaci. Jednoduše řečeno tím, co se s pacientem děje, je-li naším ambulantním lékařem-neurochirurgem doporučen k operačnímu řešení. Nedostatek ošetřovatelské literatury ohledně této specifické problematiky byl pro nás důvodem výběru tohoto tématu bakalářské práce. V teoretické části rozebereme základní skladbu - anatomii a fyziologii páteře, základní termíny vzhledem k páteři- základní pohyby, zakřivení páteře. Vzhledem k tomu, že je naše práce zaměřena na ošetřovatelskou péči po operačním řešení onemocnění různých úseků páteře na neurochirurgii, traumatologii a infekčním oddělení v Českých Budějovicích, teoretická část patří i základnímu teoretickému nastínění nejčastěji prováděných operačních výkonů na těchto odděleních Nemocnice v Českých Budějovicích, a.s. Vlastní výzkumnou částí řešíme specifika ošetřovatelské péče po zmíněných operačních výkonech, které souvisí s časnou rehabilitační péčí a úzké spolupráci s fyzioterapeuty. Je třeba zdůraznit, že týmová spolupráce je základním kamenem v péči o pacienta po operaci páteře, jehož následná rehabilitační péče a edukace v péči o sebe sama po propuštění z ústavního ošetřování je jedním ze zásadních předpokladů pro úspěšnou rekonvalescenci a navrácení se do své pracovně sociální role. Výzkumná část je zaměřena na zjištění těchto cílů: C1: Zjistit, zda sestry znají správné postupy časné rehabilitační péče o pacienty po operacích páteře C2: Zjistit, jaká je úroveň spolupráce mezi sestrami a fyzioterapeuty v oblasti specifik o pacienty po operacích páteře C3: Zjistit, zda vzdělání a doba praxe sester má vliv na poskytování specifické ošetřovatelské péče o pacienty po operacích páteře Dále pomocí výzkumných otázek týkající se této problematiky: V1: Jakým způsobem sestry a fyzioterapeuti spolupracují při péči o pacienta po operaci páteře? V2: Souvisí doba praxe sester s vyššími znalostmi v oblasti poskytování specifické ošetřovatelské péče pacientovi po operaci páteře? V3: Má vzdělání sester vliv na znalosti v oblasti specifik ošetřovatelské péče o pacienta po operaci páteře? V4: Jakým způsobem sestry prohlubují své znalosti v oblasti specifik ošetřovatelské péče o pacienty po operacích páteře? Výzkumným souborem jsou 4 sestry z Neurochirurgie 4 sestry z Traumatologie a 4 sestry z Infekčního oddělení v Českých Budějovicích, a.s.. Základním prvkem našeho výzkumného procesu je polostrukturovaný rozhovor, kterým si budeme ověřovat své očekávané cíle a výchozí výsledky.
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po cévní mozkové příhodě
Šťastná, Johana ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Hankovcová, Eva (oponent)
KAZUISTIKA FYZIOTERAPEUTICKÉ PÉČE O PACIENTA PO CÉVNÍ MOZKOVÉ PŘÍHODĚ Cíle: Teoretické zpracování diagnózy status post cévní mozkové příhodě a vypracování postupu fyzioterapeutické péče o pacienta s touto diagnózou formou kazuistiky. Metody: Tato bakalářská práce vznikla za souhlasu pacienta v rámci konání souvislé odborné praxe v Ústřední vojenské nemocnici Praha na Oddělení rehabilitační a fyzikální medicíny v termínu od 9. ledna do 3. února 2012. Práce je rozdělena na dvě hlavní části - obecnou a speciální. V obecné části jsou zpracována teoretická východiska pro diagnózu status post cévní mozkové příhodě. Tato obecná část obsahuje krom základní charakteristiky onemocnění také etiopatogenezi, incidenci, diagnostiku, léčbu a možnosti fyzioterapeutických postupů vztahující se k onemocnění. Speciální část obsahuje kazuistiku pacienta po hemoragické cévní mozkové příhodě, průběh navržené terapie a také zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Stav pacienta se lišil před začátkem a po ukončení terapie. U pacienta došlo ke zlepšení zejména svalové síly, hybnosti kloubů, celkové stability, chůze a ke snížení otoku. Zlepšení ukazují i hodnoty použitých funkčních škál. Klíčová slova: hemoragická cévní mozková příhoda, rehabilitace po cévní mozkové příhodě, hemiparéza.
|
| |
| |
|
Case study: Physiotherapy treatment of a patient with diagnosis of disc herniation and spondylolisthesis of L5-S1
Krokou, Anastasia ; Dudová, Agnieszka (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Case study: Physiotherapy treatment of a patient with diagnosis of disc herniation and spondylolisthesis of L5-S1. Nazev: Fyzioterapie léčba pacienta s diagnózou herniace disku a spondylolistéza z L5-S1. Author: Anastasia Krokou Summary In this case study I negotiate the topic mentioned above and I quote the two main approaches. The theoretical approach with a close aspection to the functional and structural mechanism of the spinal column, combined to the biomechanical and kinesiological approach, focused more on lumbar spine, and the pathological disturbances that may arise in this region, in this case it will be about disc herniation. The other approach that completes my study work is the practical one and it concerns the application of rehabilitation and physiotherapy principles in order to treat the post-operative sequences that follow and how the treatment plan of short and long term of rehabilitation will look like. My bachelor's thesis practice took place in Ustředni Vojenská Nemocnice Praha during the period of 16.1-27.1 at the department of neurosurgery and also at the department of out coming patients. I used my knowledge that I gained these years while studying at Charles University at the department of Physiotherapy and applied for the best results according to the patients' situation....
|
|
Case study of physiotherapy treatment of a patient with Psoriatic Arthritis after Total hip arthroplasty
Enstad, Christian ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Jarošová, Hana (oponent)
Title: EN: Case study of physiotherapy treatment of a patient with Psoriatic Arthritis after Total hip arthroplasty. CZ: Případová studie fyzioterapie léčby pacienta s psoriatické artritidy po totální endoprotézy kyčelního kloubu. Thesis aim: In this thesis I will aim to discuss the rehabilitation after a total hip arthroplasty in a patient with psoriatic arthritis. The thesis is divided into two parts, one theoretical where the aim will be to explain some of the current research concerning psoriatic arthritis and total hip replacement. It will be focused on the anatomical, bio-mechanical and kinesiological properties of the lower extremities as well as the surgical procedure of total hip arthroplasty and following rehabilitation. I will also briefly look at the epidemiology and etiology of psoriatic arthritis and associated symptoms. The second part will focus on a 67 year old woman with the mentioned diagnosis in the post-operative state 2 weeks after surgery. The practical part aim to describe examination, therapeutical approach and conclusions after one week of examination and therapy. 4
|
host ::
