Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 534 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.05 vteřin. 


Interakce mezi TiAl taveninou a keramickými tavícími kelímky s povlaky
Dočekalová, Kateřina ; Dlouhý, Antonín ; Zemčík, L. ; Fiala, J.
V tomto příspěvku je pozornost zaměřena na studium interakce mezi taveninou TiAl a keramickými kelímky. Pro experimenty byly použity keramické kelímky bez povlaku (systém tavenina TiAl - kelímek Al2O3) a s dezoxidačním povlakem (systém tavenina TiAl - povlak CaO - kelímek Al2O3). Analýza modelového systému povlak CaO - kelímek Al2O3 byla provedena s cílem určit fázové složení soustavy před tavbou. Výsledky získané metodami SEM, EDAX a RTG difrakce umožnily identifikovat majoritní fáze přítomné na reakčním rozhraní a stanovit jejich chemické složení. Ke znečišťování taveniny oxidickými vměstky dochází pravděpodobně v procesu difúze složek taveniny podél hranic zrn jednotlivých keramických fází ve stěně kelímku a při následných chemických reakcích. Stanovení termodynamických parametrů chemických reakcí přispělo k objasnění mechanismu vzniku fází na reakčním rozhraní a mechanismu eroze stěny tavícího kelímku.

Depozice a charakterizace nanostrukturních diamantů podobných uhlíkových vrstev obsahujících oxid křemíku
Buršíková, V. ; Zajíčková, L. ; Franta, D. ; Janča, J. ; Buršík, Jiří ; Klapetek, P. ; Bláhová, O. ; Peřina, V. ; Navrátil, V.
Cílem práce bylo připravit a studovat nanostrukturní diamantu podobné uhlíkové vrstvy s obsahem oxidu křemíku nanesené na různých substrátech.Změny obsahu oxidu křemíku umožnily minimalizovat vnitřní tlaková napětí v povlaku.Byl studován vliv vlastností rozhraní vrstva/substrát na výsledky indentačních testů a jeho závislost na tloušťce vrstvy.Byla provedena komplexní analýza odezvy systému vrstva/substrát a byly testovány současné modely.

Molekulární faktory atherogeneze v chronické renální insuficienci s použitím experimentálního modelu chronické inhibice syntézy oxidu dusnatého a jeho ovlivnění inhibicí HMG-CoA reduktázy
Lecian, Dalibor ; Matouš, Bohuslav (vedoucí práce) ; Tesař, Vladimír (oponent) ; Zadražil, Josef (oponent)
Disertační práce se zabývala stanovením nových rizikových faktorů etherogeneze za stavů různé alterace renální funkce. Pro tyto účely byl nejprve použit experimentální model endotheliální dysfunkce a hypertenze s použitím chronické inhibice syntézy oxidu dusnatého. K pochopení molekulárních mechanismů souvisejících se změnami indukovanými podáváním L-NAME jsme použili terapii atorvastatinem. Inhibitory HMGCoA reduktáz zasahují do metabolismu NO farnesylací a geranylgeranylací isoprenoidů, a tím omezují membránovou translokaci Rho, následně zvyšují expresi VEGF. Působí svými pleiotropními účinky příznivě na regresi albuminurie a mírné zlepšení glomerulární fitrace ledvin měřené clearencí kreatininu. Na základě těchto výsledků jsme dále v klinických studiích detekovali márkry oxidačního stresu, které jsou zvýšené u nemocných s CHOL a dosahují nejvyšších hodnot u nemocných na hemodialýze. AGEs jako márkr oxidačního stresu je významně vyšší u obézních nemocných s CHOL a taktéž sRAGE jako protektivní faktor pro rozvoj kardiovaskulárních komplikací byl detekován u nemocných s CHOL ve vysoké koncentraci, zatímco u obézních pacientů vzestup nebyl tak vysoký. Obezita tedy významnou měrou ovlivňuje endotheliální dysfunkcí pohotovostí márkrů oxidačního stresu. Výsledky po transplantaci ledviny v 1 roce ukazují pokles...

Selektivní růst kovových materiálů na čistých a oxidovaných substrátech.
Koňáková, Kateřina ; Cháb, Vladimír (oponent) ; Čechal, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o studiu morfologie tenké vrstvy kobaltu na čistém Si(111) a na Si(111) s tenkou vrstvou oxidu křemičitého pomocí metod AFM a XPS. Je také studií selektivního růstu kobaltu na mřížkách vytvořených pomocí fokusovaného iontového svazku a elektronové litografie. Dále je zkoumán růst kovových materiálů (Fe, Co) na povrchovém oxidu vytvořeném na Ni3Al(111).

Studium možností farmakologické ochrany srdečních buněk před oxidačním stresem a antracyklinovými cytostatiky
Jansová, Hana ; Šimůnek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent) ; Jun, Daniel (oponent)
UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE FARMACEUTICKÁ FAKULTA V HRADCI KRÁLOVÉ KATEDRA BIOCHEMICKÝCH VĚD Kandidát: Mgr. Hana Jansová Vedoucí práce: Doc. PharmDr. Tomáš Šimůnek, Ph.D. Název disertační práce: STUDIUM MOŽNOSTÍ FARMAKOLOGICKÉ OCHRANY SRDEČNÍCH BUNĚK PŘED OXIDAČNÍM STRESEM A ANTRACYKLINOVÝMI CYTOSTATIKY I když je rozvoj kardiovaskulárních onemocnění spojen s mnoha rizikovými faktory, předpokládá se, že v mnoha z nich hraje důležitou roli oxidační stres. K jeho vzniku může přispívat i produkce volných radikálů katalyzovaná volnými ionty železa, při které je tvořen velmi reaktivní a toxický hydroxylový radikál. Možnou strategií bránící propagaci oxidačního stresu může být chelatace volného železa. Použití klasických chelátorů železa u patologických stavů bez přetížení organismu železem může být ale spojeno s rizikem toxicity v důsledku deplece železa. Z tohoto důvodu se tato práce zabývá nejen studiem kardioprotektivních vlastností chelátorů železa, ale také od nich odvozených prochelátorů. V této práci jsme se věnovali prochelátorům železa, které nemají téměř žádnou afinitu k iontům železa, dokud nejsou aktivovány v patologických podmínkách oxidačního stresu. Dlouhou dobu se předpokládalo, že oxidační stres je i hlavní příčinou antracyklinové kardiotoxicity, avšak nedávné studie se od této teorie...

Využití (nano)oxidů pro stabilizaci kovů a metaloidů v kontaminovaných půdách
Michálková, Zuzana ; Komárek, Michael (vedoucí práce) ; Luke, Luke (oponent)
Hlavním cílem předkládané dizertační práce bylo zhodnocení potenciálu vybraných (nano)oxidů Fe a Mn pro stabilizaci kovů a polokovů v kontaminovaných půdách. Výzkum byl zaměřen především na tři materiály - komerční nanomaghemit (Fe III) a nanomagnetit (Fe II,III) a nově syntetizovaný amorfní oxid Mn (AMO). Hlavním cílem práce bylo poskytnout komplexní pohled na vybraná stabilizační činidla, přičemž důraz nebyl kladen pouze na jejich přímý vliv na mobilitu kontaminantů, ale též na jejich stabilitu a transformace v půdním prostředí, spolu s vlivem na půdní mikroorganismy a vyšší rostliny. Nejprve byly u testovaných materiálů zjištěny jejich adsorpční vlastnosti. V tomto případě se jako nejúčinnější ukázal AMO, který za daných experimentálních podmínek vykazoval o 1 až 2 řády vyšší adsorpční kapacity než Fe III a Fe II,III. Míra adsorpce As(V) na AMO se zvyšovala se zvyšujícím pH, což je v případě AMO způsobeno jeho vysokým pHzpc (8,1) a vyšší rozpustností při nižších hodnotách pH. Dále byl sledován vliv aplikace (nano)oxidů na mobilitu kovů a polokovů v půdě a další fyzikálně-chemické vlastnosti. Zde se AMO opět prokázal jako nejúčinnější činidlo pro snížení mobilní frakce Cd, Cu, Pb, Zn a As. Aplikace činidel Fe III a Fe II,III měla naproti tomu jen minimální či žádný efekt. Aplikace AMO dále vedla ke zvýšení půdního pH spojeného s rozpouštěním samotného materiálu a nežádoucí degradací půdní organické hmoty. Při studiu transformací (nano)oxidů v půdním prostředí byl na povrchu AMO identifikován nově vzniklý MnCO3, zatímco na povrchu Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. Vzhledem k tomu, že pozorovaná formace MnCO3 byla spojená se vzrůstem stability AMO, byly uměle připraveny částice AMO pokryté vrstvou MnCO3 (SM-AMO). Přestože SM-AMO prokázal v půdě menší hmotnostní ztrátu než AMO, stabilizační účinnost byla u obou materiálů téměř stejná. Rozdíly ve složení povrchů u obou materiálů v čase klesaly, neboť na povrchu AMO docházelo k precipitaci MnCO3, zatímco povlak na SM-AMO se postupně rozpouštěl. Při zjišťování vlivu na půdní organismy AMO účinně podpořil půdní mikrobiální aktivitu, zatímco v případě Fe III a Fe II,III nebyly pozorovány žádné významné změny. AMO byl též schopen snížit koncentrace Cd, Pb a Zn přijaté slunečnicí (Helianthus annuus L.), eliminovat symptomy fytotoxicity Zn a zvýšit výnos biomasy. Na druhou stranu byly ve tkáních slunečnice zaznamenány toxické koncentrace Mn uvolněného z aplikovaného AMO. V závislosti na výsledcích této práce tedy doporučujeme aplikace AMO do kontaminovaných neutrálních až alkalických půd. Dále byly před nedávnem připraveny různé typy kompozitních sorbentů na bázi AMO a biocharu a v současné době je v přípravě polní experiment zaměřený na stabilizaci Cd, Pb, Zn a As v kontaminované půdě pomocí studovaných stabilizačních činidel. Výsledky této práce vyzdvihují důležitost použití komplexního experimentálního přístupu zahrnujícího všechny složky půdního systému při studiu nových stabilizačních činidel.


Studium signálních systémů se speciálním zaměřením na roli oxidu dusnatého: exprese, regulace a farmakologické modulace v hepatocytech a jiných buňkách
Kutinová Canová, Nikolina ; Farghali, Hassan (vedoucí práce) ; Červinková, Zuzana (oponent) ; Martásek, Pavel (oponent)
Oxid dusnatý (NO) se podílí na překvapivě velkém množství životně důležitých fyziologických a patofyziologických dějů. Exprese syntázy oxidu dusnatého, endoteliální (eNOS) a inducibilní (iNOS), byla prokázána mimo jiné také v potkaních játrech a bílé tukové tkáni. Proto cíli této dizertační práce bylo poskytnout in vitro data o NO v játrech a bílé tukové tkáni a stanovit: 1) působení selektivních imunosupresivních látek, cyklosporinu A (CsA) a takrolimu (FK 506), a specifických a nespecifických iNOS inhibitorů na produkci NO a expresi iNOS během endotoxemického poškození za použití primárních kultur potkaních hepatocytů; 2) spontánní produkci NO za různých kultivačních podmínek spolu s porovnáním jejího vlivu na funkční stav hepatocytů v konvenční buněčné kultuře a v hepatocytárních bioreaktorech; 3) účinky S-nitroso-N-acetylpenicillaminu (SNAP), D- galaktosaminu (D-GalN), lipopolysacharidu (LPS), LPS+D-GalN a thapsigarginu (TG), selektivního inhibitoru Ca2+ -ATPázy sarkoendoplazmatického retikula, na apoptotické/nekrotické ukazatele ve vztahu k produkci NO; 4) vliv LPS na lipolýzu s ohledem na stimulaci iNOS; a 5) vzájemné působení NO produkce a β3-adrenoreceptorové (β3- AR)/cAMP kaskády na lipolýzu epididymálních potkaních adipocytů v kultuře. Zjistili jsme, že CsA, FK 506, N-nitro-L-argininmethylester...

Oxidativní poškození DNA a jeho vztah k cytotoxickému účinku
Blahová, Hana ; Hochmann, Jiří (vedoucí práce) ; Polívková, Zdeňka (oponent)
Tato práce je zaměřena na studium oxidačního poškození DNA vyvolaného účinkem hydrogenperoxidu a na vztah tohoto poškození k cytotoxickému účinku. Opravu oxidačního poškození DNA a schopnosti přežití buněk jsme sledovali jednak u linie normálních ovariálních buněk křečíka čínského AA8, a jednak u mutantní linie těchto UV-20. Pro stanovení poškození DNA jsme použili metodu modifikované jednobuněčné gelové elektroforézy - kometový test. Cytotoxický účinek jsme hodnotili pomocí testu inhibice tvorby kolonií. Normální buňky AA8 i mutantní buňky UV-20 opravují oxidační poškození DNA přibližně stejně rychle a také jsou stejně vnímavé k cytotoxickému účinku peroxidu vodíku. Tyto výsledky naznačují, že defekt v mechanizmu nukleotidové excizní reparace u buněk UV- 20 nehraje v odezvě těchto buněk na oxidativní poškození DNA žádnou podstatnou roli, a že se tedy tento mechanizmus na odstranění oxidačního poškození DNA nepodílí. To svědčí pro to, že hlavním mechanizmem opravy oxidačního poškození DNA je mechanizmus bázové excizní opravy. Klíčová slova: Oxidativní poškození DNA, hydrogenperoxid, kometový test, excizní reparace.