| |
|
Koordinovaná rehabilitace mladších jedinců po cévní mozkové příhodě
BEČVÁŘOVÁ, Lucie
Název bakalářské práce je Koordinovaná rehabilitace u mladších jedinců po cévní mozkové příhodě. Cílem této práce bylo zjistit subjektivní vnímání potřeb jednotlivců, jež si tímto závažným onemocněním prošli. Teoretická část je rozdělena do dvou základních kapitol. První část obsahuje stručné informace o cévní mozkové příhodě. Anatomickofyziologický podklad, dělení a příznaky onemocnění. V druhé části je podrobněji rozebírána problematika koordinované rehabilitace a jejích složek. Pokusila jsem se definovat a popsat jednotlivé postupy a uvést odborníky kteří ji zajišťují. Výzkumná část byla zpracována metodou kvalitativní výzkumné strategie. Zvolenou technikou byl polostrukturovaný rozhovor a pozorování. Výzkumným soubor tvořilo pět respondentů, čtyři muži a jedna žena. Kritériem pro jejich výběr bylo jednak prodělání cévní mozkové příhody a dále věk zúčastněných ( 45 - 55 let). Rozhovor byl veden podle scénáře otázek. Při jejich sestavování jsem se zaměřila na dvě oblasti. První zahrnovala informace o respondentovi, jeho onemocnění a léčbě ve smyslu koordinované rehabilitace. V druhé oblasti jsem se dotazovala na změny v životě po prodělání onemocnění. Celý rozhovor byl nahráván a následně doslovně přepsán. Jeden z respondentů si nahrávání nepřál, rozhovor byl tedy rovnou zapisován. Výsledky rozhovorů jsou prezentovány popisnou formou. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou potřeby lidí v různém časovém odstupu po prodělané cévní mozkové příhodě?" Všichni dotazovaní se vyjadřovali k potřebě soběstačnosti. V časném stádiu se jednalo hlavně o schopnost zvládnutí základních činností, jako například příjem potravy, kontrola vyměšování, vyjadřování se, pohyb. V další fázi léčby, jsou zvyšovány nároky na sebeobsluhu, schopnost porozumění, paměť, sociální interakci. Jedinci často procházeli intenzivní terapií. Po návratu do domácího prostředí je největším tématem potřeba seberealizace a aktivizace, smysluplné trávení volného času. Práce by měla poskytnout více informací k dané problematice.
|
|
Analýza odchylek v lokalizaci ozařovacích polí v průběhu ozařování pomocí EPID u pacientů s nádory konečníku
HARTMANOVÁ, Magda
Předložená bakalářské práce se zabývá analýzou odchylek v ozařovacích polích v průběhu ozařování pacientů s nádory konečníku. V první části je sledován současný stav dané problematiky karcinomu rekta a rektosimgoidea nejenom u nás, ale i ve světě. Jsou zde popsány rizikové faktory, charakteristika tohoto typu nádoru, projevy tohoto onemocnění a také prognóza. Nemalá část je věnována i prevenci, která je velmi důležitá a často opomíjená. Jsou zde zmíněny možnosti screeningu a dispenzarizačních programů. V dalším oddíle se zaměřuji na postup v diagnostice (od anamnézy až po specializovaná vyšetření) a také terapii. Okrajově jsou zmíněny chirurgické postupy a chemoterapie a největší část je věnována radioterapii, jejímu plánování a metodice.Hlavní částí práce je analýza odchylek v ozařovacích polích. Odchylky jsou získány pomocí EPID (elektron portal image device)u vybraného souboru pacientů s diagnózou karcinomu rekta a rektosigmoidea, kteří jsou léčeni radioterapií na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s..Statisticky, pomocí chí-kvadrát testu je vyhodnocena maximální, minimální a průměrná odchylka v lokalizaci ozařovacích polí.Získané výsledky by měly posloužit onkologickému oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. k posouzení kvality radioterapie. Celá práce je doplněna o přílohy, jakými jsou portálové snímky a tabulky s grafy, které ukazují na časový vývoj incidence a mortality pro zvolenou diagnózu v celé populaci.
|
|
Proces supervize ve výcviku v kognitivně behaviorální terapii a očekávání supervizorů a supervizantů od supervize
Vyskočilová, Jana ; Praško Pavlov, Ján (vedoucí práce) ; Kožnar, Jan (oponent)
Bc. Jana Vyskočilová, FHS Řízení a supervize, Abstrakt k diplomové práci. ABSTRAKT První část práce se zabývá teoretickými otázkami supervize, zejména pak supervizí v kognitivně behaviorální terapii. Praktická část je věnována mapování očekávání od supervize u frekventantů KBT výcviku v různých fázích výcviku (po 1. roce výcviku a po 4. roce výcviku, a před vstupem do výcviku) a očekávání od supervize u frekventantů výcviku v KBT supervizi. Jako hodnotící nástroj byl použit Dotazník očekávání od supervize (ABSS - Attitudes and Beliefs about Supervision Scale). Očekávání probandů s různou zkušeností se supervizí bylo porovnáno za účelem zjistit, v čem je shoda a kde se očekávání liší. Z výsledků vyplývá, že účastnici výcviku v supervizi (Supervizoři) zdůrazňují zejména význam sebereflexe a struktury, Mírně pokročilí a Pokročilí ve výcviku se ve svých postojích a očekáváních od supervize liší jen minimálně (větším důrazem na uvědomování si protipřenosu). Probandi, kteří se teprve do výcviku chystají (Začátečníci) a nemají žádné zkušenosti se supervizí, mají všeobecně vyšší očekávání od supervize, než frekventanti, kteří už výcvikem procházejí. Překvapením je zjištění, že sebereflexe a terapeutický vztah byly všemi kategoriemi hodnotitelů pokládány za nejvýznamnější. Účastníci základního výcviku i výcviku v...
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hemofílií
HOUSKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je rozdělena do dvou částí a zabývá se specifiky ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií. Teoretická část se snaží komplexně shrnout problematiku vztahující se k vrozené koagulopatii, kterou je v tomto případě hemofilie. Zabývá se definicí daného onemocnění, stupni závažnosti, příčinami, projevy, diagnostikou, komplikacemi a terapií. Další oblastí, kterou nelze opomenout je ošetřovatelská péče, která s sebou vzhledem k charakteru onemocnění nese řadu specifik a zahrnuje komplexní péči. Empirická část naší bakalářské práce přináší výsledky z kvalitativního přístupu výzkumného šetření, jehož hlavním cílem bylo odkrývání specifik ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií včetně jejich potřeb a dále také odkrývání vlivu onemocnění na různé oblasti hemofilikova života. Byly stanoveny tři cíle. První cíl byl soustředěn na specifické potřeby lidí trpících hemofilií. Druhý cíl byl zaměřen na to, v jakých oblastech denního života je ovlivněna osoba trpící hemofilií. Třetí a zároveň poslední cíl byl orientován na specifika ošetřovatelské péče o pacienty s hemofilií. Na základě těchto cílů byly stanoveny výzkumné otázky. K naplnění cílů výzkumného šetření byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor byl tedy tvořen dvěma skupinami, a to pěti sestrami, které mají zkušenosti s hemofilickými pacienty, a pěti hemofiliky. Polostrukturovaný rozhovor vedený se sestrami byl zaměřen na zjištění specifik ošetřovatelské péče o hemofilické pacienty včetně jejich potřeb. U respondentů s hemofilií nás především zajímaly oblasti týkající se aktivity v běžném životě. Pro fixaci výsledků bylo použito nahrávací zařízení a následný ruční přepis rozhovorů či ruční záznam. Výsledky byly podrobeny důkladné analýze a následovně zařazeny do odpovídajících kategorií. Z výsledků výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny sestry uvádějí jako nejdůležitější specifikum v ošetřovatelské péči o pacienty s hemofilií pravidelnou aplikaci koagulačního faktoru, která probíhá zpravidla dvakrát týdně. Dále se však zmiňují, že je v průběhu hospitalizace ve většině případů časový interval mezi jednotlivými aplikacemi menší z důvodu plánovaných výkonů. Bylo zjištěno, že je s ohledem na charakter onemocnění, jako je hemofilie, nutné pacienta častěji kontrolovat na jeho pokoji a monitorovat krvácení a v neposlední řadě bolest. Všechny sestry uvádí, že má právě bolest velký vliv na únavu pacienta. Za velice zásadní specifikum v ošetřovatelské péči o hemofilické pacienty sestry uvádějí, že se těmto pacientům nesmí aplikovat intramuskulární injekce z důvodu velkého rizika krvácení do svalu. Další kontraindikaci je podávání léků s kyselinou acetylsalicylovou, která má negativní vliv na agregaci krevních destiček. Všechny sestry se shodly, že je nutné brát ohled, v rámci hygieny, na ztuhlost kloubů a jejich otoky, které jsou často doprovázeny silnou bolestí. Bolest také respondenti často uváděli jako faktor, který je o nejčastěji omezuje v oblasti aktivit v běžném životě. Shodují se, že jsou pro ně velice nevhodné kontaktní a adrenalinové sporty, při kterých je vysoké riziko vzniku úrazu a následného otevřeného nebo skrytého krvácení. Dále respondenti uvádějí, že mnohdy pociťují omezení při výběru zaměstnání, které musí vybírat s ohledem na jejich krvácivé onemocnění. Na základě výzkumného šetření byla vytvořena informační brožura. Tato brožura může být použita jednak jako zdroj základních informací pro hemofiliky a lidi z jejich blízkého okolí, ale také pro studenty zdravotnických oborů.
|
|
Vývoj asistenční aplikace pro lidi s demencí
Černý, Martin ; Šlajchrt, Zbyněk (vedoucí práce) ; Pecinovský, Rudolf (oponent)
Cílem této diplomové práce je implementace prezentační vrstvy aplikace využívající reminisceční terapii a pomáhající lidem s demencí. Reminiscenční terapie je diskuze nad vzpomínkami, které mají pacienti. Výzkumy prokázali, že tato terapie má pozitivní účinky na život pacientů a na udržení jejích vzpomínek. Výzkumná část uvádí do problematiky demence, reminiscenční terapie s a bez použití technologií. Aplikace vyvýjená jako součást této diplomové práce používá vstupy ve formě nahraných obrázků a rozpoznaného mluveného slova. Tyto vstupy jsou použity na podporu pamatování a rozpoutání diskuze. Aplikace může být použita pacientem s nebo bez ošetřovatele a případně s přáteli nebo členy rodiny. Šest nejdůležitějších požadavků na vyvíjenou aplikaci je rozpoznávání reči, nahrání obrázků, vytváření otázek o předchozích nahrávkách, vytváření otázek o označených přátelích, používání starých obrázků pro následnou diskuzi a zobrazení statistiky. Aplikace byla vyvinuta jak součást soutěže pořádané AngelHack organizací. Architektura prezentační, databázové a aplikační vrstvy je diskutována v diplomové práci se zaměřením na prezentační vrstvu spolu s uživatelskou příručkou a implementací požadavků v této vrstvě. Prezentační vrstva byla vytvořena s pomocí React knihovny pro JavaScript. Byly použity i další knihovny. Z nichž nejdůležitější je Redux knihovna, která slouží k ukládání stavu aplikace. Tato knihovna navíc výrazně ovlivnila strukturu prezentační vrstvy.
|
|
Pozitivní psychologie - možnosti, výzvy, příležitosti
Slezáčková, Alena
Pozitivní psychologie je aktuálním a rychle se rozvíjejícím hnutím současné světové psychologie. Zaměřuje se zejména na studium a podporu pozitivních aspektů osobnosti jedince i společnosti a přispívá tak doplnění celkového obrazu psychiky o donedávna opomíjená kladná témata. V příspěvku stručně představíme východiska a dosavadní historii pozitivní psychologie, uvedeme její hlavní představitele ve světě a naznačíme moţnosti uplatnění pozitivní psychologie u nás. Shrneme dosavadní práce českých a slovenských autorů, zpracovávajících témata pozitivní psychologie a naznačíme moţnosti konkrétního uplatnění tohoto směru ve výchově, vzdělávání, poradenství a terapii. Představíme cíle nově vzniklé pracovní skupiny pozitivní psychologie při ČMPS a načrtneme moţnosti mezioborové spolupráce.
|
| |
|
Fotodynamická diagnostika a terapie
Stádník, Bohumil ; Javorský, Stanislav
Je předložen předběžný návrh na výrobu dvou lékařských přístrojů, a to diagnostického fluometru a terapeutického ozařovače pro diagnostiku a terapii rakovinných nádorů kůže a tzv. dutinovách orgánů člověka jako na př. dýchacích a močových cest, zažívacího traktu apod. pomocí fotodynamické metody.
|
|
Využití S-E-T konceptu v terapii vertebrogenních obtíží v lumbální oblasti
Valešová, Kateřina ; Táborská, Silvie (vedoucí práce) ; Kotýnková, Martina (oponent)
Vertebrogenní obtíže jsou poruchy, kde je páteř hlavním patogenetickým faktorem. Vertebrogenní obtíže v lumbální oblasti jsou jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře a jelikož postihují převážně osoby v produktivním věku, mají velký sociálně ekonomický dopad. Při léčbě těchto obtíží se uplatňuje klidový režim, farmakoterapie, fyzioterapie, operační a lázeňská léčba. Předmětem mé bakalářské práce bude fyzioterapie a jejím nástrojem bude aparát Redcord. Aparát Redcord je hlavním nástrojem S-E-T konceptu, je to systém se závěsnými lany a historie sahá do roku 1991. Na vývoji S-E-T konceptu se podíleli fyzioterapeuti a lékaři z Norska. Je to nový přístup k aktivní léčbě a cvičení pacienta. Je to koncept s různými rehabilitačními a tréninkovými cíli a zahrnuje mnoho druhů terapie a tréninkové principy, které zdůrazňují postupně sílu, stabilitu a senzomotorickou funkci. S-E-T koncept jsem s úspěchem využila u dvou pacientek s vertebrogenními obtížemi, což je podrobně popsáno v praktické části této práce.
|
host ::
