|
Spolupráce rodič, sestra, dítě v ošetřovatelském procesu
PAPOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato práce se věnuje problematice spolupráce sester s rodiči hospitalizovanými společně se svými dětmi v nemocnici. Popisuje faktory ovlivňující prožitek nemoci dítětem, aspekty společné hospitalizace rodičů se svým dítětem a v neposlední řadě také specifika ošetřovatelského procesu na dětském oddělení a možnosti spolupráce sester s rodiči v jednotlivých oblastech péče o dítě. Dále zjišťuje kvalitu spolupráce sester s rodiči hospitalizovaných dětí, odhaluje nedostatky této spolupráce a určuje a zároveň porovnává zapojení rodičů do ošetřovatelského procesu z pohledu sester a rodičů hospitalizovaných dětí.
|
|
High normal tlak a hypertenze u dětí a dospívajících
KRÁLOVÁ, Kateřina
U dětí a dospívajících je často přítomen vysoký normální krevní tlak. Lidé s vysokým normálním krevním tlakem, vykazují během krátké doby předpoklad ke vzniku arteriální hypertenze. Hypertenze probíhá u dětí nejčastěji jako bezpříznaková. Zvýšený krevní tlak je u dětí nejčastěji odhalen při preventivních prohlídkách praktickým lékařem pro děti a dorost. Tato bakalářská práce obsahuje informace o anatomii a fyziologii kardiovaskulárního systému, o měření krevního tlaku sestrou, hodnocení krevního tlaku, high normal tlaku, vysokém krevním tlaku u dětí, úloze sestry u PLDD v oblasti komunikace a edukace a léčbě vysokého normálního tlaku a hypertenze. Cíle práce Prvním cílem práce bylo zmapovat, jak děti dodržují režimová opatření v rámci prevence high normal tlaku a hypertenze. Byla použita tato výzkumná otázka: Jak děti dodržují režimová opatření v rámci prevence high normal tlaku a hypertenze? Druhým cílem bylo zjistit role sestry v péči o děti s high normal tlakem a hypertenzí. Druhá výzkumná otázka zní: Jaké role zaujímá sestra v péči o dítě s high normal tlakem a hypertenzí? Použité metody Ve výzkumné části bakalářské práce jsme použili metodu kvalitativního výzkumného šetření, metodu dotazování a techniku hloubkových rozhovorů. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně doslova přepsány. Čtyři sestry a tři matky si nepřály být nahrávány na diktafon, proto byly rozhovory při dotazování doslovně psány na papír. Pro potřeby výzkumu byly vytvořeny dva výzkumné soubory. První výzkumný soubor tvořilo 6 sester, které pracují v ordinaci praktického lékaře pro děti a dorost v Jihočeském kraji. Druhý výzkumný soubor se skládal ze 6 vybraných osob z řad rodičů dětí s high normal tlakem a hypertenzí také z Jihočeského kraje. Výsledky Přepsané rozhovory byly zkoumány otevřeným kódováním, metoda tužka a papír. Vzniklo 9 kategorií: Kardiovaskulární onemocnění, Role sestry, Měření TK sestrou, Krevní tlak, Hypertenze, Měření TK dětem, Doporučení, Životní styl, Volný čas. K jednotlivým kategoriím byly přiřazeny podkategorie, ve kterých jsou zakódována stěžejní data. Závěr Z prvního výzkumného šetření potvrzují sestry pracující v ordinacích dětského lékaře pro děti a dorost, že nejčastějším kardiovaskulárním onemocněním v ordinaci je hypertenze. Uvádějí, že rolí sestry u PLDD je správně změřit krevní tlak a provést edukaci dětí a rodičů v dané oblasti. Respondentky se shodovaly v zásadách, jak správně měřit krevní tlak a k měření mají k dispozici alespoň tři velikosti manžet. Respondentky měly základní informace o problematice high normal tlaku a hypertenze a uváděly, že v ordinacích PLDD se provádí kontroly měření krevního tlaku při preventivních prohlídkách nebo při potížích dítěte. Respondentky uváděly, že kontrola krevního tlaku a edukace o krevním tlaku probíhá, ale ve druhém výzkumném šetření se prokázalo, že děti a dospívající nedodržují doporučení v této oblasti. Nejspíše z důvodu nízké motivace. Žádná sestra ani rodiče se nezmínili, že by dostávali edukační pomůcky jako letáčky nebo ukázkový jídelníček. Z druhého výzkumného šetření vyplynulo, že rodiče dětí nejčastěji zjistili zvýšený krevní tlak u PLDD a to buď z důvodů preventivní prohlídky, nebo potíží dítěte. Na kontrolní měření dorazili alespoň tři krát. Respondenti se shodli na doporučeních, která dostali v ordinaci PLDD jako je snížit váhu dítěte, pravidelná fyzická aktivita, omezení solení a správná strava dítěte. Avšak ne všechny děti a dospívající tyto doporučení dodržují. Děti a dospívající nejčastěji tráví volný čas u PC nebo televize, a to minimálně 2 hodiny denně. Naproti tomu nemají žádnou pravidelnou fyzickou aktivitu. Z prvního výzkumného šetření se prokázala výmluvnost a omlouvání rodičů, že nemají čas se se svými dětmi podílet na fyzické aktivitě. Výsledky výzkumu budou poskytnuty časopisu Pediatrie pro praxi.
|
|
Komunikace zdravotníků s rodiči dětského pacienta
ŽÁKOVÁ, Nikola
Teoretická část bakalářské práce je rozčleněna do jedenácti kapitol. První kapitola se zabývá definicí komunikace. V kapitole druhé popisujeme druhy komunikace. Popsána je zde komunikace verbální a neverbální. Třetí kapitola pojednává o komunikačních dovednostech sestry, čtvrtá potom o komunikaci sestry s dětským pacientem. Pátá kapitola popisuje základy komunikace sester s rodiči dětského pacienta. Šestá kapitola je věnována situaci, v níž sestra komunikuje s rodiči hendikepovaného a umírajícího dítěte. V sedmé kapitole sledujeme komunikaci sestry na dětském oddělení. Osmá kapitola upozorňuje na specifika dětského oddělení. Devátá kapitola pojednává o komunikaci jako součásti ošetřovatelské péče. A v poslední kapitole je popsán průběh hospitalizace dítěte a jeho rodiče. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Část teoretická je popsána výše, v části empirické jsou popsány výsledky výzkumného šetření. Cíle a výzkumné otázky Prvním cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jak sestra komunikuje s rodiči dětského pacienta. Dalším z cílů bylo prozkoumat, zda rodič rozumí informacím podaných sestrou, a cíl třetí se zaměřil na chyby, které může udělat sestra při komunikaci s rodičem dětského pacienta. Výzkumné otázky: 1.Jakým způsobem sestra komunikuje s rodičem dětského pacienta? 2.Jakým způsobem sestra podává informace rodiči dětského pacienta? 3.Jak rodič dětského pacienta hodnotí srozumitelnost informací podaných od sestry? 4.Jaké sestra dělá chyby v komunikaci s rodiči dětského pacienta? Metodika Pro výzkumné šetření byla zvolena metoda kvalitativního výzkumného šetření, která byla realizována formou rozhovorů. Druhá použitá metodika v této práci se nazývá zúčastněné pozorování. Potřebná data k první části šetření byla získána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru s rodiči hospitalizovaných dětí. Rozhovory byly vedeny na základě předem připravených otázek. V případě potřeby byl rozhovor doplněn dalšími otázkami. Prostřednictvím rozhovoru bylo zjišťováno, jak probíhal příjem dítěte na dětské oddělení, jaké informace dostali rodiče ohledně vyšetření dítěte, a celkový dojem ze sester na oddělení. Rodičů jsme se dotazovaly na verbální i neverbální komunikaci sester. Na závěr sami popsali, jaké shledali chyby v komunikaci a chování sester. Druhá část výzkumu proběhla na dětském oddělení anonymní nemocnice. Zde jsme sestry hodnotily verbální a neverbální komunikační dovednosti sester. Výzkumný soubor Výzkumný soubor k první části výzkumného šetření tvořilo sedm matek dětí hospitalizovaných na dětském oddělení. Matky byly hospitalizované v různých nemocnicích v České republice. Výzkumný soubor k druhé části výzkumného šetření, který byl veden technikou pozorování, tvoří šest všeobecných sester zaměstnaných na dětském oddělení státní nemocnice. Sestry byly zvoleny náhodně. Jsou rozdílného věku, mají odlišnou délku praxe a jiné vzdělání.
|
|
Úloha sestry v ošetřovatelské péči o zemřelé dítě
KOUTNÍKOVÁ, Radka
Bakalářská práce se zabývá problematikou ošetřovatelské péče o zemřelé dítě a je zaměřená na úlohu sester, jejich postoje a způsob, jakým sestry pečují o zemřelé dítě. Při vysoce profesionální péči je nutné poslední okamžiky života dítěte zlidštit, proto se objevují rituály, které jsou přijatelné pro umírající dítě, rodinu i ošetřující personál. Péče o umírající děti je pro zdravotnický personál velmi náročným úkolem a lze ji rozdělit na péči zdravotní, sociální, péči psychologickou a spirituální. U těžce nemocných a umírajících dětí musíme zjišťovat skutečné i potenciální problémy, stanovovat krátkodobé a dlouhodobé cíle, vytyčovat plány péče, poskytovat specifické ošetřovatelské činnosti a hodnotit jejich efektivitu a účinnost. Všichni zdravotničtí pracovníci musí spolupracovat a to i s celou rodinou. Sdělovat, že život skončil, je náročná a obtížná chvíle ve zdravotnickém povolání. Jednání s pozůstalými vyžaduje vysokou úroveň komunikačních schopností. Celý zdravotnický tým, musí tuto situaci důstojně zvládnout. Výsledky a teoretická část bakalářské práce budou sloužit jako zdroj informací pro sestry, které pečují o umírající a zemřelé děti. Sestry se výsledky práce mohou nechat inspirovat a může jim sloužit k zlepšení ošetřovatelské péče v těchto situacích. Přínos této práce spočívá v uvědomění si nutnosti rozšiřování vzdělání sester a následného využití získaných vědomostí a schopností v praxi. Mohla by posloužit i k zamyšlení zaměstnavatele nad péčí o zaměstnance pracující v takto náročné profesi.
|
| |
|
Ošetřovatelský proces u dětského pacienta s epilepsií
Dvořáková, Martina ; Voleníková, Ivana (vedoucí práce) ; Paulasová - Schwabová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce na téma Ošetřovatelský proces u dětského pacienta s epilepsií je určena odborné veřejnosti a nelékařským zdravotnickým pracovníkům, především zdravotním sestrám a zdravotnickým asistentům. Ve své práci se snažím obsáhnout problematiku dětské epilepsie z teoretické i praktické stránky. V teoretické části shrnuji základní poznatky o epilepsii, jak vzniká a jak se projevuje. Uvádím přehled epileptických záchvatů a syndromů dětského věku, základní diagnostiku, léčbu a prognózu. V praktické části se zabývám ošetřovatelskou kasuistikou u 3 roky a 9 měsíců starého dítěte, kde byla epilepsie nyní diagnostikována. Ošetřovatelská anamnéza je zpracována podle ošetřovatelského modelu od Virginie Henderson. V práci je uvedeno třináct ošetřovatelských diagnóz, které vystihují problémy sledovaného dítěte. U každé ošetřovatelské diagnózy je uveden cíl, ošetřovatelské intervence, realizace cíle a zhodnocení. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Ošetřovatelský proces u dítěte s portální hypertenzí
Zemanová, Lenka ; Voleníková, Ivana (vedoucí práce) ; Mitrová, Katarína (oponent)
Svou práci Ošetřovatelský proces u dítěte s portální hypertenzí jsem rozdělila na dvě základní části. První část je teoretická a část druhá je praktická (ošetřovatelská). V první polovině teoretické části se zabývám anatomií a fyziologií jater, žlučníku a žlučových cest, v druhé polovině uvádím charakteristiku onemocnění, klinický obraz portální hypertenze, vyšetření vedoucí k diagnóze a léčbě tohoto onemocnění. V praktické části jsem uvedla základní informace o nemocné, průběh hospitalizace, přehled vyšetřovacích metod a terapii. V ošetřovatelské části používám model ošetřovatelského procesu, vycházející z Funkčního zdraví dle Majory Gordonové. Díky získaným informacím ze zdravotnické dokumentace, od nemocné, matky pacientky a ostatních zdravotnických pracovníků jsem analyzovala veškeré problémy a stanovila tak aktuální a potencionální ošetřovatelské diagnózy před a po chirurgickém zákroku. Popisuji v nich realizaci a hodnocení ošetřovatelských intervencí. V závěru práce jsem se zabývala edukací jak pacientky, tak i její matky. Cílem edukace bylo poučení o dodržování lékařských a ošetřovatelských doporučení, podat dostatek informací o následcích a zodpovězení veškerých otázek, které byly v mé kompetenci. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Vazba dětí k dospělé pečující osobě v dětském domově - analýza situace a možností
Esterková, Manuela ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Pazlarová, Hana (oponent)
Základní otázkou, na kterou tato práce hledá odpověď, je, jaké jsou možnosti posilování vztahové vazby mezi dítětem ve věku 9. - 18. měsíců a pečující osobou v ústavním zařízení. A to především na straně sestry. Práce se také snaží zmapovat vnější podmínky ovlivňující formování této vazby. Pro porozumění tématu byly vybrány teoretické poznatky z vývojové psychologie, teorie vztahové vazby a z prostředí a systému ústavní péče v ČR. K dosažení nalezení odpovědí na otázky nejsilnějších činitelů vazebného chování a rozdílů při navazování vztahové vazby dítěte s různými osobami z pečujícího personálu byla použita metoda otevřeného zúčastněného pozorování interakce dítě - pečující osoba při specifických činnostech krmení a koupání. Informace o vnějších faktorech ovlivňujících vazebné chování a možnostech posilování vztahové vazby byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pečujícím personálem a vedením zařízení, jež byly následně vyhodnoceny metodou kvantitativní analýzy. Pozorované události krmení a koupání byly kategorizovány do jednotlivých prvků vazebného chování (na straně dítěte: vizuální pozornost, vokalizace, úsměv a vztahování rukou k pečující osobě; na straně personálu: verbální komunikace, oční kontakt a proximita). Zároveň se u pečujících osob sledovala jejich jemnocitná reaktivita a...
|
| |
| |
host ::
