|
Malá města jako periferní centra venkovského prostoru
LÍSKOVCOVÁ, Vendula
Tématem diplomové práce jsou Malá města jako periferní centra venkovského prostoru. V empirické části jsou rozebírány tři okruhy otázek: Specifické rysy malého města při formování a činnost samosprávných orgánů ve městě Vodňany, zapojení města Vodňany do horizontální spolupráce obcí a jeho úlohy jako regionální centra a dopady reformy územní veřejné správy na město Vodňany. V diplomové práci se podařilo prokázat specifické rysy v počtu nestraníků na kandidátních listinách i netypické povolební koalice. Na vybraných ukazatelích bylo zjištěno, že město Vodňany splňuje úlohu periferního centra a dle SWOT analýzy byly ve sledované oblasti nalezeny příležitosti pro budoucí rozvoj. Cíle reformy územní veřejné správy byly ve městě Vodňany z větší části splněny.
|
|
Ověření účinků Vojtovy reflexní lokomoce u pacientů s periferní parézou lícního nervu
Dvořák, Martin ; Valouchová, Petra (vedoucí práce) ; Horáček, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce shrnuje poznatky týkající se patogeneze, klinického obrazu, diagnostiky a terapie periferní parézy lícního nervu s důrazem na fyzioterapeutické postupy při léčbě tohoto postižení. Dále tato práce popisuje polyelektromyografii jako možnost objektivního posouzení rozdílů v aktivaci mimických svalů u pacientů s periferní parézou lícního nervu při různých pohybových aktivitách. Praktická část se zabývá využitím teoretických znalostí v praxi při terapii pacientů s periferní parézou lícního nervu pomocí Vojtovy reflexní lokomoce. Následně je zde objektivně vyhodnocen efekt takto provedené terapie. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |
| |
|
Stimulace P3MoC izolovaných z krve celiakálních pacientů gliadinovými fragmenty
Cinová, Jana ; Palová-Jelínková, Lenka ; Smythies, L. ; Černá, M. ; Pecharová, Barbara ; Dvořák, M. ; Fruhauf, P. ; Tlaskalová, Helena ; Smith, P. ; Tučková, Ludmila
U monocytů izolovaných z periferní krve celiakálních pacientů a zdravých dárců jsme zjistili rozdíly v produkci IL-8 a TNF alfa, aktivační dráha vede přes NF-kappa B systém
|
| |
|
K polyfunkčnosti formantů pro názvy vlastností
Šimandl, Josef
Na materiálu ke dvěma z českých sufixů pro názvy vlastností obhajuje příspěvek tři teze: (1) Polyfunkčnost slovotvorných formantů lze s využitím korpusů mapovat snáz než dříve. (2) Popis slovotvorných prostředků nemusí být podán jen v kategoriích (slovotvorných, onomaziologických), ale i jako gramatika jednotlivých prostředků. (3) Problematické a periferní případy, z nichž některé dosahují vysokých frekvencí, je vidět lépe v gramatice prostředků.
|
| |
|
Možnosti fyzioterapie u parézy nervus facialis
ZIFČÁKOVÁ, Šárka
Bakalářská práce zahrnuje poznatky o paréze nervus facialis. Paréza nervus facialis je poměrně častým onemocněním, které se přes veškerou moderní léčbu nepodaří v některých případech vyléčit bez následků. Paréza nervus facialis se vyskytuje ve dvou formách, a to jako periferní nebo centrální. Pokud je léze lokalizovaná výše než motorické jádro nervus facialis, rozvíjí se centrální paréza. Při postižení v místě motorického jádra nervus facialis nebo v průběhu kmene nervu vzniká periferní paréza. Nejčastější příčinou jednostranné periferní parézy je Bellova idiopatická obrna. Periferní paréza nervus facialis se projeví homolaterální obrnou mimických svalů. Na celé polovině obličeje jsou vyhlazeny čelní, nosoretní a bradoretní vrásky, dále pozorujeme pokleslý ústní koutek a lagoftalmus. Centrální paréza vzniká nejčastěji na podkladě cévní mozkové příhody a projeví se jen v dolní polovině obličeje kontralaterálně k místu léze. Na postižené straně obličeje je nejvíce patrný pokles ústního koutku. Prognóza onemocnění je závislá především na její etiologii, ale u většiny pacientů se ji podaří vyléčit téměř bez následků. V teoretické části práce se věnuji anatomii, fyziologii a patofyziologii nervus facialis, jsou zde shrnuty poznatky o možnostech léčby a prognóze onemocnění. Cílem práce bylo podat ucelený pohled na problematiku parézy nervus facialis, a to z hlediska možných příčin vzniku, její léčby, stanovení a realizace fyzioterapeutického plánu pro pacienta s parézou nervus facialis. V praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. U sledovaného vzorku pacientů bylo k zhodnocení efektu léčby parézy nervus facialis využito odebrání anamnézy, vyšetření pohledem, pohmatem a vyšetření motorických funkcí mimických svalů pomocí svalového testu dle Jandy. Testovaný soubor tvořili 3 pacienti s periferní parézou nervus facialis. Terapie zahrnovala aplikaci tepla, masáž obličeje, facilitaci a reedukaci jednotlivých svalů dle sestry Kenny, využití prvků biofeedbacku a aplikaci kinesio tapu. Délka terapie byla u pacientky č. 1 a 3 pět týdnů a u pacienta č. 2 osm týdnů. Výsledky terapie jsou zpracovány formou kazuistik.
|
| |
host ::
