Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 

Hodnocení investičního projektu
Procházka, Jiří ; Scholleová, Hana (vedoucí práce) ; Popelka, Vojtěch (oponent)
Předmětem práce je hodnocení investičního projektu společnosti JVP Praha a.s. na rozšíření výroby formou rekonstrukce a přístavby nové haly a nákupu nové technologie na vakuové tváření plastů. První část práce se skládá ze zopakování příslušných teoretických témat, jako např. finanční analýza podniku, dlouhodobé investiční rozhodování nebo hodnota podniku. Za tím účelem je součástí práce finanční analýza společnosti za posledních 6 let, porovnání podniku s vývojem odvětví a citlivostní analýza odhalující budoucí rizika projektu. Předmětem analýzy je společnost JVP Praha a.s., která byla založena v roce 1996 jako výrobní společnost zaměřená na zpracování plastů. Od svého vzniku se specializuje především na výrobu plastových dílů pomocí technologie vakuového tváření. Díky stále se zvyšující kvalitě výroby, získala v roce 2003 naše společnost certifikaci: ISO 9001:2000, udělenou organizací TÜV CERT. Samotný projekt spočívá v rozšíření výrobního závodu prostřednictvím výstavby nové výrobní a skladovací haly a nákupu nové technologie. V rámci finanční analýzy byly použity všechny důležité skupiny ukazatelů (rentabilita, aktivita, zadluženost, tržní hodnota, likvidita, ukazatel EVA atd.). Hodnocení investičního projektu bylo provedeno statickými i dynamickými metodami hodnocení. Výsledkem hodnocení je skutečnost, že zkoumaný investiční projekt má výrazně kladnou čistou současnou hodnotu budoucíh peněžních toků. I všechny další hodnocené ukazatelé dopadly velmi pozitivně. Citlivostní analýza odhalila vysokou závislost úspěchu investičního projektu na budoucích tržbách podniku. I přes toto zjištění je možné investiční projekt rozšíření výrobního závodu doporučit k realizaci.

Fyzioterapie u pacientů s rupturou LCA
Čížková, Karolína ; Hamarová, Zuzana (vedoucí práce) ; Horká, Bohumila (oponent)
Autor: Karolína Čížková Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Název práce: Fyzioterapie u pacientů s rupturou LCA Vedoucí práce: Mgr. Zuzana Hamarová Počet stran: 108 Počet příloh: 11 Rok obhajoby: 2012 Klíčová slova: LCA, kolenní kloub, ruptura předního zkříženého vazu, rehabilitace V teoretické části této bakalářské práce je zpracována anatomie, kineziologie a biomechanika kolenního kloubu, především předního zkříženého vazu. Poukazuje na příčiny vzniku poranění předního zkříženého vazu, možnosti jeho diagnostiky a léčby. Obsahem praktické části je podrobně zpracovaná kazuistika dvou pacientů, kteří byli rehabilitováni po plastice předního zkříženého vazu na pracovišti léčebné rehabilitace armádního sportovního centra Dukla Liberec. Každý z těchto dvou pacientů prodělal jiný typ plastiky vazu, a proto hlavním cílem této práce je porovnat úspěšnost terapie mezi oběma jedinci.

Možnosti pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací
GALUŠKOVÁ, Soňa
Možnosti pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací Onkologické onemocnění patří mezi onemocnění, které člověk není v zásadě schopen ovlivnit. Není to onemocnění, které by kdokoliv z nás chtěl. Nastupuje pozvolna, plíživě a mnohdy ho přehlédneme. Onkologické onemocnění, ale vždy změní celý náš dosavadní život a to v rodině , zaměstnání, v našich volnočasových aktivitách a to jak z hlediska fyzického tak i psychického. Každý pacient se s tímto onemocněním vyrovnává jinak, i přístup k těmto pacientům musí být velmi individuální. Každý projde různě rychle a s různým úspěchem všemi fázemi onemocnění a každý jinak se s tímto také vyrovná a je schopen se znovu vrátit ke svému původnímu životu. Onkologické onemocnění je jedním z nejnáročnějších onemocnění a troufám si tvrdit, že onemocnění prsu je pro ženy velmi traumatizující, změní jejich postavení ve všech rolích, náročnost je především na psychiku ženy. Každá žena potřebuje individuální přístup a to jak od lékaře, nelékařů tak hlavně od své rodiny. Toto onemocnění nezasáhne jen pacientku, ale celou rodinu a společnost okolo ní. Tato diplomová práce se zabývala možnostmi pacientek s nádorovým onemocněním prsu v souvislosti s plastickou rekonstrukční operací. Byli stanoveny čtyři cíle. . Prvním cílem bylo zjistit úroveň informovanosti pacientek o možnostech rekonstrukce chybějícího prsu. Z výzkumného šetření vyplynulo, že pacientky mají nedostatek informací a převážná většina respondentek získala ucelené informace od mamologa, popřípadě chirurga při řešení základní diagnózy karcinomu prsu. Druhým cílem bylo zjistit zda mají pacientky zájem spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu. Z šetření jsme došli k závěru, že ano mají zájem spolurozhodovat o metodě, ale je pro ně velmi důležité mít dostatek informací a znát názor lékaře. Třetím cílem bylo zjistit zda mají pacientky možnost spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu. Z výsledků vyplynulo, že pacientky mají možnost spolurozhodovat o výběru metody, ale s ohledem na možnosti, které jsou u každé pacientky individuální. Není možné využití a výběr ze všech metod u každé pacientky, je třeba ke každé respondente přistupovat individuálně a s kompletní znalostí jejího průběhu onemocnění. Čtvrtý poslední cíl měl definovat nejčastější dotazy pacientek spojených s rekonstrukcí prsu. Z výsledků rozhovorů vyplynulo, že nejčastěji se dotazy vztahovaly k délce a počtu hospitalizací a k návratu do společenského, pracovního a osobního života. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a empirickou. Teoretická část popisuje historický vývoj rekonstrukce prsu, základní nádorové onemocnění a jeho rozdělení. Větší část obsahuje možnosti rekonstrukce chybějícího prsu a specifickou ošetřovatelskou péči o tyto pacientky. Pro zpracování empirické části této diplomové práce bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření. Byla zvolena metoda dotazování, technikou polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Výzkumný soubor tvořilo 11 pacientek oddělení plastické chirurgie Fakultní nemocnice Plzeň a 1 klientka centra Mama Help v Plzni. Byli stanoveny tři výzkumné otázky. 1. Jaké existují překážky nedostatku informací o rekonstrukci prsu? Z šetření vyplývá, že pacientky mimo velká specializovaná mamologická centra mají menší přístup k odborným informacím a obecně ze šetření vyplývá absence písemných informací pro pacientky na toto téma. 2. Jaká úroveň informovanosti pacientky rozhoduje o jejím aktivním zájmu při výběru metody rekonstrukce prsu? Výsledky šetření ukázaly, že kompletní informovanost, znalost časového harmonogramu léčby znamená větší aktivní zapojení pacientek do spolupráce a do procesu spolurozhodování. 3. Jaké existují překážky v možnosti spolurozhodovat o metodě rekonstrukce prsu?

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po replastice předního zkříženého vazu.
Bočková, Barbora ; Holländerová, Dita (vedoucí práce) ; Kozáková, Alena (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po replastice předního zkříženého vazu. Souhrn: Tato bakalářská práce se skládá ze dvou částí. Obecné a speciální. Obecná část shrnuje anatomii, biomechaniku, kineziologii kolenního kloubu, biomechaniku, poranění, vyšetření a léčbu ruptury předního zkříženého vazu, dále studie na štěpy předního zkříženého vazu, rehabilitaci a fyzioterapeutické postupy po plastice daného vazu. Speciální část zahrnuje kazuistiku fyzioterapeutické péče o pacienta po plastice předního zkříženého vazu. Kazuistika byla zpracována v průběhu souvislé odborné bakalářské praxe v Oblastní nemocnici Kladno. Etická komise schválila zpracování této kazuistiky. Originál posudku etické komise a informovaný souhlas pacienta je součástí příloh. Podepsaný originál se nachází u autora této bakalářské práce.

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po plastice LCA
Vocilka, Jindřich ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Poubová, Jana (oponent)
V obecné části je popsána funkce zkřížených vazů v kolenním kloubu, především pak toho předního. Dále jsou uvedeny možné příčiny vzniku poranění LCA, způsoby diagnostiky takovéto léze a dnešní způsoby řešení. Obsahem speciální části je podrobně zpracovaná kazuistika pacienta, který byl rehabilitován po plastické operaci náhrady předního zkříženého vazu v době souvislé odborné praxe v zařízení CLPA v Praze Vysočanech.

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po plastice předního zkříženého vazu kolenního kloubu
Sábelová, Michaela ; Novotná, Irena (vedoucí práce) ; Krejčová, Radka (oponent)
Tato práce je složena ze dvou částí, obecné a speciální, na kterou byla zaměřena větší pozornost. V obecné části se dozvíme základní informace o anatomii, biomechanice a kineziologii kolenního kloubu. Dále je zde popsán mechanismus poranění měkkého kolene, způsob vyšetření a diagnostiky, léčba ruptury LCA pomocí konzervativního i operačního řešení a léčebná rehabilitace před zákrokem i po něm. Ve speciální části najdeme kazuistiku pacienta po plastice předního zkříženého vazu. Ta vznikla během souvislé odborné praxe, kterou jsem absolvovala na přelomu ledna a února v Oblastní nemocnici Kladno.

Strain field reconstruction of drawn polymer blends based on videorecording of stretching process
Převorovský, Zdeněk ; Krofta, Josef ; Blaháček, Michal ; Raab, Miroslav
Článek se zabývá rekonstrukcemi deformačního pole z videozáznamů dloužení polymerních směsí.

Energetická náročnost panelového domu
Jakeš, Martin ; Fišer, Jan (oponent) ; Hejčík, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá porovnáním energetické náročnosti běžného panelového domu před a po zateplení. Jedná se o dva 5- ti podlažní panelové domy, nacházející se v panelové zástavbě. Během rekonstrukce celé řady panelových domů došlo k výměně okenních konstrukcí a zateplení pláště objektu. Bakalářská práce je rozdělena do několika částí, kdy se od obecného požadavku snížení energetické náročnosti objektu dostáváme ke standardizovanému výpočtu a porovnání spotřeb objektu před a po zateplení.

Specifika ošetřovatelské péče u pacientek po rekonstrukčních výkonech po ablaci prsu
BOUŘILOVÁ, Hana
Abstrakt Ženský prs představuje jeden z nejvýznamnějších atributů ženské krásy. Proto také jakákoli vrozeně podmíněná odchylka ve velikosti a tvaru prsu bývá ženou vnímána velmi bolestně. Jaký dopad má potom na ženu ablační výkon, je více než jasné. Ztráta či deformace prsu z léčebných důvodů postihuje ženu ve dvou sférách. Vedle obav z dalších postupů léčby, vývoje zdravotního stavu a dalšího osudu, trápí většinu žen strach z toho, jak změní jejich život ztráta tak dominantního symbolu ženskosti. Pro postiženou ženu je snaha o vytvoření nového prsu často stejně důležitá jako exaktně provedená operace primární. Jde totiž o navrácení jistoty a sebedůvěry v osobním a společenském životě ženy. Rekonstrukční operace k vytvoření prsu patří mezi operace velmi náročné a bolestivé. Následné pooperační období je pro pacientku svízelné a pooperační režim přísný. Ošetřovatelská péče je dlouhodobě intenzivní a vzhledem k nezbytným lékařským ordinacím pro pacientku omezující a ztěžující. Přesto se žena odhodlá toto všechno podstoupit a trpělivě snášet veškerá úskalí s výkonem spojená. Taková změna fyzická, ale možná více psychická, kterou jí to přinese, jí za to bezesporu stojí. Cílem této práce bylo zjistit, jak žena, která přichází k operačnímu výkonu, vnímá ošetřovatelskou péči. Druhým cílem pak bylo zkoumat, jak ošetřovatelská péče ovlivňuje a působí na pacientku po operačním výkonu. Pro zjištění výsledků bylo osloveno šest žen hospitalizovaných na dvou různých chirurgických odděleních. Celkem s rozhovorem souhlasily čtyři pacientky, z nichž jedna byla přijata na chirurgické oddělení a zbylé tři na oddělení úrazové a plastické chirurgie. Výzkumnou otázkou zaměřenou na ošetřovatelskou péči vnímanou z pohledu pacientky bylo zjištěno, že se pacientky především soustředí na samotný chirurgický výkon a jeho úspěšnost a ošetřovatelské úkony pro ně představují spíše zátěž a postupem času jsou pro ně až obtěžující. Druhá výzkumná otázka měla za úkol zjistit, jak může ošetřovatelská péče ovlivnit průběh hospitalizace. Vzhledem ke zjištěným podmínkám, do kterých byly pacientky přijímány, pro ně ošetřující personál znamenal velké pozitivum. Jeho přístup a jednání pomáhalo pacientkám lépe snášet strasti spojené s pooperačním režimem a ony se v konečném shrnutí cítily v průběhu hospitalizace spokojené. Na základě zjištěného by tato práce měla osvětlit problematiku hospitalizace pacientek sestrám, aby pronikly a lépe pochopily pocity pacientek a jejich vnímání ošetřovatelské péče. Aby svou péči mohly v průběhu hospitalizace zaměřit účinněji a poskytovat ji se znalostmi, které jim pomohou v nesnadných podmínkách pečovat o pacientku jak po somatické stránce, tak jim být oporou v oblasti psychické. Více se zaměřit na komunikaci v těsném pooperačním období a na vstřícný přístup, který je pro pacientku velmi důležitý, a kde má sestra velkou možnost pocity pacientky ovlivnit pozitivním způsobem. Vzhledem k zjištěným skutečnostem můžeme vyslovit hypotézu, že nevhodnost prostředí negativně ovlivňuje psychiku pacienta. Druhou hypotézou může být vyjádření, že vhodná komunikace pozitivně ovlivňuje pacientovo prožívání za hospitalizace.

Chirurgické řešení poporodní parézy plexus brachialis a možnosti fyzioterapie
Šolcová, Monika ; Zounková, Irena (vedoucí práce) ; Horáček, Ondřej (oponent)
Poporodní paréza horní končetiny je důsledek perinatálního poškození nervového svazku plexus brachialis. Incidence tohoto onemocnění se pohybuje v rozmezí 0,42 - 5,1 / 1000 živě narozených dětí. Pokud paréza není včas diagnostikována a adekvátně léčena, hrozí dítěti vážné pozdní následky. Práce seznamuje čtenáře se současným pohledem na operační léčbu u pacientů s poporodní parézou plexus brachialis. Podává ucelený přehled o časné neurochirurgické intervenci i ortopedických korekčních operacích. Předkládá názory na indikační kritéria. Popisuje základní charakteristiku operací a jejich výsledky. Zároveň poukazuje na fakt, že zvolení chirurgického postupu může být pro terapii zásadní. Snahou práce je také vystihnout hlavní aspekty pooperační fyzioterapie, která paralelně doprovází celý proces intervenční léčby. Praktická část této bakalářské práce obsahuje kazuistiku pacienta po neurochirurgickém výkonu. Popisuje předoperačních vyšetření, provedený zákrok a realizaci pooperační rehabilitace.