|
Možnosti snižování emisí amoniaku z chovu skotu bez tržní produkce mléka.
SEDLÁČEK, Radomír
Chov skotu, je jeden z největších znečišťovatelů zátěžovými plyny. V důsledku poměrně složitého měření koncentrací plynů není problematika uplatnění snižujících technologií plně vyřešena. Proto se tato práce zabývá měřením koncentrace amoniaku, mikroklimatických podmínek a produkcí emisí amoniaku z skotu bez tržní produkce mléka na pastvě i během zimního ustájení. Pro měření vybraných veličin byla vybrána farma Radomíra Sedláčka. V této práci byla ověřena funkčnost navržené metody pro praktické provádění měření emisí amoniaku v dalších pastevních areálech. Celkový průměr koncentrace amoniaku z měření na pastvě je 0,5123 mg.m-3. Celkový průměr měrné výrobní emise naměřené na pastvě je 25,458 kg.ks-1.rok-1. Celkový průměr koncentrace ve stáji ze všech šesti sond byl 0,7035403 NH3 mg.m-3. Celková průměrná výrobní emise ve stáji ze všech šesti sond je 113,2744816 kg.stáj-1.rok-1. Měrná výrobní emise pro jeden kus skotu během ustájení je 1,742684332 kg.ks-1.rok-1. Navržené opatření k eliminaci emisí amoniaku na pastvě je použití přípravku Amalgerol classic do napájecího zařízení. Ve stáji je navržené opatření k eliminaci emisí amoniaku použití přípravku Amalgerol classic do napájecího systému a fermentační přípravek PRP FIX, kde v jejich kombinaci může být dosaženo až 70 % snížení produkce emisí amoniaku.
|
|
Řízení asynchronního motoru bez měření otáček
Kokeš, Petr
Při řízení asynchronního motoru (AM) bez měření otáček řešíme úlohu současného odhadu vnitřních neměřitelných stavových veličin motoru a jednoho nebo několika pomalu se měnících parametrů. Pro řešení byl zvolen algoritmus Extended Kalman Filter (EKF) a navržen EKF 7. řádu pro odhad spřaženého magnetického toku statoru a rotoru, otáček motoru a ohmického odporu statoru a rotoru. Dalším vylepšením byl model AM 9. řádu, který pomocí odpovídajícího EKF 9. řádu umožňuje navíc provádět odhad dalších parametrů statoru. Teoretické závěry byly ověřeny počítačovými simulacemi a pomocí experimentů na AM 2,2kW napájeného ze 4-hladinového střídače.
|
|
Deformačně-napěťová analýza protézy dolní končetiny
Musilová, Kateřina ; Fuis, Vladimír (oponent) ; Návrat, Tomáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá protézou dolní končetiny. Cílem první části je deformačně-napěťová analýza transtibiální protézy, která je uvažována bez protetického lůžka a bez protetického pěnového chodidla. Analýza je provedena metodou konečných prvků v programu ANSYS Workbench 12.0. K sestavení výpočtového modelu je nutné vytvoření dílčích modelů. Model geometrie protézy je vytvořen v programu SolidWorks 2009. Na základě výsledků deformačně-napěťové analýzy a zhodnocení jejích výsledků je vybrána kritická komponenta a tato je posouzena vzhledem k meznímu stavu únavové pevnosti. Algoritmus posouzení komponenty při vysokocyklové únavě je uveden v druhé části práce.
|
|
Začleňování jedince do sociální skupiny v různých životních situacích ve vybraném regionu
Šámalová, Zuzana ; Varvažovská, Pavla (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou začleňování jedince do sociální skupiny v různých životních situacích v Plzeňském kraji. Především se věnuje formám pomoci, která je dětem při odchodu z dětského domova poskytována krajem, resp. dětským domovem zřizovaným Plzeňským krajem. Diplomová práce analyzuje názory veřejnosti na problematiku začleňování dětí z dětského domova do společnosti, zjišťuje postoje samotných dospívajících jedinců, vedoucích pracovníků a zaměstnanců sociálních zařízení. Dále analyzuje problematiku v rámci rozvoje Plzeňského kraje. Cílem práce je navrhnout možnosti jak začlenit jedince bez rodiny do sociálních skupin v různých etapách života v Plzeňském kraji. Teoretická část diplomové práce pojednává o období socializace dítěte a absence rodiny, jakožto hlavního činitele socializace. Popisuje systém náhradní výchovy v České republice, život dětí v dětském domově a programy týkající se problematiky odchodu z dětského domova. Terénní šetření je provedeno s účelem dosáhnout cíle, dílčích cílů práce a následně interpretovat jejich výsledky. V závěru práce jsou shrnuty výsledky získané při zpracování této práce a následné doporučení pro zřizovatele dětských domovů, tedy pro Plzeňský kraj. Pro splnění hlavního cíle je navržena možnost jak začleňovat jedince do sociálních skupin a to formou nové pracovní pozice sociální průvodce.
|
| |
|
Románský kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory
Kolářová, Šárka ; Kuthan, Jiří (vedoucí práce) ; Scholz, Stefan (oponent)
1 Resumé Kostel sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory náleží k nejvýznamnějším, ale zároveň k nejpozoruhodnějším středověkým sakrálním stavbám v Čechách. Pozoruhodnost a zárověň jistou vyjiměčnost mu ve srovnání s dochovanou skupinou tribunových kostelů propůjčuje početný soubor 11 románských figurálních reliéfů (z nichž 8 je zachováno v relativní úplnosti) osazených do lícového zdiva jižního průčelí věže a lodi kostela. Nemalou zásluhu na uměleckohistorické vyjimečnosti stavby mají také slepé arkády spolu s obloučkovými vlysy. Již v době svého "objevení" Janem Erazim Vocelem před vice jak 150 lety byla sepsána řada studií a článků, které každá následující generace historiků a historiků umění obohatila řadou hypotéz a domněnek, vycházejících především z nalezené autentiky biskupa Daniela I. a neporozumněním problematice restaurování na konci 19. století. Řada nepřesností a domněnek se povedla vyvrátit systematickým zpracováním písemných a stavebně historických pramenů, které se podařilo získat při opravě kostela v posledních dvou desetiletích minulého století. Přesto zde stále zůstává řada nadále otevřených otázek, na které nejsme schopni odpovědět. Srovnávací materiál pro poznání románského stavitelství je velmi malý a řada ho zaniká při opravách staveb bez odborného dohledu, nebo při jeho nedostatečném...
|
|
Porovnání početnosti vybraných druhů ptáků v různých typech vesnických sídel v česko-rakouském pohraničí
Machynková, Kateřina ; Zasadil, Petr (vedoucí práce) ; Kočicová, Pavlína (oponent)
V hnízdní sezóně roku 2015 byly sledovány rozdíly v početnosti 11 vybraných synantropních druhů ptáků ve vesnické zástavbě a zemědělských objektech po obou stranách Česko-rakouské hranice v oblasti Třeboňska a v okrese Gmünd. Pro výzkum bylo vybráno 20 obcí, z nichž polovina se nacházela v České republice a druhá polovina v Rakousku. V každé vesnici byly vymezeny dva čtverce 100 x 100 m, z nichž jeden byl umístěn v převážně obytné a druhý v hospodářské zástavbě. Sledovanými druhy byly vrabec domácí (Passer domesticus), vrabec polní (Passer montanus), hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto), rehek domácí (Phoenicurus ochruros), stehlík obecný (Carduelis carduelis), zvonek zelený (Carduelis chloris), zvonohlík zahradní (Serinus serinus), špaček obecný (Sturnus vulgaris), konopka obecná (Carduelis cannabina), konipas bílý (Motacila alba) a pěnkava obecná (Fringilla coelebs). Zaznamenávány byly i další faktory např. chovy drůbeže, pokryvnost zeleně (bylinného patra, keře a stromy), podíl staré a nové zástavby aj.
Počet zjištěných druhů ve čtverci i jejich celková početnost byly signifikantně vyšší v České republice. Pokud jde o jednotlivé druhy, tak nejvýraznější rozdíl početnosti byl zaznamenán u vrabce polního (v ČR 151 jedinců, v Rakousku 37 jedinců), následoval vrabec domácí (v ČR 217 jedinců, v Rakousku 123 jedinců). Vrabec domácí i vrabec polní byli nejpočetnějšími druhy a byl u nich prokázán signifikantní rozdíl. Také u hrdličky zahradní byl zjištěn signifikantní rozdíl. Dále byla porovnána početnost zjištěných druhů i mezi obytnou zástavbou ve středu vesnice a zemědělskou zástavbou na jejím okraji, signifikantní rozdíl byl zjištěn pouze u vrabce domácího a hrdličky zahradní, oba druhy preferovaly střed vesnice a to na obou stranách hranice. Signifikantní rozdíl byl potvrzen také u vrabce polního, který v České republice vyhledával zemědělský areál, v Rakousku byl bez preference. U vrabce domácího byl také statisticky průkazný rozdíl v hustotě zástavby ve sledovaných čtvercích na početnosti v České republice. V Rakousku byl signifikantní rozdíl u procentuelního zastoupení stromového a keřového patra ve sledovaných čtvercích na početnost.
|
|
Analysis of Data Flow in the Fly-by-Wire System
Kubínová, Zuzana ; Tomáš, Jan (oponent) ; Matoušek, Radomil (vedoucí práce)
The Software implemented within Honeywell Fly-by-Wire system consists of many models implemented in Matlab Simulink. This thesis describes searching for direct or indirect relations among particular signals within the model system. As a convenient apparatus the graph theory was chosen. Graphs are generated according to the models and the problem of searching relations among signals is transformed to a problem of searching paths between vertices of a graph. Common search path algorithms determine a length or a weigth of found paths. For this application it is necessary to distinguish primary and secondary paths not considering their lengths. Therefore the algorithms are modified accordingly.
|
|
Funkční klasifikace habitatů velkých makrolepidopter střední Evropy
PAVLÍKOVÁ, Anežka
S přibýváním autekologických poznatků se ukazuje, že povrchní vazba živočichů na (jakkoli definované) vegetační formace nedokáže predikovat jejich výskyt, hojnost a vzácnost, ani ohroženost. O výskytu druhů rozhoduje nabídka zdrojů, přičemž (i) a priori často nevíme, které zdroje jsou limitující a (ii) zdroje pro mobilní živočichy se nemusejí vyskytovat syntopicky, nemusí se krýt s vegetačními {\clqq}společenstvy`` (Dennis et al. 2003, Oikos 102, 417-426). Jednou z možností, jak odhalit pravidelnosti ve využívání habitatů, je pro každý druh definovat N-rozměrný prostor vymezený jejich nároky, tedy vlastně jeho {\clqq}niku``, a přitom neuvažovat samotný habitat. Když Shreeve et al. (2001, J. Insect Conserv. 5, 145-16) použili tento přístup při analýze habitatů britských denních motýlů, zjistili, že architektura prostředí {--} patrovitost, horizontální struktura {--} predikovaly rozšíření a statut jednotlivých druhů mnohem lépe, než habitaty definované druhovým složením rostlin. Přístup lze použít i prediktivně pro skupiny, kde neznáme status a rozšíření jednotlivých druhů. Jejich postup jsme použili pro malé čeledi tzv. Macrolepidopter (bez Geometridae a Noctuidae). Ve střední Evropě obsahují zvládnutelný počet druhů, bionomie je známá dobře, rozšíření a status špatně. Zpracovali jsme matici 27 binomických (0-1) znaků pro celkem 164 druhů. PCA-analýza zjednodušila ordinační prostor na tři gradienty a pět shluků: (i) druhy závislé na stinné stromové vegetaci; (ii) druhy spjaté s bylinami až holou půdou; (iii) mobilní druhy ranně sukcesních stanovišť; (iv) druhy polootevřených stanovišť typu řídkých lesů; a (v) druhy vyvíjející se na lišejnících. První ordinační osa vedla od (i) do (iii), druhá od (iii) do (iv), třetí rozlišila (v) od ostatních skupin. Pouze skupiny (iii) a (v) byly definovatelné taxonomicky. Ukazuje se, že nejvíce ohrožených druhů je ve skupinách (ii) a (iv); druhy vázané na uzavřené lesy ohrožené nejsou. Velká diverzita řídkých lesů podporuje tezi, že středoevropské listnaté lesy by v přirozeném stavu byly relativně řídké a světlé.
|
|
Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu.
BENEŠOVÁ, Lucie
Název mé bakalářské práce zní Výživa a další faktory, které mají vliv na vznik a prevenci kolorektálního karcinomu. V teoretické části bakalářské práce jsem se zaměřila na vysvětlení pojmu kolorektální karcinom, na jeho epidemiologii, dále pak na výživu i další rizikové faktory, které mají vliv na vznik, nebo naopak prevenci tohoto onemocnění. Do teoretické části jsem zahrnula informace o screeningovém testu na okultní krvácení. V části praktické jsem zodpověděla stanovené cíle. Cíle jsem měla zvolené dva. Prvním cílem bylo zjistit informovanost respondentů o prevenci v podobě výživy, která slouží k omezení výskytu kolorektálního karcinomu. Druhý cíl se zaměřoval na zhodnocení chování podle znalostí, které respondenti mají. Výzkumné otázky tedy byly stanoveny takto: "Jaká je informovanost lidí o výživě, která slouží k prevenci kolorektálního karcinomu?" a "Chovají se podle znalostí, které mají?". Pro výzkumnou část byla použita metoda kvalitativního výzkumu, konkrétně polostrukturovaný rozhovor. Rozhovoru se zúčastnilo deset mužů nad 45 let. Pět z nich bylo z ambulance paní doktorky MUDr. Ilony Pasekové. Jedná se o muže, kteří mají ke kolorektálnímu karcinomu genetickou predispozici. U většiny z těchto respondentů se již problémy s tímto onemocněním vyskytly. Ostatních pět respondentů bylo bez predispozic. Po zjištění informací, na které jsem se respondentů ptala, jsem chtěla tyto dvě skupiny porovnávat i mezi sebou. Chtěla jsem zjistit, zda se lidé, kteří mají genetickou predispozici, o toto onemocnění zajímají více. Zda si sami zjišťují informace, které by mohly sloužit k prevenci či léčbě rakoviny tlustého střeva a konečníku. Všichni dotazovaní byli velice vstřícní a ochotní odpovídat na otázky, na které jsem se ptala. Sběr dat byl prováděn od ledna 2014 do března 2014. Z výsledků této práce vyplývá, že informovanost o kolorektálním karcinomu a jeho prevenci je nedostatečná. Informovanost o potravinách, které mohou sloužit jako prevence proti kolorektálnímu karcinomu je ještě výrazně nižší a to i u rizikových skupin respondentů. Při zjištění této informace jsem se respondentů ptala celkově na jejich stravovací návyky a také životní styl. Dále jsem se tázala na kolorektální screening, zda vůbec respondent ví, že se nějaký screening v České republice provádí. Z výsledků vyplynulo, že někteří, i když nemají informace o potravinách, které mohou sloužit k prevenci proti kolorektálnímu karcinomu, se stravují podle zásad zdravé výživy. A tím splňují i podmínky, které podle odborníků mohou sloužit jako prevence tohoto onemocnění. Při otázání na potraviny, které mohou sloužit k prevenci, respondenti nejvíce zmiňovali brokolici, košťáloviny a zelí. Naopak za potraviny podněcující vznik tohoto onemocnění respondenti povětšinou uváděli uzeniny a červené maso. Jeden respondent uvedl jako prevenci žraločí chrupavku. Toto tvrzení mne velice překvapilo, proto jsem hledala na internetu informace o žraločí chrupavce a k mému překvapení jsem zjistila, že se respondent nezmýlil, že toto tvrzení vážně existuje a to na internetu na stránkách doplňků výživy s obsahem žraločí chrupavky. Žraloci podle tohoto tvrzení nikdy nedostanou rakovinu. Proto je jejich chrupavka zkoumána a také se z ní vyrábí různé preparáty, ve kterých je obsažena. Dále jsem chtěla porovnávat dvě skupiny respondentů. Ty s genetickými predispozicemi jsem porovnávala s těmi bez nich. Po provedení rozhovorů se porovnání jeví zcela zbytečné. V obou skupinách jsem zjistila respondenty, kteří se stravují podle zásad zdravé výživy a stejně tak ty, kteří se stravují jinak a životosprávu nedodržují. Zjistila jsem, že rizikovost chování nesouvisí s predispozicí ke kolorektálnímu karcinomu. U respondentů s predispozicí záleží vždy jen na osobním rozhodnutí, zda své stravovací návyky a celý životní styl dodržují, případně změní či nikoli.
|
host ::
