| |
| |
| |
| |
|
Nanotechnologie jako možnost recyklace PET lahví
Kráčalík, Milan ; Mikešová, Jana ; Pospíšil, L. ; Fortelný, Ivan ; Šimoník, J.
Současná recyklace PET v ČR i celosvětově je nedostačující. Hlavní příčina této situace spočívá ve snižování molekulové hmotnosti polymeru (potažmo viskozity), k níž dochází při násobném zpracování polymeru termickou, mechanickou a hydrolytickou degradací. Přípravou nanokompozitů lze zvýšit viskozitu (a tím i další zpracovatelnost materiálu) vytvořením fyzikální sítě ze silikátových destiček v prostoru polymerních řetězců. Zlepšení zpracovatelských a užitných vlastností recyklátu bylo prokázáno analýzou reologických vlastnosti taveniny, morfologie a mechanických charakteristik připravených materiálů.
|
| |
|
Machining of difficult machinable materials
Perončík, Martin ; Novák, Zdeněk (oponent) ; Humár, Anton (vedoucí práce)
Diploma thesis is specialized to solving of problems machining of diffi-cult machinable materials. There is carried out the analysis of difficult machinable materials in term of chemical composition, physical and mechanical properties. In the following it deals with analysis of machining, specification of geometry, material of cutting tools and cutting conditions.
|
|
Studium vlivu elektrolýzy na rozklad organického barviva v diafragmovém výboji v kapalinách
Davidová, Jaroslava ; Rašková, Zuzana (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na studium různých chemických a fyzikálních vlivů, které se podílejí na rozkladu organických látek v diafragmovém výboji, generovaném ve vodných roztocích. Tento proces se dá využít např. při čištění odpadních vod. Významný vliv na destrukci barviva má při aplikaci nepulzního stejnosměrného napětí elektrolýza. Zjištění míry příspěvku elektrolýzy na procesy ve výboji je hlavním cílem této práce. V teoretické části je uvedena základní teorie vzniku elektrického výboje v kapalinách a samotná elektrolýza s důrazem na procesy vedoucí k destrukci organických sloučenin. Jedná se zejména o produkci reaktivních částic výbojem (radikály, peroxid vodíku, ozon apod.) a elektrochemické reakce na elektrodách. Dále je v této části teoreticky rozebrána analytická metoda, podle níž byly stanovovány koncentrace barviv (UV-VIS spektroskopie). Experimentální část je zaměřena na popis průběhu experimentu, který byl prováděn v zařízení s odděleným katodovým a anodovým prostorem. Oddělení obou prostorů bylo realizováno přepážkou s dielektrickou diafragmou, přičemž propojení obou prostorů bylo zajištěno špendlíkovou dírkou o průměru 0,25 mm. Elektrolytické rozklady byly realizovány při konstantním proudu 30 mA a dodávaný výkon ze zdroje napětí se pohyboval v rozmezí 14–32 W. Pro experimenty byla vybrána dvě saturnová barviva (Direct Red 79 a Direct Blue 106). Protože rozklad barviv je doprovázen odbarvením, byla ke stanovení koncentrace použita UV-VIS spektroskopie v oblasti 380–700 nm. Ve výsledkové části jsou uvedeny různé vlivy působící na rozklad barviva. Mezi tyto vlivy patří různé polarity elektrod, vodivost a pH roztoku, použitý výkon, druh elektrolytu a struktura barviva. Elektrolýza má významný vliv na rozklad malých organických molekul. Rozklad probíhá výhradně v anodovém prostoru, tedy tzv. negativním výbojem. Nejvýhodnější je využití elektrolytu NaCl, kterým se nastaví vodivost na optimální hodnotu 500 S·cm-1. Elektrolytem NaNO3 bylo dosaženo polovičního účinku a elektrolyt Na3PO4 odbourávání neumožnil. Rozklad barviva v anodovém prostoru je také stimulován výrazným snížením pH v důsledku elektrolýzy. Obecně lze říci, že z absolutního hlediska se výbojem dosáhne většího rozkladu než elektrolýzou, ale účinnost elektrolýzy je větší. Jen elektrolýzou je možné dosáhnout vysokého procenta rozkladu při použití relativně nízkého výkonu. U větších molekul je účinnost vyšší při aplikaci výboje.
|
|
Dokonale přizpůsobená vrstva jako okrajová podmínka pro modelování dielektrických vlnovodných struktur
Čtyroký, Jiří
Příspěvek popisuje princip a vlastnosti moderního typu absorpčních okrajových podmínek vhodných pro numerické modelování dielekterických vlnovodných struktur s použitím modálních metod - tzv. dokonale přizpůsobených vrstev. Je objasněna jejich interpretace jako rozšíření prostorové souřadnice do komplexní oblasti a diskutována možnost zvýšit potlačení parazitních odrazů pro velké úhly dopadu zavedením absorpce. Efekt okrajových podmínek je ilustrován na numerickém příkladu vlnovodné mřížky.
|
|
Dimenzionální transmutace v kvantové teorii
Ebr, Jan ; Hořejší, Jiří (vedoucí práce) ; Novotný, Jiří (oponent)
Práce se zabývá dvěma vybranými modely - z kvantové teorie pole nehmotnou skalární elektrodynamikou (tzv. Colemanův-Weinbergův model) a z kvantové mechaniky kontaktním (-funkčním) potenciálem (ve dvou dimenzích) - které jsou zdánlivě invariantní vůči nějakému druhu škálových transformací, a tak při vhodné volbě jednotek obsahují pouze bezrozměrné parametry. Ukazuje se, že i kvantově-mechanickém případě je potřeba formální denici modelu doplnit další procedurou a že užití různých fyzikálních regularizací vede ke stejným výsledkům, které se navíc shodují s předpověd'mi matematicky rigoróznější metody samosdružených rozšíření operátorů. V této práci prezentujeme podrobné výpočty podporující tento závěr; na rozdíl od běžné literatury tak ovšem činíme přímočarými metodami, které umožňují krok za krokem vidět, proč tomu tak je - veškeré potřebné znalosti z pokročilejší funkcionální analýzy jsou navíc shrnuty v dodatku. V části věnované kvantové teorii pole aplikujeme podobný přístup, kde výsledky získané pomocí abstraktních funkcionálních metod "znovuobjevujeme" pomocí obvyklé poruchové teorie. V jejím rámci navíc ukazujeme, jak z teorie obdržet předpovědi i pro jiné veličiny, než samotné hmoty zúčastněných částic.
|
host ::
