| |
| |
| |
|
Pracovní poměr v příspěvkové organizaci
Brožová, Milena ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Pikola, Pavel (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje pracovnímu poměru v příspěvkové organizaci. Je rozdělena na část teoretických východisek a na část vlastní práce.
Část teoretických východisek se zabývá analýzou právních předpisů a jejich interpretaci, používá metodu deskripce. V právních předpisech je sledována problematika příspěvkové organizace a to v členění na právní postavení a fungování, a dále na hospodaření. Dále je sledována oblast pracovněprávních vztahů v jednotlivých kapitolách od obecného pojetí až ke sjednávání pracovního poměru na dobu určitou. Analýza právních předpisů je průběžně doplňována interpretacemi autorů v odborných publikacích.
V textu jsou používány přímé a nepřímé citace, které jsou označovány poznámkou pod čarou.
Druhá část vlastní práce sleduje zjišťováním v konkrétní příspěvkové organizaci, jak jsou právní předpisy aplikovány v praxi. Oblasti zkoumání jsou zvoleny analogicky k části teoretických východisek. Vedle studia dokumentů a vnitřních předpisů organizace je pro analýzu dat použita metoda komparace.
Primárním výzkumem bylo zjištěno, že právní předpisy jsou aplikovány v praxi bez větších obtíží. Zjištěný nesoulad použité terminologie s terminologií platnou v občanském zákoníku nezneplatňuje právní dokumenty, proto není třeba jej klasifikovat jako nedostatek vhodný k nápravě. Zároveň byly dány náměty k diskuzi, pro které byla navržena v závěrečné části opatření: námět, týkající se sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a jeho následného prodloužení na dobu neurčitou, a dále námět, týkající se příspěvku na provoz od zřizovatele jako zdroje financování příspěvkové organizace.
|
|
Pracovní doba
Ovesná, Michaela ; Soušková, Milena (vedoucí práce) ; Spirit, Michal (oponent)
Pracovní doba a pojmy s ní související jsou neustále velmi aktuálním tématem, neboť se v průběhu života dotýkají každého z nás. Rozvržená pracovní doba určuje zaměstnavateli i zaměstnanci konkrétní časové úseky, ve kterých bude realizován výkon práce na základě pracovněprávního vztahu, který spolu sjednali. Obě strany tohoto smluvní vztahu mají přitom zájem o to, aby co nejlépe vyhovoval jejich specifickým potřebám. Cílem této práce je provést výklad právní úpravy týkající se pracovní doby a institutů s ní související a také provést její aplikaci do praxe.
|
|
Diferenciace nabídky a metod pracovní rehabilitace osob s mentálním nebo kombinovaným postižením v praxi poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů
POŠMUROVÁ, Nikola
V bakalářské práci jsem se zabývala diferenciací nabídky a metod pracovní rehabilitace. Konkrétně u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením a to u poskytovatelů sociálních služeb a dalších subjektů. V teoretické části jsem se zaměřila na vymezení základních pojmů týkajících se dané problematiky. V úvodní kapitole jsem se věnovala definování pojmu mentální postižení, příčinám jeho vzniku a vymezení stupňů mentální retardace. Další kapitola je věnována kombinovanému postižení, konkrétně jeho definování, příčinám vzniku a klasifikaci. Ve třetí kapitole se věnuji významu práce, postavení práce v životě člověka a postavení práce u osob se zdravotním postižením, tedy i u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením. V další kapitole se zabývám uceleným systémem rehabilitace, konkrétně léčebnými prostředky rehabilitace, pedagogickými prostředky rehabilitace, sociálními prostředky rehabilitace a zvláštní pozornost věnuji pracovním prostředkům rehabilitace, které se bakalářské práce přímo dotýkají. Dále vymezuji cílovou skupinu pracovní rehabilitace a předpoklady pro její realizaci. V dalších kapitolách se věnuji specifikaci nástrojů a prostředků pracovní rehabilitace, nástrojům politiky zaměstnanosti a určuji pracovní místa, která jsou osobám s mentálním postižením nabízena. V praktické části bakalářské práce si nejprve stanovuji hlavní cíl a dílčí cíl práce. Hlavním cílem bylo zjištění, jaké jsou nabídky a metody pracovní rehabilitace u osob s mentálním nebo kombinovaným postižením u poskytovatelů sociálních služeb. Jako dílčí cíl jsem si stanovila zjistit, jaké jsou možnosti prostupnosti z jednotlivých sociálních služeb až na otevřený trh práce. Konkrétně jsem se zaměřila na prostředky pracovní rehabilitace poskytované v rámci denních, týdenních stacionářů či center denních služeb, dále na sociálně terapeutické dílny, v chráněné zaměstnávání a zaměstnání na otevřeném trhu práce. K naplnění cílů jsem použila kvalitativní přístup, konkrétně polostrukturované rozhovor se šesti poskytovateli sociálních služeb v Jihočeském kraji, Analýzou získaných informací jsem zjistila, že pokud zařízení provozuje denní, týdenní stacionáře či centra denních služeb, poskytované služby jsou totožné, neliší se od sebe. V případě sociálně terapeutických dílen je rozmanitost širší, každé zařízení poskytuje různé služby, liší se i jejich možnostmi. Někteří poskytovatelé sociálních služeb mají sociálně terapeutické dílny přímo v zařízení, jiná je mají i externě, mimo svá zařízení. Chráněná pracovní místa jsou také u většiny poskytovatelů sociálních služeb nabízena jak v rámci zařízení, tak mimo něj, vždy se jedná o pomocné práce, například v kuchyni, při úklidu, v čajovnách a podobně. Vždy závisí na druhu a stupni postižení, na jeho základě se vybírá pro klienta vhodná činnost. Umístění klienta na otevřeném trhu práce není u většiny zařízení příliš obvyklé, některá zařízení tuto nabídku klientům ani neposkytují. Dílčím cílem bylo zjištění prostupnosti. Zjistila jsem, že jediným limitujícím prvkem je klientovo postižení, které omezuje jeho možnosti a samozřejmě také možnosti zařízení, které služby nabízí a poskytuje. Cílem všech zařízení je dosáhnout co největší míry samostatnosti klienta a umožnit mu postoupit ze stacionářů či center denních služeb do sociálně terapeutických dílen, nalézt chráněné pracovní místo a pracovní místo na otevřeném trhu práce.
|
|
Zvláštní pracovní podmínky žen jen ve vybraném regionu
Kadeřábková, Lenka ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Soušková, Milena (oponent)
V první kapitole diplomové práce se zabývám zaměstnaností žen a vymezuji pojem zvláštní pracovní podmínky žen. Druhá kapitola popisuje vývoj zvláštních pracovních podmínek žen, a to i s ohledem na úpravu pracovní doby a dětské práce. Další část shrnuje prameny práva, které se týkají zvláštních praovních podmínek žen, a to jak mezinárodním, evropským, tak českým. Poslední část je věnována současné legislativní úpravě zvláštních pracovních podmínek žen v České republice, která je porovnávána s úpravou minulou a současně jsou zde shrnuty závěry dotazníkového šetření v okrese Chrudim.
|
| |
| |
|
Vývoj pracovní migrace do České republiky v letech 2003 – 2013
Huňová, Petra ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Sunega, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou pracovní imigrace do ČR v letech 2003 -- 2013 a ověřuje hypotézu, že do ČR přichází stále více pracovních imigrantů. V teoretické části jsou vymezeny základní pojmy týkající se migrace, a jelikož má pracovní imigrace největší dopad na trh práce, bylo nutné se také zabývat teorií trhu práce. Pro hlubší pochopení imigrace jsou vysvětleny ekonomické teorie, které se touto problematikou zabývají. Důležitým faktorem imigrace je nastavení legislativních opatření hostitelské země, a proto se tomuto tématu věnuje celá kapitola. Největší přidanou hodnotu práce přináší pátá kapitola, která se věnuje cizincům na trhu práce v ČR. Hypotéza byla potvrzena pouze částečně, protože počet pracovních imigrantů byl rostoucí pouze do roku 2008. Po té začala ekonomická recese a řada cizinců odešla z ČR, což bylo mj. způsobenou i změnou legislativy. Avšak s ekonomickým růstem se opět očekává příliv pracovních imigrantů, a to i díky tomu, že Vláda ČR svými projekty podporuje jejich legální zaměstnávání na našem území.
|
host ::
