|
Postoje učitelů k hyperaktivním žákům
KRÁLOVÁ, Martina
ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) neboli porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou je dnes nejčastěji diagnostikovanou psychickou poruchou v dětském věku. Vyskytuje se u 3-6% školních dětí. K hlavním příčinám hyperkinetického syndromu patří nezralost centrální nervové soustavy, kde se uplatňují genetické i negenetické faktory, které vznikají prenatálně. U dětí se pak projevují problémy s pozorností, jsou impulzivní a hyperaktivní. Zásadním krokem pro dítě je vstup do základní školy, která se snaží o socializaci a rozvíjí životní postoje a hodnoty žáka. Od učitelů se očekává, že respektem k osobnosti a individualitě žáka budou i těmto dětem usnadňovat přístup ke vzdělání. Práce s hyperaktivním dítětem, stejně jako s celou třídou, kam hyperaktivní dítě dochází, proto představuje i zvláštní nárok nad rámec běžných výukových kompetencí. V teoretické části práce se snažím nejprve podrobněji popsat problematiku ADHD a věnuji se vývoji pojetí tohoto syndromu a příslušné terminologie od lehké mozkové dysfunkce (LMD) až po současné pojetí ADHD. V jednotlivých kapitolách se zabývám příznaky ADHD, výskytem poruchy, jejími příčinami a diagnostikou. Zařazuji také kapitolu o rozdílných projevech ADHD u obou pohlaví. Podrobněji zpracovávám problematiku adaptace dítěte s ADHD na školní prostředí? popisuji, jaké jsou obvyklé projevy hyperaktivního žáka, jak na něj působí klima třídy, jakou osobností je učitel a jaké má o žácích představy. Uvádím také základní legislativu, zásady a opatření, která se týkají vyučování dětí s ADHD. Vzhledem k významu role rodiny pro fungování dítěte ve škole zařazuji také samostatnou kapitolu o rodině dítěte s ADHD, ve které popisuji vztahy s rodiči a zásady správného výchovného vedení. Na závěr teoretické části se věnuji také poradenským zařízením, která mohou rodiče a učitelé dětí s ADHD využít. Zabývám se tím, jak tato zařízení fungují a co zajišťují. Ve výzkumné části bakalářské práce seznamuji s průběhem a výsledky kvalitativního výzkumu, zaměřeného na zkušenosti učitelů základních škol s výukou hyperaktivních žáků. Předmětem mého zájmu byly především znalosti učitelů a jejich postoje k hyperaktivním žákům, ale i praktické dovednosti, které v přístupu k hyperaktivním žákům uplatňují. Obecné cíle výzkumu formuluji jako čtyři výzkumné otázky: 1) Jaké jsou zkušenosti učitelů s přístupem k hyperaktivním žákům? 2) Jak vypadá spolupráce s rodiči hyperaktivních žáků? 3) Jak vypadá spolupráce s odborným poradenským zařízením? 4) Jaká je praxe při uplatňování metodických pokynů? Výzkumné otázky jsem dále rozpracovala do podoby otázek pro polostrukturovaný rozhovor. Výzkumná zjištění opírám o informace z rozhovorů s deseti učiteli prvního stupně základních škol. K nejdůležitějším výsledkům mého výzkumu patří zjištění, že k lepší adaptaci dětí s ADHD na nároky školy výrazně přispívá přítomnost asistenta pedagoga a dále to, když děti sedí v prvních lavicích. Hyperaktivita neovlivňuje sociální postavení a vztahy dětí s ADHD ve třídě. U učitelů se vyskytuje názor, že hyperaktivitu je možné částečně ovlivnit v rodině. Spolupráce s rodiči učitelům spíše vyhovuje a nechtějí ji měnit. Rodiny spolupracují s pedagogicko? psychologickou poradnou nebo i s dalšími odborníky (psychiatr, neurolog nebo psycholog). Při uplatňování metodických pokynů se učitelé z mého výzkumného souboru na pomoc a rady od PPP nespoléhají a problémy řeší samostatně. Tato práce zprostředkovává autentické zkušenosti učitelů, kteří pracovali s hyperaktivními dětmi. Jsou zde uvedeny informace o specifických nárocích výuky a zásady pro práci s hyperaktivními žáky, které mohou být užitečné pro širší pedagogickou veřejnost.
|
|
Renesance v hudební výchově na střední škole
Tomšíčková, Marie ; Herden, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hurníková, Kateřina (oponent)
Když otevřeme učebnici dějepisu nebo literatury pro gymnázia či jakoukoli publikaci pojednávající o dějinách umění a vyhledáme kapitolu Renesance, najdeme vždy spoustu informací o renesanční kultuře, resp. o malířství, sochařství, architektuře, možná i poezii a divadle. Jen o hudbě ani zmínka! Jako by hudba ani nebyla uměním! Není snad hudba součástí kulturního dědictví našich předků? Jsou snad hudební památky renesance méně dokonalé než sochy či obrazy té doby? Hudba vždy byla, je a bude součástí naší kultury, našeho lidství, a proto si zaslouží naši pozornost a obdiv. Vždyť i skladatelé, pěvci a hudebníci byli ve své době velmi obdivováni. Lze dokonce říci, že ve své době byli slavnější než malíři a sochaři. Hudba je umění plynoucí v čase, komunikace s hudbou je tedy vázána na čas, na postupné odhalováni struktury sděleni. Hudba existuje, dokud ji vnímáme, ale když dozní, je nenávratně pryč. Nemůžeme ji vidět jako průčelí domu, kolem kterého chodíme, nemůžeme si na ni sáhnout jako na sochu na mostě. O to víc potřebuje pomoc učitelů a nadšených muzikantů, aby jí pomohli oživnout, aby se dostala do povědomí a srdcí dnešních lidí. Zároveň se však musíme vyvarovat opačné chyby: vyjmout hudbu z doby jejího vzniku, zabývat se jejími klenoty a přitom zapomenout na toho, kdo tuto hudbu napsal, kdo ji hrál a kdo...
|
|
K problematice minulých časů v portugalštině a ve španělštině: kontrastivní studie na příkladu vybraného díla
Weisová, Alžběta ; Hricsina, Jan (oponent) ; Jindrová, Jaroslava (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje prostřednictvím kontrastivní metody o srovnání temporálního podsystému minulých časů indikativu v současné portugalštině a španělštině. Konfrontace jazyků natolik blízkých, mající společný původ a podobné okolnosti vývoje, je značně obtížná a často se jedná o velmi nepatrné významové nuance. V naší práci jsme se pokusili zvážit všechny odlišnosti, jak z hlediska plánu výrazu, tak z hlediska plánu obsahu. Oba jazyky disponují slovesnými tvary, které se často téměř kryjí; naše analýza však ukázala, že mohou vykazovat i rozdílné hodnoty, a to především v oblasti modu. Tyto rozdíly se na první pohled mohou zdát bezvýznamné, avšak k správnému užívání jazyka jsou zásadní. Románské jazyky obecně disponují celou škálou prostředků, jak popsat (nejen) uplynulou událost. Přestože každý systém má mít svůj řád, nelze na jazyk nahlížet striktně či dogmaticky a snažit se každý jev jednoznačně definovat, nýbrž být objektivním pozorovatelem a respektovat přirozený jazykový vývoj. I během našeho zkoumání jsme se nejednou setkali s případem, že teoretik označil příklad z praxe za sporný.
|
| |
|
Sportovní aktivity dětí v předškolním věku očima rodičů
DEUTSCHOVÁ, Kateřina
Bakalářská práce je zaměřena na sportovní aktivitu dětí v předškolním věku. Teoretická část se zabývá zdravým životním stylem, pohybem ve vztahu k předškolnímu dítěti jeho motivací ke sportovní aktivitě a dopady rané sportovní specializace. Výzkumná studie je zaměřena na pohledy rodičů na sportovní aktivitu svých dětí, respektive na její motivaci k ní a jejich očekávání. Sledování proběhne v mateřské škole v malé obci v blízkosti Českých Budějovic, posbíraná data budou hodnocena kvantitativně. Cílem výzkumu je zjistit, jaká je motivace rodičů předškolních dětí, vést své děti ke sportovní aktivitě.
|
|
Otázky a otázkové věty v češtině
Dřímal, Jakub ; Hošnová, Eva (oponent) ; Nebeská, Iva (vedoucí práce)
Tato práce si klade za cíl popsat systém otázek a otázkových vět v češtině. Otázka je zde vymezena jako výpověď s interogativní funkcí. V první kapitole hledám pozici otázek mezi ostatními druhy komunikačních funkcí. Od hlavní funkce otázek (interogativní) a distinktivních formálních prostředků otázkových vět (např. antikadence v otázce zjišťovací nebo otázkové slovo v otázce doplňovacD lze odlišit funkce vedlejší, jako je vyjádření očekávání určité odpovědi, údivu apod., které mohou být formálně signalizovány např. slovosledem, negací nebo částicemi; zkoumám složité vztahy mezi podstatnými i vedlejšími formálními prostředky otázek a jejich funkcemi. Zabývám se také otázkami, které nemají otázkovou formu, a otázkovými větami, které neplní interogativní funkci. Ve druhé části práce jsou teoretické poznatky aplikovány při analýze otázek v televizních debatách. Výklad je tak rozšířen o informace o specifických podobách a využití interogativních výpovědí v autentickém dialogu.
|
|
Bezpečnostní aplikace pro Android
Celeng, Michal ; Burget, Radim (oponent) ; Hajný, Jan (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá problematikou operácií s veľkými číslami v prostredí operačného systému Android, najmä ich časovou náročnosťou a implementáciou protokolu HM12 vytvoreného pre atribútovú autentizáciu. Výstupom vytvorenej aplikácie bude vygenerovaný QR kód s potrebnými informáciami pre overenie užívateľa. Predpokladom je zachovanie jeho anonymity a ďalších vlastností, ktoré sú v modernej kryptografii očakávané.
|
|
Bezpečné kryptografické algoritmy
Mahdal, Jakub ; Hanáček, Petr (oponent) ; Chmelař, Petr (vedoucí práce)
Práce podává přehled historického i moderního světa kryptografických metod a postupů, zhodnocuje aktuální stav vývoje kryptografie a kryptografických algoritmů, které jsou používány v dnešních aplikacích. Popisuje a vysvětluje aktuálně nejčastěji používané symetrické a asymetrické šifrovací algoritmy, hašovací funkce, funkce pro generování pseudonáhodných čísel, autentizační protokoly a protokoly pro tvorbu VPN. Práce dále popisuje základní úspěšné metody kryptoanalýzy a ukazuje, které algoritmy jsou z hlediska dostupných prostředků zranitelné, a které jsou náchylné k útokům. Dokument dále podává přehled a doporučení k jednotlivým metodám, které doposud útoky vydržely a u kterých se dá i nadále předpokládat bezpečné využití i do budoucna.
|
|
O postavení člověka ve světě (Úvahy v pozdním díle Jana Patočky)
PIZINGER, David
Anotace Práce se zabývá pozdním dílem Jana Patočky. Především chce objevit základní motivy Patočkova konceptu Péče o duši v souvislostech společnosti a života. Důležitou složkou reflektující sociální realitu je umění. Patočkovým tématem je lidská existence. Otázka, jak být autentický. To je také problém postmoderního umění, umělec usiluje být autentický. Člověk je podle Patočky určen vycházením ze sebe a návratem k sobě z "jiné strany". To je otázka "performing arts": jak způsobit, aby to uvnitř bylo viditelné; jak z toho učinit partnera dialogu. Což znamená{--} filozofie Jana Patočky může být realizovaná určitým specifickým druhem praxe. Praxí, která není praktická. V Patočkově díle hraje důležitou roli bytí a společenská role. Problém vyprávění {--} mýtus jako část procesu identifikace mladého člověka a jeho akceptování společností. Otázka, jak být součást společnosti implikuje další otázku, jaké je založení společnosti. Jaká je idea evropské společnosti. Tázání po dědictví Evropy jsou {--} v předstihu {--} otázkami po smyslu Evropy (Evropské Unie) dnes. Přes společnost se tak lze vrátit zpátky k individualitě s jejími otázkami. Patočka se chce ptát konkrétně a očekávat odpovědi od bytí přímo. Nevytvoří ucelený systém, (po vzoru Platóna) usiluje o silné otázky, které otevírají pravdu bytí. Prameny: Práce používá především texty Jana Patočky ze 70. let. Porovnává je s texty z oblasti umění a zařazuje do historického kontextu.
|
|
Lexical coselections in non-native speaker English text
Felcmanová, Andrea ; Klégr, Aleš (vedoucí práce)
Předmětem studie je zkoumání míry autenticity projevu nerodilých mluvčích a vlivu mateřského jazyka při vytváření různých tipů víceslovných jednotek: neidiomatických opakujících se troj- and čtyř-slovních spojení (lexikálních svazků), frázových a předložkých slovech a kolokací. Studie vychází z Kontrastivní mezijazykové analýzy Sylviane Grangerové (The Contrastive Interlanguage Analysis). Výzkum je prováděn na dvou korpusech nerodilých mluvčích, které jsou následně srovnávány s korpusem rodilých mluvčích. Studie si klade za cíl potvrdit, že tvorba víceslovných jednotek bude pro nerodilé mluvčí obtížná z několika důvodů. Obecně se předpokládá, že se v produkci nerodilých mluvčích bude promítat převážně tzv. "open-choice" princip, termín zavedený Sinclairem. Jinými slovy, nerodilí mluvčí budou vytvářet víceslovná spojení převážně pomocí gramatických pravidel a jejich jazyková produkce bude vyznívat méně idiomaticky než produkce rodilých mluvčích. Tento předpoklad je nezávisle testován na různých typech víceslovných jednotek. U neidiomatických opakujících se slovních spojení se očekává, že mluvčí budou vytvářet ta samá spojení vícekrát, zatímco spojení nativních mluvčích budou vykazovat větší dávku kreativity. Dále je velmi pravděpodobné, že nerodilí mluvčí vytvoří velmi malý počet frázových sloves,...
|
host ::
