Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 343 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.03 vteřin. 

Fyzioterapie u nemocných s onkologickou diagnózou se zaměřením na nádory prsu
MALENINSKÁ, Zuzana
V mé bakalářské práci na téma Fyzioterapie u nemocných s onkologickou diagnózou se zaměřením na nádory prsu je veškerá problematika soustředěna na nejčastější zhoubný nádor prsu u žen, kterým je karcinom prsu. Cílem práce bylo podat v teoretické části přehled o problematice karcinomu prsu, zejména se zaměřením na zhodnocení komplikací po operaci nádoru prsu v důsledku odstranění spádových lymfatických uzlin a jejich terapie. V praktické části jsem u pacientek po chirurgickém výkonu sledovala změny po zákroku a jestli se u nich časnou terapií podařilo předejít vzniku pooperačních komplikací. Využívala jsem metodiku kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn na dvou pacientkách, které podstoupily chirurgický zákrok kvůli diagnostikovanému karcinomu prsu. Pacientky byly vybrány s ohledem na rozsah chirurgického výkonu ze základního souboru pacientů Chirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. Použila jsem následující techniky sběru dat - rozhovor, anamnéza, pozorování (kineziologický rozbor), kazuistika a analýza osobních zdravotnických dokumentů. Výsledky byly zpracovány formou kazuistik. Pozorováním obou pacientek byla ověřena skutečnost, že časnou terapií se podaří předejít pooperačním komplikacím. Došlo ke zlepšení hybnosti v ramenním kloubu a uvolnění měkkých tkání, obnovení volné pohyblivosti hrudníku a správného stereotypu dýchání. Nedílnou součástí terapie je pacientkou zodpovědně prováděná autoterapie a preventivní opatření. Práce může být využita pro klinickou práci fyzioterapeutů, ostatních zaměstnanců ve zdravotnictví a pro potřeby pacientů, kteří se této problematice věnují.


Vliv fyzioterapie na kardio-respirační parametry u pacientů s chronickým srdečním selháním indikovaných ke kardiochirurgické intervenci
MELECHOVÁ, Dominika
Bakalářská práce se zabývá problematikou předoperační fyzioterapie u pacientů s chronickým srdečním selháním, kteří jsou indikováni ke kardiochirurgické intervenci a popisem fyzioterapeutických postupů využitých před operací a po ní. Kardiovaskulární onemocnění je ve vyspělých zemích stále hlavní příčinou morbidity a mortality. (UNIFY, 2008) Zlepšená léčba akutních stavů umožňuje, aby více nemocných dospělo do stádia chronického srdečního selhání. (Špinar, Vítovec, Hradec, 2012) Chronické srdeční selhání (CHSS) je označení pro řadu symptomů, které jsou způsobeny narušením srdeční práce. Jedná se o poruchu, u které i přes dostatečné plnění komor klesá minutový výdej srdeční a srdce není schopno krýt metabolické potřeby tkání (přívod kyslíku a živin a odstraňování oxidu uhličitého a metabolických zplodin). (Štejfa a kol., 2007) V teoretické části je popsána anatomie srdce, fyziologie srdce a krevního oběhu, chronické srdeční selhání, reakce a adaptace organismu na tělesnou zátěž, kardiovaskulární rehabilitace a fyzioterapeutické postupy prováděné před operací a po ní. Praktická část bakalářské práce je provedena metodou kvalitativního výzkumu s použitím technik: anamnéza, kineziologický rozbor a analýza dat. Výzkumný soubor byl tvořen 2 pacienty Kardiochirurgického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., kteří byli indikováni ke kardiochirurgické intervenci. Celková doba výzkumu činila 4 týdny.Prvním cílem této práce bylo zmapovat vliv předoperační fyzioterapie na kardio-respirační parametry a kondici pacienta. Druhým cílem bylo popsat fyzioterapeutické postupy prováděné před operací a po ní. Pro výzkum jsem zvolila dvě výzkumné otázky: 1. Jaký vliv má předoperační fyzioterapie na kardio-respirační parametry u pacientů s chronickým srdečním selháním? 2. Jaké jsou možnosti fyzioterapeutických postupů před operací a po ní? Předoperační fyzioterapie probíhala 5x týdně po dobu 1 měsíce v domácím prostředí pacienta. Zahrnovala pohybovou terapii, respirační fyzioterapii a relaxační metody. Před každou tréninkovou jednotkou a po ní byly odebrány vybrané kardio-respirační parametry. Výsledky terapie jsou zpracovány formou kazuistik. Součástí bakalářské práce je i seznam použité literatury, klíčových slov a použitých zkratek. Dále obsahuje obrázkové přílohy a grafy. Práce může být přínosem pro fyzioterapeuty, laickou i odbornou veřejnost a pro další možný výzkum v dané problematice.

Význam lymfodrenáže ve fyzioterapii
VINKLEROVÁ, Miroslava
V teoretické části práce jsou shrnuty všechny teoretické poznatky zabývající se touto problematikou. Uvádím stručnou historii objevu lymfatických cév a vzniku lymfodrenáže, anatomii lymfatického systému a jeho úkoly v lidském těle. Dále jsem definovala pojem lymfedém a rozdělila jej dle vzniku na primární a sekundární lymfedém. Práce obsahuje diagnostiku lymfedému, konzervativní i chirurgické možnosti léčby, indikace a kontraindikace lymfodrenáží a režimová opatření u nemocných s lymfedémem, v nichž uvádím, jakým aktivitám by se měli pacienti vyhýbat. Konzervativní léčba obsahuje čtyři pilíře, a to manuální lymfodrenáž, přístrojovou lymfodrenáž, kompresivní bandážování a dekongestivní cvičení. Vlastní kapitolu zaujímá rehabilitace po operacích prsu s možným pooperačním výskytem lymfedému, autolymfodrenáž a metoda lymfo ? tapingu, která nabývá na oblibě jak u lymfoterapeutů, tak i u samotných pacientů. Praktická část byla provedena kvalitativní výzkumnou strategií a výsledek zpracován formou kazuistik. Testovaný soubor výzkumu tvořilo pět pacientů s klinicky prokazatelným lymfedémem. U dvou pacientů se vyskytoval lymfedém pooperační a u tří poúrazový. Cílem bylo zmapovat přínos lymfodrenáže v rámci rehabilitace a její pozitivní vliv na zlepšení celkového zdravotního stavu pacienta. Výzkum byl prováděn na ambulantním pracovišti Polikliniky Jih MEDIPONT s.r.o. v Českých Budějovicích pomocí strukturovaného rozhovoru, retrospektivní analýzy dat a pozorování. Všichni pacienti se shodují na přínosu lymfodrenáže a po absolvované terapii pomocí lymfodrenážních technik uvádějí zlepšení celkového zdravotního stavu.



Problematika hrudní chirurgie v pediatrii z pohledu respirační fyzioterapie
Světlíková, Adéla ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Bitnar, Petr (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na dětskou chirurgii v oblasti hrudníku a její problematiku. Teoretická část seznamuje se specifiky anatomie, fyziologie a kineziologie vyvíjejícího se organismu. Následuje přehled hlavních diagnóz, které jsou indikovány k chirurgickému výkonu v oblasti hrudníku a popis jednotlivých operačních technik. Hlavní problematikou hrudní chirurgie v pediatrii je riziko vzniku pooperačních komplikací, které jsou v práci rovněž uvedeny. Následuje část věnující se možnostem fyzioterapie. Fyzioterapie je rozdělena na časová období, ve kterých jsou využívány různé postupy, které jsou stručně popsány. Praktická část obsahuje obecnou metodiku vyšetření a fyzioterapeutického postupu v závislosti na věku pacienta. Poslední část je věnována kazuistice, která názorně poukazuje na celou problematiku. Závěr je stručným shrnutím hrudní chirurgie v pediatrii a významu fyzioterapie jako nedílné součásti tohoto medicínského oboru.

Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po operaci výhřezu destičky.
Paseleková, Michala ; Jalovcová, Miroslava (vedoucí práce) ; Biskup, Šimon (oponent)
Autor: Michala Paseleková Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po operaci výhřezu destičky Tato práce má za cíl vytvořit ucelený pohled na problematiku operace výhřezu meziobratlové ploténky L4/L5, následné rehabilitace a také se seznámit s teoretickými znalostmi této problematiky. Údaje, které zde uvádím, jsem získala na souvislé odborné praxi ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady na klinice rehabilitačního lékařství, kde jsem zpracovávala kazuistiku pacienta s tímto onemocněním. Praxe probíhala pod odborným vedením Evy Konečné, Dis v období od 24.1.2011 do 18.2.2011. Použila jsem zpracování případové studie týkající se operace výhřezu meziobratlové ploténky L4/L5 a záležitostí, které souvisí s touto problematikou. Výsledkem je objasnění operativního řešení výhřezu meziobratlové ploténky a problémů spojených s tímto onemocněním včetně následné rehabilitační péče. Klíčová slova: Fyzioterapie, Meziobratlová ploténka, Výhřez, Peroneální paresa

Ošetřovatelská péče o pacienta po náhradě aortální chlopně
Brožková, Marcela ; Bartůněk, Petr (vedoucí práce) ; Kocík, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou ošetřování pacienta po náhradě aortální chlopně. Práce nastiňuje komplexní ošetřovatelskou péči o pacienta po kardiochirurgickém výkonu pomocí ošetřovatelského procesu. Teoretická část se zaměřuje na anatomii a fyziologii srdce a aortální chlopeň, onemocnění aortální stenózy, její charakteristikou, diagnostikou a chirurgickou léčbou. V poslední části teoretické oblasti diplomové práce je rozpracována anesteziologická a intenzivní pooperační péče po kardiochirurgickém výkonu z hlediska medicínského, ošetřovatelského a fyzioterapie. Praktická část je zaměřena na oblast komplexní ošetřovatelské péče po kardiochirurgickém výkonu, uspokojování potřeb nemocného a edukaci pacienta na pooperačním oddělení.

Význam pravidelných kondičních aktivit před plánovaným ortopedickým operačním zákrokem
KOTLABOVÁ, Sandra
Bakalářská práce se zabývá vlivem pravidelných kondičních aktivit před plánovaným ortopedickým operačním zákrokem. Pojednává o využití speciálních metodik fyzioterapie a fyzikální terapie, které napomáhají pacientům připravit se na operační zákrok a pooperační rehabilitaci. Nejčastějším plánovaným ortopedickým zákrokem v České republice je totální endoprotéza kyčelního kloubu, přičemž ročně je aplikováno až 10 000 náhrad. Následovaná je neméně frekventovanou endoprotézou kloubu kolenního. Provádění jakékoliv vhodně zvolené kondiční aktivity před operačním zákrokem může být pro pacienta velice přínosné a žádoucí. V teoretické části jsou shrnuty dosavadní poznatky o anatomii a biomechanice nosných kloubů dolní končetiny kolenního a kyčelního. Dále jsou podrobně popsány samotné kloubní náhrady. Zmíněn je vývoj náhrad v průběhu historie, jednotlivé typy endoprotéz a vkládaných komponent a v neposlední řadě i používané operační přístupy pro implantaci náhrad. Práce popisuje i vhodné fyzioterapeutické postupy a metody fyzikální terapie, které mohou být aplikovány v rámci předoperačního období. Cílem bakalářské práce je zmapovat, zdali pravidelné kondiční aktivity v období před operací mají vliv na průběh pooperační rehabilitace. V praktické části bylo k dosažení cílů použito metody kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou kazuistik, pomocí rozhovoru, pozorování a fotografické dokumentace. Výzkumu se zúčastnily tři pacientky, všechny diagnostikovány pro kloubní artrózu, dvě kloubu kyčelního a jedna kolenního. Ani u jedné pacientky nezabrala konzervativní léčba, proto byly doporučeny na operativní léčbu spočívající v nahrazení poškozeného kloubu. Při prvním setkání proběhlo odebrání anamnézy a provedení kineziologického rozboru. Po vyhodnocení vstupních dat proběhlo seznámení pacientek s terapeutickým postupem. Terapie probíhala po dobu jednoho měsíce, vždy třikrát týdně. Po ukončení terapie byl proveden výstupní kineziologický rozbor. Následně byl od každé z pacientek získán subjektivní názor na průběh terapie a změny, které po terapii pocítily, pomocí nestrukturovaného rozhovoru. Všechna data byla zaznamenána a následně vyhodnocena. V rámci terapie byly nejprve ošetřeny lokální nálezy, konkrétně omezení kloubní hybnosti, otoky měkkých tkání v okolí kloubů a zkrácené nebo oslabené svaly. Použity byly i techniky senzomotoriky, které jsou vhodné pro korekci plochonoží nebo hallux valgus. Pro posílení celého trupu a nabytí stabilizační funkce bránice byly použity stabilizační techniky PNF a aktivace HSS. Následovalo i posílení horních končetin pro budoucí chůzi o berlích. Posledním bodem po ošetření lokálních nálezů bylo celkové zařazení kloubu do správných pohybových stereotypů. Po ukončení terapie pacientky udávaly lehký ústup bolesti a větší stabilitu končetiny i celého těla. Z vybraných dat vyplývá i zlepšení svalové síly u všech pacientek minimálně o půl stupně v poškozených kloubech. Ukazatelem pokroku je i srovnání goniometrického vyšetření před a po terapii, kdy došlo ke zvětšení rozsahu kloubní pohyblivosti. Operační zákroky proběhly bez jakýchkoliv komplikací a následná rehabilitace byla pro pacientky bezproblémová.