|
Role sestry v následné péči u pacienta po reimplantaci totální endoprotézy kyčle
KLAPAČOVÁ, Kateřina
Cílem této práce je zjistit, zda sestry poskytují specifické intervence pacientům po reimplantaci totální endoprotézy kyčle dle projevů ošetřovatelských diagnóz nebo standardně dle provedeného výkonu. Dalším cílem je zjistit konkrétní požadavky pacientů po reimplantaci totální endoprotézy kyčle, a dle možností vytvořit mapu péče. Posledním cílem je zjistit, zda mají pacienti po reimplantaci totální endoprotézy kyčle dostatek informací o prevenci možných komplikací.K získání potřebných dat byl proveden kvantitativní výzkum v kombinaci s výzkumem kvalitativním.Hypotéza, že sestry poskytují ošetřovatelské intervence standardně, bez rozdílu, zda jde o pacienty po primární implantaci totální endoprotézy, či o pacienty po reimplantaci totální endoprotézy kyčle, potvrzena nebyla. Druhá hypotéza, že si sestry neuvědomují, že by se ošetřovatelská péče o klienty po reimplantaci totální endoprotézy kyčle mohla lišit od ošetřovatelské péče o klienty po primární implantaci totální endoprotézy kyčle, potvrzena nebyla.
|
|
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou
Šubjak, David ; Fišerová, Anna (vedoucí práce) ; Růžičková, Šárka (oponent)
Imunologický profil u pacientů s roztroušenou sklerózou Abstrakt Roztroušená skleróza je autoimunitní neurodegenerativní onemocnění, které postihuje převážně bílou hmotu mozkovou a míchu. Mechanizmus progrese onemocnění není dosud zcela objasněn. V této studii jsme se zaměřili na srovnání zastoupení imunitních subpopulací a vybraných imunologických znaků mezi pacienty s roztroušenou sklerózou, kteří byli nově diagnostikováni a následně léčeni přípravkem Avonex (IFNβ1a), a zdravými dárci. T buňky se podílejí na patogenezi roztroušené sklerózy a to zejména cytotoxické CD8+ T buňky, které způsobují demyelinizaci axonů. Subpopulace CD161+ Th buněk má potenciál hrát velmi významnou roli v tomto procesu. V naší studii jsme se zaměřili na roli NK buněk jejich fenotyp a funkci v autoimunitní reakci u nově diagnostikovaných pacientů a po následné terapii. Pomocí průtokové cytometrie jsme analyzovali zastoupení NK, NKT, T lymfocytů a monocytů, kde jsme se zaměřili na expresi molekul CD161 a NKG2D na jejich povrchu. Pozorovali jsme zvýšené počty CD161+ buněk v subpopulacích NK CD56bright , NK CD56dim , Th, Tc CD8bright , Tc CD8dim a snížené počty buněk nesoucí znak NKG2D u subpopulací NK CD56bright , NK CD56dim , Th, NKT, Tc CD8bright , Tc CD8dim a monocytů. Snížená cytotoxická aktivita NK buněk u neléčených pacientů...
|
|
Neurofibromatóza typu 1 a zárodečné mutace genu NF1 u českých pacientů
Bendová, Šárka ; Křepelová, Anna (vedoucí práce) ; Kleibl, Zdeněk (oponent) ; Kadlecová, Jitka (oponent)
Neurofibromatóza typu 1 (NF1, MIM 162200) je autozomálně dominantní onemocnění s incidencí 1:3000 živě narozených dětí, vyvolávající multisystémové postižení organismu a častý výskyt nádorů centrálního a periferního nervového systému 1. Rozvoj nádorů je u NF1 podmíněn inaktivací tumor supresorového genu NF1 zárodečnými mutacemi a následnou deregulací buněčné proliferace 2. Mutační analýza genu NF1 je ztížena několika pseudogeny, značnou velikostí genu, absencí mutačních hotspotů a širokým spektrem typů mutací. Z důvodu nejasné korelace genotypu s fenotypem je predikce průběhu onemocnění obtížná a doposud byly popsány pouze dvě mutace specificky ovlivňující fenotyp pacientů 3,4. Tato disertační práce je komentovaným souborem šesti publikací věnujících se společnému tématu NF1. Publikace 1 a 6 se věnují problematice mutační analýzy genu NF1 v populaci 67 českých pacientů s NF1. Jsou zde prezentovány genotypy a spektra kauzálních mutací doplněná o fenotyp pacientů a srovnání výtěžnosti vyšetřovacích metod. U probandů s nalezenou kauzální mutací byl vyšetřením rodinných příslušníků posouzen sporadický nebo familiární výskyt onemocnění. Tato analýza vedla k závěru, že před zavedením rutinních vyšetřovacích metod mohl být odhad počtu sporadických případů NF1 z důvodu přehlédnutí mírného fenotypu u příbuzných...
|
|
Fobické posturální vertigo
Stehlíková, Mariana ; Truc, Michal (vedoucí práce) ; Černý, Rudolf (oponent)
Fobické posturální vertigo je druhou nejčastější příčinou závratí a spadá mezi somatoformní poruchy. Je to onemocnění nezávislé na pohlaví, avšak závislé na psychickém stavu pacienta, od kterého se odvíjí typy stížností a i jejich následné řešení a prognóza. Cílem této práce bylo shrnout poznatky zveřejněné o fobickém posturálním vertigu, objasnit jeho zařazení a podstatu a navrhnout terapeutický plán. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Laserové chlazení zachycených iontů pro metrologii frekvence a času
Číp, Ondřej ; Pham, Minh Tuan ; Čížek, Martin ; Lešundák, Adam ; Hucl, Václav ; Hrabina, Jan ; Řeřucha, Šimon ; Jedlička, Petr ; Lazar, Josef
Současný výzkum v oboru laserového chlazení zachycených iontů vede k získání izolovaných iontů v základním pohybovém stavu. Detekce excitovaného Dopplerovsky zchlazeného iontu na jeho kvadrupólový přechod elektronické struktury dává příležitost ke stabilizaci vysoce koherentních laserů na optické frekvenci řádu stovek THz. Tímto způsobem lze definovat nový standard času či optické frekvence zvaný "Optické atomové hodiny". Ústav přístrojové techniky v Brně ve spolupráci s Katedrou optiky Univerzity Palackého v Olomouci realizují unikátní výzkumnou infrastrukturu pro laserové chlazení 40Ca+ iontů a následné experimenty kvantové mechaniky a spektroskopie ve společné laboratoři v Brně. V současnosti jsou rutinně generovány a zachytávány 40Ca+ ionty. Je prováděno jejich Dopplerovské chlazení prostřednictvím dipólového přechodu na vlnové délce 397 nm a prováděna detekce a spektroskopie elektronické struktury iontu a výskyt jeho temných rezonancí.
|
|
Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).
|
|
Role sestry ve screeningu deprese u seniorů.
VRZALOVÁ, Monika
Diplomová práce se zabývá problematikou deprese ve stáří. Především je zaměřená na identifikaci a analýzu úlohy sester ve screeningu deprese u seniorů v primární péči, v akutní lůžkové péči, v zařízeních dlouhodobé péče a domácí péče. Jedná se o teoretickou práci, kde byla využita vědecká metoda návrhu a demonstrace. V diplomové práci byl stanoven jeden hlavní cíl s pěti výzkumnými otázkami. Hlavním cílem bylo identifikovat a analyzovat úlohu sester ve screeningu deprese u seniorů. VO 1: Jakou úlohu může hrát sestra ve screeningu deprese u seniorů? VO 2: Jakou úlohu má sestra v ambulantním sektoru ve screeningu deprese u seniorů? VO 3: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u hospitalizovaných pacientů v akutní péči? VO 4: Jakou úlohu má sestra ve screeningu deprese u seniorů v zařízeních dlouhodobé a domácí péči? VO 5: Jaké hodnotící škály a metody jsou využívány ve screeningu deprese u seniorů? V diplomové práci je představen pojem deprese. Dále jsou specifikovány příčiny a důležité faktory, které způsobují depresi u starších lidí. Práce se také zabývá odlišnostmi v klinické symptomatologii deprese ve stáří. Přibližuje možnosti a různé bariéry v diagnostice deprese. Další kapitoly seznamují s komplexním geriatrickým vyšetřením, s diagnostickými klasifikačními systémy, možnými screeningovými metodami a škálami pro detekci deprese u starší populace. Také představuje způsoby farmakologické a nefarmakologické léčby a její případné komplikace spojené s vyšším věkem. Z důvodu zvýšené sebevražednosti zapříčiněné depresivní poruchou je představena i problematika suicidálního jednání seniorů. V dalších kapitole je popsán ošetřovatelský proces, který je sestrami využívaný v praxi. Skládá se ze zhodnocení zdravotního stavu pacienta, zhotovení ošetřovatelské diagnostiky, vytvoření ošetřovatelského plánu, následné realizace a vyhodnocení. Ošetřovatelský proces je také potřebný pro poskytování kvalitní ošetřovatelské péče. V ošetřovatelském procesu ve fázi ošetřovatelské diagnostiky, je představen výčet možných ošetřovatelských diagnóz u pacienta trpícího depresí, které jsou sestaveny na základě nejnovější klasifikace. Závěrem práce je popisována úloha sester ve screeningu deprese u seniorů v různých zdravotnických zařízeních a jejich podíl na včasném vyhodnocení deprese u seniorů. V této kapitole je představena role sestry, ošetřovatelský screening a spolupráce sestry s lékařem. Úloha sester ve screeningu deprese v různých zdravotnických zařízeních je založená na první posuzovací fázi ošetřovatelského procesu. Sestra zhodnotí celkový zdravotní i duševní stav pacienta na základě objektivních i subjektivních informací. Především bylo zjišťováno, jakou roli má sestra při screeningu deprese. Pro zpracování diplomové práce bylo nutné na základě syntézy a obsahové analýzy využít a zpracovat domácí i zahraniční odbornou literaturu. Řada relevantních zdrojů jsou výsledky různých studií a metaanalýz převážně ze zahraničí, ale i z České republiky. Diplomová práce může sloužit jako podkladový materiál pro sestry. Výstupem diplomové práce je vytvoření e-learningového materiálu dostupného pro studenty ve výukovém programu Moodle Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.
|
|
Potřeby seniorů
Kochanová, Milada ; Pánková, Jitka (vedoucí práce) ; Vaňková, Dana (oponent) ; Jurašková, Božena (oponent)
Autor: Milada Kochanová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Potřeby seniorů Vedoucí práce: Bc. Jitka Pánková Počet stran: 84 Počet příloh: 6 Rok obhajoby: 2010 Klíčová slova: potřeby, senior, stáří, stárnutí, hospitalizace, hospitalizmus Cílem bakalářské práce je, zjistit rozdíl v uspokojování potřeb mezi hospitalizovanými a nehospitalizovanými seniory. Teoretická část objasňuje pojem potřeby, rozlišuje je na nižší a vyšší. Rozebírá tělesné projevy stáří, vztah zdravotního a sociálního stáří. Zmiňuje se o hospitalizmu a imobilizačním syndromu. Část praktická prezentuje kvantitativní výzkum, při kterém byla použita metoda dotazníkového šetření. Zkoumaný vzorek tvořili senioři hospitalizovaní na Oddělení následné péče Frýdlantu a senioři žijící v Domově U Spasitele také ve Frýdlantu. Získané informace jsou prezentovány pomocí grafů a tabulek. V diskuzi najdeme shrnutí a doporučení pro ošetřovatelskou praxi.
|
| |
|
Srovnání způsobů podávání noradrenalinu při kardiochirurgických výkonech využívajících mimotělní oběh
Samková, Markéta ; Špunda, Miloslav (vedoucí práce) ; Mašín, Jaroslav (oponent)
Smyslem této práce je porovnat dva způsoby podávání hormonu noradrenalinu během kardiochirurgických výkonů využívajících mimotělní oběh. Oba porovnávané způsoby kontinuálního a bolusového podání jsou v praxi běžně využívané k regulaci hodnot krevního tlaku, není však jednoznačně určeno, který je výhodnější. Práce je rozdělena na dvě části - na teoreticku a na praktickou část. Teoretická část je věnována stručnému popisu systému mimotělního oběhu včetně jeho zapojení a vedení, anatomickému a fyziologickému popisu ovlivňování krevního tlaku a vlivu mimotělního oběhu na tyto přirozené regulační mechanismy. Praktická část je věnována metodickému popisu výzkumu, popisu použitých prostředků a statistickému zhodnocení dvou skupin pacientských dat, z nichž bylo u jedné využito kontinuálního a u druhé bolusového způsobu podávání noradrenalinu. Cílem práce je zjištění, zda jeden z těchto dvou způsobů regulace krevního tlaku není pro pacienta výhodnější z hlediska pooperačního udržování vazomotorického tonu a následné délky rekonvalescence.
|
host ::
