| |
|
Výroba dámské konfekce
Kovářová, Hana ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Výrobní hala dámské značkové konfekce se nachází v městské části Brno-Židenice v oblasti jednoho z takzvaných „brownfields“. V současnosti jsou na pozemku umístěny zchátralé skladovací objekty a garáže. Parcela je ohraničena ulicemi Rokytova, Komprdova a Údolíček a čtvrtou stranu uzavírají pozemky hřbitova. Vjezd do areálu je řešen z ulice Údolíček, jejíž poloha je v současné době prozatímní, a tudíž byla pro potřeby závodu mírně upravena. Od severovýchodu je také zajištěn přístup pro pěší. V areálu je integrováno parkoviště a potřebné plochy pro manipulaci se zbožím. Konfekční závod je zaměřen na výrobu dámské konfekce Giorgio Armani, a tudíž i architektonické řešení vyplývá ze základní filozofie této firmy. Jejich modely jsou známy jednoduchými střihy, které jsou pak ozvláštněny vzorovanými látkami. Základní hmota objektu je tedy prostý kvádr citlivě zasazený do okolního svažitého terénu, který je oživen částmi elips, které vystupují nebo se naopak noří do základního objemu a vytváří tak prostory odpočinkové i funkční. Výrazný horizontální charakter je částečně narušen válcovým tělesem zaseknutým do základního tvaru, které převyšuje stavbu o jedno nadzemní podlaží. Výrobní hala je z velké části prosklená, aby byl zachován kontakt pracovnic s okolním prostředím, a také abychom do interiéru dostali potřebné množství světla. Proti přehřívání pak objekt chrání fasádní síť, která obaluje prosklené plochy a zároveň slouží jako sjednocující prvek. Objekt v sobě integruje dvoupodlažní výrobní halu, skladovací prostory, hygienické zázemí zaměstnanců, administrativu, jídelní provoz a energetické provozy nezbytné pro zajištění provozu. Nosný systém stavby je ocelový skelet v kombinaci s obvodovou železobetonovou stěnou a zděnými ztužujícími stěnami.
|
|
Dobudování VUT - Fakulta výtvarných umění
Ivanova, Nadezda ; Navrátil,, Aleš (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce)
Objekt je tvořen třemi částmi: dvěma šesti podlažními školními budovami, které jsou propojené dvoupodlažním společeným prostorem. Jednoduchá geometrie komplexu zapadá do stávající městské zástavby. Opakování směrování ulic poskytuje možnost vizuálního kontaktu s Právnickou fakultou, objekt je tvořen tvarem písmena V s uzavřenými nádvořími. Ve spodní části budovy Fakulty výtvarných umění jsou situovány dílny, archiv a depozitář uměleckých děl, do kterých se vchází ze severní strany. První tři podlaží jsou propojena chodbou s odpočinkovým společenským prostorem, který byl vytvořen pro pohodlnou komunikaci a oddych studentů a zaměstnanců. Na zbývajících podlažích jsou ateliéry, keramické a sochařské dílny, fotografie, tisk a 3D tisk, místnosti děkanátu, pedagogů a učebny. V horním patře, 6 m od paty budovy, jsou situovány velké ateliéry, osvětlení je zde zajištěno pomoci světlíků ve střeše. Také je zde navrženo otevřené vzdušné atrium, které spolu s poloprůhlednými fasádami zajišťuje přirozené světlo ve většině interiérů. Fasádní konstrukce je zdůrazněna pomoci pláště z vertikálních a horizontálních hliníkových lamel a desek, což dodává komplexu zajímavý, lehký a vzdušný nádech. Jednotnou kompozici podtrhují rovněž odstíny teplých a studených barev. Čtyři podzemní podlaží jsou využívána jako podzemní parkoviště, první patro je vyhrazeno univerzitě VUT. V budoucnu projekt také počítá s terénními úpravami okolí za účelem oživení a zpříjemnění, především z hlediska zeleně.
|
|
Analýza a modelování struktury a vývoje smíšených porostů v oblasti Sudetské soustavy
Vacek, Zdeněk ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Hlásny, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá analýzou a modelováním struktury a vývoje vybraných smíšených lesních porostů, zejména ve zvláště chráněných územích v oblasti Sudetské soustavy, především pak v národních parcích Krkonoš, v Chráněných krajinných oblastech Broumovsko a Orlické hory, ale i v dalších oblastech České republiky. Jedná se o soubor 6 publikovaných prací složený ze třech tematických okruhů: struktura lesních porostů, obnova lesních porostů a modelování lesních porostů. Hlavním cílem práce bylo zhodnocení vertikální, horizontální a druhové struktury, celkové diverzity a vývoje smíšených lesních porostů v centrálních Sudetech. Dílčím cílem práce byla analýza produkčních parametrů, vliv mikroreliéfu a zvěře na přirozenou obnovu a zhodnocení odumřelého dřeva v zájmovém území. Stěžejními cílemi studie bylo vytvoření prostorově explicitních a neexplicitních modelů šířky koruny a štíhlostního kvocientu pro smrk ztepilý (Picea abies L.) a buk lesní (Fagus sylvatica L.). Dále to byla i predikce vývoje smíšených lesních porostů za použití růstových simulací, zhodnocení parametrů a vzájemného působení struktury porostů, klimatických faktorů a přirozené obnovy, a to zejména pomocí analýz rozptylu, korelačních matic, prostorové statistiky a vícerozměrných analýz. K tomuto účelu byla využita soustava trvalých výzkumných ploch, které jsou pravidelně sledované od roku 1980 a některé byly k danému účelu založeny i později. Pomocí technologie FieldMap byly zaměřeny dendrometrické parametry stromového patra, přirozené obnovy a odumřelého dřeva. Z výsledků vyplývá, že prostorové rozmístění stromů v bukových porostech ve stadiu optima se s nadmořskou výškou mění od pravidelného rozmístění přes náhodné až agregované v ekotonu horní hranice lesa. Prostorové rozmístění jedinců přirozené obnovy je silně agregované, uspořádání pařezů je náhodné a horizontální struktura středů korun je vždy pravidelněji rozmístěna než paty kmenů kvůli plasticitě korun. Škody okusem terminálního vrcholu zvěří jsou významným omezujícím faktorem výškového růstu přirozené obnovy, zejména u jedle bělokoré (Abies alba Mill.), jeřábu ptačího (Sorbus aucuparia L.) a javoru klenu (Acer pseudoplatanus L.). Ze studie vlivu mikroreliéfu na obnovu buku vyplývá, že nejvyšší průměrná výška byla zjištěna na šikminách a ve sníženinách, naopak nejnižší na vyvýšeninách. Při hodnocení vlivu klimatických faktorů na radiální růst stromů bylo zjištěno, že nízká teplota je limitujícím faktorem růstu v horských a podhorských oblastech, respektive že s klesající nadmořskou výškou klesá pozitivní vliv teploty a naopak stoupá vliv srážek. V poslední řadě prostorově explicitní modely (oproti neexplicitním) dokumentují větší variabilitu šířku koruny u smrku i buku a štíhlostního kvocientu u smrku. Největší vysvětlující proměnou pro jednotlivé modely po výčetní tloušťce byla horní porostní výška.
|
|
Þórova výprava ke Geirrøðovi (aneb paradigma cesty þórovského hrdiny do Jiného světa)
Kozák, Jan ; Antalík, Dalibor (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Práce rozebírá osm verzí narativu o thórově výpravě do sídla thursa (obra) Geirroda. Tyto variantní verze náleží do různých žánrů a jsou datovány do různých dob - nejstarší je skaldská báseň z doby před christianizací Skandinávie (10. stol.), zatímco další verze byly zapsány křesťanským Islanďanem Snorrim Sturlusonem a dánským kronikářem Saxonem Grammatikem (oba 13. stol.). Nejmladší verze je pohádkový příběh z 15. stol. Variace mezi žánry a různými dobami je v práci využita ke sledování a analýze změn, které postihly původně náboženský narativ po konverzi ke křesťanství, tj. poté, co zaniklo původní pohanské symbolické univerzum a bylo nahrazeno středověkým. Ačkoliv zůstala základní struktura příběhu a jména protagonistů uchována celkem věrně (s ohledem na časový rozptyl a nepřímý přenos), smysl a žánrové zařazení příběhu se signifikantně proměnilo: v případě Saxona Grammatika do euhemerizované pseudohistorie a v případě příběhu z 15. stol. do pohádkového vyprávění jen volně svázaného s postavou historického krále Ólafa Tryggvasona. Toto pozorování ilustruje a potvrzuje proces demytizace pohanských mýtů a ukazuje dva žánry, v nichž budou mýty "uloženy" pro středověké obecenstvo: v pohádkách a v pseudohistorických národních počátcích sepsaných ranými kronikáři.
|
|
Unintended impoliteness of Czech speakers in English. A Czech-English contrastive study
Vokurková, Iva ; Klégr, Aleš (vedoucí práce) ; Šaldová, Pavlína (oponent)
V dnešním světě, kdy je komunikace mezi různými kulturami součástí našeho každodenního života, jsou poznatky z oblasti interkulturní pragmatiky obzvláště důležité, neboť ozřejmují jak rozdílné, tak shodné rysy různých kultur v komunikaci. Převážná většina výzkumu v této oblasti porovnává angličtinu a další jazyk, což není překvapivé vzhledem k tomu, že pragmatika vznikla a rozvíjela se především v anglofonních zemích. Hlavně se však angličtina stává linguou frankou ve všech sférách života. O to překvapivější je fakt, že existuje jen zanedbatelné množství prací porovnávajících angličtinu a češtinu. Tuto mezeru se tato práce pokusí alespoň částečně vyplnit a přispět k většímu povědomí nejen co se týče rozdílů ve verbální komunikaci mezi českými mluvčími a mluvčími angličtiny, ale i o české lingvistické pragmatice obecně.
|
| |
| |
|
Průzkum informovanosti studentů v oblasti ochrany obyvatelstva provedený ve vybraných středních odborných školách a gymnáziích vně a uvnitř zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany
KOLÁŘOVÁ, Helena
Spektrum typů hrozeb a jejich vzájemných kombinací je velmi široké. Podstata některých zůstala po tisíciletí nezměněna, jiné během vývoje lidstva zanikly nebo změnily svou podobu, další se stále objevují. Efektivní zvládání mimořádných situací však kromě příslušných odborníků, organizací, systémů a právních předpisů vyžaduje také připravené a informované obyvatelstvo. Hlavní část znalostí a dovedností z oblasti ochrany obyvatelstva a chování při mimořádných situacích získají děti na základním a poté středním stupni vzdělávání. Předmětná tematika je do obsahu vzdělávání základních a středních škol zařazena na základě Pokynu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy k začlenění tematiky ochrany člověka za mimořádných událostí do vzdělávacích programů, č. j. 13 586/03-22, a s ním souvisejícího dodatku k učebním dokumentům "Ochrana člověka za mimořádných událostí", č. j. 13 586/03-22, ze dne 4. března 2003. Výuka probíhá v rozsahu nejméně šesti vyučovacích hodin ročně v každém ročníku, nejčastěji průřezově v rámci vybraných předmětů. Významnou úlohu ve vzdělávání obyvatel má také Hasičský záchranný sbor České republiky. Tato diplomová práce má jako jeden ze svých cílů provedení průzkumu znalostí a názorů vybrané části populace ve věku 15 až 20 let týkajícího se chování v případě mimořádné události a základních vědomostí o integrovaném záchranném systému. Dalším cílem je zhodnocení, zda na výsledky průzkumu má vliv skutečnost, že škola a trvalé bydliště studenta leží uvnitř nebo vně zóny havarijního plánování Jaderné elektrárny Dukovany (ZHP EDU). Teoretická část práce je zaměřena především na vývoj vzdělávání dětí a mládeže v oblasti ochrany obyvatelstva po roce 1991 a na současný systém vzdělávání v problematice ochrany člověka za mimořádných událostí na středních odborných školách a gymnáziích. Ve výzkumné části práce byly stanoveny dvě hypotézy. Podle hypotézy H1 mělo mít alespoň 75 % studentů více než polovinu odpovědí správných. Hypotéza H2 byla rozdělena do dvou dílčích hypotéz, které předpokládaly, že mezi informovaností studentů gymnázií trvale bydlících a studujících v ZHP EDU a mimo ZHP EDU, stejně jako mezi informovaností studentů středních odborných škol trvale bydlících a studujících v ZHP EDU a mimo ZHP EDU, není statisticky významný rozdíl. Na základě naměřených dat bylo nutno zamítnout hypotézu H1, neboť požadovaného výsledku, tedy nadpolovičního počtu správných odpovědí v dotazníku, dosáhlo pouze 21,5 % studentů. Průměrná úspěšnost v dotazníku byla 41,3 % správných odpovědí. Při testování parametrických hypotéz bylo komparací výběrových statistických souborů prokázáno, že informovanost studentů obou zkoumaných středních odborných škol je na stejné úrovni a že ani mezi informovaností studentů gymnázií vně a uvnitř ZHP EDU není statisticky významný rozdíl. Hypotéza H2 byla tedy potvrzena. Z výsledků průzkumu vyplývá, že informovanost studentů v oblasti ochrany obyvatelstva není na dostatečně vysoké úrovni. Jako vhodné řešení tohoto problému se jeví výuka dané problematiky v rámci samostatného předmětu zaměřeného na ochranu člověka.
|
|
Biogeochemický cyklus prvků vzácných zemin v povodí Lesního potoka
Dubroková, Jitka ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent) ; Chrastný, Vladislav (oponent)
108 Souhrn Studie biogeochemického cyklu prvků vzácných zemin (REE) provedená v povodí Lesní potok (30 km JV od Prahy v národní přírodní rezervaci Voděradské bučiny) a jeho širším okolí je zaměřena na sledování koncentrací a distribuce REE v jednotlivých složkách přírodního prostředí, jejich vztahů s ostatními analyzovanými prvky a sloučeninami, jako jsou Al, Ca, Fe, K, Mg, Mn, Na, P, S, Si, F- , Cl- , NO3 - SO4 2- , HCO3 - a organický uhlík, a jejich odezvy na fyzikálně-chemické podmínky v jednotlivých zkoumaných složkách ekosystému. Na ploše povodí a v jeho širším okolí byly odebrány vzorky půdy, potočního sedimentu, povrchové a podzemní vody, depozice na volné ploše a podkorunových srážek v bukovém a smrkovém porostu, vzorky asimilačních orgánů, kůry a dřevní hmoty smrku ztepilého (Picea abies) a buku lesního (Fagus sylvatica) a vzorky lišejníků druhu terčovka bublinatá (Hypogymnia physodes). Kapalné vzorky byly zfiltrovány filtrem o velikosti pórů 0,45 µm a stabilizovány HNO3. Vzorky povrchové vody odebrané ve vybraných měsících charakterizovaných nízkým anebo naopak vysokým průtokem byly použity k iontově výměnné chromatografii a membránové dialýze. Pevné vzorky byly sušeny do konstantní hmotnosti (a přesítovány a homogenizovány v případě půdy a potočního sedimentu) a rozloženy ve směsi HF a HNO3...
|
host ::
