| |
| |
| |
|
Vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku.
Vrtalová, Martina ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
V rámci studia fytoextrakce residui farmak v ekosystému byl studován vliv kyseliny salicylové na fytoextrakci naproxenu a diklofenaku. Experimenty byly provedeny pomocí sterilní in vitro kultivace rostlinných druhů Helianthus annus, Pisum sativum, Brassica napus a Zea mays na mediu dle Murashiga a Skooga, doplněném o příslušné kombinace testovaných substancí. Extrakce naproxenu (15 a 17 mg/l) v přítomnosti kyseliny salicylové (1 a 5 mg/l) se snížila u rostlin B. napus and P. sativum. Naopak u H. annuus byla fytoextrakce naproxenu za stejných experimentálních podmínek zvýšena. U kombinace diklofenak/kyselina salicylová byl nalezen pozitivní vliv na extrakci diklofenaku u H. annuus při koncentraci kyseliny salicylové 1 mg/l, v případě koncentrace kyseliny salicylové 5 mg/l byla fytoextrakce snížena. U ostatních použitých rostlinných druhů došlo ke koncentračně závislému snížení fytoextrakce vlivem přidané kyseliny salicylové. Získané výsledky prokázaly, že fytoextrakce vícekomponentní směsi polutantů je složitý proces a salicylová kyselina ovlivňuje fytoextrakci diklofenaku v pozitivním i negativním smyslu, v závislosti na její koncentraci a použitém rostlinném druhu. Klíčová slova Fytoremediace, fytoextrakce, naproxen, diklofenak, kyselina salicylová..
|
|
Fytoextrakce směsí nesteroidních antirevmatik v in vitro podmínkách
Houdková, Barbora ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent) ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce)
V poslední době se do popředí ekologických výzkumů dostává otázka přítomnosti reziduí farmaceutických substancí v ekosystému. Zbytky farmak a jejich metabolitů vstupují do ekosystému cestou komunálních odpadních vod a řada z nich je považována za endokrinní dysharmonizátory. Jednou z možností technologického odstranění uvedené kontaminace je využití rhizofiltrace. V práci byla zkoumána možnost fytoextrakce masivně užívaných nesteroidních protizánětlivých farmak (NSAID) diklofenaku, naproxenu a ibuprofenu rostlinami Helianthus annus, Zea mays a Pisum sativum. Průběh fytoexktrace jednotlivých látek v in vitro sterilním modelu byl srovnán s kořenovou extrací jejich směsí a bylo prokázáno vzájemné ovlivnění vstupu substancí do kořenového systému. U rostlin slunečnice přítomnost diklofenaku či ibuprofenu zvyšovala extrakci naproxenu z kultivačního media, naopak ibuprofen a diklofenak vzájemně snižují účinnost fytoextrakce. Při pokusech s rostlinami kukuřice však byly zjištěny inhibiční tendence a v případě pelušky jarní nebylo nalezeno prakticky žádné ovlivnění extrakce ve směsi při porovnání s monokomponentní fytoextrakcí. Vzájemné ovlivnění extrakční účinnosti u roztoků s více farmaky je zřejmě druhově závislé a bude třeba jej posoudit na základě dalších experimentů objasňujících mechanismy vstupu xenobiotik...
|
|
Vliv diklofenaku na fytoextrakci naproxenu.
Urbánková, Kristýna ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
P ítomnost organických slou enin ze skupiny farmaceutických substancí v povrchových vodách je v posledních letech pova ována za pseudo-perzistentní kontaminaci s mo nými negativními biologickými ú inky. Jednou z metod omezení vstupu t chto látek do ekosystému je pou ití biotechnologických metod k do i ování výtok z istíren odpadních vod. V modelových in vitro experimentech byla sledována fytoextrakce naproxenu a diklofenaku rostlinami kuku ice, slune nice a epky v podmínkách monokomponentního a multikomponentního zne i t ní. V p ípad jednotlivých substancí byla nalezena fytoextrak ní schopnost. Narozdíl od kuku ice, slune nice rozli uje testované substance v závislosti na pou itém kultivaru (80% a 34% extrahovaného naproxenu a diklofenaku po 24 hodinách), v p ípad epky nejsou rozdíly tak významné (50% naproxenu, 33% pro diklofenak). Obecn je naproxen extrahován z media snadn ji, p ítomnost diklofenaku sni uje záchyt naproxenu u v ech testovaných kultivar .
|
|
Fytoextrakce nesteroidních analgetik
Bažilová, Blanka ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Zedník, Jiří (oponent)
Životní prostředí je v současné době značně znečištěno řadou různorodých polutantů a to hlavně kvůli lidské činnosti. Část této práce pojednává o problému šíření kontaminantů do životního prostředí. Dále pak shrnuje určité možnosti odstraňování xenobiotik z odpadních a podzemních vod, a zaměřuje se v největší míře na nové inovativní metody dekontaminace znečištěných oblastí založených na rostlinných biotechnologiích. Tato studie zahrnuje znalosti o schopnostech a využití rostlin při transformaci a degradaci nesteroidních analgetik, které patří mezi nejběžněji a masově používaná léčiva. Cílem bakalářské práce bylo sledování osudu a transportu v dnešní době používaných nesteroidních analgetik a zhodnocení účinnosti fytoextrakce těchto látek z kapalného živného media pomocí slunečnice roční a kukuřice seté. Pro stanovení vybraných nesteroidních analgetik (piroxikam, nimesulid, ketoprofen a paracetamol) byl vyvinut a optimalizován analytický postup, který sestával z extrakce a stanovení pomocí metody HPLC-MS. Výsledky naznačují, že studovaná nesteroidní analgetika jsou velmi dobře rostlinami extrahována. Největší fytoremediační potenciál byl prokázán pro ketoprofen, který byl přijímán rostlinami více než ostatní nesteroidní analgetika.
|
|
Analýza a fytoextrakce fluoxetinu ve vodním ekosystému
Rathouská, Lubomíra ; Jelínek, Ivan (vedoucí práce) ; Soudek, Petr (oponent)
V centru zájmu ekochemických studií je v současné době environmentální atak residuí farmak z různých farmakoterapeutických skupin. Výzkumné aktivity se soustřeďují na možnost analýz a odstranění či snížení koncentrace těchto vysoce biologicky aktivních látek v ekosystému. V práci byla studována možnost zakoncentrování vzorků antidepresiva fluoxetinu z různých analytických matric, srovnány vlastnosti dvou nejčastěji používaných SPE materiálů reversní fáze (Varian) a kopolymerní fáze divinylbenzen-N-vinylpyrrolidon (Oasis HLB, Waters) a testovány možnosti fytoextrakce fluoxetinu rostlinami slunečnice roční a kukuřice v modelovém systému. Jako nejvhodnější pro praktické účely se ukázaly kolony Oasis Hlb s následnou elucí acetonem, které dovolují trojnásobné použití. Z hlediska fytoextrakce byly získány pozitivní výsledky. Účinnost fytoextrakce slunečnicí roční je 30-40 % během pětidenní kultivace, ve stejném časovém úseku dochází u kukuřice k poklesu o 20 %. Výsledky ukazují, že fluoxetin může být extrahován z vodného roztoku, byť účinnost je při srovnání s jinými farmaky o něco nižší.
|
| |
|
Phytoextraction of Artificial Sweeteners from Aqueous Solutions
Luptáková, Dominika ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
Umělá sladidla jsou v současné době široce využívána jako potravinová aditiva. V lidském organismu jsou jen omezeně metabolizována a vylučována jsou cestou renální exkrece. Obrovská množství těchto nebiogenních látek potom kontaminují komunální odpadní vody. Účinnost současných čistíren odpadních vod se udává např. pro cyklamat 99 % a pro sacharin 90 % a uvedené sloučeniny se považují za dobře rozložitelné, byla nalezena rezidua těchto látek v povrchových vodách i podzemních vodách. V případě acesulfamu K nedochází v čistírnách odpadních vod k eliminaci prakticky vůbec. Při dlouhodobém působení je z hlediska biologických studií možnost vzniku rakoviny, ovlivnění gastrointestinálního traktu, či paradoxně zvyšování hmotnosti. V práci byla experimentálně studována možnost fytoextrakce sacharinu a acesulfamu K v "in vitro" podmínkách s použitím kultivarů slunečnice roční (Helianthus annuus), kukuřice seté (Zea mays) a řepky olejky (Brassica napus). Experimenty byly vyhodnocovány pomocí úbytku studované substance - sacharinu a acesulfamu K v kultivačním mediu dle Murashiga a Skooga. Bylo prokázáno, že použité rostliny jsou schopny extrahovat testovaná sladidla a během pěti až sedmidenní kultivační periody bylo extrahováno 30 - 60 % přidaného acesulfamu K a 50 - 60 % sacharinu, v závislosti na použitém...
|
host ::
