|
|
Sociálně-populační rozvinutost periferních, semiperiferních a střediskových sídel okresu Klatovy
HOUDKOVÁ, Barbora
Bakalářská práce se zaměřuje na hodnocení lidského, demografického a sociálního kapitálu odlehlostních (perifernostních) typů sídel Klatovského okresu. Nejprve jsou definována sídelní střediska a je stanovena jejich hierarchie (mikroregionální města, velmi malá města, městyse, střediskové vesnice a větší vesnice) podle čtyř indikátorů střediskovosti (počet obyvatel, počet druhů vybraných služeb, počet dojíždějících za prací a do škol a počet spojů veřejné dopravy). Následně jsou vymezována periferní sídla mikroregionální úrovně na základě nedostatečného počtu spojů veřejné dopravy do mikroregionálních měst a podle příliš dlouhé doby strávené na cestě v těchto spojích. V blízkosti mikroregionálních měst jsou vymezena suburbia/suburbánní sídla. Zbývající sídla jsou sídly semiperiferními. Ve finále je pak analyzován lidský, demografický a sociální kapitál jednotlivých odlehlostních typů sídel a periferních oblastí sídel. Vedle 3 mikroregionálních měst (Klatovy, Sušice, Horažďovice) bylo vymezeno jedno velmi malé město (Nýrsko), 5 městysů (Janovice nad Úhlavou, Švihov, Železná Ruda, atd.), 14 střediskových vesnic a 18 větších vesnic. Poměrně rozsáhlé periferní oblasti byly nalezeny v pohraničí s Bavorskem. Mikroregionální města mají příznivé hodnoty vzdělanosti, suburbánní sídla se vyznačují příznivým populačním vývojem a vyšším podílem dětí, semiperiferní sídla mají příznivou věkovou strukturu a významnou spolkovou činnost. Periferní sídla měla překvapivě příznivý populační vývoj.
|
|
|
Fytoextrakce směsí nesteroidních antirevmatik v in vitro podmínkách
Houdková, Barbora ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce) ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent)
V poslední době se do popředí ekologických výzkumů dostává otázka přítomnosti reziduí farmaceutických substancí v ekosystému. Zbytky farmak a jejich metabolitů vstupují do ekosystému cestou komunálních odpadních vod a řada z nich je považována za endokrinní dysharmonizátory. Jednou z možností technologického odstranění uvedené kontaminace je využití rhizofiltrace. V práci byla zkoumána možnost fytoextrakce masivně užívaných nesteroidních protizánětlivých farmak (NSAID) diklofenaku, naproxenu a ibuprofenu rostlinami Helianthus annus, Zea mays a Pisum sativum. Průběh fytoexktrace jednotlivých látek v in vitro sterilním modelu byl srovnán s kořenovou extrací jejich směsí a bylo prokázáno vzájemné ovlivnění vstupu substancí do kořenového systému. U rostlin slunečnice přítomnost diklofenaku či ibuprofenu zvyšovala extrakci naproxenu z kultivačního media, naopak ibuprofen a diklofenak vzájemně snižují účinnost fytoextrakce. Při pokusech s rostlinami kukuřice však byly zjištěny inhibiční tendence a v případě pelušky jarní nebylo nalezeno prakticky žádné ovlivnění extrakce ve směsi při porovnání s monokomponentní fytoextrakcí. Vzájemné ovlivnění extrakční účinnosti u roztoků s více farmaky je zřejmě druhově závislé a bude třeba jej posoudit na základě dalších experimentů objasňujících mechanismy vstupu xenobiotik...
|
|
| |
|
|
Fytoextrakce směsí nesteroidních antirevmatik v in vitro podmínkách
Houdková, Barbora ; Břichnáčová Habartová, Věra (oponent) ; Smrček, Stanislav (vedoucí práce)
V poslední době se do popředí ekologických výzkumů dostává otázka přítomnosti reziduí farmaceutických substancí v ekosystému. Zbytky farmak a jejich metabolitů vstupují do ekosystému cestou komunálních odpadních vod a řada z nich je považována za endokrinní dysharmonizátory. Jednou z možností technologického odstranění uvedené kontaminace je využití rhizofiltrace. V práci byla zkoumána možnost fytoextrakce masivně užívaných nesteroidních protizánětlivých farmak (NSAID) diklofenaku, naproxenu a ibuprofenu rostlinami Helianthus annus, Zea mays a Pisum sativum. Průběh fytoexktrace jednotlivých látek v in vitro sterilním modelu byl srovnán s kořenovou extrací jejich směsí a bylo prokázáno vzájemné ovlivnění vstupu substancí do kořenového systému. U rostlin slunečnice přítomnost diklofenaku či ibuprofenu zvyšovala extrakci naproxenu z kultivačního media, naopak ibuprofen a diklofenak vzájemně snižují účinnost fytoextrakce. Při pokusech s rostlinami kukuřice však byly zjištěny inhibiční tendence a v případě pelušky jarní nebylo nalezeno prakticky žádné ovlivnění extrakce ve směsi při porovnání s monokomponentní fytoextrakcí. Vzájemné ovlivnění extrakční účinnosti u roztoků s více farmaky je zřejmě druhově závislé a bude třeba jej posoudit na základě dalších experimentů objasňujících mechanismy vstupu xenobiotik...
|
host ::
RSS.