Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 873 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.04 vteřin. 

Chemistry of Nucleic Acid Components. 12th Symposium
Točík, Zdeněk ; Hocek, Michal
In keeping with the main goals of the well-established series, the main topics of the XII NAC symposium covered the synthesis, transformations, physical chemistry, and biological activity of nucleosides, nucleotides and oligonucleotides as well as the aspects of their molecular biology in the broader sense.

Reaktivita modifikovaných huminových gelů
Lang, David ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá gely huminových kyselin a jejich schopností vázat na svém povrchu kovové ionty. V této práci byla studována adsorpce měďnatých iontů na huminových gelech. Ty byly připraveny rozpuštěním huminových kyselin v hydroxidu nebo tripolyfosfátu sodném a následným sražením kyselinou chlorovodíkovou nebo chloridem hořečnatým. Adsorpce byla studována při různých koncentracích chloridu měďnatého a měřena na UV-VIS spektrofotometru. Z měření vyplývá, že gely připravené pomocí tripolyfosfátu sodného na sebe sorbují měďnaté ionty méně, než gely připravené hydroxidem sodným. Zároveň jsou zmiňované měďnaté ionty na gely připravované pomocí polyfosfátu vázány menší silou. Gely srážené chloridem hořečnatým sorbují mnohem více, než gely srážené kyselinou, proto jsou také desorbovaná množství vyšší.

Návrh a optimalizace metody studia penetrace huminových kyselin do listů.
Smilková, Marcela ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem penetrace huminových látek přes rostlinné kutikuly. Cílem práce bylo vypracovat literární rešerši na téma foliárního hnojení a studia transportu látek do listů rostlin. Na základě této rešerše byla následně navržena a otestována metoda zabývající se studiem průniku huminových látek skrz listové kutikuly. Vlastní experimenty byly zaměřeny na sledování difúze huminových kyselin mezi dvěma nereaktivními agarosovými gely, které byly odděleny listovou kutikulou. Ta byla pro měření získána pomocí tří zvolených izolačních metod.

Viskozimetrické studium chování systémů L-Lysinu a 6-aminokapronové kyseliny s hyaluronanem v oblasti nízkých koncentrací aminokyselin
Šimáčková, Marcela ; Běťák, Jiří (oponent) ; Chytil, Martin (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem interakcí mezi vysokomolekulovou kyselinou hyaluronovou (1,75 MDa HA) a aminokyselinami, konkrétně lysinem a 6-aminokapronovou kyselinou. K interakcím by mělo docházet mezi karboxylovou skupinou vázanou v molekule řetězce HA nesoucí záporný náboj a kladným nábojem nacházejícím se na atomu dusíku protonizované aminokyseliny. Přítomnost těchto interakcí by pak znamenala možnost navázání např. léčiv na modifikovanou kyselinu hyaluronovou. V takovém případě by HA fungovala jako cílený nosič. Interakce byly zkoumány v oblasti nízkých koncentrací pro obě aminokyseliny, konkrétně pod 10 mmoldm-3, a pro 6-aminokapronovou kyselinu také v oblasti vysokých koncentrací, konkrétně nad 20 mmoldm-3. Přítomnost interakcí byla zkoumána nejen pomocí reologie, ale i měřením pH a vodivosti. Na základě tohoto výzkumu byly interakce potvrzeny poklesem viskozity v systému.

Difúzní procesy v modifikovaných huminových gelech
Grunt, Jakub ; Sedláček, Petr (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Tématem této bakalářské práce je studium difúze měďnatých iontů v gelech huminových kyselin. Modifikací postupu přípravy gelů vznikly celkem čtyři typy vzorků. Huminové gely byly připraveny jednak rozpuštěním huminových kyselin hydroxidem sodným a jednak jejich rozpuštěním v roztoku trifosforečnanu sodného. Pro „srážení“ gelů byla použita kyselina chlorovodíková a chlorid hořečnatý. Získané vzorky se lišily zejména charakterem interakcí tvořících jejich gelovou strukturu. Všechny takto připravené gely byly podrobeny difúzním experimentům. Pro stanovení difúzních koeficientů byly použity dvě různé metody: difúze z konstantního zdroje a difúze z okamžitého plošného zdroje. Obě metody byly založeny na monitorování časového vývoje difúzních profilů měďnatých iontů v gelech a příp. stanovení celkového difúzního toku. Cílem práce bylo posoudit vliv postupu přípravy gelů a jejich výsledné struktury na difúzní koeficient měďnatých iontů a jejich transportních vlastností v gelech vůbec. Dvě různé metody studia difúze byly zvoleny zejména pro posouzení vlivu koncentrace měďnatých iontů na difúzní koeficient.

Separace a purifikace nukleových kyselin s využitím magnetických mikročástic
Vlachová, Jana ; Rittich, Bohuslav (oponent) ; Španová, Alena (vedoucí práce)
Použití magnetických mikročástic při izolaci nukleových kyselin z reálných vzorků je moderní a rychlý separační postup, který je vhodný pro použití v běžné laboratorní praxi. Cílem bakalářské práce byla izolace DNA z mléčného výrobku (Activia sladká bílá) v kvalitě vhodné pro PCR. Izolace DNA byla provedena magnetickými mikročásticemi P(HEMA co GMA) v prostředí 2 M NaCl a 16% PEG 6000 nebo 8% PEG 6000. Pomocí PCR byla prokázána přítomnost DNA probiotických bakterií rodu Lactobacillus a Bifidobacterium deklarovaných výrobcem.

Stanovení obsahu huminových kyselin v roztocích chronopotenciometricky
Viktorinová, Jana ; Kislinger, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Huminové kyseliny patří do skupiny huminových látek, což jsou látky přírodního původu vyskytující se v půdách, rašelinách sedimentech a mladých uhlí. Tyto látky jsou směsí sloučenin různých molekulových hmotností a struktury. Huminové kyseliny jsou ve vodných roztocích pouze částečně rozpustné a jejich rozpustnost stoupá s rostoucí hodnotou pH. Bakalářská práce využívá v huminovém výzkumu dosud nepoužívanou metodu chronopotenciometrické titrace a jejím cílem je ověřit možnosti uplatnění této metody pro stanovení koncentrace rozpuštěných huminových kyselin. Touto metodou se určují zejména stopové koncentrace analytu. Výsledky získané chronopotenciometrickou titrací jsou srovnány s výsledky běžně používaných metod jako UV/VIS spektrometrie a potenciometrie.

Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Kaňová, Kateřina ; Divišová, Radka (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část podává přehled o vlastnostech, výskytu, dalších odrůdách a obsahových látkách bezu černého a jeho využití zejména při výrobě šťáv. Jsou zde také stručně popsány možnosti stanovení aromatických látek. V experimentální části je provedena identifikace a kvantifikace aromaticky aktivních látek ve vzorcích bezové šťávy smíchané v různém poměru s hroznovou šťávou a porovnání obsahu identifikovaných látek v jednotlivých typech šťáv. K analýze byla použita metoda Solid phase microextraction ve spojení s plynovou chromatografií (SPME-GC). Celkem bylo ve vzorcích identifikováno a kvantifikováno 51 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 19 alkoholů, 10 aldehydů, 8 esterů, 7 ketonů, 6 mastných kyselin a 1 oxid. Největší množství aromaticky aktivních látek bylo podle očekávání identifikováno ve vzorku čisté bezové šťávy.

Heterocyklické sloučeniny s antimykobakteriální aktivitou
Herzigová, Petra ; Klimešová, Věra (vedoucí práce) ; Potáček, Milan (oponent) ; Pytela, Oldřich (oponent)
Disertační práce je součástí výzkumu potenciálních antimykobakteriálních látek. Řeší syntézu sulfidických derivátů pyridinu a vztahy mezi strukturou a antimykobakteriální aktivitou. Bylo připraveno 112 v literatuře dosud nepopsaných derivátů 4-(subst. fenylalkylsulfanyl)pyridin- 2-karboxylové kyseliny. Připravené látky byly testovány in vitro na antimykobakteriální aktivitu vůči M. tuberculosis a potenciálním kmenů M. avium a M. kansasii. Nejúčinnějšími látkami jsou deriváty ze série 4-(subst. fenethylsulfanyl)pyridin-2-karbothioamidů (MIC 1-32 µmol/L), které sice nedosahují aktivity vůči klasickému M. tuberculosis používaných antituberkulotik, avšak vůči M. avium mají srovnatelnou nebo vyšší aktivitu. Druhá část práce se zabývá syntézou nových struktur potenciálních antituberkulotik. Využívá reakce bis(arylimidoylchloridů) kyseliny šťavelové. Žádná z připravených struktur se nejeví perspektivní pro další vývoj antituberkulotik.

Substituované poly(ehylenglykoly) jako nosiče léčiv
Pravda, Martin ; Hrabálek, Alexandr (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent) ; Kalendová, Andrea (oponent)
Souhrn Předkládaná práce byla zaměřena na přípravu systémů pro cílenou distribuci polyenových antimykotik. Cílem byla příprava kovalentních pH-sensitivních konjugátů modifikovaných poly(ethylenglykolů) s amfotericinem B (AmB). Byla vypracována metodika přípravy modifikovaných poly(ethylenglykolů), které ve své struktuře obsahovaly aromatické acidolabilní spojky polymer-léčivo, které umožňují uvolnění léčiva v prostředí se sníženým pH. K zavedení těchto spojek bylo využito modifikace terminálních skupin poly(ethylenglykolu). K tomuto účelu byly zvoleny tři přístupy: 1) tvorba nebiodegradabilní étherové vazby s 4-hydroxybenzaldehydem 2) acylace koncových hydroxylových skupin polyethylenglykolu 4- formylbenzoovou kyselinou 3) acylace koncových aminoskupin α-methoxy-ω-aminopoly(ethylenglykolu) a α,ω-diaminopoly(ethylenglykolu) 4-formylbenzoovou kyselinou K vazbě léčiva na polymer byla využita primární aminoskupina mykosaminu, cukerné sloužky AmB, která je schopna vytvářet iminové vazby s aromatickými aldehydickými skupinami. Klíčovou část studie tvořilo studium stability připravených konjugátů za různých fyziologických podmínek. Jako modelová prostředí byly zvoleny fosfátové pufry o pH 7,4 a 5,5. Studována byla i stabilita kojugátů v krevní plazmě a krevním séru. Dalším dílčím cílem této práce byla příprava...