|
Modulace intracelulární kaspázové mašinérie s využitím explantátových kultur
Matalová, Eva ; Fleischmannová, Jana ; Norek, Adam ; Míšek, Ivan
Orgánové explantátové kultury minimalizují experimentální zásahy na zvířatech, ale současně umožňují studium intaktních orgánů a tkání se zachováním mezibuněčných interakcí odpovídajících systémům in vivo. Explantáty mohou být navíc modulovány celou řadou moderních mikromanipulačních technik (elektroporace, inhibice, atd.). Příspěvek ukazuje možnost využití explantátových kultur při studiu apoptotických událostí během embryogeneze, a to na modelu digitalizace myších končetin, morfogeneze zubních základů a separace středoušních kůstek. Demonstrovány jsou výsledky specifických farmakologických inhibic intracelulárních signálních drah se zaměřením na kaspázy jako klíčové molekuly realizace apoptotických signálů.
|
|
Podíl subtypů P2 receptorů na modulaci glutamatergního přenosu v mozkové kůře
Honzová, Lenka ; Herink, Josef (vedoucí práce) ; Hrdina, Radomír (oponent)
Glutamát je hlavním excitačním neuropřenašečem v centrálním nervovém systému a jsou důkazy o tom, že jeho uvolňování je regulováno presynaptickými P2 receptory. Aktivace P2X receptorů vyvolala uvolňování glutamátu z axonových zakončení neuronů dorzálních míšních rohů i z hippokampu, zatímco aktivace P2Y receptorů měla inhibiční efekt na uvolňování glutamátu v hippokampu. Gliové buňky exprimují několik podtypů P2Y receptorů a narůstají důkazy o aktivní úloze těchto buněk v synapsi, po aktivaci glutamátových receptorů uvolňují ATP a podílejí se tak na glutamatergním přenosu. Cílem předkládané studie bylo vyšetření úlohy P2Y receptorů v regulaci glutamatergního přenosu v kůře mozku laboratorního potkana zda aktivace těchto receptorů ovlivňuje příjem glutamátu gliovými buňkami a identifikace zúčastněných podtypů P2Y receptorů. Jako model pro studium vlivů P2Y receptorů na příjem glutamátu byla použita primární kultura korových astrocytárních buněk získaných z mozkových hemisfér novorozených laboratorních potkanů. Byla objasněna úloha několika P2Y agonistů a identifikovány podtypy P2Y receptorů podílející se na regulaci synaptické koncentrace glutamátu. Získané poznatky umožňují vývoj selektivních látek a nový přístup pro terapeutickou intervenci v patologických stavech spojovaných s excesivní...
|
|
Vliv elicitace na produkci suspenzní kultury Trifolium pratense L.
Keřková, Adéla ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
Adéla Keřková Vliv elicitace na produkci suspenzní kultury Trifolium pratense L. Souhrn V práci byl sledován vliv čtyř koncentrací chloridu kademnatého na produkci flavonoidů a isoflavonoidů suspenzní kulturou Trifolium pratense L. (varieta DO-9 a SPRINT). Kultury byly kultivovány při teplotě 25 o C a světelné periodě 16 hodin světlo/ 8 hodin tma na živném médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu. U elicitovaných i kontrolních vzorků bylo provedeno fotometrické stanovení flavonoidů dle Českého lékopisu 2005 a stanovení isoflavonoidů metodou HPLC. Z výsledků vyplývá, že optimální vliv chloridu kademnatého na produkci flavonoidů a isoflavonoidů se projevil u variety DO-9 po 168hodinové aplikaci a u variety SPRINT po 6hodinové aplikaci koncentrace 0,1 µmol.
|
|
Produkce sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách
Provazníková, Věra ; Siatka, Tomáš (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Souhrn Věra Provazníková Produkce sekundárních metabolitů v rostlinných explantátových kulturách Experimentální práce zaměřená na sledování vlivu chloridu ceritého jako elicitoru na produkci skopoletinu suspenzní kulturou Angelica archangelica L. Kultivace byla prováděna na médiu podle Murashigeho a Skooga, za světla a za tmy. Pro stanovení skopoletinu byla užita technika vysokoúčinné kapalinové chromatografie s fluorimetrickou detekcí. Výsledky práce prokázaly vyšší hodnoty obsahu skopoletinu za elicitace ceritými ionty při kultivaci za tmy.
|
|
Explantátová kultura Trifolium pratense L.
Šustrová, Lenka ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Dušek, Jaroslav (oponent)
8. SOUHRN Explantátová kultura Trifolium pratense L. Základním předpokladem úspěšné elicitace, která se využívá ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů, je mimo jiné nalezení vhodného elicitoru, jeho koncentrace a optimální doby působení elicitoru na rostlinnou kulturu in vitro, což bylo předmětem této diplomové práce. Byl sledován vliv 6, 24, 48 a 168hodinového působení roztoku chloridu rtuťnatého (ve čtyřech koncentracích) na produkci flavonoidů a isoflavonoidů v kalusové a suspenzní kultuře Trifolium pratense L., která byla kultivována na médiu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu, při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. Maximální obsah flavonoidů, zjištěný fotometrickým stanovením podle Českého lékopisu 2005, byl prokázán u kalusové kultury (0,636 %) po 6hodinovém působení elicitoru o koncentraci 100 µmol a u suspenzní kultury (0,492 %) po 168hodinovém působení elicitoru o koncentraci 10 µmol. Maximální obsah isoflavonoidů, zjištěný metodou HPLC, byl prokázán u suspenzní kultury po 168hodinovém působení elicitoru o koncentraci 100 µmol (0,03 % daidzeinu) a po 168hodinovém působení elicitoru o koncentraci 10 µmol (0,59 % genistinu).
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - IV
Kunzová, Lucie ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Lucie Kunzová Kultury léčivých rostlin in vitro - IV. Elicitace je jednou z metod, která může ovlivnit produkci nebo hromadění sekundárních metabolitů v rostlinných kulturách. V této práci byl sledován vliv 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hod působení tří koncentrací abiotického elicitoru methylviologenu (paraquat) na produkci rutinu kalusovou a suspenzní kulturou Fagopyrum esculentum Moench. Kultura byla kultivována na médiu podle Murashigeho a Skooga s přídavkem 10 mg/l kyseliny dichlorfenoxyoctové (2,4-D). Pro stanovení obsahu rutinu v kalusové i suspenzní kultuře byla zvolena metoda HPLC. Maximální obsah rutinu v kalusové kultuře (0,25 %) byl prokázán po 72 hod elicitaci methylviologenem o koncentraci c1 = 2,1929 · 10-3 mol/l. Maximální obsah rutinu (0,02 %) v suspenzní kultuře byl prokázán po 24 hod elicitaci methylviologenem o koncentraci c3 = 2,1929 · 10-5 mol/l.
|
|
Elicitace suspenzní kultury Trifolium pratense L.
Sosvorová, Lucie ; Kašparová, Marie (vedoucí práce) ; Siatka, Tomáš (oponent)
SOUHRN Explantátová kultura Trifolium pratense L. Souhrn Cílem práce bylo sledovat vliv elicitorů kyseliny jasmínové a chloridu rtuťnatého na produkci flavonoidů u suspenzní kultury Trifolium pratense L. (varieta Tempus). U elicitoru chloridu rtuťnatého byl sledován jeho vliv také na produkci isoflavonoidů výše zmíněnou suspenzní kulturou. Kultury byly kultivovány na živném mediu podle Gamborga s přídavkem 2 mg.l-1 2,4-dichlorfenoxyoctové kyseliny a 2 mg.l-1 6-benzylaminopurinu při teplotě 25řC a světelné periodě 16 hodin světlo/8 hodin tma. U elicitovaných a kontrolních vzorků bylo provedeno fotometrické stanovení flavonoidů dle Českého lékopisu 2005 a stanovení isoflavonoidů metodou HPLC. Z výsledků elicitace suspenzní kultury Trifolium pratense L. oběma elicitory je patrné, že jako výhodnější z obou elicitorů se jeví kyselina jasmínová. Oproti chloridu rtuťnatému zde došlo k statisticky významnému zvýšení produkce flavonoidů při použití koncentrace elicitoru 5 μmol a době působení 24 hodin. Metodou HPLC byly zjištěny isoflavonoidy genistin, genistein a daidzein. Pozitivně lze hodnotit zvláště 168 hodinovou aplikaci 10 μmol chloridu rtuťnatého, která stimulovala produkci všech těchto flavonoidů.
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - V
Sedlářová, Marcela ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Elicitace terapeuticky významných kultur in vitro je metoda používaná pro zvýšení produkce sekundárních metabolitů. Efektivita elicitace závisí na komplexu vzájemných interakcí mezi elicitorem a rostlinnou buňkou. Elicitace je ovlivněna mnoha faktory: specifita elicitoru, koncentrace elicitoru, délka elicitace, růstové stádium, složení živného média a světlo. Široké pole vnějších stimulů spouští změny v rostlinné buňce, které vedou ke kaskádě reakcí končících tvorbou a hromaděním sekundárních metabolitů, které rostlině pomáhají překonat stres. V této práci byl sladován vliv UV záření na produkci flavonoidů v kalusových kulturách Genista tinctoria in vitro. Nejvyšší produkce flavonoidů bylo dosaženo u genistinu po působení UV záření o vlnové délce 254 nm po dobu 300 s s odběrem po 48 hodinách. Tato kalusová kultura rostla na SH médiu. Obsah genistinu byl 3,03 %. Klíčová slova: elicitace, elicitor, sekundární metabolity, UV záření, Genista tinctoria
|
|
Nové kryoprotektivní látky využitelné při konzervaci potenciálně probiotických bakterií rodu Bifidobacterium metodou lyofilizace
Vrabcová, Petra ; Killer, Jiří (vedoucí práce) ; Jakub, Jakub (oponent)
Probiotické bakterie rodu Bifidobacterium jsou používány především v mlékárenském a farmaceutickém průmyslu. Pro své pozitivní účinky na zdraví konzumenta jsou v pro(syn)biotických fermentovaných mléčných, sušených a lyofilizovaných produktech přítomné ve formě životaschopných buněk. Lyofilizace představuje jednu z nejrozšířenějších metod dlouhodobé konzervace bifidobakterií. Lyofilizační proces je náročný, avšak velmi žádoucí, a proto je stále nutné zkoumat nové kryo(lyo)protektivní látky, které účinněji ochrání mikrobiální kultury před negativními vlivy kryokonzervace a lyofilizace.
Cílem diplomové práce bylo otestovat různé směsi látek obsahující specifické oligosacharidy, které mají prebiotické vlastnosti, z pohledu jejich potenciálního kryo(lyo)protektivního účinku při procesu lyofilizace. Pro účely studie bylo vybráno dvanáct sbírkových kmenů bifidobakterií lidského a animálního původu. Jako potencionální kryo(lyo)protektiva byly použity roztoky na bázi 5x koncentrovaného TPY média s přídavkem FOS, 10% fruktooligosacharidy (FOS) a roztok na bázi prasečího mucinu, u kterých se v časových odstupech (po 30 dnech, 3 a 6 měsících) sledovala hodnota počtu životaschopných buněk kmenů bifidobakterií, která se zároveň porovnávála s hodnotou vitálních buněk v kontrolních vzorcích po procesu lyofilizace.
Z našich výsledků po šesti měsících od lyofilizace bylo zjištěno, že potencionální kryo(lyo)protektivní účinnost roztoku 5x koncentrovaného TPY média byla prokázána pouze u B. boum, B. breve, B. longum subsp. infantis a Bombiscardovia coagulans, kde se o čtyři řády snížil počet životaschopných buněk. U roztoku na bázi 10% FOS byla zjištěna potencionální kryo(lyo)protektivní účinnost pouze u B. thermacidophilum subsp. porcinum a Bombiscardovia coagulans, kde byl zjištěn poloviční počet životaschopných buněk. Nejvyšší potenciální kryo(lyo)protektivní účinnost byla zjištěna u roztoku na bázi prasečího mucinu, při jehož použití byl zachován nejvyšší počet životaschopných buněk u lyofilizátů B. animalis subsp. lactis, B. boum, B. longum subsp. infantis, B. longum subsp. longum, B. pseudolongum subsp. globosum a B. thermacidophilum subsp. porcinum.
|
|
Mikropropagace lípie sladké (Lippia dulcis Trev.)
Zubíková, Alžběta ; Fernández Cusimamani, Eloy (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Lípie sladká (Lippia dulcis Trev., Sporýšovité) je vytrvalá bylina s plazivým stonkem pocházející ze Střední Ameriky. Je známá nejen svými léčivými účinky při problémech s dýchací či trávicí soustavou, ale také svou sladkou chutí, kterou způsobuje terpen hernandulcin, díky kterému jsou listy Lípie 1000x sladší než cukr. Generativně se rostlina rozmnožuje pomocí semen a vegetativně řízky.
Hlavním cílem této práce bylo sledování vlivu cytokininů kinetinu (KIN) a 6-benzylaminopurinu (BAP) s přídavkem auxinu indolyl-3-octovou kyselinou (IAA) na růst a regeneraci rostlin z nodálních segmentů Lippia dulcis Trev. v in vitro podmínkách.
Nodální segmenty byly kultivovány na 6-ti variantách MS média s přídavkem růstových regulátorů v koncentracích 0,5; 0,75 a 1,0 mg/l pro BAP a KIN s kombinací 0,5 mg/l IAA a jedna varianta čistého MS média jako kontrolní. Kultivace probíhala po dobu 35 dní (doba subkultivace) a každých 7 dní bylo prováděno měření. Hodnotily se následující parametry: regenerace, počet výhonů, délka výhonů, počet nodů, počet a délka kořenů.
Výsledky měření ukazují, že kombinace růstových regulátorů auxin + cytokinin nemají pozitivní vliv na růst a regeneraci Lippia dulcis Trev. v in vitro podmínkách. K nejlepší regeneraci (100%), růstu (při průměrné délce výhonů 3,05 +- 1,42) a nejvyššímu počtu nově vytvořených nodů (5,79 +- 2,4) docházelo u explantátů kultivovaných na čistém MS médiu bez přídavků růstových regulátorů. Mezi variantou s čistým MS médiem a variantami s přídavkem růstových regulátorů jsou statisticky významné rozdíly, avšak bez příznivého vlivu na vývoj nodálních segmentů.
|
host ::
