| |
|
Rizika HIV, co o nich ví středoškolská mládež v České Třebové
Záleská, Lenka ; Bernard, Josef (vedoucí práce) ; Urbánková, Olga (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o viru HIV a jeho rizicích. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá virem HIV, objasňuje historii jeho objevení a způsoby přenosu. Dále popisuje vývoj a klasifikaci infekce HIV, přibližuje možnosti terapie a hlavně zdůrazňuje prevenci. Jako jedna z možností prevence je zde zmiňována peer výchova v oblasti prevence HIV/AIDS. V praktické části je rozebírán dotazník, který vyplnili studenti druhých a třetích ročníků některých středních škol v městě Česká Třebová. Pomocí dotazníku bylo zjišťováno, jak jsou studenti informováni o viru HIV, jestli ví, jak se před ním chránit, kde informace získávají a na koho by se obraceli, pokud by se chtěli něco dozvědět o viru HIV. Dalším předmětem výzkumu bylo, zda se získané poznatky nějak odrážejí v praktickém životě dotazovaných a jestli se cítí být virem HIV ohroženi. Mým cílem bylo i zjistit jaké názory mají studenti na určité situace, které se HIV týkají, jako je např. navazování vztahů na jednu noc nebo užívání drog. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Využití databázových aplikací v klinickém výzkumu
Telička, Zdeněk ; Jiskra, Jan (vedoucí práce) ; Doležal, Tomáš (oponent)
Diplomová práce pojednává o možnostech využití databázových aplikací v klinickém výzkumu vědeckých pracovníků 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Pro výzkumné účely v současné době lékaři používají k zaznamenávání sledovaných informací získaných vyšetřením pacientů (klinickým, laboratorním a zobrazovacími metodami) tabulkové procesory. Důvodem je absence vhodného programového prostředku, který by byl součástí nemocničního informačního systému a který by umožnil ukládání předem definovaných parametrů, které lékaři požadují sledovat. Nedostatkem tabulkových procesorů je nemožnost sdílet data mezi více lékaři, protože s každou studií si lékaři vytvářejí své vlastní tabulky a dochází tak k redundanci dat. V této práci se dále zabývám vývojem relační databázové aplikace typu klient-server a jejího uživatelského prostředí, která umožní nejen ukládání strukturovaných dat, ale zjednoduší i jejich další analýzu ve výzkumných projektech. Databáze rovněž umožňuje sdílet data mezi různými pracovišti kliniky a tím zvýšit efektivitu práce výzkumných týmů. Zajímavými vlastnostmi aplikace jsou její spolupráce s nemocničním informačním systémem při výměně dat (výsledků laboratorních vyšetření a osobních dat pacientů) a schopnost generovat textové zprávy ze...
|
|
Posuzování a měření agresivity u psychiatrických pacientů pomocí psychodiagnostických metod
Harsa, Pavel ; Žukov, Ilja (vedoucí práce) ; Hynek, Karel (oponent) ; Kratochvíl, Stanislav (oponent)
V doktorské dizertační práci jsme se pokusili objektivně ověřit použitelnost dotazníkových a projektivních metod při zjišťování agresivity u psychiatrických pacientů. V teoretické části jsme se zamýšleli nad pojmy agrese a agresivity. Vycházeli jsme z řady teoretických výkladů agresivity a vývoje tohoto členění, kde agrese i agresivita jsou charakterizované mnohovýznamovými pojmy. Nakonec se ale většina autorů i jednotlivých teorii shoduje v dichotomickém dělení na agresi společensky přijatelnou a nepřijatelnou. Zabývali jsme se rovněž i bio-psycho sociálními aspekty agrese a strukturou agresivní osobnosti. To, že na agresivitu se v současné době nahlíží z více směrů, genetického, biologického, psychologického, behaviorálního i společenského, je důkazem, že se nejedná o jednoduchý či snadný problém lidské společnosti, proto je obtížné hledat empirické vyjádření či posouzení agrese. (...) Získané výsledky naznačují, že posuzovat agresivitu pomocí psychodiagnostických metod není snadné a že výstupy testů nemusí být jednoznačné. Testové metody, jak jsme již psali, postihují více obecné temperamentové dispozice, osobnostní rysy, emoční reakce, městnání afektů a pohotovost k explozivním reakcím. Ukazuje se, že poznatky z výzkumu mohou být přínosné i pro postižení afektivních komponent agresivity.
|
|
Rizikové faktory osteoporózy - znalosti a chování dospívajících dívek
KVASNÍKOVÁ, Martina
Bakalářská práce se věnuje tématu rizikových faktorů osteoporózy, znalostem a chování dospívajících dívek. Teoretická část bakalářské práce je rozdělena do čtyř kapitol. První kapitola se zabývá anatomií a fyziologií kosti. Druhá kapitola pojednává obecně o osteoporóze. Třetí kapitola shrnuje prevenci osteoporózy a ve čtvrté kapitole je popsána léčba osteoporózy. V praktické části bakalářské práce byla využita metoda kvantitativního výzkumu. Cílovou skupinu tvořilo 100 dospívajících dívek ve věkovém rozmezí 15-17 let z gymnázia a odborného učiliště v Českých Budějovicích. Dívky byly dotazovány pomocí dotazníku, který se skládal z otázek souvisejících s osteoporózou. V práci byly stanoveny dva hlavní cíle. Prvním cílem bylo zmapovat znalosti dospívajících dívek v rámci prevence osteoporózy. Druhý cíl se zabýval mapováním chování dospívajících dívek v rámci prevence osteoporózy. První výzkumná otázka se zabývala tím, jaké jsou znalosti dospívajících dívek o prevenci osteoporózy. Druhá výzkumná otázka se věnovala chování dospívajících dívek v rámci prevence osteoporózy. Dle vyplněných dotazníků lze usuzovat, že většina respondentek není o osteoporóze dostatečně informována, najdou se ale i dívky, které základní informace o této nemoci mají. Dotazníky vyplňovaly dospívající dívky z prvních a druhých ročníků z gymnázia a z odborného učiliště, proto jsou výsledky mezi sebou porovnávány. Z dotazníkového šetření vyplývá, že respondentky z odborného učiliště povědomí o osteoporóze nemají. Dívky z gymnázia sice o této nemoci slyšely, ovšem neumí ji přesně definovat. Důvodem neznalosti je, že dívky (z gymnázia i z odborného učiliště) nebyly nikde o osteoporóze informovány. Tuto skutečnost uvedla většina dotázaných dívek. Ve většině případů se u respondentek v rodině osteoporóza nevyskytuje, nebo o tom dívky neví. Z následujících otázek v dotazníku dívky (z obou škol) nejvíce označovaly možnost "nevím." Jednalo se o otázky, zda pohlavní hormony chrání do jisté míry před osteoporózou. Dále u kterých osob se osteoporóza nejčastěji vyskytuje, zda souvisí vápník a vitamin D s osteoporózou či nikoliv. Žákyně z gymnázia a žákyně z odborného učiliště nejčastěji uvedly konzumaci mléka a mléčných výrobků několikrát denně nebo jednou denně. Z celkového počtu 100 respondentů uvedlo pouze 18 dívek, že alkohol nepijí. Celkem 55 žákyň nekouří a 23 žákyň kouří. Nekouří většina dívek z gymnázia, naopak dívky z odborného učiliště kouří více. Žákyně z gymnázia si správně myslí, že pohybovou aktivitou lze osteoporózu ovlivnit, respondentky z odborného učiliště zastávají jiný názor. Všechny dívky pravidelně sportují, výjimku tvoří 2 dívky, které se cíleně nepohybují. Na základě zjištěných informací z dotazníku by bylo vhodné dospívající dívky více seznámit s problematikou osteoporózy. Existuje několik variant, například edukační materiál připravený pro dospívající dívky, výuka ve škole, samostudium. Velmi důležitá je prevence osteoporózy. Svou roli hraje také adekvátní výživa a pohybová aktivita. Proto je nutné zvyšovat znalosti dospívajících dívek o této nemoci, aby jí mohly předejít.
|
|
Doplňky stravy a suplementace jódem u kojících žen
IVANOVÁ, Markéta
Jód je stopový prvek, který je nezbytný pro tvorbu hormonů štítné žlázy trijodtyroninu a tyroxinu. Nedostatek jódu měl v minulosti za následek vznik řadu závažných onemocnění a poruch. V současné době je však v České republice považován za zvládnutý. Jódovým deficitem jsou ale ohroženy specifické skupiny obyvatelstva, mezi které patří těhotné a kojící ženy, neboť jejich potřeba, resp. doporučená denní dávka jódu je zvýšená. Kojící ženy musí přijímat ve stravě dostatečné množství jódu pro zajištění optimální saturace pro sebe i své dítě. V opačném případě vystavuje sebe i své dítě nebezpečí výskytu chorob a poruch z nedostatku jódu. Zvýšenou jódovou dodávku je možno uhradit konzumací potravin bohatých na jód. V případě, že není možné uhradit zvýšenou dávku jódu preferencí potravin bohatých na jód, jsou k dispozici různé doplňky stravy s obsahem jódu. Cílem bakalářské práce bylo zhodnotit přísun jódu doplňky stravy a suplementy u kojících žen a zhodnotit informovanost kojících žen o vyšší potřebě jódu a o potravních zdrojích jódu. Byly stanoveny tři výzkumné otázky:"Kolik kojících žen užívá k přísunu jódu doplňky stravy a suplementy?", "Jaká je informovanost kojících žen o vyšší potřebě jódu?" a "Jaká je informovanost kojících žen o potravních zdrojích jódu?". Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvantitativní výzkumná strategie. Použitá metoda sběru dat byla provedena formou anonymního dotazníku. Vytvořený dotazník byl předán v tištěné formě pediatrům a gynekologům v oblastech jižních Čech. Pomocí lékařů byly vyzvány kojící ženy k vyplnění. Část žen byla vyzvána k vyplnění přímo. Výzkumný soubor byl tvořen 117 respondentkami. Z výsledků výzkumu je patrné, že 62 % kojících žen ví, proč je důležitá zvýšená potřeba jódu v období kojení. Ale pouze 9 % žen zná všechna rizika z nedostatku jódu pro rodičky uvedená v dotazníku a pouze 1 rodička zná všechna rizika z nedostatku jódu pro kojence uvedená v dotazníku. Doporučenou denní dávku jódu správně uvedlo nebo odhadlo 40,2 % žen. Ukázalo se, že 46 % respondentek z výzkumného souboru užívá doplňky stravy a suplementy s obsahem jódu. Každá z těchto respondentek užívá pouze jeden přípravek. Nejčastěji užívané produkty byly: GS mamivit, Chytré miminko a Femibion 400 a Gravital. 43 % respondentek užívá doplněk stravy s obsahem jódu od začátku těhotenství a v 57 % byly respondentky informovány o doplňcích stravy prostřednictvím lékaře (gynekolog, pediatr). Z výsledku dále vyplývá, že informovanost kojících žen o potravních zdrojích jódu není na dobré úrovni. 67 % žen ví, že úhrada vyšší potřeby jódu v období kojení je možná konzumací potravin bohatých na jód, avšak všechny potravní zdroje jódu uvedené v dotazníku (mořské ryby, dary moře a mořské řasy, sůl obohacenou o jód a mléko a mléčné výrobky) registrovala pouze 1 respondentka. 39 % žen zná jako bohatý zdroj jódu mořské ryby, dary moře a mořské řasy a sůl obohacenou o jód, avšak žádná z nich nevěděla, že bohatým a dobrým zdrojem jódu je také mléko a mléčné výrobky. Na základě výsledků práce by bylo žádoucí vydat edukační tiskový zdravotně výchovný materiál, který by mohl sloužit ke zvýšení informovanost nejen kojících žen, ale i žen těhotných o vyšší doporučené denní dávce jódu a jaké potraviny zařadit do jídelníčku, aby bylo možné zvýšenou dávku jódu uhradit. Poskytnout informace o doplňcích stravy s obsahem jódu, kterými lze doplnit chybějící množství jódu, jaké produkty jsou k dostání a jaké jsou v současné době preferované kojícími ženami.
|
|
Problematika nádorů ledvin u nemocných v terminální fázi ledvinneho selhání
Ürge, Tomáš ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent) ; Zachoval, Roman (oponent) ; Morávek, Petr (oponent)
SOUHRN Úvod: Riziko karcinomu ledviny je u nemocných v terminální fázi ledvinného selhání (end stage kidney disease - ESKD) minimáln_ 10 x vyšší. Nicmén_ existuje pouze málo informací o morfologických a chromozomálních zm_nách renálních tubul_, ze kterých vzniká karcinom a o jeho patogenezi, která se zdá být odlišná od karcinomu u b_žné populace. Cíl práce: V klinické _ásti pomocí statistických metod zjistit charakteristické znaky renálního karcinomu u ESKD. V experimentální _ásti analýzou vybraných chromozomálních aberací objasnit patogenezi vzniku t_chto karcinom_. Soubor metodika: V letech 2000 - 2007 bylo v pé_i transplanta_ního centra a nefrologické ambulance FN Plze_ 184 pacient_ v kone_ném stádiu selhání ledvin. U 15 z nich byl zjišt_n renální karcinom. Byly hodnoceny následující prom_nné: v_k, pohlaví, primární p_í_ina ledvinného selhání, délka trvání dialýzy. Prom_nné v_k, pohlaví a bun__ný typ nádoru byly srovnány se souborem pacient_ se sporadicky se vyskytujícím nádorem ledvin. V experimentální _ásti práce sledujeme po_etní aberace chromozóm_ 7, 17 a Y tubulárního epitelu nemocných s ESKD, který zatím nevykazuje nádorové zm_ny pomocí fluorescen_ní hybridizace in situ (FISH). Výsledky: Bylo hodnoceno celkem 15 pacient_ s renálním karcinomem p_i ESKD. Pr_m_rný v_k nemocných 55,7 ± 11,5 let, délka...
|
|
Role sestry v proktologické ambulanci
ŠULCOVÁ, Jana
Teoretická východiska: Problematika onemocnění v rektální a anální oblasti má zvyšující se tendenci. Především tedy hemoroidální onemocnění, kterému jsme se věnovali v bakalářské práci. Dnes toto onemocnění řadíme mezi civilizační choroby a trpí jim nejméně 37 % dospělé populace. Ambulantní chirurgie zahrnuje širokou škálu léčebných postupů od konzervativní léčby, až po semiinvazivní léčbu. Semiinvazivní léčba je klienty dobře snášena a může pomoci až 90 % klientů. Bakalářská práce se zabývá specifikem práce sestry v proktologické ambulanci. To se týká témat, jako jsou vyšetření stolice, základní endoskopické metody, komunikace a informovanost klienta v oblasti životního stylu. Základní teoretická východiska práce popisují také hemoroidální onemocnění. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku hemoroidálního onemocnění, nejčastějšími projevy a dostupnou léčbou hemoroidálního onemocnění. Cíle práce: Do praktické části této bakalářské práce jsme vstoupili se dvěma vytyčenými cíli. Prvním cílem bylo zjistit specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhým cílem bylo zmapovat, jak sestry v proktologických ambulancích informují pacienty o životním stylu. K těmto cílům jsme si položili dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka se zabývá tím, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Druhá výzkumná otázka se věnuje podávání informací sester o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci. Metodika: Pro bakalářskou práci jsme se rozhodli zvolit formu kvalitativního výzkumu za pomoci polostrukturovaného rozhovoru se všeobecnými sestrami pracujícími v proktologických ambulancích. Rozhovory probíhaly v období od 28. 2. 2014 do 15. 3. 2014 v pěti proktologických ambulancích z různých měst, a to v Českých Budějovicích, Písku, Strakonicích, Jindřichově Hradci a Třemošné u Plzně. Výzkumný soubor tvořilo šest sester, které pracují v proktologických ambulancích. Rozhovory byly se souhlasem všeobecných sester nahrávány na nahrávací zařízení. Následně byly získané údaje zpracovány do kategorizačních skupin, které byly analyzovány. V rozhovorech byly dány otázky předem připravené, které byly v průběhu rozhovoru doplněny o podotázky. Rozhovor jsme rozdělili do pěti oblastí: Identifikační otázky, úloha sestry, vyšetřovací metody, doporučení a informace o životním stylu. Výsledky: Výsledky poukazují na to, jaká jsou specifika práce sester v proktologické ambulanci. Zjistili jsme, že úkolem všeobecné sestry pracující v proktologické ambulanci je příprava speciálních instrumentů a potřebných pomůcek při endoskopickém vyšetření. Dále pak asistence lékaři při vyšetření a léčebných metodách Baronova ligatura a Hemoron a také manipulace s přístroji na pracovišti, prováděná hygienická opatření, agenda spojená s provozem a vedení dokumentace. V dalších oblastech rozhovoru všeobecné sestry uváděly odběry biologického materiálu a to především odběr krve, odběr stolice a odběr biologického materiálu na histologické vyšetření. Příprava klienta na endoskopické vyšetření, komunikace a zajištění intimity při vyšetření. Dále jsme zjistili, že více než polovina všeobecných sester dbá na psychickou přípravu klienta na rektoskopické vyšetření, ale výsledky odhalily také slabá místa. Více než polovina sester ve sledovaném souboru uvedla, že před anoskopickým vyšetřením neinformují klienta o přípravě na vyšetření. Pouze necelá třetina výzkumného souboru uvedla, že informuje klienta o vyprázdnění přirozenou cestou před vyšetřením. V problematice podávání informací o životním stylu pacientům v proktologické ambulanci jsme došli k závěru, že všeobecné sestry se snaží informovat klienta v oblastech pohybové aktivity, hygienické péče, vhodných i nevhodných potravin a to dostatečně, i když uvádějí, že mají velice málo času. Proto kladou důraz na ty nejdůležitější informace.
|
|
Analýza dat týkajících se risku sebevraždy u mentálně nemocných
Hron, Jiří ; Rauch, Jan (vedoucí práce) ; Malá, Ivana (oponent)
Cíle této práce jsou poskytnutí uceleného přehledu poznatků o sebevraždách jak mezi obecnou populací, tak specificky mezi mentálně postiženými pacienty, analýza záznamů o hospitalizacích mentálně postižených pacientů mezi lety 2006 a 2008 s důrazem na nalezení potencionálních rizikových faktorů sebevraždy nebo informací vhodných pro predikci pravděpodobnosti sebevraždy v době propuštění z lékařského zařízení, a konečně porovnání vybraných statistických metod v kontrastu k metodám strojového učení a dobývání znalostí z databází ve vztahu k předchozímu úkolu. Přehled je založen na poznatcíh z více jak 40 odborných článků. Analýza a porovnání metod využívá metod pro těžení asociativních pravidel, vizuálních a krokových metod pro exploraci dat, logistické a podmíněné logistické regrese pro analytickou část, a tzv. textit{random forest} modelu pro predikci. Autor si není vědom existence jakékoliv práce na témata stanovená pro tuto tezi vypracované na území České republiky, přičemž tato témata jistě nikdy nebyla zkoumána nad datovým souborem poskytnutým pro účely této teze. Dalším původním přínosem autora je krátký popis a otestování nové verze učícího algoritmu založená na kombinaci textit{random forest} a setu logistických regresních modelů použitých pro zpřesnění odhadů produkovaných prvním z modelů. Struktura sleduje výše uvedené cíle začínaje od kapitol o poznatcích předchozího výzkumu a o teoretických základech použitých metod a konče vlastní analýzou a interpretací výsledků.
|
|
Korelace funkčního svalového testu a jemné motoriky horních končetin u pacientů s vrozenými neuropatiemi
Nývltová, Marcela ; Kobesová, Alena (vedoucí práce) ; Bébrová, Eliška (oponent)
Cílem práce je posoudit souvislosti mezi funkčním svalovým testem a jemnou motorikou horních končetin u pacientů s vrozenými neuropatiemi, zejména u choroby Charcot-Marie-Tooth (CMT). V první části jsou uvedeny stručné informace o charakteristice, klasifikaci, klinických příznacích, deformitách horních končetin, rehabilitaci a léčbě choroby CMT. Praktická část práce se zabývá testováním a hodnocením horních končetin u pacientů s CMT funkčním svalovým testem, Jebsen - Taylorovým testem, vyšetřením a hodnocením úchopu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
