|
Prevence poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže ošetřujícího personálu na vybraném lůžkovém oddělení- 2 Oddělení následné péče- stanice A, Nemocnice České Budějovice a.s.
PAVLOVÁ, Martina
Na odděleních typu následné péče, je na ošetřující personál vyvíjen mimořádně velký tlak, jak po psychické, tak po fyzické stránce. Neustálá nezbytná manipulace s klienty a fakt, že sestra na pracovišti průměrně denně ujde 11,5 kilometru a 96 minut stráví v předklonu (10), má významný podíl na řadě poškození zdraví, mezi něž patří bolesti pohybového aparátu. Častý styk se staršími, zmatenými, agresivními klienty a opakované setkávání se smrtí má vliv na duševní pohodu ošetřujícího personálu. To vše může vést ke stresu, úzkosti, únavě či syndromu vyhoření. Cílem práce bylo zjistit nejčastější zdravotní obtíže ošetřujícího personálu na ONP- A, šíři informací personálu o prevenci poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže. Dále monitorovat technické vybavení oddělení k manipulaci s klienty a navrhnout preventivní opatření k ochraně před zvýšeným zatížením pohybového aparátu. K tomu jsem zvolila kvantitativní výzkum, který jsem provedla formou dotazníků na 2ONP- A a B a pro srovnání ještě na nervovém odd. se spoluúčastí interního odd. Nemocnice České Budějovice a.s. Výzkumem jsem došla k závěru, že hypotéza1: Ošetřující personál nemá dostatečnou prevenci proti poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže, se potvrdila. H2: S věkem se poškození zdraví prohlubuje, se nepotvrdila. H3: Poškození zdraví je způsobeno i nedostatkem personálu, se potvrdila a H4: Ošetřující personál má pocit dostatku informací o prevenci poškození zdraví z nadměrné fyzické zátěže, se potvrdila. Možnosti využití mé práce vidím v prezentování jejích závěrů vedoucím pracovníkům jednotlivých oddělení, případně zástupcům vedení nemocnice. Je nutné je přesvědčit o nutnosti změny. Dojde- li alespoň k navýšení počtu a druhů kvalitních pomůcek k usnadnění práce, bude to posun k lepší péči o klienty u nás.
|
|
Proces vyrovnávání se rodin s narozením dítěte se závažným zdravotním postižením
KORNFELDOVÁ, Vendula
Dítě si v rodině, především v nukleární rodině, začíná vytvářet první vztahy, které se postupem času neustále prohlubují. Utváří si vztahy k rodičům, případně ke svým sourozencům. I sourozenecký vztah hraje velkou roli při utváření osobnosti dítěte a jeho dalšího rozvoje. Narodí-li se dítě se závažným zdravotním postižením, představuje to především pro rodiče velikou zátěž a zodpovědnost. Přináší to s sebou mnoho starostí, snahu o vyrovnání se s narozením dítěte se závažným zdravotním postižením a přijetím dítěte v rámci rodiny. Tato práce je rozdělena do dvou částí. V teoretické části se v první kapitole věnuji především rodině, funkcím rodiny a rodině pečující o dítě se zdravotním postižením. Ve druhé kapitole rozepisuji jednotlivé typy závažných zdravotních postižení. Následující třetí kapitola pojednává o reakcích rodiny na narození dítěte se závažným zdravotním postižením. V této kapitole se tedy zabývám jednotlivými fázemi vyrovnávání se. V praktické části používám metodu kvalitativního výzkumu. Výzkumné šetření probíhalo na Příbramsku. Informace a potřebná data jsem získávala pomocí polostrukturovaného rozhovoru s rodiči dětí. Vzhledem k tomu, že u kvalitativního výzkumu není zapotřebí mít k dispozici mnoho respondentů, věřím, že i malý počet dotazovaných, s nimiž jsem při svém výzkumu pracovala, bude dostačující a vhodným způsobem doplní mou práci. Hlavním cílem práce bylo zjistit, jak probíhal u rodičů proces vyrovnávání se s narozením dítěte se závažným zdravotním postižením. Pro vlastní realizaci rozhovoru jsem zformulovala jednotlivé otázky, které byly stěžejní pro mou hlavní výzkumnou otázku a stanovený cíl práce. Výsledky výzkumu potvrzují mé domněnky, že ne každý rodič se dokáže zcela vyrovnat s tím, že se mu narodilo dítě se závažným zdravotním postižením. Je to zřejmé jednak z výsledků rozhovorů s jednotlivými respondenty a dále též z provedeného výzkumu, který mimo jiné prokázal, že většina rodičů nebyla, nebo stále ještě není, dostatečně informovaná o příčině vzniku postižení u jejich dítěte. Tato práce by mohla být přínosem pro rodiče, jimž se narodí dítě se závažným zdravotním postižením. Umožní jim nahlédnout i do životů ostatních rodin, které potkal stejný a někdy snad i horší osud. Práce by jim tak mohla pomoci navzájem sdílet své pocity, dodat jim sílu, ale i tolik potřebnou naději pro další život.
|
|
Komparace termínů řízení a vedení
Vlková, Jitka ; Trojanová, Irena (vedoucí práce) ; Kalous, Jaroslav (oponent)
3 NÁZEV: Komparace termínů řízení a vedení AUTOR: Jitka Vlková KATEDRA: Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Irena Lhotková, Ph.D. ABSTRAKT: Závěrečná diplomová práce se zabývá problematikou managementu - řízení organizace, a problematikou vedení lidí. V teoretické části na základě odborné literatury práce objasní jednotlivé termíny řízení a vedení. Toto téma vychází z problému současnosti, kterým je skutečnost, že ředitelky chápou roli vedení a lídra spíše jako méně důležitou, nebo ji odsouvají pro nedostatek času a věnují se více ekonomice a úřednické práci. Pak je problémem řídit nebo spíše vést mateřskou školu. Ve školství je práce s lidmi podceňována a mnohdy zcela opomíjena, většina organizací trpí nadměrným řízením a nedostatečným vedením lidí. 4 Práce navazuje na výsledky výzkumného šetření Věry Fantové z roku 2004. Tehdy bylo výzkumem potvrzeno, že převládají činnosti manažerské nad pedagogickými. Šetření prokázalo, že ředitelky většinou zatěžuje často se měnící legislativa, nedostatek času na pedagogické řízení školy a ředitelky sloučených škol trápí vedení lidí. Všichni si uvědomujeme, že se doba a prostředí rychle mění, je v pohybu, vyžaduje stále nové a jiné přístupy, a tak záleží hodně na vedoucím pracovníkovi, řediteli, jakým je manažerem či lídrem. Hlavní část výzkumu se týká...
|
| |
|
Stanovení běžných aktivit pacientů s Alzheimerovou nemocí v klinické praxi
Martínek, Pavel ; Bartoš, Aleš (vedoucí práce)
Alzheimerova nemoc (AN) je velmi časté onemocnění, v České republice postihuje přibližně 150 tisíc lidí. Diagnostická kritéria vyžadují nejen zhodnocení kognitivních funkcí (například paměti), ale také aktivit denního života (ADL). Práce si klade za cíl popsat koncept ADL a vyhledat dostupné informace o jeho hodnocení u pacientů s AN. Zároveň je jejím cílem popsat nástroje, které jsou v zahraničí a v České republice k dispozici a poskytnout důležité informace pro jejich použití. Shrnuje také vlastní zkušenosti s používáním dotazníků ADL u pacientů s AN. Hodnocení ADL lze použít k diagnostice onemocnění AN nebo již jejích prodromálních stádií, k hodnocení účinnosti léčby či progrese onemocnění, k jeho stagingu, odhadu zátěže pečovatele a k dalším účelům. Vyplnění dotazníků pečovatelem je v klinické praxi pro běžné hodnocení ADL nejvhodnější metodou. Práce obsahuje přehled 14 dotazníků ADL užívaných v zahraničí a jejich stručný popis. Spolu s mým školitelem jsme během mé studentské vědecké aktivity převedli do českého prostředí tři dotazníky ADL (FAQ-CZ, DAD-CZ a BADLS-CZ). Tyto dotazníky byly dány k vyplnění pečovatelům 47 pacientů s klinicky pravděpodobnou AN podle kritérií NINCDS-ADRDA. Kognitivní výkonnost pacientů byla hodnocena testem Mini-Mental State Examination. ADL nebylo možné odhadnout z...
|
| |
|
Profesní zátěž členů výjezdových skupin zdravotnické záchranné služby
VELDA, Jakub
Tématem této bakalářské práce je problematika, týkající se profesní zátěže, se kterou se pracovníci zdravotnické záchranné služby na výjezdech setkávají. Záměrem této práce bylo zjistit, jaké faktory vnímají jako nejvíce zátěžové, jejich zkušenosti s kritickými situacemi a jakou formou se snaží se situacemi vyrovnat. Taktéž bylo cílem zjistit názor a popsat zkušenosti záchranářů s psychologickou pomocí a jejími modifikacemi. Realizace výzkumu proběhla kvalitativní formou prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů se členy výjezdových skupiny zdravotnických záchranných služeb Středočeského a Jihočeského kraje, pracujícími na pozici zdravotnický záchranář. Výzkumem bylo zjištěno, že se respondenti rozhovorů v souvislosti se svou profesí opravdu setkali s kritickými událostmi, kterými se cítili psychicky po určitou dobu výrazně ovlivněni. Respondenti také vnímají, že základy položené psychologické intervenci pro zaměstnance zdravotnických záchranných služeb v určitých krajích jsou dobrým předpokladem, aby i tato základní složka integrovaného záchranného systému měla pro své pracovníky zajištěno zázemí po psychické stránce a dopomohla svým zaměstnancům jak prevencí, tak i intervencí k duševní rovnováze, kterou vnímají jako jeden ze základních předpokladů správného plnění úkolů a povinností, které jsou obecně na pracovníky Zdravotnické záchranné služby kladeny. Možnou alternativou ke zlepšení této problematiky by mohlo být zakomponování legislativní povinnosti zaměstnavatele pečovat o psychickou stránku zaměstnance plnícího rizikové povolání.
|
|
Zátěžové situace a ošetřovatelský personál
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá zátěžovými situacemi v profesi ošetřovatelského personálu. Povolání sestry patří mezi jedno z nejnáročnějších. Je to povolání, ve kterém je sestra stále pod vlivem mnoha stresorů různého druhu. Často se setkává se smrtí, s trpícími, umírajícími a nevyléčitelně nemocnými. Je přítomna ve chvílích bolesti, strádání a utrpení. Osobní setkání s těmito náročnými situacemi vyžaduje vysokou profesionalitu, ale především představuje pro sestru velkou pracovní zátěž. V teoretické části jsou popsány především zátěžové situace, které jsou v profesi ošetřovatelského personálu nejčastější a nejnáročnější. Další část teoretické části popisuje možné následky zátěžových situací a způsoby jejich zvládání, včetně podpory ze strany managementu. Práce má dva cíle. Prvním cílem bylo zmapovat způsoby, kterými se ošetřovatelský personál vyrovnává se zátěžovými situacemi v rámci své profese. A druhým cílem bylo zjistit rozdíly ve vyrovnávání se zátěžovými situacemi mezi nemocničním personálem a personálem hospiců. Ve výzkumné části této práce byl proveden kvantitativní výzkum technikou anonymního dotazníku vlastní konstrukce, který obsahoval 20 otázek. Byl rozdán ošetřovatelskému personálu všech kategorií v nemocniční a hospicové péči. Celkem dotazník vyplnilo 269 respondentů. Data byla statisticky zpracována pomocí systémů Microsoft Excel 2010 a Software R ve verzi 3.0.2 (Chí kvadrát test, Fisherův exaktní test a Wilcoxonův test). Stanovili jsme čtyři hypotézy. H1: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou závislé na dosažené kvalifikaci ošetřovatelského personálu, nebyla potvrzena. H2: Způsoby vyrovnávání se zátěžovými situacemi jsou ovlivněny délkou praxe personálu, nebyla potvrzena. H3: Způsoby zvládání zátěžových situací se liší mezi nemocničním personálem a personálem hospiců, byla potvrzena. H4: Ošetřovatelský personál vnímá při zvládání zátěžových situací jako účinnější vlastní psychohygienu, než podporu ze strany managementu, byla potvrzena. Výsledky výzkumu ukazují, že ošetřovatelský personál pociťuje zátěžové situace velmi často. Za největší zátěž považují péči o trpícího a agresivního pacienta, dále konflikty s rodinou pacienta, konflikty na pracovišti a pracovní vytížení. Jako způsoby ve vyrovnávání s pracovní zátěží se jim nejvíce osvědčily relaxace, odpočinek a spánek. Rozdíly ve způsobech vyrovnávání se zátěží se mezi jednotlivými členy ošetřovatelského týmu neprokázaly. Nicméně zvládání pracovní zátěže ošetřovatelských pracovníků v nemocniční a hospicové péči je rozdílné. Jako podporu v zátěžových situacích od zaměstnavatele pociťuje minimum respondentů. Nicméně určitá podpora ze strany managementu by se dala považovat ve formě školení, supervize či příspěvku na "zotavenou", které jsou respondentům od zaměstnavatele, dle jejich odpovědí, umožněny. Respondenti by však více jako podporu od managementu uvítali např. zvýšení platu či více volna. Taktéž příprava absolventek na budoucí zátěžové situace v jejich profesi je považována respondenty za nedostatečnou. Doporučovali by především různá školení na téma stres a jeho zvládání. Dobrým řešením pro ulehčení pracovní zátěže ošetřovatelského personálu a zvyšování kvality poskytovaných služeb, by mohla být investice do lepších pracovních podmínek, a to jak z hlediska zásobování dostatečných lidských i materiálních zdrojů, tak i samotného uspořádání pracovních procesů.
|
|
Kubánsko-americké vztahy v denících Granma a The Washington Post
Kadlecová, Gabriela ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Šmíd, Milan (oponent)
V této bakalá ské práci je srovnáván zp sob, jakým v termínu od 21. ervna do 21. ervence 2009 informovala o d le itých sv tových událostech americká média, konkrétn The Washington Post, s informacemi, které v té dob vy ly v kubánském deníku Granma. Z tohoto srovnání vychází h e kubánský deník Granma, u n ho byla ve v t in lánk z etelná ideologie Komunistické strany Kuby. V novinách sice vycházely ideologií nezatí ené lánky nap íklad o sportu a kultu e, v politické sekci se v ak ve sledovaném období objevilo mnoho lánk , ze kterých i ela ideologie a které nebyly napsány objektivn . Nejvíce zabarvených lánk vy lo ve sledovaném období v Granm v souvislosti se Slavnou p tkou a se státním p evratem v Hondurasu. Ani deník The Washington Post v ak nebyl úpln objektivní: n kterým témat m v noval p íli mnoho prostoru, co dokazuje nap íklad smrt zp váka Michaela Jacksona. Podobným p ípadem byla hospodá ská situace, o které vy lo v The Washington Post ve sledovaném období i n kolik lánk denn . Zárove deník výrazn prote oval Spojené státy americké a události ve zbytku sv ta p ehlí el.
|
|
Projekce sociálních služeb pro seniory na vybraných územích
SCHMIDTSCHLÄGER, Radim
Abstrakt Sociální služby jsou poskytovány občanům, kteří je potřebují vzhledem ke svému zdravotnímu stavu, věku nebo nepříznivé sociální situaci, a kteří bez pomoci společnosti nemohou překonat tíživou sociální situaci nebo nepříznivé poměry. Sociální služby nejsou významné jen proto, že je potřebuje mnoho lidí, ale zejména proto, že bez jejich působení by se významná část občanů nemohla podílet na všech stránkách života společnosti. Bylo by tak znemožněno uplatnění jejich lidských a občanských práv a docházelo by k jejich sociálnímu vyloučení. Sociální rozvoj, lepší životní podmínky, pokroky v medicíně a prosazování sociálních práv vedou k tomu, že méně lidí dnes umírá v dětství, nebo během produktivního života. Lze konstatovat, že seniorů bude stále přibývat a že je to průvodním jevem úspěšného rozvoje civilizace. Touto svou početností se senioři stávají mimořádně závažným subjektem sociální exkluze. Proto je potřeba si uvědomovat určitá znevýhodnění seniorské generace a problematice plánování sociálních služeb věnovat náležitou pozornost. V rámci stanoveného cíle bylo nutné zhodnotit a porovnat jednotlivé střednědobé plány rozvoje sociálních služeb daných lokalit a též porovnat a zhodnotit komunitní plány vybraných měst. Zpracovaná diplomová práce ověřila, že je potřeba věnovat náležitou pozornost promyšlenému plánování sociálních služeb. Je tomu tak z toho důvodu, že je potřeba harmonizovat nabídku a poptávku po sociálních službách Zajištění kvalitní a dostupné sítě sociálních služeb pro seniory, je možné pouze při zajištění komplexní koncepce sociální a zdravotní péče. Vždy je však třeba zohlednit, jak demografické trendy, tak i specifika příslušné oblasti, ale též zainteresovanost všech subjektů, kterých se bezprostředně daná problematika sociálních služeb dotýká. Bezesporu lze konstatovat, že kvalita nabízených sociálních služeb, nejen pro seniory, roste a to jak v souvislosti se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, tak s požadavky uživatelů služeb.
|
host ::
