| |
|
Analýza sociálních služeb pro seniory v České republice v letech 2007 - 2015
Fialová, Tereza ; Prudká, Šárka (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na téma sociálních služeb pro seniory a jejich vývoj od roku 2007 do roku 2015. Cílem práce je popsání vývoje sociálních služeb, jak v České republice, tak v jednotlivých krajích a jejich následná komparace. Práce má také za úkol informovat o současné situaci a z obojího vyplývající prognózy do budoucna a jejich hodnocení. Teoretická část se zabývá definicí a zařazením sociálních služeb v rámci sociální politiky. Nedílnou součástí je popis základních forem sociálních služeb, poskytovatelů sociálních služeb a taktéž legislativního a finančního rámce sociálních služeb v České republice. Metodou užitou v této části práce je rešerše odborné literatury zaměřené na charakteristiku sociální politiky a zvláště sociálních služeb. Část empirická pak navazuje na poznatky z části teoretické. Výzkum se nejdříve zaměřuje na Českou republiku jako celek a až poté přechází ve zkoumání specifik jednotlivých krajů a jejich porovnání. Zde použitými metodami jsou analýza stávajícího systému sociálních služeb a regionální komparace. Zdrojem dat jsou především údaje Českého statistického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí. Výsledkem zkoumání je potvrzení nezbytnosti sociálních služeb v životě seniorů. Práce se snaží popsat a upozornit na současné systémové nedostatky poskytování a financování sociálních služeb, které je potřeba řešit především s ohledem na současný demografický trend zvyšování počtu starších osob.
|
|
Vybrané sociální determinanty zdraví imigrantů ve zvolených lokalitách České republiky
BRABCOVÁ, Iva
Hlavním záměrem výzkumu bylo zmapování vlivu vybraných sociálních determinant na zdraví cílové skupiny imigrantů. Metoda výzkumu vycházela z konceptu deseti sociálních determinant zdraví dle Wilkinsona a Marmota (2003). Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Výzkumné šetření probíhalo v období leden 2010 až prosinec 2012. Samotný sběr dat probíhal ve dvou fázích. V první etapě výzkumného šetření byl zkoumán vliv dvou sociálních determinant zdraví (výživy a závislosti) na zdravotní stav respondentů. Druhá fáze výzkumu byla soustředěna na pracovní prostředí a využití zdravotní péče respondenty. V první části šetření bylo osloveno 246 imigrantů v regionu: Jihočeský kraj, hlavní město Praha a Kraj Vysočina. V druhé etapě výzkumu bylo kontaktováno 236 imigrantů ve dvou regionech (Jihočeský kraj a hlavní město Praha). Byli osloveni legálně usazení imigranti, ve věkové kategorii 18 65 let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Z výsledků šetření je zřejmé, že cílová skupina imigrantů je vystavena více nepříznivým pracovním podmínkám než majoritní populace. Ve srovnání s českou populací byly u cílové skupiny imigrantů prokázány statisticky významné rozdíly především v oblasti nadměrného pracovního zatížení a diskriminace na pracovišti. S vyšším výskytem nepříznivých pracovních podmínek statisticky významně rostl počet nemocí způsobených výkonem povolání. Čerpání zdravotní péče imigranty bylo ovlivněno typem zdravotního pojištění, délkou pobytu, pohlavím a znalostí českého jazyka. Imigranti, kteří mohli vstoupit do systému veřejného zdravotního pojištění, čerpali zdravotní péči častěji než imigranti s komerčním zdravotním pojištěním. Muži imigranti kouří a konzumují alkohol významně více než ženy-imigrantky. Mladá generace imigrantů (18 až 29 let) kouří statisticky významně více než střední a starší generace imigrantů. Vyšší týdenní konzumace vína a destilátů byla potvrzena u střední generace (30 až 50 let) imigrantů. Subjektivně "hůře" hodnotili své zdraví respondenti, kteří zároveň udávali přítomnost fyzické bolesti a psychickou zátěž v zaměstnání. Mezi opatření, vedoucí k odstranění sociálních nerovností a zlepšení situace imigrantů v ČR patří: zajištění rovnocenných pracovních podmínek mezi imigranty a českými zaměstnanci, zvyšování jazykových znalostí imigrantů, zkrácení doby k získání trvalého pobytu imigrantem, zjednodušení podmínek k získání občanství a umožnění všem legálně usazeným imigrantům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění.
|
| |
|
Analýza vlivu sociální politiky na porodnost v jednotlivých krajích ČR
Dvořák, Josef ; Melzochová, Jitka (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce se zabývá vztahem mezi porodností a nástroji státní sociální podpory. Cílem této práce je odhalit vztah mezi těmito dvěma veličinami. Dílčím cílem je pak prozkoumat specifika působení nástrojů sociální podpory v konkrétních krajích České republiky. Zaměřil jsem se na výzkum na úrovni celé ČR i jednotlivých krajů v období mezi lety 1993-2014. Při hledání těchto vztahů byla použita metoda srovnání rozdílů ve vývoji veličiny míry plodnosti. Následně byl sestaven regresní model vypočítaný pomocí metody fixních efektů. Pro vzorek konkrétních krajů byla aplikována metoda nejmenších čtverců. Provedeným výzkumem se ve všech modelech podařilo popsat více než 80 % variability. Na základě této práce je možné předvídat chování obyvatel při změně výše některých dávek. Hlavním zjištěním je, že nejvíce motivující jsou opatření jako rodičovský příspěvek a přídavek na dítě.
|
|
Solidarita a sociální spravedlnost ve společnosti
Kankrlík, Tomáš ; Poláková, Olga (vedoucí práce) ; Kubelková, Karina (oponent)
Práce se zaměřuje na problematiku sociálního státu, který se má v dnešní době na straně jedné sympatie svých příznivců, na straně druhé čelí silné kritice. Klade si za cíl zhodnotit vztah podílu sociálních výdajů na HDP a růstu HDP ve vybraných evropských zemích, jimiž jsou Švédsko, Německo a Velká Británie. V rámci řešení této otázky se práce nejprve zabývá teorií sociálního státu a přibližuje státní zásahy uplatňované při výkonu sociální politiky. Dále poukazuje na nepříznivé účinky programů sociální politiky. V praktické části práce analyzuje sledované země z hlediska struktury sociálních výdajů, jejich podílu na HDP a růstu HDP v daném období. Zaměřuje se na vztah podílu sociálních výdajů na HDP a růstu HDP, přičemž ve všech třech případech dochází na základě korelační analýzy k závěru, že se nepodařilo prokázat závislost sledovaných veličin. Na závěr práce nabízí zhodnocení vztahu podílu sociálních výdajů na HDP a míry nezaměstnanosti, kde se závislost obou ukazatelů potvrdila.
|
|
Komparace nemocenského pojištění v ČR, Německu a rakousku
Hrušková, Tereza ; Vítek, Leoš (vedoucí práce) ; Bayer, Ondřej (oponent)
Tato práce se zabývá nemocenským pojištěním v České republice, Německu a Rakousku. Nemocenské pojištění je důležitou součástí systému sociálního zabezpečení, zajišťuje náhradu části výdělku v případě nemoci či pracovní neschopnosti a zmírňuje propad životního standardu při výpadku příjmu. Hlavním cílem práce je popsat systémy nemocenského pojištění a provést komparaci vybraných prvků pojištění v jednotlivých zemích. První kapitola obsahuje historický vývoj sociálního zabezpečení v Evropě. V druhé až čtvrté kapitole jsou popsány systémy nemocenského pojištění jednotlivých zemí. V poslední kapitole je provedena komparativní analýza vybraných prvků nemocenského pojištění.
|
|
Sociální úkol církve a programové dokumenty Evropské unie
Charousová, Hana ; Ovečka, Libor (vedoucí práce) ; Ryšková, Mireia (oponent)
Diplomová práce SOCIÁLNÍ ÚKOL CÍRKVE A PROGRAMOVÉ DOKUMENTY EVROPSKÉ UNIE Autor: Hana Charousová Resumé Tendencí současného světa je snaha o rychlé směřování ke globalizaci, materiálnímu rozvoji, ekonomické prosperitě a technokratické společnosti. Záměrem této diplomové práce je zdůraznit, že současná doba klade na člověka náročný úkol, kterým je zachování a podpora lidských hodnot, morálního a spirituálního života a lidství vůbec. Práce se zaměřuje na postavení katolické církve i ostatních církví ve společnosti, především na jejich sociální úkol, který pramení z křesťanského učení. Srovnává křesťanské etické požadavky s etickými principy obsaženými v programových dokumentech Evropské unie a snaží se prokázat, že katolická církev i ostatní církve mohou a mají zastávat plnohodnotné místo v dnešní moderní pluralitní společnosti. Touto prací bych zároveň chtěla inspirovat k většímu zapojení církví v praktických oblastech společnosti, zejména k řešení sociální problematiky, které se ovšem neobejde bez finančního zázemí. Z tohoto důvodu tato práce též poskytuje praktický návod, jak získávat finanční prostředky například z evropských strukturálních fondů, především Evropského sociálního fondu. Diplomová práce obsahuje 159 256 znaků
|
|
Poskytované služby pro seniory v říčanském regionu
Koubová, Jana ; Průša, Ladislav (vedoucí práce) ; Šloufová, Romana (oponent)
V diplomové práci se zaměřuji na problematiku péče o seniory. Zabývám se poskytováním sociálních služeb pro seniory v říčanském regionu. Cílem mé práce je zmapovat tento region z pohledu sociálních služeb. V následujících řádcích se zaobírám Zákonem o sociálních službách, který je nedílnou součástí organizací poskytujících sociální služby, standardy sociálních služeb, pojmy komunitního plánování, samosprávným rozdělením České republiky. Dále poukazuji na problematiku státních a nestátních organizací. V empirické části následně vycházím z dotazníku, který vyplnili převážně vedoucí pracovníci jednotlivých organizací. Vycházím z dostupných údajů Českého statistického úřadu a poskytnutých informací organizací nacházejících se v regionu. Doložený výzkum se zabývá mapováním zařízeními a jejich využitím, dále poptávkou po tomto typu zařízení ze strany seniorů.
|
|
Česko-čínské partnerství a manželství
ZHAO, Ting
Cílem této bakalářská práce je popsat jak vnímají a prožívají česko-čínské partner-ství/manželství jeho aktéři. Práce má dvě části. Teoretická část tvoří východisko pro následné empirické šetření. Ujasňuje pojmy, motivace seznámení, význam smíšené manželství a život čínské menšiny v Čechách. Praktická část popisuje výzkum. Byl vy-užit kvalitativní výzkum metodou dotazování. Rozhovorem pomocí osmi otázek byla získána informace od devíti respondentů - Čechů a Číňanů, kteří jsou účastníci uvede-ného typu vztahu. Jejich názory a zkušenosti jsou analyzovány metodou trsů. Výsledky výzkumu přinesly náhled do vztahu a soužití česko-čínského partnerství. Z výzkumu vyplynulo, že většina aktérů česko-čínského sňatku předtím, než vstupovala do vztahu, se postupem času navzájem poznávala. Výzkumem jsem zjistila třináct druhů motivací k seznámení. Některé jsou charakteristické pouze pro sňatky s cizinci. Většina dotázaných se však seznámila s partnerem/kou náhodně shodu okolnosti. Z výpovědí dotázaných vyplynulo dvacet jedna konkrétních problémů ve vztahu. Tyto problémy jsou povahy sociální, kulturní i běžně se vyskytující mezi partnery. Postoje rodičů part-nerů jsou různé. Příčinou odmítavé reakce jsou obavy o štěstí svých potomků, či před-sudky vůči cizincům. Na veřejnosti se páry obvykle cítí dobře. Jen občas se setkávají s negativními odezvami. Partneři ke komunikaci využívají češtinu, čínštinu a angličtinu. Podle výpovědi dotázaných tento typ soužití jim ve většině případů nezměnil obvyklý životní styl. Výjimka je pouze stravovaní. Ostatní oblasti soužití jsou individuální a standardní. Názor dotázaných na tento typ sňatku není jednotný. Někteří si myslí, že hranice kulturního rozdílu se nedají překonat. Jiní hledí pozitivně, že kultury jsou vzá-jemně doplňující. Když člověk umí tyto rozdíly využít, obohatí jimi život. Výsledky výzkumu rozšiřují znalosti o národnostně smíšených sňatcích a mohou sloužit jako podklad pro další výzkum.
|
host ::
