Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 15,588 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.45 vteřin. 


Multimedia Data Processing in Heterogeneous Distributed Environment
Kajan, Rudolf ; Ferko,, Andrej (oponent) ; Míkovec, Zdeněk (oponent) ; Herout, Adam (vedoucí práce)
Ubiquitous computing, a paradigm in which the processing of information is linked with each activity or object as encountered, was proposed by Mark Weiser as the next era for interacting with computers. Its goal is to enable people to interact with devices more naturally and casually in ways that suit whatever location or context they find themselves in. Ubiquitous computing focuses on learning by removing the complexity of computing and increases efficiency while using computing for different daily activities. But after more than 15 years since Weiser formulated these goals, several aspects of ubiquitous computing are still not a part of user experience with today’s technology. Seamless integration with environment leading to technological invisibility or user interaction spanning across multiple devices pose still a great challenge. The main goal of our work is to make a step towards making the idea of ubiquitous computing a reality by addressing the question about intuitive information sharing between a personal device and a situated display. We have developed three interaction techniques which support unobtrusive content exchange between touch-enabled personal device and a large display - whether it is shared-private or public. These techniques are based on video streams, augmented reality, and analysis of gaze data. Besides the interaction techniques, we also present a framework for real-time application state acquisition and reconstruction on target platform. We report on user studies focused on the usability of our prototypes and a system performance evaluations. Our experiments were formed around real-life scenarios which are commonly experienced throughout the day. For interactions based on video streams, the results indicate that our techniques outperform the existing solutions: the localization and task migration is done in real time on a midlevel cellphone; the localization is reliable even for different observation angles and for cluttered screen content. Our technique based on gaze analysis goes even further by allowing for modeling of implicit user preferences through gaze data, while being accurate and unobtrusive.

Optimalizace sledování síťových toků
Žádník, Martin ; Lhotka,, Ladislav (oponent) ; Matoušek, Radomil (oponent) ; Sekanina, Lukáš (vedoucí práce)
Tato disertační práce se zabývá optimalizací sledování síťových toků. Sledování síťových toků spočívá ve sledování jejich stavu a je klíčovou úlohou pro řadu síťových aplikací. S každým příchodem paketu je nutné aktualizovat hodnoty stavu, což zahrnuje přístupy do paměti. Vzhledem k vysoké propustnosti linek a obrovskému množství souběžných toků hraje přístup do paměti kritickou roli ve výkonnosti stavového zpracování síťového provozu. Tento problém se řeší různými technikami. Tyto techniky ale ve výsledku vždy požadují, aby nejblíže zpracování provozu byla nasazena paměť s nízkou odezvou, cache toků, schopná vyřídit všechny přístupy. Cache toků má proto omezenou kapacitu a její efektivní správa má zásadní vliv na výkonnost a výsledky zpracování síťového provozu. Vzhledem ke specifikům síťového provozu nemusí být stávající správy vhodné pro správu cache toků. Disertační práce se proto zabývá automatizovaným vývojem správy cache na základě reálného provozu dané sítě. Automatizace vývoje správy cache toků je realizována pomocí genetického algoritmu. Genetický algoritmus vyvíjí nová řešení a hodnotí je simulací nad vzorkem provozu z různých sítí. Navržený postup je ověřen na vývoji správ pro dva problémy. Prvním problémem je vývoj správy, která bude vykazovat celkově nízký počet výpadků stavů z cache toků. Druhým problémem je vývoj správy, která bude vykazovat velmi nízký počet výpadků u velkých toků. Optimalizace zakódování správy a experimenty s parametry genetického algoritmu ukázují, že je možné nalézt správy cache toků, které jsou optimalizované pro specifika daného nasazení. Nově vyvinuté správy poskytují lepší výsledky než ostatní testované správy. Z hlediska snížení celkového počtu výpadků je vyvinuta správa, která snižuje počet výpadků na konkrétní datové sadě až o deset procent vůči nejlepší porovnávané správě. Z pohledu snížení počtu výpadků u velkých toků je dosaženo vyvinutou správou až dvojnásobného snížení výpadků. Většina velkých toků (více než 90%) nezaznamenala při použití vyvinuté správy dokonce ani jeden výpadek. Rovněž během záplav nových toků, které se v síťovém provozu vyskytují v souvislosti se skenováním sítí a útoky, se ukazují velmi dobré vlastnosti vyvinuté správy. V rámci práce je rovněž navrženo rozšíření správy o využití doplňkové informace ze záhlaví příchozích paketů. Výsledky ukazují, že kombinací této informace lze počet výpadků u správ dále snižovat.

Problematika ošetřovatelské péče u náhlých příhod břišních u dětí do šesti let
HLACHOVÁ, Martina
Diplomová práce je zaměřena na problematiku ošetřovatelské péče u náhlých příhod břišních u dětí do šesti let. Bolest břicha může být u dítěte prvním příznakem náhlých příhod břišních, které mohou jeho život přímo ohrožovat. Zanedbání těchto potíží může pak vést k velkým zdravotním problémům komplikovaného charakteru.V rámci výzkumného šetření byly stanoveny čtyři cíle. Prvním cílem bylo zjistit specifika náhlých příhod břišních u dětí do šesti let. Druhým cílem bylo zjistit možné následky náhlých příhod břišních u dětí do šesti let v pooperačním průběhu. Třetí cíl měl za úkol zmapovat problematiku náhlých příhod břišních v dětském věku z pohledu sestry a čtvrtý cíl měl zjistit znalosti rodičů o náhlých příhodách břišních v dětském věku. Snahou diplomové práce bylo také proniknout do problematiky této obsáhlé kapitoly akutní medicíny, vyzdvihnout na povrch specifika, jež se týkají náhlých příhod břišních v dětském věku, a zjistit, jak jsou informováni rodiče o existenci tohoto souboru onemocnění. K naplnění cílů této diplomové práce jsme použili kvalitativního výzkumného šetření. Šetření bylo uskutečněno technikou polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor se skládal z osmi sester pracujících na standartním dětském oddělení, nebo na dětském oddělení intenzivní péče. Druhý výzkumný soubor tvořili rodiče, rsp. matky které odpovídaly na základě svých vědomostí a získané všeobecné informovanosti. Ke zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování - metoda tužka a papír. Bylo stanoveno sedm výzkumných otázek: 1. Jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u náhlých příhod břišních v dětském věku? 2. Jaké komplikace se vyskytují u náhlých příhod břišních v dětském věku 3. Jakými specifiky se vyznačuje předoperační a pooperační péče u náhlých příhod břišních v dětském věku? 4. Jaký je pooperační průběh u dětí s náhlou příhodou břišní? 5. Jaké následky se mohou u náhlých příhod břišních v dětském věku objevit? 6. Jak vidí sestry problematiku náhlých příhod břišních v dětském věku? 7. Jaké znalosti mají rodiče o náhlých příhodách břišních v dětském věku? V rámci diplomové práce byla na základě získaných výsledků vytvořena brožurka jakožto informační materiál pro rodiče, která bude rodičům nápomocna k osvětlení různých pojmů a potencionálních situací v rámci této rozsáhlé diagnózy. Tato brožurka bude k dispozici v jeslích a na ambulanci dětského oddělení v Českých Budějovicích.

Oxygenoterapie po kardiochirurgické operaci z pohledu sester a pacientů
VRCHOTOVÁ, Klára
Kardiochirurgické operace jsou velmi závažné operační výkony, které mají svá značná specifika. Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku oxygenoterapie a to jak z pohledu sester, tak i pacientů. Teoretická část je zaměřena na popis fyziologie dýchání a následně na samotnou oxygenoterapii. Zde jsou popsány jednotlivé zdroje kyslíku a indikace k jeho podání. Dále jsou zde zmíněny jednotlivé zásady v podávání kyslíku. Při podávání kyslíku je třeba využít specifických pomůcek, kdy mezi nejčastěji používané patří kyslíková maska nebo kyslíkové brýle. Aby oxygenoterapie byla ještě účinnější, musí být také zahájena kvalitní dechová rehabilitace. Dechová rehabilitace je zvláště u pacientů po kardiochirurgickém výkonu velice důležitá a s jejím nácvikem je třeba začít již před samotným operačním výkonem. Tento postup je velice důležitý, protože v pooperačním období zajišťuje pacientovi správné dýchání a odkašlávání. Dechovou rehabilitaci s pacienty provádí jak všeobecná sestra pracující na kardiochirurgickém oddělení, tak i fyzioterapeut. Ke zjištění účinnosti oxygenoterapie a dechové rehabilitace slouží různé monitorovací techniky. Tyto techniky lze rozdělit na invazivní a neinvazivní. Z neinvazivních se nejčastěji využívá pulzní oxymetrie, z invazivních technik je to odběr krve na ABR. Cíle práce byly stanoveny celkem dva: 1. Zmapovat znalosti sester o ošetřovatelské péči u pacienta s oxygenoterapií. 2. Zjistit, co pociťují pacienti po kardiochirurgické operaci. K těmto cílům byly zvoleny dvě hypotézy a dvě výzkumné otázky. Stanovené hypotézy jsou: 1. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o oxygenoterapii než sestry pracující na stanici intermediální péče. 2. Sestry na stanici resuscitační péče mají větší znalosti o dechové rehabilitaci než sestry pracující na stanici intermediální péče. První výzkumná otázka je: Co pociťují pacienti při oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Druhá výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou pacienti po kardiochirurgické operaci informováni o oxygenoterapii a dechové rehabilitaci? Ve výzkumné části bakalářské práce byla použita jak kvantitativní, tak i kvalitativní výzkumná metoda. Kvantitativní zpracování dat probíhalo v podobě zpracování vyplněných dotazníků od sester pracujících v Nemocnici České Budějovice a.s., Nemocnici na Homolce v Praze a Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v Praze. Touto metodou byly vyhodnoceny a posouzeny znalosti sester resuscitačního a intermediálního oddělení. Kvantitativní výzkumné šetření bylo použito při zpracování získaných dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po kardiochirurgickém operačním výkonu. Tato data byla následně přepsána a bylo provedeno jejich kódování pomocí metody - tužka a papír. Na podkladě zjištěných kódů byla provedena kategorizace dat. Celkem byly vytvořeny dvě kategorie a to Oxygenoterapie a Dechová rehabilitace. Každá z těchto kategorií má tři podkategorie. U kvalitativního výzkumného šetření byly vytvořeny dvě kategorie: Oxygenoterapie a Dechová gymnastika. U kategorie Oxygenoterapie byly následně vytvořeny tři podkategorie Z kvantitativního výzkumného šetření vyplývá, že znalosti sester ohledně oxygenoterapie jsou vyšší u sester pracujících na oddělení resuscitační péče. Naopak je tomu však v oblasti znalostí sester ohledně dechové rehabilitace. V této oblasti byly vyšší vědomosti sester z intermediální péče. Při zpracování dat kvalitativní výzkumnou metodou bylo zjištěno, že pacienti mají dostatek informací o pooperační oxygenoterapii, ale i dechové rehabilitaci. Četnost dechové rehabilitace byla u všech pacientů v pooperačním období po kardiochirurgickém výkonu vyšší jak 1x/den

Specifika ošetřovatelské péče u pacienta s transapikální implantací aortální chlopně
VOTRUBOVÁ, Nataliya
Operační metoda TAVI (transcatheter aortic valve implantation), neboli katétrová implantace aortální chlopně, je v současné době velice aktuální téma, a to jak v kardioligii, tak také v kardiochirurgii. Je to metoda, která se neustále vyvíjí, a u níž je velice důležitá týmová spolupráce kardiochirurgů, kardiologů, anesteziologů, ale i jiných specialistů. Jde o nově zavedený, minimálně invazivní postup, který byl v České republice poprvé použit v roce 2008. Metoda TAVI představuje pro klienty/pacienty s aortální stenózou, první metodu volby, a to u takových klientů/pacientů, kteří nemohou podstoupit klasický otevřený chirurgický výkon, operace je pro ně spojena s vysokým rizikem nebo je u nich výskyt dalších přidružených onemocnění. Operační metoda TAVI patří k minimálně invazivním výkonům, a její minimalizace a výhody spočívají například v absenci mimotělního oběhu, srdeční zástavě, v miniinvazivní přístupové cestě torakotomií, v minimalizaci rizika embolického iktu, v menší bolestivosti rány, menším pooperačním krevním ztrátám, nižšímu riziku infekce a komplikovaného hojení ran, k rychlejší rekonvalescenci, včasnější rehabilitaci, rychlejšímu návratu do běžného života a především pro ženy k lepšímu kosmetickému efektu aj. Ke zpracování bakalářské práce byla využita kombinace kvalitativně - kvantitativní metody výzkumného šetření. Základnu pro šetření tvořil kvantitativní výzkum, kterým byla získána plošná data o zkoumaném jevu za použití metody dotazování technikou dotazníků určené pro sestry pracující na kardiochirurgickém oddělení nemocnice České Budějovice, a. s. Tyto výsledky byly ještě podpořeny provedením kvalitativního výzkumu, kterým byl zmapován pohled na danou problematiku ze strany klienta/pacienta a lékaře. Pro kvalitativní výzkum byla použita metoda dotazování, za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumného šetření, které byly získány pomocí dotazníků byly zpracovány popisnou statistikou pomocí grafů v programu LibreOffice Calc a pomocí vytvořených schémat v LibreOffice Writer. Kvalitativní výsledky výzkumného šetření byly z audionahrávek přepsány a kódovány, a na základně kódů bylo vytvořeno 9 kategorií z rozhovorů s klienty/pacienty a tři kategorie z rozhovorů s lékaři. Cílem této bakalářské práce bylo zmapovat, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče u klientů/pacientů s transapikální implantací aortální chlopně, což se na základě získaných dat podařilo. Z výsledků je zřejmé, že klienti/pacienti po TAVI se smí polohovat na bok, rehabilitace je u nich rychlejší, rekonvalescence kratší. Nemusí vstávat přes bok, nejsou u nich komplikace spojené s použitím mimotělního oběhu, výkon je méně invazivní, péče o operační ránu je jednodušší, pooperační zotavení je rychlejší, je nižší výskyt drénů a bolestí a operační rána je na boku. H1 - Sestry ošetřují klienta/pacienta po transapikální implantaci aortální chlopně stejně jako o klienty/pacienty po jiných kardiochirurgických výkonech, aniž by si uvědomily rozdíly potřeb pacientů po transapikální implantaci aortální chlopně byla vyvrácena, protože sestry vidí rozdíly v poskytování ošetřovatelské péče klientům/pacientům po TAVI a klientům/pacientům po sternotomické operaci aortální chlopně v invazivitě, v péči o ránu, v pohybu a rehabilitaci, v individuální péči, v rekonvalescenci, v době hospitalizace a v kosmetickém efektu. Výsledky výzkumného šetření mohou posloužit jako podklady pro vytvoření standardu ošetřovatelské péče či edukačního materiálu pro klienty/pacienty. Dále lze výsledky této práce interpretovat na odborném semináři pro NLZP a výsledky mohou také zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o klienty/pacienty po transapikální implantaci aortální chlopně.

Ošetřovatelský problém: periferní žilní katétr
TOMÁNKOVÁ NOVÁKOVÁ, Monika
Periferní žilní katétr slouží k zajištění přístupu do žilního systému. Jedná se o jeden z nejčastěji využívaných invazivních výkonů ve zdravotnických zařízeních, který spadá do kompetencí a každodenní pracovní náplně sester. Proto může v jakékoliv oblasti této ošetřovatelské péče vzniknout riziko rutinního postupování s následným vědomím či nevědomým pochybením. Periferní žilní katétr je nutné pacientovi zavést, pokud je u něj plánovaná parenterální výživa, léčba infuzemi nebo transfuzemi, aplikace intravaskulárních léčiv či kontrastní látky, léčba rehydratace, odběry krve, které je možné z PŽK provést hned po jeho zavedení a ještě před podáním léčebných látek a také jej zavádíme při neodkladné péči u kriticky nemocných jako je kardiopulmonální resuscitace. Aby byl tento žilní přístup kvalitní a plnil co nejlépe svůj účel, měly by sestry mít co nejvíce vědomostí v problematice této ošetřovatelské péče. Jde především o to, aby se sestry před tímto výkonem zajímaly o potřebné informace o pacientovi, uměly pacienta správně informovat o povaze výkonu, uměly s ním komunikovat, znaly správný postup zavedení, možné kontraindikace, uměly vybrat správné místo i katétr pro zavedení, podaly pacientovi dostatek informací o následné péči o katétr, prováděly správně ošetřovatelskou péči o tento vstup, znaly možné komplikace, které mohou nastat, postupovaly asepticky a tím eliminovaly vznik nozokomiálních nákaz, ale také si uvědomovaly svá možná pochybení. Bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na historii periferních žilních katétrů, jejich indikace a kontraindikace, druhy, potřebné pomůcky, ošetřovatelskou péči, komplikace a jiné. Empirická část obsahuje výzkumné šetření. Cílem práce bylo zmapovat problematiku periferních žilních katétrů v nemocniční praxi, dále zmapovat faktory, které mohou ovlivnit vznik problémů při ošetřovatelské péči u pacientů s periferním žilním katétrem. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky. 1. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče před zavedením periferního žilního katétru? 2. Jaké jsou zásady ošetřovatelské péče u pacientů se zavedeným periferním žilním katétrem? 3. V jakých oblastech ošetřovatelské péče o periferní žilní katétry chybí sestrám znalosti? 4. Jaké pomůcky si sestry připravují k zavedení periferního žilního katétru? Ke zpracování bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Metody a techniky sběru dat byly polostrukturované rozhovory a zúčastněné pozorování. Výzkumné šetření bylo realizováno pouze na jednom nemocničním oddělení. Šetření bylo anonymní. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor. Sestrám v něm bylo položeno 14 otázek (Příloha 8), které byly doplňovány v průběhu rozhovoru o další podotázky. Výsledky jednotlivých rozhovorů byly poté pro přehlednost zpracovány do kategorizačních skupin. Jako další technika sběru dat byla použita metoda zúčastněného pozorování. Vypozorovaná fakta byla průběžně zaznamenávána do předem připraveného pozorovacího archu (Příloha 9). Pozorovány byly stejné sestry, se kterými probíhal rozhovor. Tato bakalářská práce byla psaná tak, aby přinesla základní přehled o problematice periferních žilních katétrů a mohla být použita jako informační materiál pro již zkušené nebo začínající sestry. Jako praktický výstup bakalářské práce byl vypracován standard ošetřovatelské péče o periferní žilní katétr, který těmto sestrám na oddělení chyběl a mohl by jim pomoci v jejich péči o tyto intravenózní vstupy, hlavně ke správnému postupování a eliminování možných pochybení (Příloha 10).

Spokojenost pacientů s poskytovanými službami-důležitý indikátor kvality zdravotnického zařízení.
MALANÍKOVÁ, Jana
Má diplomová práce na téma "Spokojenost pacientů s poskytovanými službami- důležitý indikátor kvality zdravotnického zařízení" pojednává především o spokojenosti pacientů s poskytovanými službami v Nemocnici České Budějovice, a.s. Dále o mapování zaměřeném na celkovou spokojenost s péčí v již zmíněné českobudějovické nemocnici a na průzkum toho, zda pacienti hodnotí kvalitu poskytovaných informací lékařem v této nemocnici kladně a jestli jsou spokojeni s péčí zdejších zdravotních sester. Spokojenost pacientů je důležitým indikátorem kvality poskytované péče, který má vliv na jejich stav základních lidských potřeb. Byl stanoven jeden hlavní cíl: Zmonitorovat spokojenost pacientů s poskytovanými službami v Nemocnici České Budějovice, a.s. Tento cíl byl i splněn. Byl proveden kvantitativní výzkum, k jehož uskutečnění byla použita metoda dotazování. Prostřednictvím techniky standardizovaných anonymních dotazníků byly na základě výše zmíněného cíle ověřovány 3 následující hypotézy: 1) Pacienti jsou spokojeni s celkovou péčí v Nemocnici České Budějovice, a.s. 2) Dotazovaní pacienti hodnotí kvalitu poskytovaných informací lékařem v Nemocnici České Budějovice, a.s. kladně. 3) Dotazovaní pacienti jsou spokojeni s péčí zdravotních sester v Nemocnici České Budějovice, a.s. Data jsem zpracovávala za účelem potvrzení či vyvrácení předem stanovených hypotéz. Vyhodnocení dat proběhlo pomocí statistických neparametrických metod, Chí kvadrát testem a zvolenou hladinou významnosti p=0,05. Výsledky výzkumu byly přehledně zpracovány do tabulek a grafů. Ke zpracování výsledků byl použit program Microsoft Office Excel 2010.

Rozvoj kořenového systému řepky ozimé s ohledem na různé způsoby zpracování půdy
Němcová, Michaela ; Bečka, David (vedoucí práce) ; Krček, Vítězslav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje kořenovému systému řepky ozimé s ohledem na různé způsoby zpracování půdy. Řeší, zda je pro řepku ozimou a její kořenový systém vhodnější zpracování půdy orbou nebo minimalizací. Tato problematika byla řešena jednoletým výzkumem. Srovnávaly se dílčí znaky z jednotlivých zpracování půd ze dvou období a to délka kořene, průměr kořenového krčku, délka nejdelšího listu, počet listů, hmotnost čerstvých a sušených kořenů. Výsledky byly u obou technologií velice dobré, ale zpracování půdy orbou bylo lepší ve více dílčích znacích. Závěrem této práce je, že zpracování půdy orbou má lepší vliv na rozvoj kořenového systému řepky ozimé a bylo by vhodné tento pokus opakovat pro dlouhodobější srovnání.

Integrativní hodnocení krajiny
Sedmidubský, Tomáš ; Martiš, Miroslav (vedoucí práce) ; Skaloš, Jan (oponent)
Schopnost krajiny poskytovat služby, které člověku pomáhají a přímo nebo nepřímo jej podporují je zvláště při intenzivním antropogenním využití dramaticky snížena. Narušování funkčnosti krajiny, je i při všech opatřeních, majících chránit krajinu a její složky, mnohde daň za hospodářský rozvoj a ekonomický zisk. Jsou tím působeny (peněžně) vyčíslitelné škody, které však nejsou přítomny v ekonomických bilancích a rozhodnutích o činnostech v krajině. Předkládaná práce se snaží přispět k řešení této problematiky pokusem sestavit a otestovat integrativní postup hodnocení, integrující komplex hledisek, jako východisko pro ocenění krajiny ve smyslu jejího environmentálního stavu. Práce podává přehled o stávajícím stavu výzkumu a komplexního hodnocení krajin, krajinných složek a krajinně environmentálních funkcí. V práci jsou navrženy a prakticky testovány dvě metody: metoda integrativního krajinného indexu (IKI) a metoda půdně ekologických jednotek (PEJ) - pomocí nichž lze multikriteriálně hodnotit jakékoliv území. Kriteria hodnocení v rámci metody IKI zahrnují ekologickou stabilitu, míru evapotranspirace, kvalitu vody, půdy a vzduchu, míru zatížení hlukem, existence terciárních krajinných struktur jakými jsou: chráněná území, významné krajinné prvky, či zvláštně ZCHÚ, dále výskyt ekologicky cenných lokalit a výskyt vzácných rostlin, živočichů, hornin, či minerálů a komplex kulturně-historické, sociální a vizuální atraktivity území. Kriteria hodnocení v rámci metody PEJ zahrnují klimatický region, půdně genetické a s tím mnohdy související zrnitostní charakteristiky, stupeň hydromorfismu, míru eroze, sklonitost a orientaci stanoviště vůči světovým stranám, hloubku půdy, skeletovitost a relativní úrodnost. Výsledkem hodnocení je distribuce IKI a PEJ v území v podobě vektorové syntetické mapy analyzovatelné v GIS. Navrženými metodickými postupy byla hodnocena čtyři odlišná zájmová území, z čehož u dvou z nich -- zájmového území Praha Smíchov a katastrálního území Vojničky -- bylo provedeno zpracování v GIS, výsledky byly analyzovány a zpracovány statisticky. Výsledky a statistiky potvrdily kontrastnost těchto dvou území prakticky ve všech charakteristikách integrativního krajinného indexu a vzhledem k odlišnostem klimatickým a půdně-genetickým také v charakteristikách PEJ. Na základě uvedených analýz byly ověřovány hypotézy vzájemných závislostí jednotlivých krajinně environmentálních charakteristik zjišťovaných pro IKI. Ve čtyřech hypotézách je zkoumán vztah vybraných charakteristik a zatížení hlukem, patřícího k významným faktorům ovlivňujícím zdraví obyvatel a ukazatelům kvality životního prostředí, protože tyto souvislosti byly v krajinně environmentálním výzkumu doposud uváděny spíše okrajově. Metoda integrativního krajinného indexu a metoda půdně ekologických jednotek mají ve srovnání se stávajícími metodami a systémy hodnocení jakými jsou např. BPEJ, lesnická typologie, metoda LANDEP, posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA) určité výhody: multikriteriálně popisují krajinně-ekologický stav libovolné plochy, integrují vybrané aspekty primární, sekundární i terciární krajinné struktury, výsledky jsou přehledně zobrazitelné pro jakékoliv území jako jedna mapa, výsledky pro jakýkoliv bod území představuje jeden přehledný index, environmentální kvalita území je tedy patrná i pro neodborníka na první pohled, výsledek hodnocení integrujícího funkce a služby poskytované územím je navržen jako index pro možné přímé přiřazení ceny, či uvedení v katastru nemovitostí u každého pozemku.