|
Bolesti Achillovy šlachy u vytrvalostních běžců ve věku od 15 do 30 let
MAŠKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce je zaměřena na vytrvalostní běžce s bolestmi Achillovy šlachy. Podává základní poznatky o důvodech těchto obtíží, prevenci a léčbě. Prvním cílem práce bylo popsat možné příčiny vzniku bolesti Achillovy šlachy u vytrvalostních běžců, druhým cílem bylo navrhnout prevenci, třetí cíl byl orientován na sestavení vhodného postupu terapie. Výzkumnou otázkou, kterou jsem si položila, zjišťuji, zda bude mnou navržený terapeutický plán účinný a bude mít význam i jako prevence poranění. Teoretická část obsahuje základní informace z oblasti anatomie nohy, dále je zde stručně popsaná vytrvalost a technika běhu, následuje shrnutí možných příčin vzniku poranění či bolesti Achillovy šlachy. Dále jsou vyjmenovány způsoby, kterými je možné poraněním předcházet, následují vyšetřovací metody, kde jsou zmíněny poznatky jak zjistit patologii a na závěr je uveden výčet léčebných metod. K praktickému provedení byla použita metoda kvalitativního výzkumu s technikami rozhovoru, pozorování (vstupní a výstupní kineziologický rozbor), použití speciálních vyšetřovacích metod, zpracování kazuistik a analýza dat. Výzkumný soubor tvořili dva atleti a jedna atletka ze Sokolu Opava, se specializací na vytrvalostní běhy. S každým běžcem byla prováděna přibližně dvou měsíční terapie, výsledky jsou sepsány v podobě kazuistik. Obsahem každé kazuistiky je anamnéza, vstupní kineziologický rozbor, krátkodobý a dlouhodobý rehabilitační plán a průběh terapie. V závěru kasuistiky je opět kineziologický rozbor a zhodnocení efektů léčby. Výsledky, které tento výzkum přinesl jsou ovlivněny individuálním přístupem a závažností potíží. Bolest zcela ustoupila u jedné osoby, u dvou přetrvává. Tyto dva případy byly ovlivněny následujícími faktory: v prvním případě nebyl dodržen klidový režim a rehabilitace probíhala při plné zátěži, v druhém případě je podstatná závažnost problému, jelikož se jedná o stav po ruptuře Achillovy šlachy. Bakalářská práce byla vypracována za účelem poskytnout mnou zjištěné informace a získané zkušenosti jako informační materiál pro širokou veřejnost, která se o danou problematiku zajímá a především trenérům, běžcům a fyzioterapeutům.
|
|
Úrazy ruky a rekonvalescence u sportovního lezení
Hebelková Činčerová, Milada ; Dylevský, Ivan (vedoucí práce) ; Kvítek, Václav (oponent)
Úrazy na horní končetině související se sportovním lezením na umělé stěně či přírodní skále se nejčastěji týkají šlachového aparátu, především prstů, což je způsobeno přetržením a užíváním různých způsobů úchopu. Nejčastěji dochází k přetížení a následnému zánětu, parciálním a úplným rupturám šlachového aparátu a poutek prstů. Dále se zde mohou objevit úrazy vzniklé následkem přetížení či násilí, jako vykloubení s následným poškozením kloubních pouzder. Zlomeniny bývají způsobeny násilným mechanismem a bývají méně časté v porovnání s postižením šlach a kloubů. Jedním z nejčastějších postižení jsou zavřené ruptury poutek prstů. Proto jsem se pokusila zmapovat celou situaci, vytvořit statistiku poranění při sportovním lezení, určit dobu rekonvalescence vybraných pacientů a přehled použitých léčebných a rehabilitačních postupů. Pilotní studie probíhala na skupině deseti jedinců s úrazem na šlachovém aparátu prstů. Pomocí zobrazovacích metod - ultrasonografie či magnetické rezonance jsme diagnostikovali míru poškození a řešili individuálně podle nálezu, konzervativně či operačně a dále jsme analyzovali výsledky a rychlost návratu ke sportovnímu lezení na základě vyplnění dotazníků těchto probandů. Klíčová slova: úraz, šlachová poutka, poranění ruky, horolezení, sportovní lezení, 6
|
|
Fyzioterapie po úrazech Achillovy šlachy
HERCOGOVÁ, Eva
V dnešní době přibývá úrazů Achillovy šlachy (AŠ). Setkáváme se s různými náhledy na terapii související se stavem poranění AŠ. Úkolem práce je zjištění vlivu dvou rozdílných fyzioterapeutických plánů na fyzický stav pacientů. Sleduje existenci rozdílů v celkové délce terapie. Zabývá se otázkou aplikace jednotného terapeutického plánu pro všechny pacienty s poraněním AŠ. Prvním cílem je syntéza poznatků problematiky AŠ. Stejně tak náplní teoretické části je zaměřit se na syntézu poznatků problematiky poranění AŠ. Práce definuje rozdílná poranění AŠ. Podrobně popisuje stav úplné ruptury AŠ. Shrnuje poznatky o anatomii, vyšetření, diagnostických postupech a možnostech léčby především z pohledu fyzioterapie. Zabývá se komplikacemi, prognózou a prevencí. Druhým cílem je sestavit dva odlišné terapeutické plány u homogenního souboru dvou probandů. Zároveň náplní praktické části je sestavit odlišné terapeutické plány u homogenního souboru dvou probandů a to od doby, která je započata od sejmutí sádrové fixace. Zařazena a použita je metodika kvalitativního výzkumu s technikami anamnestického rozhovoru, pozorování a aplikace terapeutických plánů v rámci dvou kazuistik, z nichž jeden je komplexní se zařazením fyzioterapeutických metod, konceptů a fyzikální terapie. Druhý terapeutický plán fyzikální terapii postrádá, protože ne všechny rehabilitační pracoviště mají možnost využití kombinované terapie. Výsledky byly vyhodnoceny porovnáním dvou výstupních kineziologických rozborů u homogenního souboru dvou probandů. Oba použité terapeutické plány působí pozitivně vzhledem k motivaci pacienta k další terapii, k zlepšující se hybnosti v hlezenním kloubu a ke zvětšování svalové síly. Nelze sestavit jednotný terapeutický plán pro všechny pacienty s poraněním AŠ. Je nutné následovat individuální přístup navazující na podrobné vstupní vyšetření. Zároveň je výhodnější, pokud je do rehabilitace zařazen komplexní fyzioterapeutický plán.
|
|
Akutní poranění flexorového aparátu II. až V. prstu ruky
Znášiková, Pavla ; Dylevský, Ivan (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Vymezení problému: Poranění ruky představují třetinu až polovinu ze všech pracovních úrazů (Smrčka, 2007). Mezi nejvíce zastoupené úrazy patří poranění šlach a to především na volární straně ruky. Z tlexorůjsou to především šlachy svalům. tlexor digitorum profundus a m. tlexor digitorum super:ficialis. Z anatomického hlediska je ruka poměrně velmi složitá. Na malé ploše je nahromaděna celá řada struktur, jako jsou kosti, šlachy, svaly, cévy a nervy a jejich vzájemná souhra a kontinuita podmiňuje správnou funkci tohoto důležitého orgánu. Každé narušení těchto souvislosti může mít pro ruku závažné následky. Cíl práce: Lidská ruka je jednou z nejsložitějších částí lidského těla a současně také jednou z jeho částí nejdůležitějších. Její správná a dokonalá funkce v mnoha hlediscích umožňuje a podmiňuje kvalitu života. Pro dokonalost funkce po poranění šlach ruky je nutná nejen chirurgická péče, ale také péče pooperační. Cílem této práce je podat ucelený náhled problematiky poranění tlexorového aparátu ruky v zóně I a II, poskytnout přehled možnosti následné rehabilitace a na kazuistikách tří pacientů zhodnotit úspěšnost léčebné intervence. Metoda řešení: Tato práce je zpracována formou retrospektivní případové studie s doplněním o 3 kazuistiky vybraných pacientů léčených v Ústavu chirurgie ruky ve...
|
|
Léčebně rehabilitační postupy po poranění flexorového a extensorového aparátu ruky
BENDOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce na téma {\clqq}Léčebně rehabilitační postupy po poranění flexorového a extensorového aparátu ruky`` popisuje anatomii svalů předloktí, ruky, fascií i šlachových poutek a dále shrnuje základní poznatky týkající se poranění flexorového a extensorového aparátu ruky a fyzioterapeutické problematiky tohoto tématu, což je jejím hlavním cílem. Součástí práce je také aplikace získaných poznatků do praxe v podobě zpracování kazuistik pacientů s poraněním flexorových a extensorových šlach na ruce, která mimo jiné poukazuje na nutnost individuálního přístupu terapeuta a spolupráci pacienta. Druhým cílem této práce je srovnání teoretické léčby poranění flexorového a extensorového aparátu ruky z pohledu fyzioterapeuta v České republice a ve Finsku. Ke splnění tohoto cíle byla využita metodika kvalitativního výzkumu a ke sběru dat byla použita technika rozhovoru s vybranými fyzioterapeuty v České republice a ve Finsku. Ze srovnání vyplynulo, že metodiky používané ve Finsku se v podstatě shodují s metodikami užívanými v České republice. V obou zemích je průběh terapie individuálně přizpůsoben potřebám pacienta a vychází z doporučení lékaře.
|
| |
|
Fyzioterapie ruptury Achillovy šlachy vzniklá při sportu
BERNÁ, Kateřina
Bakalářská práce se zabývá tématem "Fyzioterapie ruptury Achillovy šlachy vzniklá při sportu". Ruptura Achillovy šlachy se nejčastěji vyskytuje u mladých mužů, kteří se amatérsky nebo profesionálně věnují nějaké sportovní aktivitě. Patologie v oblasti Achillovy šlachy jsou stále častější i díky zvyšující se nabídce a lepší dostupnosti volnočasových sportů. Pokud dojde k poranění šlachy je pacient nucen podstoupit léčbu. V současné době existují tři způsoby léčby: konzervativní, operativní či léčba miniinvazivní perkutánní technikou. Poslední dvě techniky jsou nejčastěji voleny pro aktivní lidi či sportovce. V teoretické části se věnuji shrnutí poznatků o Achillově šlaše po stránce anatomické, fyziologické a biomechanické. Zabývám se také vznikem ruptury (jejími vyvolávajícími příčinami), klinickými souvislostmi a vyšetřením. V neposlední řadě popisuji jednotlivé druhy léčby ruptury, fyzioterapeutický postup a možné kontraindikace v průběhu léčby. Do teoretické části práce jsem zahrnula taktéž soubor preventivních opatření, díky kterým je možné zranění předcházet. Důležitost těchto zásad vidím zejména v tom, že se jejich dodržování vytrácí i v oblasti profesionálního sportu. Praktická část byla zpracována metodou kvalitativního výzkumu a obsahuje cíle a výzkumnou otázku, metodiku práce, průběh a popis terapie i zpracované výsledky formou kazuistik pacientů. Úkolem stanoveného cíle je návrh a realizace individuální fyzioterapie u pacientů s rupturou AŠ. Výzkumná otázka se zaměřuje na sledování změn vyšetřovaných parametrů po fyzioterapeutickém postupu. V oddílu metodiky je charakterizován výzkumný soubor, který se skládá ze dvou pacientů s diagnózou celkové ruptury Achillovy šlachy, jež docházeli na Rehabilitační oddělení Nemocnice České Budějovice, a.s.. Pacienti utrpěli úraz v průběhu sportovní aktivity (basketbal, fotbal) a následně byla u obou shodně provedena operace formou otevřeného operativního výkonu. Dále je v této části popsán průběh vstupního a výstupního vyšetření. Nejdříve byla od pacientů odebrána anamnestická data, poté byly vyhodnoceny jednotlivá vyšetření kineziologického rozboru. Využitými technikami ke sběru dat byl rozhovor a pozorování. Průběh fyzioterapeutické léčby zaznamenal několik lokálních problémů, na které bylo nutné se při terapie soustředit: otok přilehlých tkání, omezení hybnosti, změnu měkkých struktur v oblasti hlezna a nártu, oslabení muskulatury bérce i stehna, tuhost AŠ. Také bylo nutné s pacienty provést reedukaci chůze a senzomotorické techniky. Po aplikaci stanovené fyzioterapeutické léčby došlo u obou pacientů ke zlepšení hodnot somatometrických měření (obvod stehenního svalu, lýtkového svalu, hlezna, přes hlavičky metatarsů), hybnosti v hlezenním kloubu do dorzální a plantární flexe a zlepšení svalové síly hlavně u m. quadriceps femoris a m. triceps surae. Cíle práce byly splněny a výzkumná otázka zodpovězena. Výsledky práce budou poskytnuty odborné fyzioterapeutické veřejnosti a měla by být užitkem jak pro klinickou praxi fyzioterapeutů, tak i pro studenty v aplikaci moderních fyzioterapeutických technik u dané diagnózy.
|
| |
|
Přehled poranění pohybového aparátu pacientů ošetřených v zimních měsících v horské nemocnici
Rousek, Miloslav ; Džupa, Valér (vedoucí práce)
Východisko. Autoři sledovali výskyt poranění pohybového aparátu podle typu a lokalizace v období zimních měsíců v podmínkách horské nemocnice, která je regionální nemocnicí pro několik středisek zimních sportů. Metody a výsledky. Sledovaný soubor tvořilo 1644 pacientů (696 žen, 948 mužů), kteří byli v období od 1.1. do 31.3. 2008 ošetřeni pro primární poranění pohybového aparátu. Studie byla retrospektivní, z dokumentace byly zjišťovány údaje: věk, pohlaví, mechanizmus úrazu, diagnóza, nutnost pacienta hospitalizovat. Věk pacientů byl v rozmezí od 1 do 95 let s průměrem 29 let (ženy 31 let, muži 28 let). U poraněných mužů dominovali pacienti mladších věkových skupin. Převaha žen byla zaznamenána po 70. roce života. Nejvíc bylo zlomenin (653; 39,7 %), dále poranění vazivového aparátu kloubů, která vznikla mechanizmem distorze (379; 23,1 %). Následovala poranění měkkých tkání vzniklých mechanizmem kontuze (325; 19,7 %) a otevřené rány (241; 14,7 %). Nejméně bylo luxací kloubů (43; 2,6 %) a zavřených poranění svalů a šlach (3; 0,1 %). Podle lokalizace byla nejčastěji poraněná ruka (404; 24,6 %), nejméně často oblast stehna (17; 1,0 %). Závěry. Závěry studie prokázaly, že vliv na spektrum poranění pohybového aparátu má vedle věku, pohlaví a ročního období rovněž region sledování. Dále, že nejčastějším typem...
|
|
Využití strečinku v tréninkovém procesu atletů
Ďurica, Pavel ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Hojka, Vladimír (oponent)
Název diplomové práce: Využití strečinku v tréninkovém procesu atletů Zpracoval: Pavel Ďurica Vedoucí diplomové práce: PhDr. Aleš Kaplan, Ph.D. Cíle práce: Cílem naší práce bylo zjistit pomocí dotazníkového šetření využití strečinkových cvičení v atletickém tréninku u pravidelně trénujících jedinců různých věkových kategorií a různého atletického zaměření. Metodika práce: V naší práci jsme použili dotazníkovou metodu. Podstatou dotazníku bylo zjištění dat a informací o respondentovi a jeho názoru a postoji ke strečinkovým cvičením a jejich využití v tréninkovém procesu. Výsledky práce: V nejnižším věku začínají s atletickou kariérou sprinteři a sprinterky. Rovněž nejčastěji trénující atleti vyšli z našeho průzkumu nejlépe sprinteři a také překážkáři. Dotázaní atleti mají největší problémy se zraněním dvouhlavého svalu lýtkového (19%) a stehenního (14%), dále se zraněním Achillovy šlachy (18%) a kotníku (17%). Strečinku je využíváno nejčastěji v začátku tréninkové jednotky (100%) a na jejím konci (73%). V průběhu tréninkové jednotky je strečinku využíváno minimálně, stejně tak je tomu s využitím v rámci samostatné tréninkové jednotky. V průběhu ročního cyklu se strečinku více využívá v přípravném a závodním období, méně pak v přechodném období. Dopomoci při strečinku je využíváno pouze v malé míře....
|
host ::
