| |
|
Přirozené sezónní změny ve výběru potravy a trávicím traktu přežvýkavé zvěře
Kamler, Jiří ; Homolka, Miloslav
Potravní chování velkých býložravců, zejména jelení zvěře, stále působí značné problémy v lesním hospodářství. Řešení těchto problémů obecně spočívá v udržování rovnováhy mezi početností býložravců a kapacitou prostředí. Přestože je výše škod na lese ve většině případů v přímé závislosti na početních stavech zvěře, je nesprávné tuto problematiku zjednodušit na problém její redukce. Kromě celkového zatížení prostředí býložravci je totiž stav vegetace ovlivňován zejména druhovým složením zvěře, možností migrací za potravními zdroji mimo lesní prostředí, rušením zvěře na pastevních plochách, přikrmováním aj. Výběr potravy zvěře závisí na její potravní specializaci, potravní nabídce prostředí a je významně ovlivněn ročním obdobím. Trávicí trakt přežvýkavé zvěře na změny v konzumované potravě výrazně reaguje a v zimě dochází k jeho redukci. Tyto faktory mohou ovlivnit vliv zvěře na lesní prostředí a jejich znalost je jednou z důležitých podmínek pro racionální management lesního prostředí.
|
|
Současný stav ochrany a hospodaření v nivě Lužnice
Montagová, Martina ; Pithart, David
Na toku lužnice od státní hranice po rybník Rožmberk je celkem 5 maloplošných chráněných území. Hlavním předmětem ochrany je přirozeně meandrující řeka a její niva s odstavenými rameny, tůněmi a meandry. Území je stanovištěm různých typů mokřadních a lučních společenstev. V nivě se už od středověku hospodařilo (louky, pastviny). V současnosti je spásáno asi 100 ha, využití luk troskotá na nezájmu majitelů a obtížnému využití techniky. Nesečené louky zarůstají především chrasticí rákosovitou a kopřivou. Další vývoj nivy je buď cesta přirozené sukcese vedoucí k lužnímu lesu, aktivní podpora kosení nebo kombinace obou přístupů.
|
|
Přirozené rozlivy v nivě Lužnice - holistický přístup
Pithart, David ; Montagová, Martina ; Hartvich, P. ; Černý, R. ; Prach, K.
Přirozené rozlivy byly anyzovány v nivě Lužnice. Holistický pohled ukázal nezastupitelnou roli přirozeného rozlivu v oblasti prevence proti povodním, zpomalení odnosu látek a zlepšení kvality vody, při tvorbě a udržování diverzity mokřadů. Rostoucí je význam z hlediska globálních změn. Vysychající krajina se stává zdrojem CO2 a rostoucí podíl solární energie je přeměňován v teplo, doprovázené ohřevem povrchu a vzduchu, zatímco v krajině s vodou je energie přeměňována v latentní teplo výparu.
|
| |
|
Vliv lučního managementu na migrační chování vybraných druhů motýlů
Bubová, Terezie ; Langrová, Iva (vedoucí práce) ; Farkač, Jan (oponent)
Migrace jsou klíčovým procesem a jednou ze základních biologických vlastností, které umožňují ohroženým druhům motýlů přežít ve fragmentovaných krajinách. V posledních desetiletích ubývají přirozená stanoviště pro motýly vlivem intenzivního zemědělství, průmyslu či urbanizace. Vhodné lokality jsou přeměněny na zemědělské plochy či zastavěny. Cílem disertační práce bylo vytvoření kompromisního řešení obhospodařování luk, tak aby byla možnost jejich komerčního využití a přesto bylo umožněno přežití vzácných lučních organismů. Hlavní myšlenka spočívala v cíleném působení na emigrační chování motýlů s cílem přesídlení populace v době letu imag na potencionálně vhodné stanoviště. Možnost cíleně manipulovat s emigracemi motýlů by znamenalo zásadní průlom v jejich ochraně.
Studovanými druhy byli ohrožení modrásci Phengaris nausithous (Bergsträsser, 1779) a Phengaris teleius (Bergsträsser, 1779), kteří jsou stěžejními druhy pro ochranu Evropských motýlů na otevřených loukách. Výzkum probíhal na lokalitě Dolní Labe v České republice v letových sezónách 2013 až 2015. Na lokalitě bylo sledováno 17 ploch. V těchto letech byla uprostřed letové sezóny záměrně pokosena zvolená plocha. Před a po pokosení plochy byly podrobně monitorovány emigrace metodou mark-release-recapture. Výsledky populačních a migračních charakteristik byly vypočteny pomocí programu MARK 8.1. Vliv kosení na vyvolání emigrace byl zpracován v programu Statistica 13, prostřednictvím porovnání výsledků emigrací před a po pokosení plochy.
Zvolené hypotézy vycházely z předpokladu, že ztráta zdrojů po pokosení louky zvýší emigrační aktivitu imag, čehož lze dosáhnout vhodným načasováním seče. Ve třech sledovaných letových sezónách došlo k navýšení emigrací po aplikování managementového zákroku pouze v letové sezóně 2015 u obou druhů. Statistické zpracování však ukázalo, že tento nárůst nemá průkazný vliv na efekt nárůstu emigrací po pokosení. Potvrzená byla hypotéza předpokládající kolonizaci nejblíže dostupných ploch po pokosení.
Vliv cíleného ovlivnění emigrací prostřednictvím managementových zákroků nebyl prokázán. Důležité zjištění však vyplynulo při současném sledování velikosti populace na kosené ploše. Kosení uprostřed letové sezóny působí na larvální mortalitu a ztrátu zdrojů. I přesto tyto známe argumenty, jsme z důvodu dlouhodobé znalosti lokality, aplikovali kosení na jedné z ploch. V průběhu tří letových sezón došlo na této ploše ke snížení skutečné velikosti populace. Snížení se neprojevilo na velikosti celkové populace. Razantní pokles byl zaznamenán u P. nausithous. U druhu P. teleius bylo snížení skutečné velikosti populace velmi nízké, tudíž se s podmínkami seče uprostřed letové sezóny dokázal vyrovnat lépe. V případě našeho výzkumu vyplývá jasný závěr o potřebě nastolení vhodných managementových zákroků pro ohrožené druhy motýlů. Ty se týkají hlavně nutnosti snížení kosení luk uprostřed letu imag a upravení režimů dle potřeb motýlů pro jejich ochranu.
|
|
Změny charakteru infiltrace v souvislosti s výskytem půdní vodoodpudivosti
Votrubová, Jana ; Kosugi, K. ; Mizuyama, T.
Po dobu tří let (2001-2004) byla monitorována vlhkost v půdním profilu 50 cm x 50 cm na zalesněném svahu experimentálního povodí Fudoji v centrálním Japonsku. V lokalitě se vyskytuje hnědá půda kyselá na podloží silně zvětralé žuly. Profil byl osazen 25 vlhkostními čidly (CS615 Water Content Reflectometer, Campbell Scientific, Inc.) v síti 5x5, s rozestupy 10 cm. Vlhkost byla snímána v intervalu 5 minut. Cílem studie bylo posouzení dlouhodobé časové stability infiltračního procesu v přírodních podmínkách.
|
|
Příspěvky k půdní zoologii ve střední Evropě I. Příspěvky ze 7. středoevropského půdně zoologického workshopu
Sborník obsahuje příspěvky prezentované na 7. středoevropském půdně zoologickém workshopu, který se konal v Českých Budějovicích ve dnech 14.-16. dubna 2003. Jednotlivé články shrnují aktuální poznatky z dílčích oborů půdní zoologie a ekologie, taxonomie a faunistiky jednotlivých skupin. Další práce jsou věnovány skladbě a změnám společenstev půdních bezobratlých jak v přirozených a nenarušených podmínkách středoevropských lučních a lesních půd a specifických stanovištích, tak v půdním prostředí v různé míře narušeném lidskou činností. Skupina prací je věnována distribuci a ekologii jeskynních bezobratlých.
|
|
Vývoj přirozené obnovy v koncepci přírodě blízkých způsobů hospodaření - na příkladu Nadregionálního biocentra Kněhyně-Čertův mlýn
Ottová, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá posouzením průběhu transformace kulturního lesa na les přírodě blízký, který je součástí ochranného pásma Národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn. V porostech, které se nacházejí v tomto ochranném pásmu, se vyskytují nepůvodní smrkové monokultury, které jsou značně nestabilní. V roce 2005 a 2006 bylo vybráno 12 výzkumných ploch v 7 porostních typech, kde je zastoupen smrk, buk a jedle. Tehdy bylo provedeno první měření a vyhodnocení stavu přirozené obnovy a to jak na transektech, tak i na celé zkusné ploše. U přirozené obnovy se sledoval druh, a počet jedinců a jejich stav. V roce 2014 bylo měření opakováno a výsledky byly porovnávány. Z četnosti jedinců lze hodnotit strukturu zmlazení a z toho vyplývající vhodnost či nevhodnost zmlazení k dalšímu pěstování stabilních porostů. V práci jsou uvedeny doporučení pro transformaci porostů vyplývající ze závěrů práce. Výsledky práce jsou aplikovatelné nejen v ochranném pásmu, ale i v ostatních lokalitách obdobného charakteru.
|
|
Vztah iniciálních půd a pionýrských dřevin při revitalizaci lomů
Skopalíková, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na komplexní rozbor a zhodnocení půdních poměrů a rostlinné diverzity reprezentativních lokalit jižní Moravy, středních a jižních Čech, které byly významně zasaženy povrchovou těžbou nerostných surovin. Byly vybrány lokality na karbonátových horninách (Lom Hády, Růženin lom, Lesní lom, lom Turold, Houbův lom, lom Homolák a Krty), na horninách metamorfovaných, konkrétně na granulitu (lom Zrcadlová huť a Plešovice) a na písčitých sedimentech (pískovna Plavsko a Rudice-Seč). Mezi vybranými lokalitami nalezneme lomy již uzavřené a rekultivované či ponechané přirozené sukcesi, ale také lomy, ve kterých ještě probíhá aktivní těžba surovin. V rámci terénních prací, které se uskutečnily v průběhu let 2012-2014, byly odebrány půdní vzorky pro analýzu fyzikálně-chemických, mechanických a hydrofyzikálních vlastností půd a bylo provedeno fytocenologické snímkování. Součástí diplomové práce je také diskuze o vhodnosti využití klasických rekultivací či ponechání stanovišť přirozenému vývoji. Na základě provedených analýz lze, ve vztahu k charakteru matečné horniny, hodnotit půdy jako příznivé, s vyrovnaným vodním i vzdušným režimem a průměrnou vododržností. Zastoupení makro a mikroprvků ve vzorcích je navzdory predikčně nízkému obsahu živin v půdách na těchto stanovištích poměrně vysoké. Z pohledu rostlinné diverzity jsou vybraná stanoviště stále ještě na počátku svého vývoje. Nejzastoupenějšími dřevinami všech lomových lokalit jsou bříza bělokorá (Betula pendula), borovice lesní (Pinus sylvestris), topol osika (Populus tremula) a vrba jíva (Salix caprea).
|
host ::
