Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 432 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.06 vteřin. 

Vybrané somatické znaky a motorická výkonnost chlapců ve věku 13 a 15 let
ŠVEJDOVÁ, Petra
Cílem této diplomové práce bylo postihnout vývoj tělesných rozměrů, úroveň motorických a pohybových schopností dětí ve věku 13 a 15 let. Výzkum byl prováděn na základních školách v Jihočeském kraji. Výsledky byly zpracovány pro každou věkovou kategorii zvlášť, byly porovnány se srovnávacími soubory a jsou předloženy v podobě tabulek a grafů. K porovnání souborů byl využit Studentův T - test a Z - skóre. Chlapci vyplňovali rovněž dotazník, ve kterém odpovídali jak často sportují a jakému sportu se věnují. Obdobný dotazník se týkal i jejich rodičů. Dotazníky byly zaměřeny i na stravování a výživu.

Výskyt vybraného rizikového chování u dětí z hlediska genderu.
MÁCHALOVÁ, Lenka
Abstrakt Problematika rizikového chování u dospívajících se stále častěji dostává do popředí sledovanosti široké veřejnosti. Problém rizikového chování u dětí, dospívajících či mládeže je velmi aktuální, a to nejen v České republice, ale na celém světě, je tedy celosvětovým problémem, a představuje v dnešní době závažný společenský problém, kterým se zabývá mnoho odborníků z řad psychologů, psychiatrů, pedagogů, zdravotníků, politiků a dalších zúčastněných institucí, WHO. Zveřejňované výsledky výzkumů poukazují na neklesající výskyt rizikového chování, posouvání do nižší věkové hranice a nabývání na četnosti. V současné době je stále patrnější výskyt rizikového chování, kde dochází k základním posunům z hlediska genderové rovnosti, kdy se dívky a chlapci zapojují do rizikového chování s rozdílnými okolnostmi a výskytem. Na toto téma existuje řada výzkumů, avšak nepostihuje plně rizikové chování například v návaznosti na informační technologie, mobilní telefony a užívání návykových látek. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. V teoretické části jsou popsané vybrané formy rizikového chování u dětí a genderová problematika. V praktické části je zvolena kvantitativní metoda výzkumu, metoda dotazování, technika sběru dat pomocí dotazníku. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořili žáci navštěvující 7. {--} 9. třídy základních škol v Jihočeském kraji. Cílem diplomové práce bylo zjistit výskyt vybraného rizikového chování u dětí z hlediska genderu a zmapovat rozdíly z hlediska problematiky genderu. Byly stanoveny 4 hypotézy. H1: Chlapci jsou více ohroženou skupinou ve výskytu rizikového chování v souvislosti s alkoholem než dívky. H2: U chlapců je vyšší riziko v souvislosti s užíváním nelegálních drog než u dívek. H3: Chlapci jsou ohroženější ve výskytu rizikového chování v souvislosti s návykovým chováním vztahujícímu se k virtuálnímu prostředí. H4: Dívky jsou více ohroženy v návaznosti na komunikační technologii. Diplomová práce může být využita jako informační přehled vybraného rizikového chování u dětí a genderové problematiky. Výsledky výzkumu mohou posloužit jako informační materiál pro laickou veřejnost, pro děti a dospívající, pro rodiče a další odborníky (protidrogové koordinátory, metodiky školní prevence, aj.) a v neposlední řadě pro potřeby výuky či jako podklady pro další výzkumnou činnost. Dále mohou výsledky výzkumu posloužit k bližšímu určení vhodných preventivních programů. Z tohoto důvodu byly výsledky výzkumu předány školám, kde měření probíhalo za účelem zkvalitnění primárně preventivního dění.

Neolitický sídelní areál Hrdlovka: analýza keramického materiálu
VONDROVSKÝ, Václav
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl především analýzu keramického materiálu z neolitického sídelního areálu Hrdlovka odkrytého během záchranného terénního výzkumu v letech 1987 až 1990. Pro účely zpracování nálezů a nálezových situací byla vytvořena komplexní databáze a digitalizovaný plán lokality v prostředí GIS. Vlastní analýza keramiky byla směřována zvláště k ustanovení relativní chronologie sídelního areálu a vydělení jeho stavebních fází. Současný deskripční systém české neolitické keramiky byl s ohledem na specifika hrdloveckých nálezových situací upraven a doplněn. Proces chronologické analýzy zahrnující také prostorová data byl rozdělen do několika kroků. Výsledná sekvence čítá 10 sídelních horizontů (Hrdlovka A - J), které odpovídají téměř nepřerušenému vývoji od nejstaršího stupně kultury s lineární keramikou až po mladší stupeň kultury s vypíchanou keramikou. Důležité poznatky byly získány především o přechodové fázi mezi oběma kulturami, která byla v Hrdlovce doložena dvěma sídelními horizonty. V práci byla také v omezeném rozsahu podána analýza prostorové distribuce keramiky a některých znaků neolitické architektury.

Vývoj systému veřejného zdravotního pojištění a zdravotních pojišťoven v ČR v letech 2000 - 2015
Pecková, Tereza ; Lukášová, Tereza (vedoucí práce) ; Bartůsková, Lucia (oponent)
V bakalářské práci jsou analyzovány základní fondy zdravotních pojišťoven v České republice za období 2000-2015, především tvorba zdrojů a jejich čerpání a celý systém veřejného zdravotního pojištění v ČR. Základní fondy jsou jednou ze složek celkového hospodaření pojišťoven. Na začátku je potřeba si pro tuto analýzu popsat trh pojištěnců. Právě pojištěnci tvoří a čerpají finance v rámci veřejného zdravotního pojištění. Důležité jsou i příspěvky ze státního rozpočtu za státní pojištěnce. Můžeme konstatovat, že náklady zdravotních pojišťoven rostou a populace v ČR stárne. Ovšem nejedná se o rovnoměrný lineární růst. Počty starobních důchodců rostly mírnějším tempem, ale dle prognózy populačního vývoje by se měl výraznější nárůst starobních důchodců projevit v následujících letech. Výrazný nárůst v nákladech je zejména ve skupině pojištěnců nad 80 let a tohoto požehnaného věku by se mělo dožívat stále více lidí i vlivem modernějšího zdravotnictví.

Vývoj radioterapie karcinomu prostaty od 80. let po současnost
SUCHANOVÁ, Markéta
Karcinom prostaty (CaP) je jednou z nejběžnějších rakovin mužů. Jedná se o onemocnění s celosvětově rostoucí incidencí, v České Republice se za posledních 20 let ztrojnásobila. Nárůst mortality není zdaleka tak rychlý, ale po karcinomu plic a kolorekta je třetí nejčastější příčinou smrti na zhoubný novotvar u mužů. V léčbě CaP se jako standardní metody uplatňuje aktivní sledování, chirurgická radikální prostatektomie, brachyterapie a zevní radioterapie s případnou hormonální terapií. Radioterapie zaujímá v léčbě CaP nezastupitelné postavení. Užívá se jako kurativní léčba u lokalizovaného CaP nízkého a středního rizika. V případě vysokého rizika a lokálně pokročilých nádorů převažuje její kombinace s hormonální terapií, která zlepšuje kontrolu nádoru a celkové přežití pacientů. Zevní radioterapie se používá také v některých případech adjuvantně po radikální prostatektomii, dále jako záchranná léčba při biochemickém relapsu po operaci či jako paliativní léčba u generalizovaného onemocnění. Cílem této práce je poskytnout přehled o vývoji radioterapie CaP od 80. let. Dále zhodnotit výskyt postradiačních komplikací u pacientů s CaP po ozáření technikou IMRT a při použití protonové terapie. Byla použita metodika sekundární analýzy dat na základě studia dostupných informací z odborné literatury a internetových pramenů. Praktické informace byly získány při návštěvách Radioterapeutického úseku Onkologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. (NČB) a Proton Therapy Center Czech s.r.o. (PTC). Průběh radioterapeutické léčby pacientů s CaP byl zjištěn metodou pozorování, cenné informace pak byly získány rozhovory s MUDr. Vančurovou a MUDr. Vítkem Ph.D., MBA. Dále byla provedena analýza výskytu akutních a pozdních postradiačních komplikací u pacientů s CaP léčených v těchto zařízeních. Akutní i pozdní toxicita byla hodnocena u GU a GI obtíží dle RTOG/EORTC stupnice, konkrétní potíže pak podle škály CTCAE v. 4.0. Jejich celkový výskyt byl podroben testové statistice formou nepárového t testu. Zkoumaným souborem bylo 30 pacientů s CaP ozařovaných v NČB a 30 pacientů z PTC s CaP nízkého, středního i vysokého rizika. Bylo zjištěno, že u pacientů v NČB byla průměrná dávka na rektum 40,7 Gy a na močový měchýř 39,4 Gy. U pacientů léčených v PTC byla průměrná dávka na rektum 13, 2 Gy a na močový měchýř 11,1 Gy. S tím souvisí i výskyt postradiačních komplikací. Akutní GU a GI toxicita 2. a vyššího stupně se v NČB vyskytla u 33 % a 23,3 %. Při mediánu sledování 22 měsíců byla v NČB incidence pozdní GU toxicity 2. a vyššího stupně 13,3 % a pozdní GI toxicita 2. a vyššího stupně 26,7 %, což převyšuje výskyt nežádoucích účinků popisovaný v literatuře. V NČB se navíc vyskytla ve zvýšené míře pozdní GI toxicita stupně 3 a 4 u 10 %, tj. u 3 pacientů. Kromě toho u 1 pacienta léčeného v NČB došlo 1,5 roku po ukončení radioterapie ke generalizaci onemocnění. U pacientů léčených v PTC se toxicita 3. a vyššího stupně neobjevila. Akutní GU a GI toxicita 2. stupně se zde vyskytla u 13,3 % a 6,7 %. Při mediánu sledování 21,5 měsíce byla v PTC incidence pozdní GI toxicity 2. stupně 3,3 %, pozdní GU toxicita se objevila pouze stupně 1 u 13,3 %. Byl zjištěn statisticky podložený rozdílný výskyt postradiačních komplikací u zkoumaných pacientů v NČB a PTC. Hypotéza, že PT snižuje výskyt postradiačních komplikací u pacientů s CaP ve srovnání s technikou ozařování IMRT, byla potvrzena. Bylo zjištěno, že se prostata v průběhu dne i během ozařování může značně pohybovat. Z tohoto důvodu lze doporučit využívání CBCT, které je v NČB nově součástí jejich lineárních urychlovačů, k ověření polohy prostaty před každým jednotlivým ozářením. Tato práce poskytla ucelený pohled na léčbu CaP a může posloužit k zvýšení informovanosti o postradiačních komplikacích u pacientů s CaP. Hlavní přínos této práce lze spatřit v předložení srovnání standardně používaného radioterapeutického přístupu se slibnou alternativou, které je možné využít jako podkladu pro další studie.

Přírodopisné znalosti žáků 9. tříd městských základních škol
NOVÁKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá testováním znalostí přírodopisu u žáků 9. ročníků základní škol prostřednictvím didaktického testu. Výstupní znalosti z přírodopisu byly testovány u 118 žáků (z toho 67 chlapců a 51 dívek) na Příbramsku a Mirovicku . Nelepších znalostí žáci dosáhli v oblasti zoologie, nejnižších v oblasti neživá příroda. Výsledky práce byly porovnávány s výsledky průzkumu na základních školách v Brně, na Příbramsku, v Kolíně a v Jižních Čechách.

Finanční gramotnost žáků základních škol
Čudová, Lucie ; Burian, Stanislav (vedoucí práce) ; Stará, Dana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá finanční gramotností žáků základních škol poté,co bylo finanční vzdělávání zařazeno do Školního vzdělávacího plánu základních škol. Teoretická část bakalářské práce s použitím odborné literatury vymezuje Standardy finanční gramotnosti a posuzuje přínos a problémy finančního vzdělávání žáků základních škol. Závěr teoretické části bakalářské práce je věnován historii finančního vzdělávání od roku 2005 do roku 2014. Praktická část bakalářské práce je věnována mezinárodnímu šetření PISA a vlastnímu testování. Mezinárodním testováním PISA i vlastním testováním byl zjišťován stav znalostí a dovedností finanční gramotnosti před zavedením finanční gramotnosti do Rámcového vzdělávacího plánu a po zavedení finančního vzdělávání do Rámcového vzdělávacího plánu. V projektu PISA byli testování patnáctiletí žáci, ve vlastním testování žáci 1. a 2. stupně a víceletého gymnázia. Současně byla provedena komparace úrovně znalostí žáků 2. stupně a víceletého gymnázia ve vlastním testování a mezinárodního šetření PISA.Součástí vlastního testování je anketa, která byla provedena s vyučujícími a vedením testovaných škol. Vlastní testování a anketa byly uskutečněny se žáky a s učiteli na základních školách v Čáslavi a okolí. V závěru bakalářské práce bylo provedeno vyhodnocení získaných poznatků ke zlepšení výuky finanční gramotnosti a porovnání výsledků žáků v mezinárodním šetření PISA a vlastního testování.

Epidemiologie tuberkulosy - reakce na vakcinu BCG
FOŠUM, Pavel
Epidemiologie tuberkulosy- reakce na vakcinu BCG Světová zdravotnická organizace celosvětově zaznamenává devět miliónů lidí ročně jenž onemocní tuberkulosou a více než tři milióny lidí, kteří na toto onemocnění za rok zemřou. Tuberkulosa je známa dlouhou dobu a přes objev etiologické role Mycobacteria tuberculosis Robertem Kochem, objev RTG diagnostiky Roentgenem a účinné léčby antibiotiky Waksmanem jako prvním, si tato nemoc stále zachovává určité riziko pro společnost. Prevence očkováním pomocí BCG vakcíny má kladné a záporné aspekty. Tato bakalářská práce je zamřena na zjištění proočkování novorozenců, dobu a výskyt nežádoucích reakcí po aplikaci BCG vakcíny v prvních dnech života dítěte se zřetelem na ovlivnění následujícího povinného očkování. Využili jsme metody kvantitativního výzkum formou epidemiologické deskriptivní studie s technikou sběru a analýzy dat. Jako výzkumnou oblast jsme použili soubor, jenž tvoří děti narozené v letech 2004, 2005, 2006, a technikou skupinového náhodného výběru jsme vybrali výběrovou skupinu celkem 804 dětí (410 chlapců a 393 dívek). Zjistili jsme, že z 804 respondentů bylo BCG vakcínou očkováno 98,6%. Skupina 11 osob nebyla očkována z důvodu HBsAg pozitivity matky, malé hmotnosti či zdravotních potíží. Reakce po očkování BCG vakcínou se do očkování další vakcínou nezhojila u 307 dětí (38,1%). Na očkování vakcínou BCG nereagovaly 4 osoby, což je 0,8 % ze základního souboru. Nejvíce frekventovaná nežádoucí reakce po vakcinaci je nezhojená jizva a to ve 274 případech, 34,1%, z nadpoloviční většiny šlo o monoreakci. Doba trvání reakce byla v rozmezí 11 až 300 dní. Medián doby reakce je přesně 30 dní. Nezaznamenali jsme žádnou závažnou nežádoucí reakci. Jak výzkum prokázal, četnost nežádoucích reakcí po BCG vakcinaci je vysoká a to z 38,1% základního souboru, jedná se obvyklé nežádoucí účinky. Zjistili jsme, že výskyt nežádoucích reakcí odsunuje následné očkování dle povinného očkovacího schématu u všech jenž měli reakci na očkování BCG. Výskyt nežádoucích reakcí po očkování BCG navozuje otázku, zda provádět očkování v prvních dnech života. Výsledky této práce mohou být využity jako pilotní studie pro celorepublikovou studii zjištění nežádoucích reakcí a následného oddalování navazujícího povinného očkování.

Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující kvalitu řepkového oleje
Zemanová, Kateřina ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Bečka, David (oponent)
Tato literární rešerše se dopodrobna zabývá kvalitou řepkového oleje v závislosti na dědičných a nedědičných faktorech. Spotřeba řepkového oleje každým rokem stoupá a kromě využití ve výživě lidí se zpracovává i v krmivářském průmyslu či jako biopalivo pro motorová vozidla. V řepkovém oleji má velké zastoupení zejména kyselina olejová. Dále se v něm nachází kyselina linolová a linolenová a nežádoucí kyselina eruková, jejíž množství je značně redukováno. Je podstatné zmínit i obsah glukosinolátů, jako antinutričních látek, které se spolu s kyselinou erukovou redukují a vzniká řepkový olej typu 00. Všechny tyto složky jsou v práci podrobně popsány. Obsah mastných kyselin v řepkovém oleji mohou ovlivňovat jak faktory genetické, tak faktory environmentální. Selekce hraje při šlechtění značnou roli. Vhodným výběrem správných genotypů spolu s vlivy vnějšího prostředí můžeme dosáhnout požadovaného cíle. Důležitou roli zde hraje i syntéza mastných kyselin, kde pomocí desaturačních enzymů řady fad, dochází k desaturaci kyseliny stearové na kyselinu olejovou, linolovou a linolenovou. Pomocí metody QTL je možné detekovat genové pozadí kvantitativních znaků. Hlavní geny zodpovídající za kvalitu řepkového oleje se nachází na chromosomech A, konkrétně A1, A3, A5 a A8, které jsou v práci zmíněny.

Zvláštnosti v přístupu radiologického asistenta k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných
CANDROVÁ, Daniela
Ve své práci se zabývám zvláštnostmi v přístupu radiologického asistenta k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných. V diagnostice novotvarů má biopsie zvláštní význam mezi intervenčními výkony. Je základem histologické a cytologické diagnostiky. Cílem práce bylo zjistit incidenci bioptických výkonů u onkologických pacientů v průběhu jednoho roku na radiologickém pracovišti Nemocnice České Budějovice, a. s. a porovnat výhody a nevýhody použitých modalit. Práce vycházela z hypotézy, že stoupá počet výkonů prováděných pod kontrolou zraku metodami bez použití ionizujícího záření. V teoretické části mé práce jsou popsány bioptické metody intervenční radiologie ve vztahu k onkologii, a jaké jsou její metody, biopsie, zobrazovací metody používané při biopsii (biopsie pod ultrazvukovou kontrolou, biopsie pod kontrolou výpočetní tomografie, biopsie pod kontrolou magnetické rezonance, biopsie pod skiaskopickou kontrolou), instrumentarium, zvláště jehly používané pro odběr tkáně (punkční a bioptické jehly), charakteristika onkologického pacienta, podstata nádorového onemocnění, kancerogeneze, onkologicky změněná tkáň a základní diagnostika onkologického onemocnění. V praktické části jsou uvedeny počty biopsií provedených v roce 2012 v Nemocnici České Budějovice, a. s. pod kontrolou výpočetní tomografie, ultrazvuku a mamografu i počty ostatních intervenčních výkonů u onkologických pacientů, mezi které patří lokalizace nehmatných lézí prsu, perkutánní drenáž žlučových cest pod skiagraficko-skiaskopickou kontrolou a mikroembolizace pod skiagraficko-skiaskopickou kontrolou. U těchto výkonů a biopsií jsou popsány standardně používané metody s jejich výhodami i nevýhodami použití u jednotlivých orgánů v těle. Dále jsem popsala práci radiologického asistenta a vytvořila fotodokumentaci daných výkonů. Na radiologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s. bylo v roce 2012 provedeno 96 biopsií pod kontrolou některé z diagnostických zobrazovacích metod. Tvořily 0,06 % z celkových 171 466 diagnostických výkonů na tomto oddělení v uvedeném roce. Současně byly částí 3,4 % z celkem 2844 intervenčních výkonů radiodiagnostického pracoviště ČB v tomto období. Z celkového počtu 96 biopsií bylo 79 % provedeno onkologickým pacientům. Pod kontrolou magnetické rezonance ani pod skiaskopicko-skiagrafickou kontrolou nebyly provedeny žádné biopsie. Jelikož vznik nádoru se považuje za hlavní somatické riziko, které jedinci při ozáření nízkými dávkami hrozí, předpokládala jsem, že se zvyšuje počet bioptických vzorků odebraných pod kontrolou zraku bez použití ionizujícího záření a významně tak přispívá k ochraně před zářením. Není jednoznačně dáno, která zobrazovací metoda je pro biopsie nejvhodnější. Většinou se u různých orgánů upřednostňuje ta, která dané místo dokáže nejlépe zobrazit a lze s ní výkon nejbezpečněji, nejrychleji a ekonomicky nejvýhodněji provést. Vybraná metoda by měla lékaři umožnit určení místa, kde se vzorek tkáně odebere. Při výběru také záleží na zvyklostech a přístrojovém vybavení dané nemocnice. Vzhledem k tomu, že podle výsledků této práce je výpočetní tomografie nejčastěji používanou metodou při bioptických odběrech a pod kontrolou magnetické rezonance se zde žádné biopsie neprovádějí, stoupá důležitost a prestiž radiologického asistenta, protože jeho přítomnost u modalit, které využívají ionizující záření, je standardně nezbytná. Hypotéza mé práce nebyla potvrzena. Konkrétní výsledky nepodporují pracovní hypotézu mé práce. Další studie dlouhodobého rázu a multicentricky zpracovaných vzorků mohu však doporučit. Byla bych ráda, kdyby má práce poskytla informační základ pro přípravu radiologických asistentů k intervenčním výkonům v diagnostice onkologicky nemocných.