|
|
Porovnání investic na stáří
SUCHÁŇOVÁ, Markéta
Cílem této práce bylo vybrat si několik typů investic a pomocí metod časových řad stanovit předpokládaný výnos a dále pomocí vícekriteriálního hodnocení tyto možnosti porovnat. Vybrala jsem si čtyři typy investic a to: podílové fondy, životní pojištění, doplňkové penzijní spoření a stavební spoření. Ve své práci jsem předpokládala měsíční vklad ve výši 1 000 Kč po dobu 20 let. V případě, že by měl investor peníze uložené v hotovosti nebo na účtu, kde by neplatil poplatky za vedení účtu a nebyl by mu připisován úrok, tak by si za tuto dobu naspořil 240 000 Kč. Na základě zveřejněných historických výnosů jsem pomocí metod časových řad namodelovala předpokládaný výnos investice. Pro modelaci výnosu jsem využila model pro lineární trend. Nejvyšší zhodnocení je očekáváno u doplňkového penzijního spoření, kdy dynamická strategie přinese celkový výnos 414 214 Kč, vyvážená strategie 379 874 Kč a konzervativní strategie 333 209 Kč. Dále investování do podílových fondů přinese u konzervativní strategie výnos 317 894 Kč a u vyvážené strategie výnos 314 986 Kč. Pomocí životního pojištění si naspoříme při zvolení konzervativní strategii 296 071 Kč a při vyvážené strategie 292 614 Kč. Stavební spoření má očekávaný výnos 286 139 Kč. Avšak nelze se rozhodnout pro investici jen na základě předpokládaného výnosu. Musíme vzít v potaz i rizikovost investice, vstupní jednorázový poplatek a celkový poplatek (poplatky měsíční či roční). Proto jsem stanovila váhy výše uvedených kritérií, které jsem určila pomocí metody bodovací. Pro stanovení pořadí jsem zvolila metodu TOPSIS a metodu bodovací. Na základě výše provedených metod vyplývá, že nejvýhodnější je investice do doplňkového penzijního spoření.
|
|
|
Vývoj radioterapie karcinomu prostaty od 80. let po současnost
SUCHANOVÁ, Markéta
Karcinom prostaty (CaP) je jednou z nejběžnějších rakovin mužů. Jedná se o onemocnění s celosvětově rostoucí incidencí, v České Republice se za posledních 20 let ztrojnásobila. Nárůst mortality není zdaleka tak rychlý, ale po karcinomu plic a kolorekta je třetí nejčastější příčinou smrti na zhoubný novotvar u mužů. V léčbě CaP se jako standardní metody uplatňuje aktivní sledování, chirurgická radikální prostatektomie, brachyterapie a zevní radioterapie s případnou hormonální terapií. Radioterapie zaujímá v léčbě CaP nezastupitelné postavení. Užívá se jako kurativní léčba u lokalizovaného CaP nízkého a středního rizika. V případě vysokého rizika a lokálně pokročilých nádorů převažuje její kombinace s hormonální terapií, která zlepšuje kontrolu nádoru a celkové přežití pacientů. Zevní radioterapie se používá také v některých případech adjuvantně po radikální prostatektomii, dále jako záchranná léčba při biochemickém relapsu po operaci či jako paliativní léčba u generalizovaného onemocnění. Cílem této práce je poskytnout přehled o vývoji radioterapie CaP od 80. let. Dále zhodnotit výskyt postradiačních komplikací u pacientů s CaP po ozáření technikou IMRT a při použití protonové terapie. Byla použita metodika sekundární analýzy dat na základě studia dostupných informací z odborné literatury a internetových pramenů. Praktické informace byly získány při návštěvách Radioterapeutického úseku Onkologického oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. (NČB) a Proton Therapy Center Czech s.r.o. (PTC). Průběh radioterapeutické léčby pacientů s CaP byl zjištěn metodou pozorování, cenné informace pak byly získány rozhovory s MUDr. Vančurovou a MUDr. Vítkem Ph.D., MBA. Dále byla provedena analýza výskytu akutních a pozdních postradiačních komplikací u pacientů s CaP léčených v těchto zařízeních. Akutní i pozdní toxicita byla hodnocena u GU a GI obtíží dle RTOG/EORTC stupnice, konkrétní potíže pak podle škály CTCAE v. 4.0. Jejich celkový výskyt byl podroben testové statistice formou nepárového t testu. Zkoumaným souborem bylo 30 pacientů s CaP ozařovaných v NČB a 30 pacientů z PTC s CaP nízkého, středního i vysokého rizika. Bylo zjištěno, že u pacientů v NČB byla průměrná dávka na rektum 40,7 Gy a na močový měchýř 39,4 Gy. U pacientů léčených v PTC byla průměrná dávka na rektum 13, 2 Gy a na močový měchýř 11,1 Gy. S tím souvisí i výskyt postradiačních komplikací. Akutní GU a GI toxicita 2. a vyššího stupně se v NČB vyskytla u 33 % a 23,3 %. Při mediánu sledování 22 měsíců byla v NČB incidence pozdní GU toxicity 2. a vyššího stupně 13,3 % a pozdní GI toxicita 2. a vyššího stupně 26,7 %, což převyšuje výskyt nežádoucích účinků popisovaný v literatuře. V NČB se navíc vyskytla ve zvýšené míře pozdní GI toxicita stupně 3 a 4 u 10 %, tj. u 3 pacientů. Kromě toho u 1 pacienta léčeného v NČB došlo 1,5 roku po ukončení radioterapie ke generalizaci onemocnění. U pacientů léčených v PTC se toxicita 3. a vyššího stupně neobjevila. Akutní GU a GI toxicita 2. stupně se zde vyskytla u 13,3 % a 6,7 %. Při mediánu sledování 21,5 měsíce byla v PTC incidence pozdní GI toxicity 2. stupně 3,3 %, pozdní GU toxicita se objevila pouze stupně 1 u 13,3 %. Byl zjištěn statisticky podložený rozdílný výskyt postradiačních komplikací u zkoumaných pacientů v NČB a PTC. Hypotéza, že PT snižuje výskyt postradiačních komplikací u pacientů s CaP ve srovnání s technikou ozařování IMRT, byla potvrzena. Bylo zjištěno, že se prostata v průběhu dne i během ozařování může značně pohybovat. Z tohoto důvodu lze doporučit využívání CBCT, které je v NČB nově součástí jejich lineárních urychlovačů, k ověření polohy prostaty před každým jednotlivým ozářením. Tato práce poskytla ucelený pohled na léčbu CaP a může posloužit k zvýšení informovanosti o postradiačních komplikacích u pacientů s CaP. Hlavní přínos této práce lze spatřit v předložení srovnání standardně používaného radioterapeutického přístupu se slibnou alternativou, které je možné využít jako podkladu pro další studie.
|
|
|
Využití kvantitativních metod pro hodnocení produktů životního pojištění
SUCHÁŇOVÁ, Markéta
Předmětem bakalářské práce Využití kvantitativních metod pro hodnocení produktů životního pojištění je přiblížit produkt životního pojištění, vysvětlit jednotlivá připojištění a dále použít metody vícekriteriálního hodnocení variant na produkt životního pojištění. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy týkající se životního pojištění a dále jsou zde popsány metody pro stanovení vah a metody pro stanovení pořadí. Praktická část je zaměřena na uplatnění těchto metod. V prvé řadě byly pro daného klienta vyhotoveny návrhy na životní pojištění od 8 pojišťoven. Klient si stanovil důležitost jednotlivých kritérií. Dále byly aplikovány metody pro stanovení vah ? metoda bodovací, metoda pořadí, Fullerova metoda a metoda postupného rozvrhu vah. Na základě získaných vah z metody postupného rozvrhu vah byly dále použity metody pro stanovení pořadí (metoda bodovací, WSA, TOPSIS). Na základě výsledků z metod pro stanovení pořadí bylo zjištěno výsledné pořadí, tj. seřazení jednotlivých nabídek od nejlepší po nejhorší. Nejlépe nám vyšla nabídka investičního životního pojištění EVOLUCE od České podnikatelské pojišťovny a.s.
|
|
|
Hodnocení fyzické zátěže u vybraných profesí na poště
SUCHANOVÁ, Markéta
Hodnocení fyzické zátěže u vybraných profesí na poště Současný trend vývoje pracovních podmínek směřuje ke snižování podílu fyzicky náročných prací a naopak vede k nárůstu psychické zátěže. Jsou však povolání, a mezi ně patří například pracovníci v poštovních službách, u nichž je fyzická zátěž stále značná. Tato práce poskytuje základní obraz o zdravotních následcích nepřiměřené fyzické zátěže a ruční manipulace s břemeny, a dále je popsána konkrétní náplň práce poštovních doručovatelů, pracovníků vnitřní poštovní služby a poštovní přepážky z hlediska fyzické zátěže. Cílem této práce bylo zmapovat zátěž spojenou s ruční manipulací břemen na poště Jindřichův Hradec 1. Dále zjistit možnosti rehabilitace pro pracovníky na poště a navrhnout způsoby zlepšení stávající situace. Součástí práce je dotazník řešící informovanost pracovníků na poště o prevenci onemocnění pohybového aparátu a hodnocení vlastního zdraví a projevů únavy během práce. Výsledky dotazníkového průzkumu byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů a tabulek. Dále jsem provedla měření hmotnosti a kumulativní hmotnosti ručně manipulovaných břemen a měření srdeční frekvence před a po zátěži. Zjistila jsem, že poštovní doručovatelé a pracovníci vnitřní poštovní služby jsou vystaveni velké fyzické zátěži a časté manipulaci s těžkými břemeny, která v některých případech překračuje hygienické limity. Dále bylo zjištěno, že 65 % pracovníků pošty neví o možnosti pobírání příspěvku na rehabilitační masáže. Stanovené hypotézy byly obě potvrzeny. 1. Pracovníci na poště jsou ve zvýšené míře zatěžováni manipulací s břemeny. 2. Míra znalostí pracovníků na poště o prevenci obtíží pohybového aparátu není dostatečná. Lze doporučit zavádění mechanizace, využívání mechanických pomůcek a odstraňování architektonických bariér. Dále bych navrhovala zařazení programu školy zad a nácviku správné manipulace s břemeny.
|
|
|
Posuzování zdravotního stavu občanů pro účely dávek sociálního zabezpečení {-} se zaměřením na příspěvek na péči
SUCHANOVÁ, Markéta
Sociální zabezpečení je hlavním nástrojem sociální politiky, který slouží k vyrovnávání sociálních nerovností a napomáhá řešit sociálně nepříznivé situace. Tato práce poskytuje základní přehled o jednotlivých dávkách nemocenského a důchodového pojištění, státní sociální podpory, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a nabídce sociálních služeb. Práce se také zabývá Lékařskou posudkovou službou a posuzováním zdravotního stavu osob pro účely jednotlivých systémů sociálního zabezpečení. Hlavní pozornost je věnována příspěvku na péči, dávce určené osobám, jež jsou především z důvodu nepříznivého zdravotního stavu závislí na pomoci jiné osoby, a to v oblasti běžné denní péče o vlastní osobu a soběstačnosti. Výzkum je zaměřen na příjemce příspěvku na péči, kteří žijí v domovech pro seniory, v domech s pečovatelskou službou a ve vlastních domácnostech s rodinou či samostatně. Cílem této práce je zmapovat poskytování dávek sociálního zabezpečení, činnost Lékařské posudkové služby a problematiku procesu posuzování zdravotního stavu pro účely nároku na příspěvek na péči. Dále zjistit kvalitu života osob pobírajících příspěvek na péči. Součástí práce je dotazník, který zjišťuje průběh posuzování příspěvku na péči, důvody o jeho zažádání a způsoby využívání, dále zjišťuje zdravotní stav respondentů a kvalitu jejich života. Výsledky dotazníkového šetření byly vyhodnoceny a zaznamenány pomocí grafů. Zjistila jsem, že 93,6 % respondentů příspěvek na péči používá na platby pečovatelských služeb, osobní asistence či na úhradu nájmu a služeb v domově pro seniory, tedy na platby služeb, které souvisejí se zabezpečením pomoci a podpory příjemci příspěvku. První hypotéza, že příspěvek na péči je převážně využíván na úhradu výdajů souvisejících se zabezpečením pomoci a podpory příjemci příspěvku, se potvrdila. Dále bylo zjištěno, že s výjimkou respondentů žijících v domech s pečovatelskou službou, se kvalita života respondentů v průběhu pobírání příspěvku nezměnila. Druhá hypotéza, že příspěvek na péči zlepšil kvalitu života pobírajících osob, se nepotvrdila. Za zjednodušení a zvýšení efektivnosti posuzování zdravotního stavu pro účely přiznání příspěvku na péči lze pokládat chystané nahrazení současných posuzovaných 36 úkonů péče o vlastní osobu a úkonů soběstačnosti 10 oblastmi základních životních potřeb.
|
host ::
RSS.