|
|
Epidemiologie roztroušené sklerózy mozkomíšní
FOŠUM, Pavel
Ve světě se vyskytuje přibližně 2,5 miliónu případů roztroušené sklerózy mozkomíšní [RS]. Každý rok je nově diagnostikováno kolem 10000 nových případů onemocnění RS. V populaci se vyskytuje přibližně u 0,1%. V České republice je dle odhadů přibližně 15 000 pacientů s touto chorobou. Roztroušená skleróza mozkomíšní je progredující nervové zánětlivé onemocnění centrálního nervového systému, v jehož patogenezi se uplatňují autoimunitní mechanismy, při němž dochází jednak k postižení myelinu, tak poškození axonů. Poškození je odpovědné za trvalou invalidizaci u RS. Hlavním cílem této diplomové práce bylo, pomocí kvantitativního výzkumu popsat výskyt RS v Jihočeském a Ústeckém kraji a v rámci tohoto cíle odhadnout skutečnou prevalenci roztroušené sklerózy v Jihočeském a Ústeckém kraji. Využili jsme metodu epidemiologické deskriptivní studie s technikou sběru a analýzy dat a dále porovnání dvou zdrojů pomocí metody dvojího záchytu. Jako výzkumnou oblast jsme použili soubor nemocných osob s RS. Data byla získávána ve dvou krajích České republiky, kraji Jihočeském a Ústeckém. V obou krajích jsme zjišťovali počet nemocných od neurologů a MS center. V Ústeckém kraji jsme do výzkumu zařadili i data ze zdravotní pojišťovny. Dle dat neurologů jsme odhadli prevalenci v Jihočeském kraji 79,20/100 000 osob. MS centrum při nemocnici v Českých Budějovicích má registrováno 512 nemocných, 388 žen a 124 mužů. Hodnoty z MS centra České Budějovice a od neurologů dávají celkovou hodnotu 882 nemocných, prevalenci 138,6 nemocných na 100 000 obyvatel. V kraji Ústeckém je prevalence dle údajů neurologů 208,2/100 000 osob. MS centrum při nemocnici v Teplicích má registrováno 1139 nemocných, 730 žen a 409 mužů. Dle údajů zdravotní pojišťovny je v jejich databázi 1187 osob s diagnózou G.35, 333 mužů a 854 žen. To reprezentuje odhad prevalence 305/100000 osob registrovaných ve VZP. Námi vypočtená prevalence onemocnění z uvedených zdrojů je v obou krajích vyšší než obecné odhadované údaje. Při porovnání zdroje dat ze zdravotní pojišťovny a modelového souboru z MS centra Ústeckého kraje vypočítali jsme obecnou 91,7% senzitivitu u souboru zdravotní pojišťovny. Výpočet odhadované prevalence pomocí metody dvojího záchytu z uvedených zdrojů stanovil odhad 2681 nemocných v Ústeckém kraji. Tato modelová data jsou především demonstrací možného přístupu k odhadu prevalence chronického onemocnění, v našem případě roztroušené sklerózy. Získané informace ze sběru dat, zkušenosti z celé studie mohou být využity ostatními pracovníky, kteří mají stejný cíl, jako byl pro tuto studii.
|
|
|
Epidemiologie tuberkulosy - reakce na vakcinu BCG
FOŠUM, Pavel
Epidemiologie tuberkulosy- reakce na vakcinu BCG Světová zdravotnická organizace celosvětově zaznamenává devět miliónů lidí ročně jenž onemocní tuberkulosou a více než tři milióny lidí, kteří na toto onemocnění za rok zemřou. Tuberkulosa je známa dlouhou dobu a přes objev etiologické role Mycobacteria tuberculosis Robertem Kochem, objev RTG diagnostiky Roentgenem a účinné léčby antibiotiky Waksmanem jako prvním, si tato nemoc stále zachovává určité riziko pro společnost. Prevence očkováním pomocí BCG vakcíny má kladné a záporné aspekty. Tato bakalářská práce je zamřena na zjištění proočkování novorozenců, dobu a výskyt nežádoucích reakcí po aplikaci BCG vakcíny v prvních dnech života dítěte se zřetelem na ovlivnění následujícího povinného očkování. Využili jsme metody kvantitativního výzkum formou epidemiologické deskriptivní studie s technikou sběru a analýzy dat. Jako výzkumnou oblast jsme použili soubor, jenž tvoří děti narozené v letech 2004, 2005, 2006, a technikou skupinového náhodného výběru jsme vybrali výběrovou skupinu celkem 804 dětí (410 chlapců a 393 dívek). Zjistili jsme, že z 804 respondentů bylo BCG vakcínou očkováno 98,6%. Skupina 11 osob nebyla očkována z důvodu HBsAg pozitivity matky, malé hmotnosti či zdravotních potíží. Reakce po očkování BCG vakcínou se do očkování další vakcínou nezhojila u 307 dětí (38,1%). Na očkování vakcínou BCG nereagovaly 4 osoby, což je 0,8 % ze základního souboru. Nejvíce frekventovaná nežádoucí reakce po vakcinaci je nezhojená jizva a to ve 274 případech, 34,1%, z nadpoloviční většiny šlo o monoreakci. Doba trvání reakce byla v rozmezí 11 až 300 dní. Medián doby reakce je přesně 30 dní. Nezaznamenali jsme žádnou závažnou nežádoucí reakci. Jak výzkum prokázal, četnost nežádoucích reakcí po BCG vakcinaci je vysoká a to z 38,1% základního souboru, jedná se obvyklé nežádoucí účinky. Zjistili jsme, že výskyt nežádoucích reakcí odsunuje následné očkování dle povinného očkovacího schématu u všech jenž měli reakci na očkování BCG. Výskyt nežádoucích reakcí po očkování BCG navozuje otázku, zda provádět očkování v prvních dnech života. Výsledky této práce mohou být využity jako pilotní studie pro celorepublikovou studii zjištění nežádoucích reakcí a následného oddalování navazujícího povinného očkování.
|
host ::
RSS.