|
Fyzioterapie po totální endoprotéze kyčelního kloubu
ŠUHÁJKOVÁ, Pavla
Bolest v kyčelním kloubu může výrazně ovlivnit možnost aktivního života. V posledních letech došlo k výraznému zlepšení výsledků při implantacích umělého kyčelního kloubu. Tento typ operace se současně stává stále častějším výkonem především v souvislosti se vzrůstajícím věkem populace. Cílem implantace TEP kyčelního kloubu je zlepšení kvality života, kterou dosáhneme jen díky interdisciplinární spolupráci lékařů, komplexní rehabilitační léčbou a samotným pozitivním přístupem pacienta. Cílem bakalářské práce je zpracování kazuistik pacientů po totální endoprotéze kyčelního kloubu a sestavit u těchto pacientů léčebně rehabilitační plán. Z takto zadaného cíle jsou v teoretické části shrnuty poznatky zabývající se problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu, fyzioterapie, fyzikální léčbou, ergoterapií a lázeňskou léčbou po tomto operačním výkonu. Pro zpracování výzkumné části bakalářské práce byl použit kvalitativní výzkum. Metodou sběru dat bylo pozorování, dotazování a analýza dokumentů. Pro sběr dat bylo využito individuálního hloubkového rozhovoru a kazuistiky, která zahrnovala vlastní pozorování, návrh rehabilitačního plánu a provedení terapie s následnými výstupy hodnocení terapie. Výzkumný soubor tvořili dva probandi, dvě pacientky, které podstoupily plánovanou operaci totální endoprotézy kyčelního kloubu z důvodu pokročilé primární koxartrózy. Výzkum byl realizován na lůžkovém ortopedickém oddělení v Nemocnici Pelhřimov a proběhl v průběhu měsíce března 2011 v době hospitalizace pacientek. Kvalitní a správně vedená rehabilitace urychluje úpravu zdravotního stavu pacienta po operaci, působí jako prevence komplikací, zlepšuje využití funkčního potenciálu operovaného kloubu a upevňuje správné pohybové stereotypy. Výsledky výzkumu potvrzují, že takto realizovaná předoperační a pooperační rehabilitace v rámci hospitalizace vede ke snížení či úplnému odstranění bolesti, zvýšení rozsahu kloubní pohyblivosti a svalové síly, zvládnutí chůze po rovině a po schodech, nezávislosti a soběstačnosti v běžných denních činnostech.
|
|
Monitoring centrálních bank - březen 2013
Česká národní banka
Obsahuje rozbor posledního vývoj měnové politiky vybraných centrálních bank a výběr zajímavých událostí týkajících se měnové politiky centrálních bank. Článek z rubriky Téma pod lupou: „Měnový politika v Japonsku“ sleduje vývoj japonské ekonomiky a měnové politiky od 50. let do současnosti. Vybraný projev: „Usměrňování ekonomických očekávání“ přednesl guvernér kanadské centrální banky a budoucí guvernér Bank of England Mark Carney a zabývá se v něm vlivem centrální banky na očekávání ohledně budoucí měnové politiky.
Plný text:  PDF; PDF
|
|
DODRŽOVÁNÍ DIETNÍCH OPATŘENÍ U KLIENTŮ S DIABETEM MELLITEM 1. TYPU
KOVANDOVÁ, Klára
Tato bakalářská práce je zaměřena na dodržování dietních opatření u klientů s Diabetem mellitem 1. typu. Diabetes mellitus 1. typu je chronické autoimunitní onemocnění způsobené selektivní destrukcí ?-buněk Langerhansových ostrůvků, které vedou k absolutnímu nedostatku inzulinu v organismu. Dříve se uvádělo, že diabetes mellitus 1. typu je onemocnění především dětí a mladých dospělých, ale podle novějších poznatků je stejně často přítomen u lidí kolem 40. roku věku a dokonce i po 70. roce, většinou ale probíhá méně dramaticky než u mladých jedinců. Základem léčby diabetu je léčebná výživa, která je při diabetu mellitu 1. typu vždy spojena s aplikací inzulinu. Dietoterapie patří k nejdůležitějším součástím léčby diabetu 1.typu. V poslední době se principy dietoterapie podstatně změnily. Důraz je však stále kladen na kvalitu vybraných potravin, správné množství jídla, pravidelnost stravování i frekvenci stravy. Každý diabetik by měl mít svůj vlastní, individuální jídelní plán, který zahrnuje rozpis výměnných jednotek na celý den. Z jídelního plánu diabetik pozná, kolik výměnných chlebových jednotek bude obsahovat každé jídlo, které sní. Dostatečný příjem tekutin je důležitý u diabetiků stejně jako u zdravých osob. Dodržování pitného režimu pacienta s diabetem nevyléčí, ale znatelně mu napomůže při redukci tělesné hmotnosti, při udržování optimální hladiny kyseliny močové, glykovaného hemoglobinu a glykemie. Úspěšné léčby diabetu nelze docílit bez toho, aniž by pacient převzal svůj podíl zodpovědnosti. Diabetik k úspěšné léčbě potřebuje trpělivého a vzdělaného průvodce. Ve většině zemí je jím diabetologická sestra. Režim českého zdravotnictví zatím sestrám neumožnil, aby tuto roli zcela vykonávaly. Cílem práce je zjistit dodržování dietních opatření u diabetiků 1. typu docházejících do diabetologických poraden a odpovědět na výzkumné otázky: ?Jakou formou jsou pacienti informováni o dietních opatření u diabetiků 1. typu? Jakou roli hrála sestra při edukaci klienta o dietním opatření? Jakým způsobem klienti dodržují dietní opatření?? Výzkumná část práce byla zpracována formou kvalitativního výzkumu a jako základní technika pro sběr dat byl použit nestandardizovaný rozhovor. Rozhovor poskytlo celkem šest respondentů, diabetiků 1. typu. Informace získané z rozhovorů byly zpracovány do jednotlivých kazuistik. Cíl práce byl splněn a výzkumné otázky byly zodpovězeny. Z výzkumu je zřejmé, že život s diabetem může být stejně dlouhý, plný zážitků, štěstí a spokojenosti jako život bez něj. Diabetes je celoživotním onemocněním, které dokáže od základu změnit život zdravého člověka. Proto je zapotřebí, aby se jedinci s tímto onemocněním smířili a přijali ho jako součást života. Dále je nutné, aby zdravotničtí pracovníci kladli důraz na prevenci. Pro pacienty s tímto onemocněním je naopak zásadní, aby je někdo motivoval, dodával jim sílu a hlavně teoretické poznatky. Právě proto je těmto pacientům určen specializovaný zdravotnický tým zabývající se diabetem. U některých diabetiků je oporou sice jen sestra, někdy jen lékař, ale společně dohromady sestra, lékař a pacient tvoří nedílnou součást léčby diabetu. Výsledky výzkumného šetření jsou přínosné pro sestry pracující v diabetologické poradně. Na základě těchto výsledků byla vypracována informační brožura. Tuto brožuru mohou využívat jak sestry, tak diabetici. Publikace také může sloužit jako zdroj informací pro studenty jednotlivých zdravotnických oborů.
|
|
Problematika informovanosti klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně
PRŮŠOVÁ, Vendula
Problematika informovanosti klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně. Vady srdečních chlopní jsou nevyzpytatelná onemocnění, která mohou dlouho zůstávat bez příznaků. Operace srdečních chlopní představují druhou nejpočetnější skupinu po bypassových operacích a tvoří téměř polovinu ze všech kardiochirurgických zákroků u dospělých pacientů. Cílem práce bylo zjistit informovanost klientů o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně, zjistit, jaké informace klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují od sester, a zjistit, jaký edukační materiál je při edukaci klientů po náhradě srdeční chlopně používán a zjistit, kdo klienty po náhradě srdeční chlopně edukuje o pooperační a následné péči. Byly stanoveny dvě hypotézy: 1 - Klienti jsou spokojeni s poskytovanými informacemi o pooperační péči po náhradě srdeční chlopně; 2 - Klienti mají informace o následné péči po náhradě srdeční chlopně. Byly stanoveny tři výzkumné otázky: 1 - Jaké nejčastější informace klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují od sester? 2 - Jaký způsob edukace je u klientů po náhradě srdeční chlopně využíván? 3- Kdo edukuje klienty po náhradě srdeční chlopně? Sběr dat byl proveden kvantitativně - kvalitativní metodou výzkumu. Kvantitativní výzkum byl proveden metodou dotazování za použití techniky dotazníku, kvalitativní výzkum byl proveden metodou dotazování, technikou polostandardizovaného rozhovoru. Výzkumným souborem byli hospitalizovaní klienti kardiochirurgického oddělení po operaci srdeční chlopně Fakultní nemocnice Motol, Fakultní nemocnice Plzeň, Nemocnice České Budějovice a.s. a sestry pracující na těchto odděleních. Celkem bylo rozdáno 80 dotazníků pro klienty, vrátilo se 74 dotazníků. Pro výzkumné šetření bylo osloveno také 10 sester. Cíle 1, 2, 3, 4 byly splněny. Hypotézy H1 a H2 byly potvrzeny. Na výzkumné otázky 1, 2, 3 byly na základě analýzy odpovědí sester stanoveny hypotézy: 1. Klienti po náhradě srdeční chlopně potřebují nejčastěji od sester informace o pohybové aktivitě, o bolesti, o rehabilitaci, o napojení na přístroje, o možných komplikacích, o vykonávání domácích prací, o možnosti pobytu v lázních, o návratu do zaměstnání, o zásadách užívání Warfarinu, o pravidelných kontrolách u kardiologa. 2. Klienti po náhradě srdeční chlopně jsou edukováni pomocí rozhovoru a informační brožury. 3. Klienty po náhradě srdeční chlopně edukuje lékař a sestra. Výsledky této práce budou poskytnuty managementu výše jmenovaných nemocnic jako podklad k zamyšlení nad doplněním informační příručky o informace, které klientům chyběly o pooperační a následné péči po náhradě srdeční chlopně. Domnívám se, že tímto způsobem by mohlo dojít k zefektivnění a zvýšení informovanosti klientů po náhradě srdeční chlopně.
|
|
Porovnání pohybové aktivity a sportu u pacientů po operaci resurfacingu a necementované totální endoprotézy
Heidenreichová, Ivana ; Nováková, Pavlína (vedoucí práce) ; Levitová, Andrea (oponent)
5 Abstrakt Název: Porovnání pohybové aktivity a sportu u pacientů po operaci resurfacingu a necementované totální endoprotézy Cíle: Shrnout do uceleného souboru dostupné informace z pooperačního pohybového režimu a soběstačnosti po operaci TEP kyčle. Poukázat na rozdíly mezi resurfacingem a necementovanou TEP. Pomocí anketního šetření získat informace o pohybové aktivitě a o provozování sportovních činností u pacientů po operaci resurfacingu a NTEP. Zjistit, jsou-li schopni se vrátit ke sportovní aktivitě a nakolik je TEP limituje, jak je ovlivňuje bolest po operaci při pohybové aktivitě. Porovnat pohybovou aktivitu u pacientů po operaci resurfacingem s pacienty po necementované TEP. Metody: Práce je vypracovaná metodou kvalitativního hodnocení získaných údajů empirickou cestou, kde jsme použili na zjišťování informací anketu. Výsledky byly statisticky zpracovány pomocí programu MS Excel do tabulek a grafů. Výsledky: Nepodařilo se jednoznačně prokázat výhody resurfacingu jako metody umožňující co možná nejrychlejší návrat k pohybové aktivitě pacienta. Výsledky však není možné zobecnit z důvodu omezení počtu výběru dotázaných pacientů. Klíčová slova: kyčelní kloub, totální endoprotéza, pohybová aktivita, sport
|
|
Algoritmus zobrazovacích metod při poranění krčku kosti stehenní u seniorů
TOČÍKOVÁ, Miluše
Bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu poranění krčku kosti stehenní u seniorů. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. S přibývajícím počtem lidí důchodového věku přibývá i úrazů spojených s touto věkovou skupinou. Je třeba si připustit myšlenku, že stáří je etapa lidského života, ke které každý jedinec směřuje. Zlomenina krčku kosti stehenní patří mezi jednu z příčin morbidity a mortality u starých lidí. Incidence tohoto poranění narůstá jak v rozvinutých zemích, tak v ČR. Zlomený krček kosti stehenní představuje pro starého člověka ohrožení pohyblivosti a nezávislosti. Někteří lidé jsou trvale odkázáni na kompenzační pomůcky, jiní zůstávají v ústavní péči. Nejčastější příčinou zlomeniny krčku kosti stehenní u seniorů je pád na bok, který je zapříčiněn komplexní interakcí vnějších a vnitřních faktorů. První zobrazovací metodou při vyšetření je skiagrafie, která patří mezi nejdéle používané metody. Umožňuje lékařům posoudit předoperační stav kyčelního kloubu i pooperační kontroly při léčbě alloplastikou nebo perioperační stav při použití osteosyntézy. Pro uvedenou skupinu osob je přínosné pečlivě posoudit kostní metabolismus. Zdravá kost se neustále přestavuje, průběžně se odbourává a nová kost ji nahrazuje. S přibývajícím věkem převládá odbourávání nad tvorbou nové kosti a kost "řídne". Toto onemocnění se jmenuje osteoporóza. Je to nemoc, která se řadí mezi civilizační choroby. Často bývá diagnostikována v pokročilém stádiu, kdy je již zvýšená náchylnost k výskytu zlomenin. Mezi faktory vzniku osteoporózy patří nesprávná životospráva, hormonální změny u žen po menopauze, kdy dochází ke snížení hladiny vápníku, silného úbytku na váze atd.Bezbolestná, neinvazivní metoda, pomocí které získá lékař ucelené informace o množství kostního minerálu ve vyšetřované části kosti je denzitometrické vyšetření, neboli DXA. Při tomto vyšetření se používá rentgenové záření ve dvou energetických hladinách. Metodou DXA lze měřit jak celotělový obsah minerálu, tak i jakoukoli část těla. Mezi další příčiny zvyšující riziko zlomeniny krčku kosti stehenní jsou metastázy do skeletu. Proximální část femuru, tedy i krček kosti stehenní, metastaticky postihuje zejména primární karcinom plic, ledvin, prsu u žen, prostaty u mužů a štítné žlázy. V raném stadiu jsou metastázy do skeletu bezpříznakové. Klinické příznaky, jako je bolest, se mohou objevit, když metastatický proces tanguje periost a okolí kosti, čímž dráždí neurální struktury. Dalším příznakem je vznik patologické zlomeniny. Kostní metastázy nám pomáhají odhalit laboratorní testy a diagnostické zobrazovací metody, mezi které patří například scintigrafické vyšetření. Scintigrafie skeletu dokáže odhalit metastatický proces mnohem dříve než vyšetření rentgenem. Cílem práce bylo popsat principy jednotlivých zobrazovacích metod, které lékaři napomáhají určit správnou diagnózu, seznámit s problematikou poranění krčku kosti stehenní u seniorů a s příčinami jejich vzniku. Dále byly stanoveny dvě hypotézy: 1. Nejvíce využívanou metodou při poranění krčku kosti stehenní je skiagrafické vyšetření. 2. Více jak polovina poranění krčku kosti stehenní je diagnostikováno u seniorů. Praktická část byla zpracována na základě kvantitativního výzkumu. Data potřebná k výzkumu byla získávána z kazuistik pacientů hospitalizovaných na ortopedickém oddělení Nemocnice Tábor a.s., a to v období od 1. dubna 2014 do 31. března 2015.
|
| |
| |
|
Využití NIC a NOC klasifikací u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu.
KULHÁNKOVÁ, Barbora
Abstrakt Teoretická část práce na téma Využití NIC a NOC klasifikací u pacientů s totální endoprotézou kyčelního kloubu se zabývá problematikou totální endoprotézy kyčelního kloubu, edukací pacientů před operačním výkonem a také režimem, který musí pacient dodržovat během hospitalizace i po propuštění do domácího ošetřování. Dále popisuje sestru jako poskytovatelku rehabilitačního ošetřovatelství spolupracující s fyzioterapeutem. Práce pojednává o ošetřovatelském procesu, zabývá se terminologiemi ve zdravotnictví, problematikou NANDA, klasifikacemi NIC a NOC a Aliancí 3N. Byly stanoveny tři cíle práce: 1. Zjistit, jaké aktivity NIC jsou sestrami typicky používány v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu. 2. Ověřit uplatnění klasifikací NIC a NOC v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu. 3. Zjistit, jaké indikátory NOC jsou sestrami typicky používány v péči o pacienta s totální endoprotézou kyčelního kloubu. Byla využita kombinace kvantitativního a kvalitativního výzkumného šetření. V rámci kvantitativního šetření byly stanoveny čtyři hypotézy: 1. Ošetřovatelské diagnózy jsou sestrami hodnocené jako nepřínosné. 2. Zajištění pomůcek usnadňující pohyb je sestrami typicky využívaná intervence. 3. Znalost pojmů NIC a NOC je ovlivněna vzděláním. 4. Spokojenost sester s ošetřovatelskou dokumentací je ovlivněna délkou praxe. Data byla sbírána pomocí dotazníku. Pro kvalitativní výzkumné šetření byla stanovena jedna výzkumná otázka: Jaký je názor sester na NIC a NOC klasifikace v péči o pacienty s totální endoprotézou kyčelního kloubu? Data byla sbírána pomocí námi vytvořené ošetřovatelské dokumentace na základě klasifikací NIC a NOC. Poté byly provedeny polostrukturované rozhovory. H1 byla vyvrácena. H2, H3 a H4 byly statisticky ověřeny. Klasifikace NIC a NOC jsou celkově sestrami hodnoceny jako nepřínosné pro ošetřovatelskou praxi.
|
|
Fyzioterapeutické postupy u aloplastik revmatologických pacientů
Suchá, Petra ; Jalovcová, Miroslava (vedoucí práce) ; Pavelka, Karel (oponent)
Název práce Fyzioterapeutické postupy u aloplastik revmatických pacientů. Vymezení problému Hlavním problémem, který tato diplomová práce řeší, je nalezení a srovnání poznatků týkajících se fyzioterapeutických postupů u revmatických pacientů, pacientů s revmatoidní artritidou (RA), kteří prodělali operaci - náhradu kloubů dolních končetin se zaměřením na aloplastiku hlezenního kloubu. Jedná o srovnání přístupů využívaných na spádovém pracovišti pro Českou republiku, Revmatologickém ústavu v Praze, a ve světě. Cíl práce Cílem práce je vytvořit ucelený přehled fyzioterapeutických postupů využívaných u pacientů s revmatoidní artritidou, kteří podstoupili náhradu kloubů dolní končetiny, zjm. hlezenního kloubu. Dále zjistit, jak se liší postupy užívané v České republice a ve světě - zda existují výrazné rozdíly, či jsou shodné. Metoda řešení Práce je zpracována porovnáním poznatků týkajících se péče o pacienty pomocí dostupné literatury. Získané informace jsou seskupeny a jsou vytvořeny přehledné tabulky se záznamem postupů. Práce je psána formou rešerše. Klíčová slova revmatoidní artritida totální náhrada hlezenního kloubu (TEP) hlezenní kloub fyzioterapie
|
host ::
