| |
|
Vliv bíle a žlutě kvetoucí řepky na výskyt přirozených nepřátel škůdců
Křížek, Stanislav ; Kazda, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Daniel (oponent)
Hmyz navštěvující řepku tvoří bohaté společenství. Manipulace vlastností plodiny zasáhne jak druhy škodlivé, tak prospěšné, mezi něž počítáme mnoho druhů blanokřídlého hmyzu. Tato práce je zaměřená na vyhodnocení dopadu pěstování ozimé řepky bílé barvy květu na její hmyzí společenství v porovnání s dvěma odrůdami žlutými. Nově vyšlechtěná liniová odrůda ozimé řepky Witt byla porovnávána s dvěma hybridními odrůdami žlutě kvetoucí ozimé řepky Sherpa a DK Sensei. Pokus byl proveden v roce 2015 na pokusných pozemcích Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze Ruzyni, v. v. i. a na pozemcích Pokusné stanice Uhříněves České zemědělské univerzity v Praze. Hmyz byl odchytáván entomologickým smýkadlem, padacími pastmi a emergenčními lapáky. Byl zaznamenáván výskyt hlavních škůdců (blýskáčka řepkového Brassicogethes aeneus, bejlomorky kapustové Dasineura brassicae, krytonosce šešulového Ceutorhynchus obstrictus, dřepčíka olejkového Psylliodes chrysocephalus a dřepčíků rodu Phyllotreta) a jejich parazitoidů. Dominantními druhy parazitoidů byly Tersilochus heterocerus, Platygaster subuliformis, Trichomalus perfectus, Mesopolobus morys a Omphale clypealis. Byla stanovena úroveň mortality škůdců. Počty druhů identifikovaných podle klíče byly zpracovány ve statistickém software R za použití metody zobecněného lineárního modelu. Výsledky potvrzují vhodnost zkoumaných odrůd pro pěstování v systému bílé řepky, zejména v kombinaci Sherpa a Witt a nastiňují druhové složení společenství parazitoidů řepky olejky v České republice, kteří se mohou výhodně uplatnit při regulaci populací významných škůdců.
|
| |
|
Vliv stanovištních podmínek na faunu střevlíkovitých ve smrkových a bukových porostech Beskyd
Rolinc, Petr
V bukových a smrkových porostech v území LS Ostravice v Moravskoslezských Beskydech se uskutečnil sběr epigeické fauny metodou zemních pastí. Čeleď střevlíkovitých (Carabidae) byla zvolena a hodnocena jako bioindikační skupina z hlediska zastoupení ve smrkových a bukových porostech a s ohledem na základní typologické jednotky, kterými jsou lesní vegetační stupně, edafické kategorie a soubory lesních typů. Byly porovnány cenózy střevlíkovitých v hospodářských porostech a přírodních rezervacích. Odchyt střevlíkovitých se uskutečnil v období 2007 -- 2014 v jarním, letním, pozdně letním a podzimním aspektu. Za celé sledované období bylo odchyceno 67 483 jedinců střevlíkovitých náležících k 77 druhům. Na území byl potvrzen výskyt zákonem chráněného druhu a druhu NATURA 2000 (Carabus variolosus Sturm). Dalším chráněným a silně ohroženým druhem byl Carabus obsoletus. Druhy Carabus linnei, Pterostichus burmeisteri, Pterostichus foveolatus byly eudominantní. Dominantní zastoupení měly druhy Abax ovalis, Carabus glabratus, Pterostichus oblongopunctatus. Byla prokázána přímá vazba střevlíkovitých na lesní vegetační stupňovitost i na edafické kategorie a soubory lesních typů. U několika druhů byl objeven rozdíl mezi smrkovými a bukovými porosty a také mezi přírodními rezervacemi rezervacemi a hospodářskými lesy.
|
|
Umělecká škola v Brně
Vystrčilová, Kamila ; Marek, Jiří (oponent) ; Šindlar, Jiljí (vedoucí práce) ; Čupr, Karel (vedoucí práce)
Následující bakalářská práce je zpracována na základě studie vytvořené v předmětu AG32. Tuto studii upravuje a rozvádí do stupně Dokumentace pro stavební povolení a Dokumentace pro provádění stavby. Tématem je Umělecká škola, která je situována v Brně na Kraví hoře, Veveří. Řešený pozemek se nachází na svahu kopce orientovaném na severovýchod s výhledem na město, což výrazně ovlivnilo návrh budovy. V blízkosti se nachází rozlehlý park, Hvězdárna a planetárium Brno, plavecký bazén a další plochy sportovišť i zahrádkářské kolonie, pod svahem stojí areál Fakulty stavební, VUT. Mým hlavním cílem bylo navrhnout uměleckou školu, která bude využívána obyvateli všech věkových skupin z Brna a okolí, převážně ale dětmi, studenty a mladými lidmi. Budova respektuje kontext dané lokality, svou formou i vzhledem reaguje na svažitý charakter terénu, je monumentální z pohledu z města, nepřevyšuje ale stávající zástavbu a nenarušuje tak panorama vrcholu Kraví hory. Můj návrh sestává ze tří vzájemně propojených objektů, jejichž fasády jsou od sebe materiálově odlišeny, stejně jako je odlišný jejich provoz, vzhled jednotlivých fasád tedy ideově představuje samotný účel každé z budov. Mezi dvěma hlavními budovami je vytvořen průchod rozšiřující se zespodu nahoru. Tento průchod tvoří veřejný prostor, který má účinně propojit nejfrekventovanější vstupy na pozemek (od ulice Rybkova směrem ke hvězdárně) a tím urychlit a zpříjemnit lidem cestu. Budova se tedy stává součástí parku aniž by jakkoli narušila jeho hlavní komunikace.
|
| |
|
Návrh na vytvoření turistického informačního centra v obci Tři Studně v CHKO Žďárské vrchy
HALVOVÁ, Monika
Cílem diplomové práce byl návrh konkrétní podoby turistického informačního centra a jeho lokalizace v obci Tři Studně. Na základě analýzy poptávky a nabídky dané destinace cestovního ruchu vytvoření nabídky služeb, které bude informační centrum návštěvníkům poskytovat. Pro TIC byly navrženy dvě varianty řešení. První návrh využil současné zasedací místnosti Obecního úřadu na Třech Studních bez úprav a doplnil ji pouze novým vybavením a technikou. Druhý návrh je již spojen se stavebními úpravami této místnosti. Tři Studně jsou díky svému přírodnímu potenciálu hojně navštěvovány turisty v letních i zimních měsících. Tvoří jednu z nejvýznamnějších rekreačních oblastí na Vysočině. TIC na Třech Studních bude jedním z nejdůležitějších článků marketingové komunikace obce a jeho blízkého okolí.
|
|
Vliv struktury biotopu na společenstva vodních brouků v jižních Čechách
KOLÁŘ, Vojtěch
V této práci se zabývám vlivem hospodaření na rybnících a charakterem stanovišť pro potápníky (Coleoptera: Dytiscidae), kteří jsou důležitou součástí vodních ekosystémů. V roce 2014 jsem studoval pomocí živochytných pastí společenstva potápníků na 117 rybnících v jižních Čechách. Rybníky byly rozděleny do tří kategorií: rybníky s intenzivním a extenzivním hospodařením a nádrže bez ryb. Celkem bylo nalezeno 26 druhů potápníků (N=1346). Potápníci obecně preferovali mělké litorály s převahou orobince (Typha), zblochanu (Glyceria) a rákosu (Phragmites). Počet druhů klesal se stoupající nadmořskou výškou a hloubkou vody u pasti. Pozitivní vliv na abundanci měla plocha rybníka a množství detritu u pasti. Brouci se vyskytovali převážně v rybnících s kyselým pH, nižší konduktivitou a vyšším množstvím rozpuštěného kyslíku. Více brouků bylo nalezeno v rybnících bez ryb. Potvrdil jsem tak, že vysoká rybí obsádka výrazně snižuje množství a diverzitu potápníků. Na druhou stranu některé rybníky s hustou obsádkou, ale také s dobře zachovalým litorálem, měly podobná společenstva jako rybníky bez ryb. To ukazuje, že vodní brouky primárně limituje degradace litorálních porostů. Při mapování byly také zjištěny 4 nové lokality potápníka dvojčárého (Graphoderus bilineatus) zařazeného mezi druhy NATURY 2000, který byl znám jen z několika recentních lokalit na Třeboňsku.
|
|
Biocentra a biokoridory v zemědělské krajině význam pro společenstva epigeických brouků (Coleoptera)
KREJČA, Mikoláš
Na čtyřech rozdílných lokalitách v jižních Čechách na Písecku byla sledována společenstva epigeických brouků. Lokality se vyskytovaly v zemědělské krajině, která je ovlivňována činností člověka. Jedna z lokalit byla smrková monokultura o stáří 60 lety, dalšími lokalitami byly louka, podmáčená louka a pšeničné pole. Lokality měly funkci biocenter a agrocenózy. K získání vzorků epigeických brouků byla požita metoda zemních pastí. Celkově bylo získáno 2268 vzorků epigeický brouků (12 čeledí a 56 druhů). Největší počet brouků byl nalezen na lokalitách pšeničné pole, podmáčená louka a les. A to v počtu 656 jedinců v podmáčené louce 634 jedinců v poli a 583 jedinců v lese. Nejmenší počet a to 395 jedinců byl nalezen na louce. Rozdělení brouků bylo uděláno dle citlivosti k antropogeniím vlivům (reliktní druhy R1, adaptilní druhy R2 a eurytopní druhy E). Na zkoumaných územích byly objeveny jen adaptilní (R2) a eurytopní (E) druhy. Reliktní druhy (R1) nebyly přítomny. Adaptabilních (R2) druhů bylo na zkoumaných lokalitách zjištěno 20 a eurytopních (E) druhů 36. Index antropogenních ovlivnění společenstev epigeických brouků vyšel v nízkých hodnotách. Nízká hodnota nám udává, že společenstva brouků jsou silně ovlivněna lidskou činností. Nejvíce byly ovlivněny lokality pšeničného pole (1,11) a louky (1,27) a nejméně byla ovlivněna lokalita lesa (20,42). Podmáčená louka byla také velmi silně antropogenně ovlivněna, ale byla na tom lépe než louka a pšeničné pole (2,29).
|
| |
host ::
