| |
| |
| |
|
Transport a biotransformace vybraných anthelmintik u motolice kopinaté
Dokoupilová, Ivana ; Skálová, Lenka (oponent) ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce)
(CZ) Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Titul, jméno, příjmení kandidáta: Ivana Dokoupilová Titul, jméno, příjmení školitele: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Transport a biotransformace vybraných anthelmintik u motolice kopinaté Dikrocelióza je parazitární onemocnění mladých přežvýkavců, mezi které se řadí i mufloni. Původce dikroceliózy je motolice kopinatá (Dicrocoelium dendriticum), jejíž energetický metabolismus je inhibován terapeuticky významnou skupinou léčiv - benzimidazolů. V této práci jsme se v ex vivo experimentu zaměřili na to, zdali se albendazol (ABZ) - zástupce benzimidazolů - a jeho metabolit - albendazolsulfoxid (ABZSO) transportují do těla motolic a jestli v nich tato anthelmintika dále podléhají biotransformaci (ABZ na ABZSO a ABZSO2 (albendazolsulfon)). Po dobu 24hodin jsme inkubovali v médiu 10 motolic s anthelmintikem a sledovali změnu koncentrace v inkubačním médiu a v tělech motolic. V určených časových intervalech byla inkubace ukončena a byly zvlášť odděleny motolice a médium. Koncentrace albendazolu a jeho metabolitů byly stanoveny na HPLC přístroji. Získané výsledky poukazují na to, že albendazol i albendazolsulfoxid do těla motolic pronikají a že se zvyšující se koncentrací anthelmintika...
|
|
Výskyt motolice velké Fasciolodies magna u jelenovitých v jižních Čechách
VERNEROVÁ, Kateřina
Motolice velká Fascioloides magna je největším zástupcem motolic v České republice. Tento původně severoamerický parazit byl do Evropy dovezen s jeleny wapiti v 60. letech 19. století. Od té doby F. magna značně rozšířila areál svého výskytu i hostitelské spektrum. Na území České republiky byl výskyt tohoto parazita poprvé zaznamenán v roce 1930 u daňka evropského uloveného ve středních Čechách. Začátkem 60. let však začal stoupat počet pozitivních nálezů u spárkaté zvěře. V posledním desetiletí bylo pozorováno rozšíření oblastí výskytu této motolice v jižních Čechách. Proto jsem se rozhodla provést od března 2009 do ledna 2010 vyšetření s cílem zhodnotit současný výskyt F. magna u jelenovitých v jižních Čechách. Celkem bylo nasbíráno a vyšetřeno 74 vzorků trusu jelena lesního ze třech různých lokalit, z Českobudějovicka, Třeboňska a Národního parku Šumava, přičemž pouze u jednoho vzorku, a to z NP Šumava byla prokázána vajíčka F. magna. Dále jsem vyšetřila játra 11 jelenů lesních ulovených v oblasti NP Šumava, která vykazovala makroskopické patologické změny. Ve všech vyšetřených játrech byla zjištěna motolice F. magna v počtech od 1 do 72. Z dosažených výsledků vyplývá, že problematika výskytu F. magna je u nás stále aktuální a do budoucna je třeba počítat s rozšiřujícím se areálem výskytu tohoto parazita. Osvěta mezi mysliveckou veřejností a využití informací od proškolených osob, které provádějí prvotní vyšetření zvěře po ulovení, jsou možnými způsoby, jak podchytit výskyt a šíření tohoto závažného parazita u spárkaté zvěře.
|
| |
|
Vliv albendazolu na aktivitu biotransformačních enzymů motolice kopinaté
Hradecká, Aneta ; Skálová, Lenka (oponent) ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Titul, jméno, příjmení kandidáta: Aneta Hradecká Titul, jméno, příjmení školitele: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv albendazolu na aktivitu biotransformačních enzymů motolice kopinaté Onemocnění způsobené motolicí kopinatou je u přežvýkavců poměrně rozšířené. Je zejména příčinou snížení užitkovosti hospodářských zvířat a tím i ekonomických ztrát. Jedním z nejdůležitějších léčiv používaných v terapii této nemoci je benzimidazolové anthelmintikum albendazol. Nutnost opakovaného podávání vysokých dávek ovšem může vést ke vzniku rezistence. Cílem této práce je zjistit vliv albendazolu na aktivitu biotransformačních enzymů motolice kopinaté. Používali jsme motolice získané z jater muflonů, které jsme inkubovali s albendazolem. Část motolic jsme působení albendazolu nevystavili a použili je jako kontrolu. Stanovovali jsme aktivitu vybraných enzymů v cytosolické, mikrosomální a mitochondriální frakci ovlivněných a kontrolních motolic. Z enzymů 1. fáze biotransformace jsme sledovali aktivitu flavinových monooxygenas v mikrosomální a mitochondriální frakci a enzymů redukujících karbonylovou skupinu xenobiotik v mikrosomální, mitochondriální a cytosolické frakci. Také jsme stanovili...
|
|
Obranné mechanismy motolice kopinaté před účinky anthelmintik
Ballóková, Anna ; Vokřál, Ivan (oponent) ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Anna Ballóková Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název diplomové práce: Obranné mechanismy motolice kopinaté před účinky anthelmintik Dikrocelióza, helmintóza způsobená motolicí kopinatou (Dicrocoelium dendriticum), je celosvětově významné onemocnění postihující zejména hospodářské ale i volně žijící přežvýkavce. V současnosti jediným možným prostředkem v boji s touto parazitózou je podávání anthelmintik. Benzimidazolové anthelmintikum albendazol je motolicí kopinatou metabolizováno na albendazolsulfoxid, ale dosud není známo, které enzymy jsou za tuto oxidaci zodpovědné. Tato práce se zaměřila na identifikaci enzymů účastnících se metabolizmu albendazolu u motolice kopinaté izolované z jater přirozeně infikovaných muflonek (Ovis Musimon). K určení účasti enzymů na sulfoxidaci albendazolu bylo použito specifických inhibitorů jednotlivých enzymů. Jako jediné účinné inhibitory použité v této práci byly α-nafthylthiourea a methimazol, specifické inhibitory pro flavinmonooxygenasy. Indol-3-karbinol, který byl použit také jako specifický inhibitor tohoto enzymového systému, se jevil jako neúčinný. Dále byly použity inhibitory 3˗amino-1,2,4-triazol pro katalasu, diethyldithiokarbamát a...
|
|
Využití LC/MS pro studium biotransformace xenobiotik u helmintů
Vokřál, Ivan ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Lísa, Miroslav (oponent) ; Horák, Petr (oponent)
Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát Mgr. Ivan Vokřál Školitel Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název disertační práce Využití LC/MS pro studium biotransformace xenobiotik u helmintů Parazité každoročně způsobují mnoho ztrát na lidských životech, ale i na hospodářských zvířatech. Jednou z efektivních zbraní, které proti nim můžeme využít, jsou anthelmintika. V řadě případů však anthelmintika přestávají působit a dochází k rozvoji rezistence. Jednou z možných příčin vzniku rezistence je inaktivace léčiva na neaktivní nebo málo aktivní produkty pomocí biotransformace enzymatickým systémem parazita. Cílem této práce bylo přinést nové poznatky o biotransformaci léčiv u helmintů. Důraz byl kladen na vztah biotransformace k rezistenci. Jednou z možných technik, jak tohoto cíle dosáhnout, je studovat přímo produkty biotransformace, tedy metabolity. V dnešní době se tato problematika nejčastěji řeší za pomoci kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie a proto i pro splnění našich cílů byla tato technika využita. Byly studovány biotransformace u zástupců tasemnic, motolic a hlístic. Tam, kde to bylo možné, byli studováni zástupci hospodářsky významní jako vlasovka slézová (Haemonchus contortus) nebo motolice kopinatá (Dicrocoelium...
|
|
Vliv dikroceliózy na biotransformaci anthelmintik u muflona
Srpová, Veronika ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Lamka, Jiří (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Vědní obor: Patobiochemie a xenobiochemie Titul, jméno, příjmení kandidáta: Mgr. Veronika Srpová Titul, jméno, příjmení konzultanta: Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Název rigorózní práce: Vliv dikroceliózy na biotransformaci anthelmintik u muflona Parazitární infekce mohou měnit schopnost hostitelského organismu metabolizovat léčiva a jiná xenobiotika ovlivněním biotransformačních enzymů. Tyto změny mohou mít různé farmakologické, toxikologické a fyziologické důsledky. V naší studii byl sledován in vitro metabolismus albendazolu, albendazolsulfoxidu a flubendazolu u muflona. Biotransformace těchto benzimidazolových anthelmintik byla srovnávána ve skupině zdravých muflonů a muflonů infikovaných motolicí kopinatou (Dicrocoelium dendriticum). Pro experiment byly využity dvě skupiny 5-7 let starých samic muflona (Ovis musimon), v první skupině byla zvířata parazitologicky negativní, druhou skupinu tvořila zvířata s dikroceliózou. Z jaterního homogenátu zdravých i nemocných muflonek byly izolovány subcelulární frakce. Mikrosomální a cytosolické frakce byly inkubovány s albendazolem, albendazolsulfoxidem nebo flubendazolem. Parentní látky a jejich metabolity byly analyzovány metodou HPLC. Byly zjišťovány zdánlivé...
|
host ::
