| |
|
Analýza genové exprese kolorektálního karcinomu detekované cDNA mikročipy pomocí kombinace různých vyhodnocovacích přístupů
Jansová, E. ; Krontorád, P. ; Svoboda, Z. ; Koutná, I. ; Pavlík, T. ; Kozubek, Michal ; Jarošová, M. ; Žaloudík, J. ; Kozubek, Stanislav
Tato práce je zaměřená na porovnání genové exprese kolorektálního karcinomu a zdravé epiteliální tkáně tlustého střeva pomocí Human 1.7K cDNA mikročipů a identifikace genů se změněnou expresí v nádorové tkáni. Tato studie byla provedena na 12 pacientech s nádorem tlustého střeva. Pro zajištění důvěryhodnosti dat byla analýza cDNA microarray provedena kombinací několika programů pro analýzu obrazu a statistických metod. Výsledkem této analýzy byla identifikace 22 genů se změněnou expresí v nádorové tkáni oproti zdravému epitelu. Pomocí hierarchického klastrování byla provedena klasifikace pacientů s kolorektálním karcinomem podle výskytu metastáz v lymfatických uzlinách a bylo detekováno 6 genů, které by mohly sloužit jako potenciální metastatické markery.
|
|
Výživa pacientů na onkologických odděleních
FOUSKOVÁ, Diana
Název mé bakalářské práce je Výživa pacientů na onkologických odděleních. V teoretické části jsem se zabývala charakteristikou nádorové malnutrice, jejími příznaky, rozdělením nádorové malnutrice, příčinami a důsledky. Dále jsem uvedla a popsala jednotlivé změny metabolismu onkologicky nemocného a diagnostiku malnutrice. Zabývala jsem se také nutriční podporou, kde jsem uvedla a popsala jednotlivé typy nutričních podpor. V teoretické části jsem se dále zaměřila na protinádorovou terapii, u které jsem popsala typy protinádorové léčby, jednotlivé nežádoucí účinky protinádorové terapie spojené s příjmem potravy a nápojů a ke každému nežádoucímu účinku jsem uvedla dietní doporučení. V poslední části jsem se zmínila o rizikových faktorech a prevenci nádorových onemocnění. Cílem praktické části mé bakalářské práce bylo zjistit nutriční stav u hospitalizovaných pacientů na onkologických odděleních v souvislosti s protinádorovou terapií. Odpověděla jsem na 3 výzkumné otázky: 1. "Jak ovlivňuje protinádorová terapie kvalitu a množství přijímané stravy?" 2. "Jak často je nutné aplikovat parenterální a enterální výživu u těchto pacientů?" 3. "Jak protinádorová terapie ovlivňuje hmotnost pacienta?" Pro zpracování výzkumné části byla použita metoda kvantitativního a kvalitativního výzkumu. Výzkum byl prováděn vytvořením týdenního záznamu stravy, který vyplňovali hospitalizovaní pacienti na dvou onkologických odděleních. Výzkumný soubor tvořilo 50 onkologicky nemocných pacientů. Záznam stravy vyplnilo 30 pacientů ve Fakultní nemocnici Olomouc a 20 pacientů ve Fakultní nemocnici Motol v Praze. Výsledky jsem zpracovala pomocí programu Nutriservis. Vypočítané hodnoty energie, bílkovin, tuků a sacharidů z Nutriservisu jsem porovnávala s doporučenými hodnotami odpovídajících referenční hmotnosti a stáří pacienta. Dále jsem zjišťovala počet parenterálních a enterálních výživ a hmotnostní úbytek během protinádorové terapie, kdy jsem u pacientů zjišťovala hmotnost na začátku protinádorové léčby a jejich aktuální hmotnost. Všichni pacienti byli za polovinou protinádorové léčby. Tyto informace jsem zjistila z dokumentace pacienta. Abych mohla nahlédnout do dokumentace, vytvořila jsem pro pacienty informovaný souhlas, který mi následně pacienti podepsali. Zpracovaná data jsou interpretována pomocí tabulek a grafů, které jsou vždy doplněny komentářem. Pacienty jsem si pro vyhodnocení rozdělila do skupin podle diagnóz. Z výsledků vyplývá, že většina pacientů má nedostatečný příjem energie a základních živin. Příjem stravy u pacientů závisel i na typu nádorů. U pacientů s karcinomy horní části trávicího traktu, střev a karcinomů jater, žlučníku a pankreatu byl v porovnání s karcinomy pohlavních orgánů větší deficit energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Ale i pacienti s karcinomy ledvin a močových cest měli výrazný deficit energie, bílkovin, tuků a sacharidů. Podávání nutriční podpory bylo velmi časté především u pacientů, u kterých nádor způsobil obstrukci některé z částí trávicího traktu. U karcinomů horní části trávicího traktu měla většina pacientů zavedený PEG. Velmi časté bylo podávání sippingu jako přídavek k běžné stravě a při větších nutričních komplikacích byla také často podávána parenterální výživa. Hmotnostní úbytek měli téměř všichni pacienti. Jak značný byl hmotnostní úbytek, záleželo na typu nádoru. Pro pacienty je velmi důležitý dostatečný příjem energie, živin a nápojů během protinádorové léčby. V případě vzniku či rozvoje nádorové malnutrice nebo vzniku komplikací spojených s příjmem stravy by měla být včas zajištěna nutriční podpora dle individuálního stavu pacienta.
|
|
Toxicita radioterapie u pacientek nad 60 let s gynekologickými nádory
POLODNOVÁ, Šárka
Nádory děložního čípku a děložního těla jsou nejčastějšími nádory ženských reprodukčních orgánů a jejich incidence stále stoupá. V České republice je každoročně diagnostikováno více než 1000 nových případů karcinomu děložního čípku a 1500 případů endometriálního karcinomu. V terapii se uplatňuje chirurgická léčba a zevní radioterapie, popřípadě v kombinaci s brachyterapií a chemoterapií. Zaměřila jsem se na časnou toxicitu radioterapie, která může být limitujícím faktorem dokončení léčby, zejména u starších pacientek. Soubor tvoří 100 pacientek, které jsou rozděleny do 4 skupin dle věku a primární diagnózy. Každá skupina zahrnuje 25 žen. V I. skupině jsou pacientky mladší 60-ti let s karcinomem děložního čípku (věkový průměr 48 let), II. skupina obsahuje pacientky se stejnou diagnózou, ale starší 60-ti let (věkový průměr 66 let). Ve III. skupině jsou pacientky mladší 60-ti let s karcinomem děložního těla (věkový průměr 54 let). V poslední IV. skupině jsou pacientky starší 60-ti let s karcinomem děložního těla (věkový průměr 71 let). Všechny pacientky byly ozařovány na Onkologickém oddělení v Nemocnici v Českých Budějovicích a.s.. Ve své práci jsem mezi sebou porovnávala toxicitu radioterapie u skupiny pacientek mladších oproti pacientkám, které byly starší 60-ti let. Hematologická toxicita byla zjištěna častěji u starších pacientek, ať už se zhoubným nádorem děložního čípku(76 % či s endometriálním karcinomem (52 %). U mladších pacientek se projevily hematologické komplikace v menší míře(děložní čípek - 52 %, děložní tělo {--} 24 %). Závažná toxicita grade 4 byla zjištěna u jedné pacientky starší 60-ti let se samotnou radioterapií na oblast pánve pro nádor děložního čípku. Toxicita grade 3 se vyskytla u jedné nemocné ze skupiny mladších a u jedné ze skupiny starších pacientek s kombinovanou léčbou pro karcinom čípku děložního. Při porovnávání nehematologických komplikací byla toxicita také více vyjádřena u starších pacientek. Výskyt průjmů u starších byl v 64 % oproti mladším 48 %. Daná hypotéza o vyšší toxicitě léčby u starších pacientek se mi výzkumem potvrdila.
|
| |
|
Analýza odchylek v lokalizaci ozařovacích polí v průběhu ozařování pomocí EPID u pacientů s nádory konečníku
HARTMANOVÁ, Magda
Předložená bakalářské práce se zabývá analýzou odchylek v ozařovacích polích v průběhu ozařování pacientů s nádory konečníku. V první části je sledován současný stav dané problematiky karcinomu rekta a rektosimgoidea nejenom u nás, ale i ve světě. Jsou zde popsány rizikové faktory, charakteristika tohoto typu nádoru, projevy tohoto onemocnění a také prognóza. Nemalá část je věnována i prevenci, která je velmi důležitá a často opomíjená. Jsou zde zmíněny možnosti screeningu a dispenzarizačních programů. V dalším oddíle se zaměřuji na postup v diagnostice (od anamnézy až po specializovaná vyšetření) a také terapii. Okrajově jsou zmíněny chirurgické postupy a chemoterapie a největší část je věnována radioterapii, jejímu plánování a metodice.Hlavní částí práce je analýza odchylek v ozařovacích polích. Odchylky jsou získány pomocí EPID (elektron portal image device)u vybraného souboru pacientů s diagnózou karcinomu rekta a rektosigmoidea, kteří jsou léčeni radioterapií na onkologickém oddělení Nemocnice České Budějovice, a. s..Statisticky, pomocí chí-kvadrát testu je vyhodnocena maximální, minimální a průměrná odchylka v lokalizaci ozařovacích polí.Získané výsledky by měly posloužit onkologickému oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. k posouzení kvality radioterapie. Celá práce je doplněna o přílohy, jakými jsou portálové snímky a tabulky s grafy, které ukazují na časový vývoj incidence a mortality pro zvolenou diagnózu v celé populaci.
|
|
Toxicita chemoradioterapie u pacientů s nádory konečníku starších 60 let
BABOROVÁ, Monika
Česká republika patří mezi státy s vysokým výskytem karcinomu rekta. Ročně bývá u nás zjištěno téměř 2 600 nádorů konečníku. V České republice je zhoubný nádor konečníku druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů i žen. Úmrtnost na tyto nádory je také vysoká, způsobují více než 4000 úmrtí ročně. V léčebné strategii vybraných zhoubných nádorů se v indikovaných případech využívá kombinace léčby radioterapie a chemoterapie. Záměrem kombinovaného použití je zvýšení léčebného účinku na nádorovou tkáň při ještě snesitelných vedlejších účincích léčby na zdravé tkáně. Vhodným výběrem cytostatik lze potenciační efekt kombinované terapie zvýšit, např. současnou aplikací chemoterapie v určité časové návaznosti na ozařování, tzn. konkomitantní chemoradioterapie. Kombinovaná léčba je toxičtější jak pro nádor, tak ovšem i pro normální tkáně v oblasti zasažené oběma léčebnými modalitami.
|
|
Radioterapie karcinomu prsu
TRAKALOVÁ, Barbora
Pod diagnózou C50 se skrývá nádorové onemocnění karcinom prsu. Je to nejčastější nádorové onemocnění u žen. Za rok 2009 bylo v České Republice nově diagnostikováno 5975 případů u žen a 1607 žen na toto onemocnění zemřelo. Existuje mnoho rizikových faktorů, které podmiňují vznik nádoru, jako je například dědičná dispozice, věk, menstruace, menopauza a další faktory. Zároveň existuje i mnoho faktorů, které můžeme my sami ovlivnit a onemocnění tak předcházet. Důležitá je i prevence, ať už ve formě samovyšetření prsu nebo mamografického screeningu, který je pojišťovnou hrazen od 45. roku. Léčba karcinomu prsu zahrnuje spoustu léčebných modalit, jako je například chirurgická, hormonální a biologická léčba, chemoterapie a radioterapie. Tato práce se podrobněji zabývá radioterapií, která je v léčbě tohoto onemocnění nenahraditelná. Radioterapie je léčba zhoubných i nezhoubných nádorů pomocí ionizujícího záření. Aby mohl být pacient ozářen, musí mu tým lékařů a radiologických asistentů vytvořit individuální ozařovací plán, ve kterém je přesně uveden cílový objem, kritické orgány, ozařovací technika, frakcionace a jednotlivé dávky záření, ozařovací poloha a spousta dalších údajů, které jsou potřebné k přesnému ozáření. Nejvyužívanější technikou při léčbě karcinomu prsu je technika dvou tangenciálních polí. Tato technika se využívá i v Nemocnici České Budějovice a.s., kde jsem vytvořila soubor 60 pacientek s karcinomem prsu léčených na onkologickém oddělení v roce 2011. Použito bylo celkem 536 verifikačních snímků, tedy 1608 hodnocení. V průběhu léčby by měl pacient zaujímat totožnou ozařovací polohu, které dosahujeme pomocí ozařovacích a fixačních pomůcek. Z různých důvodů však při jednotlivém ozařování dochází k malým či větším odchylkám od optimální polohy, tudíž dochází k možnosti ozáření jiného objemu, než je požadovaný cílový objem. Je nutné si uvědomit, že v průběhu léčby onkologických pacientů dochází často ke změně hmotnosti, změně tvaru těla pacienta a u pokročilých stádií třeba i změně fyzického stavu a pohyblivosti pacienta. Z tohoto důvodu u pacientů s karcinomem prsu může docházet k velkým odchylkám a to například v případě deformace prsu nebo při nadměrném hubnutí způsobeném léčbou. V Nemocnici České Budějovice a.s. je stanovena maximální povolená odchylka pro vertikální, laterální a longitudinální osu 0,7 cm a pro rotaci 3°. Získané hodnoty odchylek z verifikačních snímků jsem tedy zaznamenala do tabulky a následně do grafů, kde jsou zobrazeny průměrné odchylky a četnosti těchto odchylek v jednotlivých osách pro každé ozařovací pole. K největším odchylkám docházelo ve vertikální ose a průměrná odchylka v této ose byla 0,29 cm. Z celkového počtu hodnocení byla maximální povolená odchylka překročena pouze u 3 %, tedy u 45 odchylek. Snahou této práce bylo dokázat, že verifikační snímky umožňují předcházet případným chybám při ozařování. Tato hypotéza byla potvrzena, protože k překročení maximálních povolených odchylek došlo pouze u 3 % hodnocení. Díky verifikačním snímkům můžeme tedy odhalit nesprávnou ozařovací polohu, tudíž je ozářen pouze cílový objem a nedochází k ozařování okolní zdravé tkáně a kritických orgánů.
|
| |
|
Vyšetření HPV jako součást prevence karcinomu děložního hrdla
PETŘÍKOVÁ, Petra
Pohlavně přenosné infekce HPV (human papillomavirus), neboli infekce lidským papilomavirem, mají rozhodující význam v etiologii karcinomu děložního hrdla. Lidské papilomaviry jsou nejčastější pohlavně přenášenou infekcí na světě. U žen je celoživotní riziko infekce 80 %. Vysoce rizikové genotypy (high risk HR HPV 16, HPV 18) byly zařazeny mezi karcinogeny. Žena, která je HR HPV pozitivní má 100-400krát vyšší riziko vzniku karcinomu děložního hrdla než žena HR HPV negativní. V první části mé práce se teoreticky zabývám historií, strukturou a rozdělením lidských papilomavirů. V další části popisuji cesty přenosu lidských papilomavirů a inkubační dobu tohoto agens. Inkubační doba i replikační cyklus viru jsou závislé na míře infekce a stavu imunitního systému. Zvýšený výskyt papilomavirových infekcí nacházíme u osob s porušenou složkou buněčné imunity. Dále uvádím diagnostické postupy a testy, prokazující HPV infekci včetně jejích klinických projevů. Přetrvávající HPV infekce, společně s dalšími faktory (kouření, imunodeficience, nedostatek vitamínů, stres, vaginální infekce a hormonální vlivy), zvyšuje pravděpodobnost vzniku karcinomu děložního hrdla. Zde také zmiňuji histopatologickou klasifikaci, prognózu a léčbu těchto nádorů. Epidemiologická situace výskytu karcinomu děložního hrdla v České republice zatím není tak příznivá jako v jiných vyspělých zemích s efektivnějším screeningem. Pro srovnání uvádím postavení České republiky, co se týče incidence a mortality v celosvětovém měřítku. Poté se zaměřuji na důležitost primární prevence, zejména očkování. Do sekundární prevence zařazuji preventivní prohlídky, kolposkopii, onkologickou cytologii, sérologické metody a HPV test. Cílem mé práce je zdůraznit velký význam vyšetření lidských papilomavirů HPV testu u rizikové skupiny žen nad 35 let v rámci preventivních prohlídek. V současné době se však toto vyšetření provádí pouze u žen s již abnormálním cytologickým nálezem. Moje práce shrnuje kvantitativní nálezy vyšetření HPV, na základě stanovení nukleové kyseliny lidských papilomavirů, hybridizační metodou se zesíleným signálem za použití chemiluminiscenční detekce. K detekci HPV byly použity soupravy hc2 High-Risk HPV DNA Test a hc2 HPV DNA Test od firmy QIAGEN. Práce zahrnuje výsledky vyšetření vysokorizikových typů lidských papilomavirů (HPV 16/18/31/33/35/39/45/51/52/56/58/59/68) u 767 žen v období od 1. 1. 2010 do 31. 12. 2013, provedených na Oddělení lékařské mikrobiologie Nemocnice Jindřichův Hradec, a.s. Tato skupina žen s již pozitivním cytologickým nálezem byla rozdělena do šesti věkových kategorií, aby se zviditelnily rizikové skupiny žen nad 35 let a nad 65 let. Protože i já jsem v rizikové skupině nad 35 let, snažila jsem se touto prací potvrdit hypotézu, zda příčinou těchto cytologických změn u žen ve věku nad 35 let mohou být právě nebezpečné typy lidských papilomavirů. Na závěr, po analýze dosažených výsledků, jsem se snažila navrhnout řešení, které by se dalo využít v praxi.
|
host ::
