| |
|
Česká próza v periodě 1945-1948
HÜBELBAUEROVÁ, Kristýna
Bakalářská práce se zaměřuje na recepci existencialismu v českém prostředí v letech 1945-1948. V teoretické části jednu kapitolu věnujeme Václavu Černému a jeho chápání pojmu existencialismus. Budeme se věnovat odborným a teoretickým textům Jaroslava Červinky, Jindřicha Chalupeckého, Václava Navrátila, Jana Patočky a Ladislava Riegra, které téma zpracovávají. V praktické části bude analyzováno dílo Dušana Paly, Miroslava Hanuše a Egona Hostovského, budeme sledovat, zda jsou reflektovány principy existenciální imaginace a jakými prostředky je tato imaginace vyjadřována.
|
|
Komentovaná edice korespondence Františka Ladislava Riegera s Karlem III. ze Schwarzenberga
MACHOVÁ, Věra
Cílem této práce bylo zpřístupnění korespondence Františka Ladislava Riegera s Karlem III. ze Schwarzenbergu, která byla uložena v Státním oblastním archivu v Třeboni. Na jejím základě se poté následně pokusit alespoň částečně osvětlit jejich vzájemný vztah, najít okamžiky, které oba muže spojovaly nebo rozdělovaly, a jaký byl vlastně cíl jejich společného písemného styku. Tento úkol se ukázal nemožný bez hlubšího studia a pochopení českých politických dějin 2. poloviny 19. století, což je období ze kterého jejich korespondence pochází. Proto je také značná část této práce věnována právě politickému dění 2. poloviny 19. století, kde se oba muži setkávají jako čelní představitelé dvou velkých politických uskupení.
|
| |
|
Velkostatek Maleč v riegrovské éře
Vojáček, Milan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent) ; Štaif, Jiří (oponent)
"Až se ještě jednou narodím- hospodářem zajisté nebudu. Rozkošné to v Rakousku a v XIX. století řemeslo." 779 Konstatování stárnoucího ředitele velkostatku Václava Červinky o nevděčnosti zemědělského podnikání v závěru 19. století odráží, vedle jeho nenaplněných osobních ambicí, fakt, že spravovat velkostatek nebylo jednoduché a zároveň to nepřinášelo podstatný zisk. Také já se na tomto místě pokusím shrnout výsledky bádání. V úvodu práce jsem si položil tři otázky, na které jsem chtěl hledat odpověď. Použiji je jako východisko pro závěrečné shrnutí. Otázky jsem formuloval takto: 1) Jak fungoval velkostatek Maleč a jaká byla Riegrova role v jeho správě? 2) Jakou úlohu hrál velkostatek v životě Riegrovy rodiny? 3) Odkud získával Rieger finance pro svoji politickou činnost a reprezentaci v jednotlivých obdobích své aktivity? Pokud bych měl hodnotit fungování Riegrova velkostatku na Malči a Riegrovu roli, musím konstatovat, že správa velkostatku se musela potýkat s řadou problémů a velkostatek nepřinášel Riegrovi očekávaný zisk. Riegrova představa výhodné investice do koupě velkostatku, která mu kromě vlastnictví nemovitého majetku přinese i trvalý zdroj financí, se ukázala jako lichá. Velkostatek sice většinu sezón končil se ziskem, ten byl ovšem použit na splácení úroků z hypotéčních úvěrů, které na...
|
|
Velkostatek Maleč v riegrovské éře
Vojáček, Milan ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hájek, Jan (oponent) ; Štaif, Jiří (oponent)
"Až se ještě jednou narodím- hospodářem zajisté nebudu. Rozkošné to v Rakousku a v XIX. století řemeslo." 779 Konstatování stárnoucího ředitele velkostatku Václava Červinky o nevděčnosti zemědělského podnikání v závěru 19. století odráží, vedle jeho nenaplněných osobních ambicí, fakt, že spravovat velkostatek nebylo jednoduché a zároveň to nepřinášelo podstatný zisk. Také já se na tomto místě pokusím shrnout výsledky bádání. V úvodu práce jsem si položil tři otázky, na které jsem chtěl hledat odpověď. Použiji je jako východisko pro závěrečné shrnutí. Otázky jsem formuloval takto: 1) Jak fungoval velkostatek Maleč a jaká byla Riegrova role v jeho správě? 2) Jakou úlohu hrál velkostatek v životě Riegrovy rodiny? 3) Odkud získával Rieger finance pro svoji politickou činnost a reprezentaci v jednotlivých obdobích své aktivity? Pokud bych měl hodnotit fungování Riegrova velkostatku na Malči a Riegrovu roli, musím konstatovat, že správa velkostatku se musela potýkat s řadou problémů a velkostatek nepřinášel Riegrovi očekávaný zisk. Riegrova představa výhodné investice do koupě velkostatku, která mu kromě vlastnictví nemovitého majetku přinese i trvalý zdroj financí, se ukázala jako lichá. Velkostatek sice většinu sezón končil se ziskem, ten byl ovšem použit na splácení úroků z hypotéčních úvěrů, které na...
|
|
Libuše Riegrová - Bráfová. Životní postoje v rodinných souvislostech
Urbanová, Berenika ; Jančík, Drahomír (oponent) ; Štaif, Jiří (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce budou mladá léta Libuše Riegrové-Bráfové (1860- 1930). Tato výjimečná žena se narodila do výjimečné rodiny. Byla vnučkou Františka Palackého a dcerou Františka Ladislava Riegera a svým pozdějším sňatkem s předním národohospodářským politikem Albínem Bráfem sama do jisté míry v linii žen významných mužů pokračovala. Libuše byla nejmladším dítětem Marie Riegrové, rozené Palacké, a Františka Ladislava Riegra. Sestra Marie Riegrová, později provdaná Červinková, se narodila roku 1854 a bratr Bohuš roku 1857. Ač byly rozdíly mezi dětmi rodiny Riegrových z hlediska "velkých dějin" minimální, při bližším pohledu můžeme sledovat značné rozdíly jak z hlediska vzdělání, tak individuálního přístupu jednotlivých sourozenců. Rodina Palackého a Riegera nikdy ženám ze svých řad právo na vzdělání a politickou informovanost neupírala. Navíc byla přístupna moderním trendům (co se týče vzdělání je tento fakt neoddiskutovatelný) a právě Libuši se dostalo mnohostranného a do jisté míry už i netradičního způsobu vzdělání. Byla jednou z prvních absolventek Vyšší dívčí školy v Praze a později studovala na Ecóle Superieure v Morges ve Švýcarsku a v penzionátu S. Caillot v Nizze. Její vzdělání, aktivity, doba i specifické povahové rysy měly vliv na to, že se Libuše značně odlišovala od své starší sestry...
|
|
Česko-francouzské vztahy v oblasti filantropie v polovině 19. století. Marie Riegrová-Palacká a Marie Pape-Carpantier
Coufalová, Vladimíra ; Štaif, Jiří (vedoucí práce) ; Bahenská, Marie (oponent)
Diplomová práce "Česko-francouzské vztahy v oblasti filantropie si klade za cíl blíže seznámit a upozornit prostřednictvím vyměněné korespondence na zvláštní osobnosti Marie Riegrové-Palacké a Marie Pape-Carpantier, jež se výtečně doplňovaly v zájmu o mateřské školy, přestože je dělil mnohaletý věkový rozdíl a naprosto odlišné prostředí v němž vyrůstaly. Zpočátku pravidelná korespondence mající počátek v roce 1867 pomalu ustává již během roku 1869, kdy se podařilo Marii Riegrové-Palacké dosáhnout za pomoci paní PapeCarpantier vytvoření první české mateřské školy v Praze. Po úvodní kapitole a zhodnocení pramenů a literatury se třetí kapitola věnuje výměně listů Marie Riegrové-Palacké a Marie Pape-Carpantier. Oboustranná korespondence se zachovala díky pečlivosti Riegrové-Palacké, jež si nejprve psala koncept dopisů pro paní Pape "nanečisto,"aby je následně ještě zkontroloval její manžel František Ladislav Rieger. První dopis pochází z podzimu 1867 a poslední dochovaný dopis od paní Pape je ještě z roku 1877. Paní Pape-Carpantier umírá v roce 1878. Ve čtvrté kapitole je představen krátký exkurz do života paní Pape-Carpantier, podtrhující vlastní práci pěstounky v opatrovnách, jako hlavní faktor při pro vydání odborných pedagogických spisů. Její píle a nadání ji posléze přivedlo až k postu ředitelky École...
|
|
Filantropie po česku. Činnost Marie Riegrové-Palacké ve druhé polovině 19. století
Coufalová, Vladimíra ; Bahenská, Marie (oponent) ; Hlavačka, Milan (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce nesoucí název "Filantropie po česku" bylo upozornit na osobnost Marie Riegrové-Palacké a její nezastupitelnou roli v dobročinné práci, s důrazem na vznik českých mateřských škol ve druhé polovině 19. století v Praze. První kapitola podává stručný přehled o dětství, dospívání a povahových rysech Marie Riegrové-Palacké. Vzhledem k tomu, že se nejedná o biografii, zaměřila jsem se pouze na nejpodstatnější rysy tohoto období, s přihlédnutím k vlivům, které se později významně podílely na filantropické činnosti Marie Riegrové-Palacké. Ve druhé kapitole je představen vliv bolzanovství na život Marie Riegrové-Palacké. Nejedná se o přímé působení Bernarda Bolzana, ale zprostředkování jeho učení Františkem Schneidrem, učitelem náboženství malé Márinky. Bolzanovo učení prostupující českou společností, nalezlo velké sympatie v rodině Palackých a odráží se v celém životě Marie Riegrové-Palacké. Tento vliv považuji za natolik podstatný, že mu věnuji samostatnou kapitolu, a to i se zmínkou zásahu bolzanovství do života Františka Ladislava Riegra. Další kapitoly již vychází z filantropické práce Marie Riegrové-Palacké. Nejprve se věnuji počáteční práci Riegrové-Palacké ve Spolku sv. Ludmily, spolkové legislativě a důvodům, které považovala za podstatné pro vznik českých mateřských škol. Opominuta...
|
|
Marie Červinková-Riegerová a proměny Dvořákovy opery Jakobín
Dohnálková, Hana ; Ottlová, Marta (vedoucí práce) ; Gabrielová, Jarmila (oponent)
Tématem diplomové práce jsou proměny opery Jakobín Antonína Dvořáka, přičemž hlavní důraz je kladen na libreto Marie Červinkové-Riegrové. Vývoj libreta je zkoumán a zpracováván ze "Zápisků" Marie Červinkové-Riegrové a z její korespondence s Františkem Ladislavem Riegrem a Antonínem Dvořákem. Zvláštní pozornost je věnována rukopisným verzím libreta, jež jsou přepsány, porovnány a dle vývoje seřazeny. Součástí práce je rovněž kapitola o hudebním zpracování opery a revizi Karla Kovařovice. Hlavním přínosem práce jsou nové poznatky o vývoji libreta opery Jakobín a přepisy rukopisných pramenů, včetně prvotních verzí libreta. Klíčová slova: Jakobín, libreto, rukopis, Marie Červinková-Riegrová, Antonín Dvořák
|
host ::
