|
Hospodářská opatření pro krizové stavy a postavení obce s rozšířenou působností nebo obce určené v této oblasti
STANĚK, Martin
V diplomové práci autor poskytl základní obraz o systému hospodářských opatření pro krizové stavy a postavení obce s rozšířenou působností a obce určené v této oblasti. Rovněž přiblížil působnost Správy státních hmotných rezerv v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy. Byla sestavena hypotéza, že obce s rozšířenou působností nebo obce určené mají zpracovanou dokumentaci týkající se hospodářských opatření pro krizové stavy. Součástí práce byl výzkum, který byl proveden dotazníkovým šetřením. Výzkum byl zaměřen na úroveň zpracované dokumentace v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy. Dotazník byl elektronickou poštou rozeslán pracovníkům krizových řízení obcí s rozšířenou působností v rámci celé České republiky. Na základě jeho vyhodnocení byla potvrzena stanovená hypotéza. Autor však poukázal na kvalitu této dokumentace, která není zpracována jednotně. Jednotlivé obce si jí zpracovávají samostatně. Současně poukázal na nejednotnost v pracovním zařazení pracovníků krizového řízení. Navrhnul změny v oblasti regulačních opatření v systému hospodářských opatření pro krizové stavy a v personální oblasti pracovníků krizového řízení. Byla sestavena pomůcka k vedení a zpracování dokumentace v oblasti regulačních opatření v systému hospodářských opatření pro krizové stavy, která je určena pro starosty obcí s rozšířenou působností nebo obcí určených v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy. Stanovené cíle práce se podařilo naplnit.
|
|
Vliv sporu o Jihočínské moře na čínsko-vietnamské obchodní vztahy
Nguyen Hong, Viet ; Vlčková, Jana (vedoucí práce) ; Hasík, Gabriel (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vliv sporu o Jihočínské moře na vzájemné vztahy mezi ČLR a Vietnamskou socialistickou republikou. Větší důraz klade práce na analýzu vzájemných obchodních vztahů. Cílem práce je zjistit zda spor o teritoriální oblast negativně ovlivnil vzájemné vztahy a do jaké míry. Bakalářská práce je proto rozčleněna do tří hlavních kapitol. V úvodní kapitole práce popisuje postavení a vývoj jednotlivých států. Poznatky z úvodní části jsou pak použity k analýze politicko-obchodních vztahů obou států ve druhé kapitole. Ta se ve stručnosti zaměřuje jak na historii vzájemných vztahů, tak hlavně na současné vzájemné vztahy u kterých je kladen větší důraz. K problematice Jihočínského moře se věnuje pak poslední část bakalářské práce. Tady byly charakterizovány důvody a příčiny tohoto sporu. V této části byl poskytnut náhled na průběh teritoriálního sporu a byly zanalyzovány dopady na vzájemné vztahy. Výstupy ze všech tří kapitol pomohly zformulovat následující závěr. Spor o Jihočínské moře měl vliv na vzájemné vztahy. Ve velké míře ovlivnil hlavně politické vztahy ČLR a Vietnamu, proto je tento spor v mediích tak často zmiňován. Na obchodní vztahy podle dostupných dat však tento spor větší efekt neměl. Vzájemný obchod obou zemí probíhal v době sporu bez větších omezený nebo bariér.
|
|
Zacházení s vězni a tvorba standardizovaných programů
Bajcura, Lubomír ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Sochůrek, Jan (oponent) ; Černíková, Vratislava (oponent)
Prioritou při tvorbě nových standardizovaných programů pro specifické skupiny odsouzených se ve Vězeňské službě České republiky v roce 2007 stal nový program zacházení s pachateli komerčního sexuálního zneužívání dětí. Veřejnost tuto oblast kriminality sleduje se zvýšenou pozorností. V roce 2007 bylo u nás zaregistrováno 1205 případů zneužití dětí. Překročení odvěkého tabu má kriminogenní následky. Potvrzují to záznamy o sexuálním zneužívání a týrání v anamnézách nebezpečných pachatelů. Speciální zacházení s pachateli sexuálního zneužívání dětí je proto součástí boje s nejzávažnější kriminalitou a přínosem k ochraně nejslabších členů naší společnosti. Komerční sexuální zneužívání dětí realizují pachatelé často prostřednictvím třetí osoby, která vůči dítěti používá nátlak nebo násilí. Pachatelé proto vinu popírají před veřejností i vlastním svědomím. Standardizovaný program vede pachatele k poznání příčin a důsledků trestné činnosti. Výzkumná část této práce se zaměřila na zjištění, jak program vnímají odsouzení i realizační tým. Potvrdil se nesmírný výchovný náboj vzdělávací části programu, v níž formativní roli mají fakta a teoretické informace o specifické trestné činnosti. V diskusích pachatelé dospívají, či se blíží k nezvratné změně - nadhledu nad vlastní osobností, k identifikaci toho, co mohou...
|
|
Kolonizace habitatů neofytem Impatiens glandulifera a odhad faktorů limitujících jeho rozšíření
Marková, Zuzana ; Hejda, Martin (vedoucí práce) ; Malíková, Lenka (oponent)
Invazní fáze šíření neofytu Impatiens glandulifera ve střední Evropě začala přibližně před osmdesáti lety. První záznamy velkých porostů tohoto druhu pochází z lemové vegetace na březích řek. V současné době je spektrum obsazených stanovišť mnohem širší a míra dominance neofytu na nich se různí. Práce se věnuje dominanci a fertilitě tohoto neofytu v různých typech invadované vegetace a škále stanovišť výskytu v různých částech invadovaného areálu v Evropě (tj. v České republice a ve Švýcarsku). Získané výsledky naznačují, že výška a pokryvnost (proměnné zastupující biomasu a schopnost neofytu I. glandulifera dominovat v invadované vegetaci), souvisí s (i) charakterem a složením vegetace a (ii) negativně korelují s mírou ovlivnění stanoviště člověkem (stupeň hemerobie). Na málo hemerobních stanovištích (iii) má na výšku a pokryvnost naopak pozitivní vliv množství dusíku. Fertilita I. glandulifera se nezdá být ovlivněna typem vegetace, ale je pozitivně ovlivněna výškou I. glandulifera a negativně její pokryvností. Invadovaná vegetace zahrnuje typická lemová ruderální stanoviště a břehy toků, ale i paseky, vlhké louky, suťové a bukové lesy nebo plevelovou vegetaci.
|
|
Péče o tělesný vzhled, zdraví a zdatnost u starší populace
Maxa, Vladimír ; Fialová, Ludmila (vedoucí práce) ; Potměšil, Jaroslav (oponent)
Název: Péče o tělesný vzhled, zdraví a zdatnost u starší populace Cíl práce: Cílem mé diplomové práce je zjistit postoj seniorů ke svému tělu a ke svému zdraví a odhalit způsob, jakým senioři vnímají současné mýty těla, jež nám jsou předkládány médii a přijímány současnou populací. Metoda: Ke sběru dat jsme využili dotazníku, který obsahoval otázky týkající se osobních údajů, zdravotního stavu, činností vztahujících se k tělu a fyzické aktivitě, tělesného vzhledu, sebepojetí a životní spokojenosti. Forma otázek v dotazníku není jednotná. Převládaly otázky uzavřené s volbou odpovědi ano, ne, nebo hodnocení míry souhlasu na 5 bodové škále Lickertova typu. Výsledky: Výsledky shrnují postoj seniorů k sobě samým a hodnotí míru jejich péče o vlastní vzhled, zdraví a zdatnost. Osvětlují motivaci seniorů k pohybovým aktivitám a vyjasňují způsob jejich chování ve vztahu k dodržování životosprávy. Výsledky se také zabývají hodnocením tělesných proporcí a vyjadřují skutečnost, že vlastní tělesný typ seniorů není totožný s jejich ideálním tělesným typem. Klíčová slova: tělesné sebepojetí, senioři, stáří, životní styl Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Využívání příspěvku na péči uživateli sociálních služeb
ŠINÁKLOVÁ, Marie
Bakalářská práce se zabývá velmi rozšířenou sociální dávkou, tedy příspěvkem na péči a s ním spojenou problematikou, z čehož vyplývá hlavní cíl této práce, zjistit jak a popřípadě na co je příspěvek na péči využíván. Tato práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsem se zaměřila především na účel, principy a základní funkce příspěvku. Popsala jsem také, komu vzniká nebo naopak nevzniká nárok na příspěvek, a kdy může tento nárok zaniknout. V této části jsem se také soustředila na to, k čemu je příspěvek určen, a na co má být správně využit. Dále jsem se v práci zmínila o kontrole podle zákona o sociálních službách a také o ochranných prostředcích, kterými se stát brání danému zneužívání příspěvku. V teoretické části jsem také uvedla historii příspěvku, kdy se ještě jednalo o příspěvek při péči o blízkou osobu. Vzhledem k tomu, že příspěvek na péči je určen osobám, které jsou nějakým způsobem znevýhodněné, vložila jsem do teoretické části také kapitolu o postižení, kde jsem uvedla definici postižení, jeho druhy a formy či např. specifické potřeby, které z postižení vyplývají. V druhé, tedy v praktické části byla použita metoda kvalitativního výzkumu. Sběr dat proběhl formou dotazování za pomoci techniky polořízeného rozhovoru. Rozhovory byly uskutečněny se šesti komunikačními partnery, které jsem vybrala metodou "sněhové koule", tzv. nabalováním. Cílem této práce bylo především zjistit, jak popřípadě na co osoby pobírající příspěvek na péči tuto dávku využívají. Zda uživatelům výše příspěvku na péči postačuje k pokrytí nákladů na poskytování sociální služby. Zda se musejí uživatelé z důvodu nízké hodnoty příspěvku nějakým způsobem omezovat ve svých individuálních potřebách a zájmech. Zda si uživatelé identifikovali nějaké změny po novelizaci zákona o sociálních službách. Na výše uvedené cíle jsem se snažila získat odpovědi potřebné k vyřešení dané problematiky.
|
|
Czech or German? : on the way from competition to dominance : on the use of internal and external administrative language in the Worker Accident Insurance Company in Prague of Kafka' s period (1908-1922)
Švingrová, Simona ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nekula, Marek (oponent) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Profesní život Franze Kafky (1889-1924) je stejně jako jeho dílo úzce spjatý s Úrazovou pojišťovnou dělnickou v Praze (ÚPD), jejímž zaměstnancem byl Kafka v letech 1908- 1922. Jeho služební léta zahrnují všechny důležité politické a sociální změny, které Kafka počátkem 20. století prožíval spolu s ÚPD. Jeho profesní dráhu spoluutvářely jazykové a národnostní poměry v Čechách a ty se rovněž projevily v jeho díle. Ve své disertaci jsem se zaměřila nejen na zkoumání "národnostní" struktury jazykově utraktvistické ÚPD a symbolické funkce "národních" jazyků, nýbrž také na komunikační procesy a každodenní jazykovou realitu v ÚPD v prvních dvou desetiletích 20. století. To vedlo k novým pohledům na jazykovou situaci v Čechách před rokem 1918 a v první Československé republice krátce po jejím založení v říjnu 1918. Ať už byly obě národnostní fronty jakkoli liberální nebo naopak zatvrzelé, byla to právě volba jazyka, která fyzické subjekty - a tím i Franze Kafku - sociálně kategorizovala. Právní subjekty (jako byla např. právě ÚPD) pak volba jazyka klasifikovala i politicky, třebaže i v této oblasti existovaly různé strategie, jejichž cílem bylo odmítnout či neutralizovat jazykové a národnostní kategorizace.
|
|
Sociální postavení a každodennost pražského dělnictva v meziválečné době. Historicko-sociologická analýza
Holubec, Stanislav ; Kárník, Zdenek (vedoucí práce) ; Moravcová, Mirjam (oponent) ; Měchýř, Jan (oponent)
Předkládaná práce si klade za cíl přiblížit sociální existenci a každodennost pražského dělnictva v meziválečném období. Praha, která ve sledovaném období dynamicky rostla a rychle se měnila v moderní velkoměsto, byla také městem s největší koncentrací dělníků v Československu. Zvláštní pozornost je věnována dělnickým rodinám, problematice zdraví a sexuality, bydlení, kulturním praktikám, politické existenci a vzdělávání. Práce používá dobových archivních pramenů organizací zabývajících dělníky nebo dělnických organizacích samotných (politických stran, odborů, zájmových sdružení). Druhým zdrojem informací je kvalitativní sociologické šetření pamětníků. Dále to jsou analýzy statistických dat, dobových periodik a sekundární literatury. Práce se snaží ukázat pražské dělnické prostředí ve vší rozmanitosti jeho existence a pojímá tuto sociální skupinu jako značně heterogenní útvar s velmi plynulými hranicemi přechodu k ostatním sociálním prostředím. Vedle sociálních rozdílů zdůrazňuje práce vliv rozdílů mezi generacemi a pohlavími na každodennost pražského dělnictva.
|
|
Deník 1955
Schejbalová, Tereza ; Šrámek, Petr (vedoucí práce) ; Špirit, Michael (oponent)
Uvažování o deníku jako literární (nebo obecněji umělecké) formě1 s sebou nese vždy řadu problémů, a to na mnoha úrovních. Deníky můžeme pojímat čistě literárně-teoreticky - z hlediska literárního žánru; na základě naratologických kategorií, jako je čas, adresát, fabule versus syžet; z pohledu literárně-historického, textologického, můžeme je interpretovat nebo hodnotit. Stejně tak se ale na konkrétní deníkové texty i na deník jako fenomén můžeme dívat z pozic psychologie (i psychiatrie), filozofie, sociologie, historie nebo třeba didaktiky či kriminalistiky. Každý pohled může mít svůj smysl, často však jedině v kontextu jednoho konkrétního deníku, a někdy dokonce jen v rámci jednoho jediného deníkového záznamu. Deník jako předmět zkoumání se totiž zároveň neustále vzpírá každému zobecnění a jasnému vymezení. Dosud se tak vedou různě zaměřené diskuse o jeho postavení v systému literárních útvarů (Je deník žánr? Jaká jsou pak jeho žánrová omezení?) i vztahu mezi uměním a skutečností vůbec (deník jako literární artefakt a deník jako dokument). Většinu z těchto potíží můžeme hledat v okolnostech a důvodech vzniku deníku, tedy v oblasti mimoliterární a literárním měřítkům nepodléhající. Deník málokdy vzniká jako záměrné literární dílo, a přece se jím po svém vydání stane. Známe však převážně jen ty deníky,...
|
|
Celkové obsahy a speciace arsenu a selenu v rostlinách rostoucích na půdách s různými fyzikálně-chemickými vlastnostmi.
Tremlová, Jana ; Száková, Jiřina (vedoucí práce) ; Vymazal, Jan (oponent)
Disertační práce se zabývá příjmem, akumulací a přeměnou arsenu a selenu rostlinami rostoucích na půdách s odlišnými chemicko-fyzikálními vlastnostmi. Obsahy arsenu byly zkoumány v 99 volně rostoucích rostlinných druzích, pocházejících z 27 různých čeledí a 6 různých druzích zeleniny rostoucích na půdách kontaminovaných arsenem. Výsledky naznačují, že existují druhově specifické mechanismy, které některé rostliny chrání od nadměrného příjmu arsenu z půdy. Na druhou stranu se vyskytovaly i rostliny využívající strategii akumulace arsenu, které teoreticky mohou zvyšovat riziko vstupu arsenu do potravního řetězce, ať už skrze pasoucí se skot a volně žijící divokou zvěř nebo přímou konzumací v případě konzumace zelenin rostoucích na arsenem kontaminovaných půdách. Nejvíce zastoupenými sloučeninami arsenu pak byly AsV a AsIII. V daleko menší míře se pak v rostlinách nacházejí ostatní běžně se vyskytující sloučeniny arsenu. Významným zjištěním pak byl výskyt arsenobetainu v Plantago lanceolata L. a Carex praecox Schreb..
Obsahy selenu byly zkoumány v 73 druzích volně rostoucích rostlin pocházejících z 29 různých čeledí. Výsledky naznačují, že přirozeně nízké obsahy selenu v půdách vybraných lokalit spolu s nízkou schopností příjmu selenu zkoumanými druhy rostlin, vedou k nízkému obsahu selenu v biomase rostlin nezávisle na lokalitě, což může ve volné přírodě přispívat k deficientu selenu napříč celým potravním řetězcem. Foliární aplikace selenanu na volně rostoucí rostlinná společenstva, ale např. i k obohacení některých druhů zelenin, v našem případě Brasicca oleracea var. italica může mít kladný vliv na zvýšení obsahu selenu v nadzemní biomase těchto rostlin a tím potažmo zvyšovat obsah selenu ve stravě člověka. Nejvíce zastoupenými sloučeninami selenu v nadzemní biomase analyzovaných rostlin byly SeVI a selenomethionin, s proměnlivým zastoupením dalších běžně se vyskytujících organických sloučenin Se, které bylo ovlivněno zejména rostlinným druhem.
|
host ::
