| |
|
Kritické hodnocení Šikovy reformy
Šrámek, Ondřej ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Dufek, Pavel (oponent)
Práce se zabývá tzv. Šikovou reformou, tedy reformou, která se v šedesátých letech dvacátého století v Československu snažila zavést do tehdejší centrálně plánované ekonomiky určité tržní prvky. Práce nejprve popisuje průběh reformy, při které byla významně omezena role centrálního plánu, posílena pozice podniků a byla provedena cenová přestavba. Následně jsou v práci zkoumány a porovnávány názory dobových zahraničních i domácích odborníků na reformu a novou ekonomickou soustavu, aby se na jejichž základě došlo k cíli práce, jímž je zjištění chyb a nedostatků, které provázely zavádění nové soustavy a mohly ohrozit její fungování.
|
|
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
|
|
Externí financování podnikatelských záměrů v ČR
Kubíčková, Kateřina ; Filipová, Vladimíra (vedoucí práce) ; Drozen, František (oponent)
Tématem bakalářské práce jsou možnosti externího financování podnikatelských záměrů v ČR. V teoretické části práce jsou shrnuty odborné poznatky a definice týkající se podnikání, osoby podnikatele, právních forem podnikání a klasických způsobů externího financování podniku. Protože nedostatek prostředků nebo obtížný přístup k tradičním zdrojům kapitálu může být někdy překážkou v realizaci vítaného a životaschopného podnikatelského záměru, věnuje se druhá polovina práce alternativním možnostem financování podnikatelských projektů s důrazem na čerpání dotací z EU. Dalšími analyzovanými externími zdroji financí jsou investice soukromých investorů tzv. Business Angels, financování prostřednictvím rizikového a soukromého rozvojového kapitálu, crowdfunding a nakonec i zvýhodněné úvěry pro začínající podnikatele nebo nové projekty ze strany bankovních institucí. Cílem práce je poskytnout přehled dostupných externích zdrojů financování projektů, zjistit jak si v České republice vedou a v závěru zhodnotit, pro jaké typy projektů se ta která forma financování hodí. Podnikatelům, kteří nemají pro rozjezd svého nápadu dostatek finančních prostředků, by práce mohla pomoci zorientovat se v existujících možnostech externích zdrojů financování.
|
|
Vývoj hospodářství v Chile v 60. a 70. letech 20. století s důrazem na tržní reformy po roce 1973
Strejčková, Klára ; Pekárek, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miroslav (oponent)
Cílem této bakalářské práce je analýza dopadu hospodářských reforem přijatých v Chile v 60. a 70. letech 20. století. Práce se zaměřuje zejména na analýzu vývoje exportu a inflace v kontextu vojenského převratu v roce 1973, který byl přímým důsledkem vlády komunistického prezidenta Salvadora Allendeho mezi lety 1970-1973, jenž se pokusil společnost ekonomicky a sociálně transformovat v socialistickou. V práci byla potvrzena hypotéza, že protržní reformy přijaté po roce 1973 vedly k diverzifikaci chilského exportu a zároveň také k postupné stabilizaci inflace. Ta se v důsledku socialistického řízení Allendeho vlády vyšplhala na hodnotu přesahující 350 %. Práce přináší srovnání dvou velmi rozdílných ekonomických doktrín, které v 70. letech formovaly Chile. Porovnává socialistické řízení vlády, zaměřené na znárodňování soukromého sektoru, s vládou v duchu velmi liberálního, protržního způsobu řízení ekonomiky, založeného na snižování velikosti veřejného sektoru, privatizaci a odstraňování bariér zahraničního obchodu.
|
|
Staré, či nové v Serenádě op. 44 Antonína Dvořáka
Kolátorová, Petra
Příspěvek se zabývá žánrem orchestrální serenády v kontextu reflexí "starého" a "nového".Orchestrální serenádu pro 19. století objevil opět německý skladatel Johannes Brahms,který navázal na tradice vídeňského klasicismu. O klasicistním modelu lze na základě analýzy a historických souvislostí uvažovat též v případě Serenády op. 44 Antonína Dvořáka, konkrétně o Serenádě B dur KV 361/370a Wolfganga Amadea Mozarta. Dvořák posunul Brahmsovu snahu dál směrem k pozdějšímu neoklasicismu.
|
|
Profil a reflexe tanečního oddělení Julliard school
Červinka, Marek ; JANEČEK, Václav (vedoucí práce) ; KŘENKOVÁ, Mahulena (oponent)
Tato bakalářská práce s názvem Profil a reflexe tanečního oddělení Juilliard School se nejprve stručně věnuje klíčovým událostem v dějinách klasického i moderního tance první poloviny 20. století a dále historii The Bennington School of the Dance, která je považována za předchůdce The Juilliard School. Po všeobecných informacích ohledně historie, vzdělávacích cílů a studijních programů The Juilliard School se zbytek práce detailně zaměřuje na její Taneční fakultu. Popisuje její historii, světoznámé pedagogy, studijní program a přijímací řízení. Všechny tyto informace společně s rozhovory, které poskytl český choreograf a pedagog Jarek Cemerek a současný student čtvrtého ročníku Brennan Clost, se staly podklady pro závěrečnou reflexi této fakulty. Ta obsahuje srovnání The Juilliard School s českým tanečním školstvím.
|
| |
| |
|
Lidová kultura ve vzpomínkách pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století
Horová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; FRIČOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na to, jak lidé narození ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století vzpomínají na tradiční lidovou kulturu. Soustředí se také na to, zda dodržovali původní tradice a slavili tradiční svátky. Dále se práce zabývá tím, jak tito lidé tradice vnímali a jaký pro ně měly význam. V první části práce se setkáme s vyprávěním životních příběhů narátorů narozených v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována vzpomínkám na tradiční obyčeje a zvyky, na to jak se měnil způsob jejich slavení v předválečném období, za války a za dob socialismu. V poslední části se dozvíme, jakým způsobem narátoři vnímali tanec, zda sami tančili, při jakých příležitostech tančili, které tance apod. Také se dozvíme, zda se setkali s tancem na jevišti.
|
host ::
