| |
|
Vliv legislativy New Dealu na společenské postavení černochů ve vybraných sektorech americké ekonomiky
Schwammenhöfer, Tomáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
V této bakalářské práci se věnuji vlivu legislativy New Dealu na černošské obyvatelstvo ve 30. letech 20. století. Konkrétně se analyticky zaměřuji na vliv jednotlivých politik tohoto programu na jejich postavení v rámci americké ekonomiky. Pro porozumění celé problematice je zapotřebí pochopit situaci černochů v předchozí dekádě a v době Velké hospodářské krize, čemuž se věnuji v prvních dvou kapitolách. Následně nastiňuji situaci vedoucí k volbě F. D. Roosevelta prezidentem Spojených států amerických. V poslední a zároveň nejdůležitější kapitole celé práce se věnuji analýze jednotlivých programů a jejich vlivu na černochy. V práci docházím k závěru, že New Deal měl jak pozitivní tak negativní vliv na tuto menšinu a to v závislosti na příslušném ekonomickém sektoru a dané politice. Celkově tento program pro černochy znamenal velký posun v ekonomických a politických záležitostech.
|
|
Sovětská kolektivizace z konce 20.let a první poloviny 30.let 20. století a její socioekonomické dopady na Volyňské Čechy
Šťastná, Dora ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se zabývá hospodářským vývojem v Sovětském svazu na konci 20. let a v první polovině 30. let 20. století. Důraz je kladen na kolektivizaci zemědělství během prvního pětiletého plánu. Teoretická část práce se věnuje rozboru centrálně plánované ekonomiky, předchozímu hospodářskému vývoji v SSSR a charakteristikám konceptu Stalinovy hospodářské politiky. Analytická část práce se soustředí na průběh kolektivizace a vyhodnocení socioekonomických výsledků a důsledků, konkrétně na území Volyně, kam emigrovaly tisíce českých obyvatel. Hlavní hypotéza, že Volynští Češi nebyli přímo zasaženi první vlnou násilné kolektivizace, byla vyvrácena. V důsledku kolektivizačních opatření došlo k úbytku počtu českých obyvatel na Volyni až o 30%. První pětiletý plán představoval velký krok k modernizaci a soběstačnosti země, avšak v agrárním sektoru selhal.
|
|
Protimorové spisy v pozdním středověku a raném novověku.
PAMPUSCHOVÁ, Marie
Tato bakalářská práce se zabývá protimorovými spisy (traktáty i úředními nařízeními) z období pozdního středověku a raného novověku v Čechách a na Moravě. V dobách, kdy některé země a v mnohých případech i celé kontinenty sužoval mor, se městské rady a samotní panovníci uchylovali k publikaci těchto nařízení za účelem snížit riziko přenosu nákazy a zamezení vzniku tohoto onemocnění. Spisy tudíž upravovaly řád měst a obcí. Tato úřední morová nařízení dále doplňovaly morové traktáty, které byly určeny obyvatelům měst, ve kterých mor působil. Řada z nich vycházela v latinském jazyce, a proto nebyla srozumitelná pro méně vzdělané obyvatelstvo. Tato skutečnost se však změnila zejména příchodem lékaře Jana Černého, který sepsal i další traktát v českém jazyce. Jsou v nich uvedeny instrukce týkající se prevence, ale i léčby samotné. Bakalářskou práci jsem rozdělila do dvou hlavních částí. V první z nich jsem se zabývala popisem jednotlivých epidemií moru, hlavně v Čechách a na Moravě. V tomto popisu jsem postupovala chronologicky od antiky až do 18. století, kde jsem zaznamenala celý průběh epidemií v různých oblastech. V druhé části jsem se zaměřila na možnosti prevence a terapie tohoto onemocnění, jež vyplývají z porovnání úředních protimorových nařízení z Prahy, Českých Budějovic a Nepomuku 17. století. Za účelem shromáždění dat a informací jsem se zaměřila především na dobové prameny a literaturu, které nám podávají informace přímo od osob, které se s touto katastrofou setkaly. V samostatné kapitole též provádím jejich celkové porovnání a kritiku. Domnívám se, že tato práce může sloužit jako učební materiál pro studenty
|
|
Staré, či nové v Serenádě op. 44 Antonína Dvořáka
Kolátorová, Petra
Příspěvek se zabývá žánrem orchestrální serenády v kontextu reflexí "starého" a "nového".Orchestrální serenádu pro 19. století objevil opět německý skladatel Johannes Brahms,který navázal na tradice vídeňského klasicismu. O klasicistním modelu lze na základě analýzy a historických souvislostí uvažovat též v případě Serenády op. 44 Antonína Dvořáka, konkrétně o Serenádě B dur KV 361/370a Wolfganga Amadea Mozarta. Dvořák posunul Brahmsovu snahu dál směrem k pozdějšímu neoklasicismu.
|
| |
|
Lidová kultura ve vzpomínkách pamětníků narozených ve 20. a 30. letech 20. století
Horová, Kateřina ; STAVĚLOVÁ, Daniela (vedoucí práce) ; FRIČOVÁ, Marie (oponent)
Tato práce se zaměřuje na to, jak lidé narození ve dvacátých a třicátých letech dvacátého století vzpomínají na tradiční lidovou kulturu. Soustředí se také na to, zda dodržovali původní tradice a slavili tradiční svátky. Dále se práce zabývá tím, jak tito lidé tradice vnímali a jaký pro ně měly význam. V první části práce se setkáme s vyprávěním životních příběhů narátorů narozených v první polovině dvacátého století. Druhá část je věnována vzpomínkám na tradiční obyčeje a zvyky, na to jak se měnil způsob jejich slavení v předválečném období, za války a za dob socialismu. V poslední části se dozvíme, jakým způsobem narátoři vnímali tanec, zda sami tančili, při jakých příležitostech tančili, které tance apod. Také se dozvíme, zda se setkali s tancem na jevišti.
|
|
Kontrast života a smrti v díle J. K. Šlejhara
Krčálová, Tereza ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Mravcová, Marie (oponent)
Práce se zaměřuje na dílo J. K. Šlejhara ze dvou hledisek. Nejprve představuje Šlejharovo dílo v dobovém literárním kontextu jako výsledek syntézy nových literárních stylů, ve druhé části se věnuje textové analýze a rekonstrukci "uměleckého světa". V první části práce jsou představeny dobové diskuse, které měly přehodnotit a znovu teoreticky ozřejmit funkci umění s ohledem na nově se vyvíjející společnost a nové potřeby člověka. Uvádíme také reflexi v té době velmi aktivního přejímání nových vlivů z cizích literatur a kritické ohlasy realismu a naturalismu. Pro srovnání uvádíme dobové a současné studie pojednávající o díle J. K. Šlejhara, čímž chceme poukázat na měnící se požadavky literatury a umění a na proměnu vnímání literárního díla v časovém odstupu. Druhá část práce se věnuje textové analýze vybraných děl J. K. Šlejhara s použitím metodiky sémiologické literární vědy a rekonstrukce tzv. uměleckého světa autora. Takový přístup nám umožňuje vést paralely s ruskou literaturou 19. století, především s tvorbou N. V. Gogola a F. M. Dostojevského a odhalit styčné body jak v tvoření specifického uměleckého světa, tak v chápání duchovnosti. Klíčová slova: naturalismus, symbolismus, realismus, umělecký svět, duchovnost, tvar, ornament, estetično, smrt
|
|
Stát - země - národ: loajality moravských Čechů a Němců
Řepa, Milan
Studie paralelně sleduje proměny kolektivního vědomí českého a německého obyvatelstva na Moravě v 19. století. Zaměřuje se na jednotlivé formy kolektivního vědomí – zemský patriotismus, rakouský státní patriotismus, český a německý nacionalismus, pangermanismus a panslavismus – a jejich vztah k dalším solidaritám či loajalitám, například stavovským, třídním, konfesním či regionálním. Posuzuje, jak jejich genezi ovlivnily významné události nebo historické procesy, počínaje osvícenským absolutismem, přes napoleonské války, revoluční léta 1848/1849, počátky a rozvoj občanské společnosti v 60. a 70. letech, války prusko-rakouskou (1866) a prusko-francouzskou (1870), až po rozrůzňování politického života na sklonku 19. století.
|
|
Česká avantgarda a knižní ilustrace
Dvorná, Zuzana ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
ČESKÁ AVANTGARDA A KNIŢNÍ ILUSTRACE Diplomová práce se zabývá knižní ilustrační tvorbou českých avantgardních tvůrců dvacátých a třicátých let 20. století. V první kapitole vymezuje pojem avantgarda a věnuje se vztahu českých avantgardních umělců ke knize. Zdůrazněna je proměna společenské funkce i vizuální podoby knihy. Následující kapitoly pojednávají knižní ilustrační tvorbu jednotlivých autorů. Nejprve je rozebrána ilustrační tvorba Jana Zrzavého, Josefa Čapka, Františka Muziky, Františka Tichého a Adolfa Hoffmeistera. Jejich tvorba je rozčleněna podle hlavních rysů do kapitol věnovaných modernistickému klasicismu, primitivismu a expresionismu, poetické figuraci a zjednodušení figury na znak. Samostatná kapitola je věnována ilustracím dětských knih. Vymezuje místo dětské knihy v českém meziválečném umění a věnuje se hlavním autorům ilustrací pro děti: Josefu Čapkovi, Toyen, Miladě Marešové, Františku Tichému a Františku Janouškovi. Dále se práce zabývá ilustrační tvorbou Karla Teige, Josefa Šímy, Toyen a Jindřicha Štyrského. Jejich ilustrační práce jsou členěny do kapitol z hlediska příslušnosti k uměleckému směru nebo podle tematického zaměření. Rozebrány jsou zde ilustrace konstruktivistické, artificialistické a surrealistické, samostatné kapitoly jsou věnovány tématu torzálního zobrazení...
|
host ::
