|
Práce na zkrácenou pracovní dobu v SRN: Part-time work in the FRG
Suchomelová, Mirjam
Práce na zkrácenou pracovní dobu (Kurzarbeit) je účinný nástroj, který pomáhá podnikům zvládnout konjunkturální výkyvy a problémy spojené s dočasným výpadkem práce. Místo propouštění mohou zavést práci na zkrácenou pracovní dobu. Část výdělku hradí zaměstnancům v tomto případě Spolková agentura práce (tj. spolkový úřad práce) formou podpory při práci na zkrácenou pracovní dobu (Kurzarbeitergeld). To pomáhá zaměstnavatelům rychle snížit mzdové náklady a zároveň udržet pracovní místa.
Plný text:  PDF
|
|
Individuální lidský pach jako kriminalistická stopa vytvořená kontaktním nebo bezkontaktním přenosem a jeho odolnost vůči fyzikálním vlivům
Santariová, Milena ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Chmelíková, Eva (oponent)
Disertační práce je tvořena čtyřmi vědeckými publikacemi, které se zabývají tématy týkající se vlastností lidského pachu a schopností speciálně vycvičených psů lidské pachy ztotožňovat. První tři práce se zaměřují na odolnost pachové stopy vůči fyzikálním vlivům, čtvrtá publikace je věnována tématu vzniku pachové stopy bezkontaktním způsobem.
Cílem první studie bylo ověřit perzistenci pachové stopy na předmětu vystaveného vlivu proudící vody. Vzhledem k vlastnostem chemických látek obsažených v lidském pachu byla stanovena hypotéza, že psi budou schopni pachovou stopu, zajištěnou z předmětu vytaženého z vody, ztotožňovat. Tato hypotéza byla potvrzena a pach vystavený účinkům proudící vody po dobu jedné hodiny je stále způsobilý k pachové identifikaci pomocí speciálně cvičených psů.
V druhé studii byla ověřována účinnost procesu parní sterilizace při odstraňování pachové stopy. Tento proces je rutinně používaný v kriminalistické praxi a předpokladem bylo, že psi vzorek ošetřený parní sterilizací ztotožňovat nebudou. Stanovená hypotéza nebyla potvrzena, výsledky potvrdily, že psi jsou schopni ztotožnit pach prošlý procesem parní sterilizace.
Třetí studie se zabývala perzistencí pachů vůči sálavému teplu. Jelikož teplota varu organických látek nepřesahuje 400 °C, nepředpokládalo se, že by psi byli schopni komparace pachu vystaveného vyšší teplotě, než je zmiňovaná teplota varu. Tento předpoklad se překvapivě nepotvrdil a psi byli schopni komparovat vzorky vystavené teplotě až 900 °C.
Čtvrtá studie řešila možnost vytvoření pachové stopy bezkontaktním způsobem. Přestože minulé studie tuto možnost jednoznačně neprokázaly, výsledky našeho experimentu zcela jasně ukazují, že speciálně vycvičení psi na metodu pachové identifikace jsou schopni ztotožňovat pachovou stopu vytvořenou spadem s ruky držené po dobu třech minut ve výšce 5 cm nad pachovým nosičem.
|
|
Vliv genotypu špenátu setého (Spinacia oleracea) a vodního deficitu na rychlost výměny plynů
Helebrantová, Aneta ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Pazderů, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce byla zpracována na téma: Vliv genotypu špenátu setého (Spinacia oleracea) a vodního deficitu na rychlost výměny plynů.
Špenát setý (Spinacia oleracea) je jako všechna listová zelenina velmi náročná plodina na dostatek vláhy, a proto je věnována pozornost odrůdám odolným vůči vodnímu stresu. Cílem šlechtění je tedy nalézt rostliny s genotypy, které by vykazovaly odolnost vůči působení vodního deficitu.
V klimaboxu katedry botaniky a fyziologie rostlin byl založen nádobový pokus se třemi genotypy špenátu: Misano F1, Monores a Matador. Rostliny byly pěstovány v nádobách o velikosti 11x11 cm. Teplotní režim byl nastaven na 21 °C ve dne a v noci na 17 °C. Světelný režim byl nastaven na 16 hodin světla a 8 hodin tmy. Maximální osvětlení v klimaboxu bylo 800 mikromolů. Rostliny byly pěstovány ve 4 opakováních, kdy schéma pokusu zahrnovalo dvě varianty, kontrolní a stresovanou. Rostliny z kontrolních podmínek byly pěstovány v substrátu, který byl po celou dobu pokusu zavlažován cca 250 ml zálivky.U rostlin stresovaných byla zálivka přerušena na dobu 10 dnů, kdy byl substrát ponechán přirozenému vysychání. Po 10 dnech byla u stresovaných rostlin opět obnovena zálivka (rehydratace) na úroveň kontrolních rostlin. U pokusných rostlin byla ve dvoudenním intervalu sledována rychlost výměny plynů (fotosyntéza a transpirace). Rychlost výměny plynů byla měřena na listech rostlin gazometricky infračerveným přenosným analyzátorem plynů Lpro+ (ADC Bioscientific, Hodeson, Velká Británie). Měření probíhalo vždy v dopoledních hodinách. Z naměřených hodnot rychlosti fotosyntézy a transpirace byla vypočtena efektivita využití vody (WUE).
Ze získaných výsledků vyplývá, že u kontrolních rostlin nejvyšší průměrnou rychlost fotosyntézy vykazovala odrůda Monores (12,10 mikromolů CO2.m-2.s-1) a nejnižší u odrůdy Misano (11,58 mikromolů CO2.m-2.s-1). U rostlin stresovaných byla nejvyšší průměrná rychlost fotosyntézy naměřena u odrůdy Matador (9,43 mikromolů CO2.m-2.s-1) a naopak nejnižší u odrůdy Monores (8,76 mikromolů CO2.m-2.s-1). U všech sledovaných odrůd byl zaznamenán pokles fotosyntézy v době působení vodního deficitu.
Nejvyšší průměrné hodnoty transpirace dosáhla stresovaná rostlina odrůdy Monores (1,97 mmol H2O.m-2.s-1), nejnižší odrůda Matador (1,68 mmol H2O.m-2.s-1). Stresované rostliny odrůdy Misano měly rychlost fotosyntézy ve výši 1,82 mmol H2O.m-2.s-1. U kontrolních rostlin odrůdy Matador dosahovala rychlost transpirace hodnoty 1,54 mmol H2O.m-2.s-1 a odrůdy Monores 1,85 mmol H2O.m-2.s-1. Rostliny kontrolní (1,85 mmol H2O.m-2.s-1) i stresované (1,82 mmol H2O.m-2.s-1) odrůdy Misano dosahovaly podobných hodnot.
Nejcitlivěji na stres reagovala odrůda Monores, jejíž efektivita využití vody byla 4,43 (10-3). Naopak nejlépe si při navození stresu vedla odrůda Matador, efektivita využití vody u této odrůdy byla 5,60 (10-3).
Získané výsledky potvrdily navrhované hypotézy, že existují genotypové rozdíly v reakci na vodní deficit a zároveň, že mezi odrůdami jsou rozdíly v rychlosti výměny plynů a WUE u kontrolních a pokusných rostlin.
|
|
Změny koncentrace prolinu a výtoku elektrolytu u vybraných druhů tribu Panicoideae v závislosti na vodním deficitu
Nováková, Hana ; Hnilička, František (vedoucí práce) ; Václav, Václav (oponent)
Tématem práce je vliv vodního deficitu na koncentraci prolinu a výtoku elektrolytu u zástupců tribu Panicoideae. V současnosti nabývá na významu vliv sucha na zemědělskou produkci i v podmínkách České republiky. Výjimečně suchý rok 2014/2015 a s ním spojený vodní deficit v půdě, se projevil především na sklizni širokořádkých plodin, včetně kukuřice. Zástupci tribu Panicoideae - čirok a bér se řadí mezi nejsuchovzdornější plodiny světa. Čirok a bér jsou řazeny podobně jako kukuřice do II. skupiny obilnin, ale oproti kukuřici vykazují nižší transpirační koeficient, jsou méně náročné na podmínky pěstování a jsou také méně sužovány chorobami a škůdci. Mohou konkurovat kukuřici také širokými možnostmi využití. Je proto vhodné zjistit, jak budou tyto plodiny reagovat na vodní deficit během jejich ontogenetického vývoje. Pro potřeby tohoto pokusu byly zvoleny genotypy pocházející z podmínek mírného klimatu, které mají kratší vegetační dobu, což je významným faktorem pro načasování sklizně těchto pozdě setých plodin v našich klimatických podmínkách.
Cílem diplomové práce bylo stanovení a vyhodnocení vlivu vodního deficitu na obsah prolinu a výtok elektrolytů u vybraných genotypů čiroku a béru a na základě výsledků zvolit genotypy s vyšší odolností vůči vodnímu deficitu. Na základě cílů práce byly stanoveny následující hypotézy: zjištění, zda existují rozdíly v koncentraci prolinu a výtoku elektrolytů mezi vybranými genotypy v závislosti na působení vodního deficitu a zda existují rozdíly v daných fyziologických charakteristikách v reakci na vodní deficit mezi čiroky a bérem. Pro naplnění cílů a vyhodnocení hypotéz byl založen skleníkový pokus s vybranými genotypy čiroku a béru na Katedře botaniky a fyziologie rostlin ČZU v Praze Suchdole.
Do pokusu byly zařazeny čtyři genotypy druhu Sorghum bicolor (L.) Moench. (čirok obecný): 1216, 30485, Barnard Red a Ruzrok a jedna odrůda druhu Setaria italica (L.) Beauv. (bér vlašský) Ruberit. Pokus byl designován celkem na čtyři varianty (jednu kontrolní a tři pod vlivem různě časově rozloženého vodního deficitu). Rostliny v kontrolní variantě byly zavlažovány po celou dobu pokusu. Varianta KS byla zavlažována prvních 14 dní, poté byla 10 dní bez zálivky a poslední 4 dny byla opět zavlažována. Rostliny ve variantě SK byly pod vlivem prvních 10 dní experimentu, poté byly 18 dní zavlažovány a rostliny ve variantě SS byly bez zálivky prvních 10 dní, během 4 následujících dní byla zálivka obnovena, poté se opakovalo stejné schéma: 10 dní bez zálivky a 4 dny s obnovenou zálivkou. Fyziologické charakteristiky byly sledovány na rostlinách ve vývojových fázích BBCH 14-16. Koncentrace prolinu byla určována prostřednictvím měření absorbance vzorků vzniklých reakcí s ninhydridem. Následně byly naměřené hodnoty porovnány s kalibrační křivkou. K měření absorbance vzorků při 520 nm byl využit spektrofotometr Hellios gama (Thermo). Výtok elektrolytu byl měřen na terčících z pletiva listů za pomoci elektrického konduktometru GRYF 158 (Gryf HB, s.r.o.).
Ze získaných výsledků vyplývá, že se koncentrace prolinu zvyšovala v reakci na stres, jelikož nejvyšší koncentrace prolinu byla zjištěna u rostlin rostoucích v nejvíce stresované variantě SS (670,13 mikrogramů), v porovnání s ostatními variantami stresu. Rostliny ve variantě KS (643,85 mikrogramů) vykazovaly vyšší akumulaci prolinu než ve variantě SK (636,69 mikrogramů). Nejvyšší koncentrace prolinu byla naměřena mezi genotypy u odrůdy čiroku Ruzrok (642,94 mikrogramů). Nejnižší obsah prolinu byl zjištěn u odrůdy čiroku 1216 (623,78 mikrogramů), tato hodnota byla zároveň jediná průkazně odlišná od obsahů prolinu ostatních genotypů. Což alespoň z části potvrzuje navrženou hypotézu, že existují rozdíly v obsahu prolinu mezi genotypy.
Nejvyšší výtok elektrolytů, respektive poškození buněk vykazovaly opět rostliny z varianty SS
(39,56 %). Rostliny z varianty SK vykazovaly vyšší míru poškození buněk (32,95 %) než rostliny ve variantě KS (29,88 %). Nejnižší poškození buněk vykazovaly rostliny pěstované v kontrolních podmínkách, což opět značí, že se poškození buněk zvyšuje v reakci na vodní deficit. Z genotypů v daném pokusu vykazovala nejvyšší míru poškození buněk odrůda čiroku 1216 (29,26 %) a nejnižší poškození buněk bylo zjištěno u odrůdy čiroku Ruzrok (27,03 %). Průkazně odlišná míra poškození buněk vyšla pouze u odrůdy béru Ruberit (28,6 %), což potvrzuje naši hypotézu, že existují rozdíly ve výtoku elektrolytu mezi čiroky a bérem.
Hypotézy nebyly tímto pokusem zcela potvrzeny. Přesto lze na základě získaných výsledků konstatovat, že nejméně odolným genotypem v pokusu byla odrůda čiroku 1216 a nejlépe adaptovanou na vodní deficit byla odrůda Ruzrok. Zároveň se potvrdilo, že vyšší akumulace prolinu může rostlinu chránit před negativními vlivy vodního deficitu na buněčné membrány, což se posléze projevuje sníženým výtokem elektrolytů.
|
|
Převod zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky
Lepková, Michaela ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Hájková, Ivana (oponent)
Převod prolustrovaného zemědělského pozemku dle z. 95/99 Sb. ( 28.4. 1999) o převodu zemědělských a lesních pozemků na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb. o PF ČR, ve znění pozdějších předpisů. Kde ve veřejné nabídce dle § 7 tohoto zákona kupující : oprávněné osoby, SHR, vlastníci 10 ha zemědělské půdy a společníci družstev měli možnost uhradit kupní cenu pozemků, stanovenou dle znaleckého posudku,buď před podpisem kupní smlouvy, do 60 dnů ode dne účinnosti kupní smlouvy a nebo až do novely tohoto zákona č. 74/ 2012 Sb. ze dne 1.4.2012 bezúročně po dobu 30 let. S novelou zákona 95/1999 Sb. č. 74/2012 Sb. s účinností od 1.4. 2012 nastaly změny při vyhodnocování žádostí a změny v úhradě kupní ceny. Oprávněné osoby, jejichž výše nároku představuje 50 % z min. ceny prodávaného pozemku jsou upřednostňovány před nájemci , kteří po dobu 36 měsíců před vyhlášením prodeje byli nájemcem nebo podnájemcem pozemku. Úhrada kupní ceny pozemkům je možná buď před podpisem kupní smlouvy, do 60 dnů ode dne účinnosti KS a nebo do 10 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to s úrokem vypočteným v souladu s předpisem Evropské unie. Zákon 503/2012 Sb. ( 1.1. 2013, o SPÚ) transformace zbytkových agend bývalého PF ČR a soustavy pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu Ministerstva zemědělství, kde je možno pro kupující: oprávněné osoby, zemědělské podnikatele ( fyzické i právnické osoby) a vlastníky 10 ha, kteří na území ČR hospodaří po dobu 36 měsíců, v současné době odkoupit ve veřejné nabídce dle § 12 tohoto zákona pozemky pouze o malých výměrách s úhradou kupní ceny, stanové dle znaleckého posudku buď před podpisem kupní smlouvy, do 60 dnů ode dne účinnosti KS a nebo do 10 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to s úrokem vypočteným v souladu s předpisem Evropské unie.
|
|
Převod zemědělského pozemku na základě veřejné nabídky
Lepková, Michaela ; Světlíková, Daniela (vedoucí práce)
Převod prolustrovaného zemědělského pozemku dle z. 95/99 Sb. ( 28.4. 1999) o převodu zemědělských a lesních pozemků na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb. o PF ČR, ve znění pozdějších předpisů. Kde ve veřejné nabídce dle § 7 tohoto zákona kupující : oprávněné osoby, SHR, vlastníci 10 ha zemědělské půdy a společníci družstev měli možnost uhradit kupní cenu pozemků, stanovenou dle znaleckého posudku,buď před podpisem kupní smlouvy, do 60 dnů ode dne účinnosti kupní smlouvy a nebo až do novely tohoto zákona č. 74/ 2012 Sb. ze dne 1.4.2012 bezúročně po dobu 30 let. S novelou zákona 95/1999 Sb. č. 74/2012 Sb. s účinností od 1.4. 2012 nastaly změny při vyhodnocování žádostí a změny v úhradě kupní ceny. Oprávněné osoby, jejichž výše nároku představuje 50 % z min. ceny prodávaného pozemku jsou upřednostňovány před nájemci , kteří po dobu 36 měsíců před vyhlášením prodeje byli nájemcem nebo podnájemcem pozemku. Úhrada kupní ceny pozemkům je možná buď před podpisem kupní smlouvy, do 60 dnů ode dne účinnosti KS a nebo do 10 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to s úrokem vypočteným v souladu s předpisem Evropské unie. Zákon 503/2012 Sb. ( 1.1. 2013, o SPÚ) transformace zbytkových agend bývalého PF ČR a soustavy pozemkových úřadů a Ústředního pozemkového úřadu Ministerstva zemědělství, kde je možno pro kupující: oprávněné osoby, zemědělské podnikatele ( fyzické i právnické osoby) a vlastníky 10 ha, kteří na území ČR hospodaří po dobu 36 měsíců, v současné době odkoupit ve veřejné nabídce dle § 12 tohoto zákona pozemky pouze o malých výměrách s úhradou kupní ceny, stanové dle znaleckého posudku buď před podpisem kupní smlouvy, do 60 dnů ode dne účinnosti KS a nebo do 10 let ode dne nabytí účinnosti kupní smlouvy, a to s úrokem vypočteným v souladu s předpisem Evropské unie.
|
|
Vývojové diagramy projednávání zákonů: Studie č. 1.172
Kolář, Petr ; Syllová, Jindřiška
Práce shrnuje do vývojových diagramů základní činnosti Poslanecké sněmovny a Senátu, soustřeďuje se zejména na legislativní proces. Je nutno upozornit, že diagramy se soustřeďují na nejobvyklejší procedury. Vynechány jsou mimořádné procedury např. projednávání zákona v legislativní nouzi, zkrácené jednání o návrzích zákonů po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, zákonodárný proces k provedení rozhodnutí Rady bezpečnosti.
Plný text: PDF
|
|
AB0 inkompatibilita u transplantace kmenových krvetvorných buněk
PECHMANOVÁ, Alena
AB0 inkompatibilita mezi příjemcem a dárcem není překážkou úspěšného provedení transplantace kmenových krvetvorných buněk. Na přihojení štěpu má zásadní vliv shoda v HLA systému, AB0 inkompatibilita však může způsobit řadu komplikací, jako je akutní i pozdní hemolytická reakce, čistá aplazie červené řady, vyšší stupeň GvHD aj. Ve své bakalářské práci jsem zjišťovala vliv AB0 inkompatibility a výšky vstupního titru aglutininů na dobu přihojení erytroidní linie, na dobu úplného přechodu na erytropoezu dárce a na počet podaných erytrocytových transfuzních přípravků. Sledovala jsem 104 pacientů, u kterých byla provedena transplantace kmenových krvetvorných buněk. Pacienty jsem rozdělila do čtyř skupin podle druhu neshody (velká, malá, kombinovaná) nebo shody s dárcem v AB0 systému. U pacientů po transplantaci byla opakovaně vyšetřována krevní skupina metodou sloupcové aglutinace v gelu, která umožňuje odlišit dvojí populaci erytrocytů pocházející z původní krvetvorby příjemce a nově vznikající krvetvorby dárce, pokud se liší v antigenech AB0 nebo RhD. Při hodnocení výsledků jsem zjistila statisticky významné prodloužení doby přihojení erytroidní linie u pacientů s velkou neshodou způsobené destrukcí nově vznikajících prekurzorů erytrocytů dárce protilátkami anti-A, anti-B krvi příjemce. Prodloužení doby úplného přechodu na erytropoezu dárce ani zvýšení spotřeby erytrocytových transfuzních přípravků za toto období nebylo u velké neshody statisticky významné. U sledovaných pacientů jsem neprokázala vliv výšky vstupního titru aglutininů na sledované parametry. Při studiu zahraniční odborné literatury jsem našla nové poznatky, na základě kterých bylo na Transfuzním oddělení po konzultaci s lékaři přistoupeno ke změně AB0 skupiny podávaných plazem pacientům s malou a kombinovanou neshodou v období po přechodu na erytropoezu dárce.
|
|
Problematika umisťování seniorů do domovů pro seniory
VANČUROVÁ, Alena
Tato diplomová práce se zabývá problematikou umisťování seniorů do domovů pro seniory. Jejím cílem je zjistit, jak dlouhá je čekací doba na umístění do domova pro seniory a jaké jsou překážky a problémy při umisťování do domova pro seniory. Teoretická část je zaměřena na demografické trendy, pohled české populace na stáří a seniory, historii sociálních služeb pro seniory v Čechách i zahraničí a na současnou nabídku sociálních služeb pro seniory. Popisuji také proces umisťování seniorů do domovů pro seniory. Služby, které domovy pro seniory nabízí svým klientům. Zaměřuji se také na finanční úhrady za pobyt a stravu v domovech pro seniory. Výzkum probíhal pomocí kvantitativních a kvalitativních metod a technik. V kvalitativním výzkumu se zabývám především druhou částí cíle, zjišťováním překážek při umisťování do domova pro seniory. Stanovila jsem si tyto výzkumné otázky 1) Jaké jsou překážky a problémy při umisťování do domova pro seniory? a 2) Má senior jinou možnost péče než péči v domově pro seniory? Provedla jsem polostandardizované rozhovory se 3 sociálními pracovnicemi, 8 seniory a 3 rodinnými příslušníky seniorů, kteří umisťovali někoho ze své rodiny do domovů pro seniory. Všem byly pokládány téměř shodné otázky, aby jejich odpovědi mohly být následně porovnány. Výsledky ukázaly, že v dnešní době se umisťují do domovů pro seniory spíše nesoběstační senioři, kteří už nemají jiné možnosti péče. Odpovědi na otázku "Jaké jsou překážky a problémy při umisťování do domovů pro seniory" byly spíše variabilní a nedaly se příliš generalizovat. Kvantitativní část výzkumu se vztahuje k první části cíle. Zabývám se tedy především problematikou čekací doby. V rámci výzkumu byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Senioři negativně hodnotí čekací dobu na umístění do domova pro seniory. H2: Senioři znají jen možnost péče v domově pro seniory. K ověřování těchto hypotéz byla použita metoda sekundární analýza dat z osobní dokumentace klientů a metoda řízeného rozhovoru. Prováděla jsem tedy výzkum v Domově pro seniory Světlo v Písku, Domově pro seniory Bechyně, Domově pro seniory Střediska Diakonie ČCE Blanka v Písku a Domově pro seniory Centru sociální pomoci Vodňany. Z každého zařízení mi sociální pracovnice doporučily, co největší počet klientů, kteří byli orientováni a byli schopni odpovídat na otázky. Celkem tedy bylo analyzováno 100 osobních dokumentací klientů a následně s nimi byly provedeny řízené rozhovory. Čekací doba trvala v průměru 243 dní. V kategorii čekací doby < 1 měsíc bylo 26 seniorů, 12 měsíce 33 seniorů, 34 měsíce 11 seniorů a > 5 měsíců 30 seniorů. Čekací dobu hodnotilo kladně 79 seniorů a záporně 21 seniorů. Jiné možnosti péče znalo 56 seniorů, nejvíce uváděli pečovatelskou službu (54 odpovědí), domovy s pečovatelskou službou (8 odpovědí), osobní asistenci (3 odpovědi) a penziony pro seniory (1 odpověď).
|
|
Sociální exkluze v domovech pro seniory
STEJSKALOVÁ, Martina
Diplomová práce se zabývá sociální exkluzí u seniorů žijících v domovech pro seniory. Každým rokem dochází k nárůstu počtu seniorů a to vede k větší potřebnosti sociálních služeb pobytové formy. Pobytová zařízení poskytují seniorům komplexní péči včetně ubytování a stravování. V těchto zařízeních se mohou objevovat faktory, které mohou prohlubovat sociální exkluzi. Riziko sociální exkluze se zvyšuje, pokud dochází k omezení autonomie seniora a nejsou respektovány jeho důležité lidské potřeby. V pobytových službách je důležité nahlížet na každého seniora jako na jedinečnou bytost v kontextu bio-psycho-socio-spirituálním a uzpůsobovat péči "na míru". Teoretická část diplomové práce je zaměřena na objektivizaci pojmů, které se opírají o odbornou literaturu a jsou důležité pro pochopení dané problematiky. Kapitoly se věnují problematice stárnutí a stáří, periodizaci stáří, typickým změnám ve stáří, autonomii ve vztahu ke stáří, sociálním službám pro seniory v legislativním rámci s detailnějším zaměřením na domovy pro seniory, sociální exkluzi a ekonomické, politické a sociální dimenzi s ohledem na stáří. Poslední kapitola teoretické části je zaměřena na domov pro seniory, ve kterém proběhlo výzkumné šetření. V diplomové práci na přání vedení domova a s ohledem na etické aspekty výzkumu není uváděn název zařízení, ale je užit název Domov pro seniory XY. Cílem empirické části diplomové práce je zmapování faktorů, které ovlivňují sociální exkluzi seniorů v konkrétním domově pro seniory. Empirická část je tedy zaměřena na nalezení odpovědi na hlavní výzkumnou otázku. Pro zodpovězení hlavní výzkumné otázky byly stanoveny tři dílčí výzkumné otázky. Pro získání potřebných dat byla zvolena strategie kvalitativního výzkumu, metoda dotazování s technikou polostrukturovaného rozhovoru. Polostrukturovaný rozhovor byl proveden s devíti obyvateli Domova pro seniory XY, kteří byli vybráni na základě kritérií kvótového záměrného výběru. Kvóty pro výzkumné šetření byly stanoveny následující: obyvatel Domova pro seniory XY, který tam žije minimálně po dobu 24 měsíců, obyvatel Domova pro seniory XY, který pobírá příspěvek na péči v I. nebo II. stupni a ochota spolupráce. Získaná data byla vyhodnocena prostřednictvím metody vytváření trsů a to na základě společných rysů/znaků. Výsledné údaje jsou představeny dle jednotlivých dílčích výzkumných otázek. Z výzkumu vyplynulo, že v Domově pro seniory XY komunikační partneři s pohybovými obtížemi nemají kontakt s vnějším prostředím. Absentují u nich procházky po okolí. Také bylo zjištěno, že v Domově pro seniory XY je nedostatek poznávacích výletů. Komunikační partneři spatřují více volného času. Dále výzkum ukázal, že se snížil počet kontaktů s rodinou a širším okolím. V oblasti financí neshledávají výrazné změny, ovšem někteří komunikační partneři nemají na celou úhradu pobytu. Se stravováním jsou po změně vedoucí kuchyně spokojeni, jen by někteří komunikační partneři uvítali večeřet v pozdější dobu. Z dopravních prostředků využívají převážně sanitní vůz. Nemají potřebu nikam se dopravovat a ani nic vyřizovat na úřadech. Oceňují dostupnost k lékařské péči, ale objevilo se přání, aby praktický lékař do Domova pro seniory XY docházel alespoň 2x týdně. Výsledky empirické části slouží jako zpětná vazba pro management Domova pro seniory XY a mohou přispět ke zvýšení kvality poskytovaných služeb.
|
host ::
